Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Zdravím, mám otázku ktorá zapadá tak trocha aj do inej témy(tretinový systém), no moja hlavná otázka smeruje na premetenie na medzisteny tak dufam že sa nikto nenahnevá že som v tomto vlákne. V posledných dvoch rokoch je moja lokalita (horná Orava) pomerne dosť zasiahnuta MVP. Včelári po okolitých dedinách pália včelstvá a keby sa povinne posielali vzorky meliva určite sa páli aj tu. Bohužial situácia u nás je taká že neočakávam nejaké zlepšenie ani v najbližších rokoch dôvod už ale nebudem popisovať a preto chcem sám nájsť čo najlepšie riešenie. Moja otázka teda znie má podla vás pri vysokom infekčnom tlaku robiť postupnu obmenu diela počas roka alebo je lepšie raz za dva roky koncom júla včelstvá vyhladovať a premiesť na medzisteny. Pri tomto úkone aj vymeniť matku, dezinfikovať nástavky a pod.
Ďakujem za rady.

Odpověď na otázku spočívá v tom, zda včelstvo, které bude pozitivní na MVP (byť nedetekováno, ale fakticky ano), má větší šanci se jej zbavit při postupné obměně díla, nebo při jednorázové...
S tím souvisí i otázka, zda to dělat jen u vybraných včelstev, nebo u celé včelnice zaráz.

(A pak je tu ještě problematika zásobních souší ...)

Odpověď je podle mého názoru strašně zřejmá. Bohužel ale zboří jeden velký mýtus a zároveň téma mnoha přednášek, týkajících se přehazování nástavků a obměny díla.
Ta otázka je ale tak skvěle položená, že je bezkonkurenční.
S dovolením bych si ji půjčil do přednášky o nemocech.

Ak ide o premetanie iba z dôvodu MVP, tak pri pár bunkách kliniky /zápalkový test/ je možné ešte úspešne premiesť včelstvo na Ms. Vyhladovať a utopiť v cukre.
Kompletné premetenie včelstiev sa vyžaduje aj vo veterinárnych opatreniach pri nahlásenom ohnisku a v okolí 3 km, ale nikto to nerobí a nekontroluje.

Vladovi ide o preventívne premetenie. Ja som to robil 10.7. po znáške z maliny u všetkých včelstiev. Je to strata medu, zvýšené rojenie aj v dalšom roku, ak sa to robí na 100%. Matky sa menia pri klinike, ale ak sú OK, tak by som ich pri prevencii menil podľa potreby. Dezinfekcia samozrejme a hlavne intenzívne krmenie. Vybral by som si teplú periodu počasia. Raz za dva roky na Orave ? Určite to bude stratové = budú včely a náklady, ale nebude med. Premetanie raz za čas áno a nikdy nedovoliť, aby včelstvá hladovali. To je najlepšia prevencia na MVP.

Použitie vystavaných plástov je kontraproduktívne=neguje zmysel premetania.

(15.09.2021 20:59)Vladimír Bielak napsal(a): [ -> ]Moja otázka teda znie má podla vás pri vysokom infekčnom tlaku robiť postupnu obmenu diela...

Vlado myslím si rovnako ako napísal kolega Dolínek že existuje len jedna správna odpoveď, teda medzisteny a hladovanie....
...postupné obmieňanie diela riziko choroby nedokáže z včelstva odstrániť a nie je nijakou ani len minimálnou zárukou že počet spór neprekročí kritickú hranicu...

Odpověď je podle mého názoru strašně zřejmá.

Z príspevku som nepochopil, čo navrhuje kolega Dolínek, zrejme navrhuje to isté .

(16.09.2021 8:46)goro napsal(a): [ -> ]

(15.09.2021 20:59)Vladimír Bielak napsal(a): [ -> ]

Vlado myslím si rovnako ako napísal kolega Dolínek že existuje len jedna správna odpoveď, teda medzisteny a hladovanie....
...postupné obmieňanie diela riziko choroby nedokáže z včelstva odstrániť a nie je nijakou ani len minimálnou zárukou že počet spór neprekročí kritickú hranicu...

Presne to si myslím, jednoducho postupná obmena diela je pri vyššom tlaku z okolia dostatočne neúčinná.

(16.09.2021 8:42)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Určite to bude stratové = budú včely a náklady, ale nebude med.

Použitie vystavaných plástov je kontraproduktívne=neguje zmysel premetania.

Asi ste úplne nepochopili moju otázku. Nemyslím si že náklady by nejak vzrástli predsa len včelár obmenu diela robí tak či tak a možno pokiaľ má niekto spolahlivú metodiku ako predísť rojeniu a nemusí do nich v období rojenia tak často chodiť je jednoduchšie raz za dva roky včely jednorázovo premiesť ako počas roka dvíhať medníky a zebrovať medzisteny. Nehorím že to je zlé, avšak som len chcel vedieť názor ako účinnejšie zraziť infekčný tlak aby som predišiel klinike. Kedy včely premetať a ako skúsenosti mám a myslím, že je aj dostatok možností nájsť spôsob ako zazimovať včelstvá v dobrej kondícii po premetení. Napr. na prelome mája-júna robím oddielok zo straších plodových plástov s vybiehajúcim plodom a zrelým matečníkom. Po vybehnutí plodu a oplodnení matky zmetám na medzisteny. Pokial by som teda chcel zazimovať včelstvo v dobrej kondícii spojím ho s kmenovým ktoré som previedol. Mám vitálne včelstvo na dve bedne B10 ktoré nasledujúci rok určite úžitok dá.
čo sa týka použita starých plástov ako kontraproduktívne tam by som si asi dal poradiť, i keď je to taktiež na uváženie či ich v medníku použiť alebo nie pokial bolo včelstvo premetené len z preventívnych dôvodov.

Postupná obmena diela 1/3 je predsa bežný štandart.
Ja riešim až kliniku MVP v počiatkoch a v konkretnom včelstve. O výsledkoch analýzy meliva mám pochybnosti.
Otázku som pochopil a aj som Vám na ňu zrozumiteľne odpovedal. Ste skúsený včelár, tak je na Vás ako odpoved použijete.

Přemetání je zatím nejlepší způsob jaký známe, jak zbavit včelstva zdravotních problémů bez použití chemie, jen zootechnikou. Princip je velmi jednoduchý a to přerušit zásadním způsobem plodování, aby generace která půjde přes zimu nebyla nakažena od předchozího plodu a infikovaných plástů. Zatímco 1 rok poté se nemusí ani léčit, druhý rok tak nějak přiměřeně a třetí se vše opakuje. Je to ale velmi nepříjemná práce, měla by se k tomu vyměnit i matka a žihadel si také užijete víc než dost. Protože klinika MVP ohrožuje jen bezvýznamný počet včelstev, daleko větší význam přemetání je jako prevence proti úhynům včelstev, které umí na některých stanovištích hodně potrápit. Funguje to výborně, ale další stupeň je přemetat jen včelstva, která nám v průběhu sezony signalizují, že jejich vitalita končí a budou problémy. Tím se teď zabývám a řekl bych,že se to dá poznat. Ale stále nad tím koumám a učím se od včel. R. S.

Ano ano, možná jsem to napsal zbytečně složitě, pardon.
Chce to jít k podstatě nemoci, k jejím principům; k principům fungování včelstva (konkrétně teď myslím rojení) a k tomu, že MVP a včely spolu dohromady "fungují" už docela dlouho.
Osobně si myslím, že obměna díla po ¹/₃ každý rok je slepá cesta (včelstva, která jsou bez nemocí vážících se na dílo, ji nepotřebují; včelstvům těmito chorobami napadeným odebrání ¹/₃ infekčního materiálu k ničemu nepomůže - když tam ²/₃ zůstanou...). Zbytek napsal Ruda.

(16.09.2021 8:42)Albert Gross napsal(a): [ -> ](...)Matky sa menia pri klinike, ale ak sú OK, tak by som ich pri prevencii menil podľa potreby.(...)

Matky bych měnil podle schopnosti jejich včelstev s ohledem na čistící pud (tedy jak píše Albert, jako součást prevence - ne jen tlumení). Ten je při odolávání moru hodně podstatný...

Přemetání je dobré, má však jednu podstatnou nevýhodu a to tu, že udržuje při životě včelstva, která by jinak šla k šípku.

Ale to je podstata chovu zvířat člověkem...
Výměnou za péči jsme my i chovaná zvířata něco získali - a i ztratili.

(16.09.2021 8:42)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Kompletné premetenie včelstiev sa vyžaduje aj vo veterinárnych opatreniach pri nahlásenom ohnisku a v okolí 3 km, ale nikto to nerobí a nekontroluje.
Použitie vystavaných plástov je kontraproduktívne=neguje zmysel premetania.

O tomto neviem, čo sme mali tento rok 2 prípady MVP tak veterina nariadila spáliť pozitívne včelstvá a premiesť na medzisteny negatívne , ale len majiteľovi včelstiev o ktorého bol nájdený a nikomu inému.

Je to tak, premetal som na MS iba ja na 2 včelniciach, pozitívne včelstvá som pálil a v ochrannom pásme sa mali na všetkých včelstvách robiť klinické prehliadky na začiatku a na konci uzávery. MVP som objavil začiatkom júna a melivo som poctivo odovzdal vo februári.

(16.09.2021 10:56)Ivík napsal(a): [ -> ]Přemetání je dobré, má však jednu podstatnou nevýhodu a to tu, že udržuje při životě včelstva, která by jinak šla k šípku.

Ivík, ved to je predmet nepretržitej diskusie:
1.liečiť kobercovo a preventívne,
2.liečiť přiměřeně,
3. neliečiť
Premetanie nie je liečenie a neovplyvní genetiku včelstva. Je to umelý roj. Štatisticky by šlo k šípku 98% včelstiev bez nášho zásahu=BT. Predpokladám, že tiež pomáhate svojim včelám, aby prežili - tipujem 2.liečiť přiměřeně

(16.09.2021 10:56)Ivík napsal(a): [ -> ]Přemetání je dobré, má však jednu podstatnou nevýhodu a to tu, že udržuje při životě včelstva, která by jinak šla k šípku.

Pokud se nespojí s výměnou matky.

Albert&Marek - léčit jenom tak, aby se ta slabá včelstva ukázala. Na problémová včelstva se pak dá pořádně tlačit třeba KM a ukáže se, zda pod zvýšeným tlakem dokážou přežít. Většina to nedá, ale jsou i taká, která to zvládnou.
Jde o to, že plošné odebírání plodu nebo přemetení funguje (je otázkou na jak dlouho bude), ale toto neukáže. Pokud se to dělá bodobě, dají se vynechat odolnější včelstva a ty můžou jít dál.
Automatické výměny matek jsou také špatně - přicházíme o cennou odolnou genetiku.
Hlavní výzvou pro dnešní včelaře je, aby poznali že jde problém v předstihu. A to chce jen praxi a projít si kolapsy. Taky člověk už dnes přeléčit musí, aby zjistil vůbec jaké je reálné napadení roztočem. Doc. Přidal v Brně mluvil o tom, že i když má formistopy atd. a pečlivě si dělá zápisy, tak letos poprvé přirozené spady vůbec nekorelují s reálným napadením. Tušili jsme to již dříve, ale neměli pro to data.
Na jihu Moravy mám úhyny nebo extrémní tlak vždy rok předtím, než jede větší celorepubliková vlna. Očekával jsem, že to přijde až příští rok, ale to teplé září je mor. Padají blbě udělané oddělky a slabá včelstva a rozjíždí se spirála.

Samozřejmě je nutné dělat všechny zásahy jen cíleně na problémová včelstva.

Potíž s genetikou je, že samotný malý včelař genetiku neovlivní (a nebo jen málo),
a velkovčelař nemá čas pozorovat co se děje v jednotlivých úlech a zasahovat bodově (snad se pletu, a jsou velkovčelaři co takto postupují, to by bylo fajn).

V každém případě, všichni musí začít u sebe a nevymlouvat se na sousedy

Problémové včelstvo viete ako spoznať v dostatočnom predstihu a klasifikovať ?
Akú kvalitu liečenia si určíte za primeranú ?
Je to lotéria a včelár môže tieto hodnoty len odhadnúť. Niečo však robiť musí, ked už včely chová. Ak sa netrafí, má veľké úhyny, ak sa trafí, tak brzdí selekciu.
Šanca na skrátenie nášho trápenia je výmena našich M za odolné resp. o level odolnejšie.
Už sa tu diskutovalo o chránených oplodňovacích staniciach. Inseminované resp. prirodzene spárené odolné matky by urýchlili riešenie problému. Začať vo vymedzenej lokalite a postupne ju rozširovať na celé územie. Ale aj tak je to na niekoľko desaťročí. Ja genetike ale nerozumiem.
Brat Adam vyšľachtil hybrid Buckfast na odolnosť proti roztočovi /Acarapis woodi/. Je utopia postupovať rovnako aj v kauze Varoa destruktor ?

(17.09.2021 11:17)Albert Gross napsal(a): [ -> ](...) Brat Adam vyšľachtil hybrid Buckfast na odolnosť proti roztočovi /Acarapis woodi/. Je utopia postupovať rovnako aj v kauze Varoa destruktor ?

Pozor na ty historické analogie:
Profesor Svoboda vymyslel na roztočíkovou nákazu úspěšný přípravek BEF. Je utopie postupovat obdobně i v případě varroázy...?

Jsme ale mimo téma...

BEF mal aké zloženie ? Je to zase len barlička.

Sme mimo témy, ale neviem kam to dať. Goro to uprace