Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(24.11.2018 6:44)Podolíčko napsal(a): [ -> ]na konferenco Coloss v Olomouci v listopadu při představování včelaření v Dánsku byla prezentována u nich široce rozšířená metoda, kdy se plodištní dílo vyměňuje každoročně celé. Výsledkem pak je lepší zdravotní stav včelstev, minimální množství reziduí ve vosku. Vše podloženo desítkami let statistiky a tudíž těžko polemizovatelné.

Je však nutno přiznat, že mají vybudovanou síť zpracoven vosku, kdy to včelař má nedaleko od včelnice a doveze do zpracovny celé souše i s rámky. Rámky po vytavení jsou pak včelaři vyčištěné vráceny zpět k dalšímu použití.

Hustota zavčelení je podle informací podobná jako u nás.

V Olomouci jsem nebyl, ale Dánové zřejmě zavedli přemetání na mezistěny kvůli vyřešení velkého problému s morem plodu:

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Uhyny...#pid205759

(19.11.2018 15:16)roslp napsal(a): [ -> ]Dovolím si malý historický exkurz ohledně přemetání na mezistěny v Eropě.

1. U nás přemetání nazýváme severské (norské, finské) zimování - řešili tím úspěšně velké úhyny na Nosemu apis ve Finsku, Norsku .... Oni tomu neříkají severské zimování, ale přemetení na mezistěny a považují to pořád za dobrou metodu proti úhynům na Nosemu.

2. V Dánsku měli brutální výskyt moru včelího plodu ve čtyřicátých letech. Dostali to pod kontrolu obměnou díla. Dnes prakticky každý včelař v Dánsku obmění dílo v plodišti jednou ročně a někteří kompletně obměňují i dílo v medníku.
Od té doby tam každý včelař má v dojezdové vzdálenosti vývařovnu souší. On jim doveze souše a pak si dojede pro mezistěny a vyčištěné rámečky.


Shrnutí: Pokud vaše včely čelí velkému tlaku patogenů z okolí tak přemetejte! Je to dlouhodobě odzkoušená strategie. Pokud patogeny v okolí nejsou nebo máte odolná včelstva tak je to zbytečná práce.

S tím se dá souhlasit. Asi lepší ale náročnější cesta než naše totální likvidace pálením.

Podle mého osobního názoru mohou "milovníci" černého díla žít v klidu a bez slovního napadání vedle zastánců nového díla. Jen si uvědomit, o co mi v mém chovu jde, o co se snažím... a nechávám stranou případ, kdy jste pod zvýšeným tlakem MVP, kde se asi všichni shodneme, že k ozdravení radikální výměna díla (někdy) pomůže.

Zkusím to vysvětlit na příhodě, diskuzi nad pivem s absolventem kurzů Zdeňka Klímy (neberte mne doslova, paměť na citace nemám vytrénovanou): Ten inspirován kurzem nechával včelám tmavé dílo, aby zocelil své včely, aby nechoval "brojlery", jak je v určitých kruzích zavedený termín... měl pár včelstev.... a na mou otázku, zdali z těchto včelstev dál chová matky odpovědě, že NE (matky / matečníky nakupoval). K čemu mu tato zootechnika je? Podle mne k ničemu.

U "držitele" včelstev (nemyslím to nijak pejorativně, jen jako popis včelařů, kteří neumí, nechtějí, nebo nestíhají cíleně rozmnožovat svoje včelstva chovem svých matek a nakupují oddělky, matky - sám se mezi ně někdy částečně řadím) se podle mne vyplatí dodržovat pár zootechnikcých zásad a vést včelstva ke stavbě nového díla, snižovat infekční tlak patogenů, neb se spoléhám na svého dodavatele genetiky, že se postará o dodání odolného materiálu. To, že v ČR je to po desetiletí loterie a nutno zkoušet, bez možnosti mít alespoň indikativní porovnání z testačních stanic, je alespoň pro mne smutná pravda(v již zmiňovaném Dánsku zajišťuje testování matek každý rok Dánský svaz včelařů a výsledky každoročně publikuje - pro škarohlídy napřed nakouknětě na jimi publikovaná data, než byste mne odkazovali, že ČSV dělá to samé .-) Němci mají svůj systém hodnocení plemenné hodnoty a každý podle matričního čísla matky opěg může nahlédnout do rodokmenu a výsledky, chovatelé buckfast mají taky svůj web, kde vedle původu velká část chovatelů uvádí výsledky užitkovosti, byť posledně dva uvedené příklady nemají začleněn ten prvek nezávislého testování...)

U "chovatele" včel, tj, včelařů kteří si chovají své matky, rozmnožují si z chovných matek z vyšších chovů nebo nakupují matečníky a snaž se ovlivnit množství trubců ve své oblasti se již tmavé dílo vyplatí, u těchto chovných, aby člověk koukal, jak to zvládají a třeba tmavý trubčí plást (nejen hypoteticky plný patogenů) přidaný do dobrého "otcovského" včelstva dokáže nejen urychlit produkci trubců na jaře (včely ho nemusí stavět), ale poslouží i jako selekční kritérium pro trubce - nechceme, aby nám nějací slaboši ve "sterilních" podmínkách vypiplaní pářili naše matky

"šlechtitelé" podle mne musí volit ještě složitější postupy a často i volí odlišné přístupy, na tento led se ale pouštět nehodlám

Jen na okraj k poměřování řečníků dle států odkud přijíždí podle hustoty zavčelení (a znám situaci jak v USA, Turecku, Dánsku), pozor na zkreslení průměrnými hodnotami. Opět na příkladu, kdy se jeden český představitel vymezoval vůči metodice Billa Růžičky z Kanady s podobnými argumenty bez znalosti Okanagan Valley (Britská Columbie, Kanada), kde je oblast s intenzivními sady a tudíž i hustě zavčelená, tj. pod zvýšeným infekčním tlakem varroázy. Podobné oblasti jsou v USA i Turecku.... Byť já tedy poukázání Broňka na výzkumy Toma Seeleyho vnímám v kontextu debaty a tom, jak se chovají divoká včelstva a že je fajn k tomu přistupovat s odstupem, pokud se závěry zakládají na pár sledováním. Seeley je v odborné komunitě ceněn mimo jiné i proto, že metodicky velmi pečlivě své pozorování prověřuje... krom toho že je to fajn a sdílný člověk

A rozhodně nezpochybňuji kvalitu kurzů Zdeňka Klímy, myslím si, že patří k tomu nejlepšímu, co v této oblasti lze absolvovat, holt ale mám na pár věcí odlišný názor

---

Citace:V Olomouci jsem nebyl, ale Dánové zřejmě zavedli přemetání na mezistěny kvůli vyřešení velkého problému s morem plodu:

Flemming v Olomouci sice zmínil i přemetání (část včelařů to tak v Dánsku dělá), ale doporučení jejich svazu je kompletní výměna díla v plodišti (a někteří to berou i s medníkem) a to ne nutně formou přemetení.

Více než o moru mluvil o nosemě, vedle vlivu díla na patogeny představil i vliv dánského systému šlechtění a čeho v oblasti rezistence na nosemu dosáhli (mají N.a. i N.c. a podle posledních výzkumů se skoro nedokáže v tkáni namnožit)

Díval jsem se na statistiku zavčelení v Evropě a problém je, že se trochu srovnávají hrušky s jabkama. Ve Švédsku je 92% včelstev nacpáno do jižní 1/4 území. Například v našem kraji je hustota zavčelení 5 včelstev/km což je zhruba jako v čr a to počítám jenom registrované včelaře takže realita bude ještě vyšší. Na jihu ve Skåne to bude ještě víc.
Problém statistik je také to, že zde není povinnost nikam hlásit počty včelstev a min. polovina včelařů není organizována, tudíž jejich včely ve statistice chybí. Hlásí se totiž pouze stanoviště včel bez ohledu na počet. Takže včelotěsno máme i tady na severu.

Musím Vás trochu poopravit. Česko má necelých 79 000 km2.
V loňském roce bylo evidováno 637 000 včelstev. Takže to je něco málo
přes 8 včelstev na čtvereční kilometr.
Navíc snahou ČSV je zvýšit počty ještě o pár set tisíc.
Obávám se. že to do tohoto vlákna nepatří, ale chtěl jsem reagovat na poslední příspěvek

637000 včelstev to je hodně, ale vletech 80 to bylo přes 750 000.

já si myslim, že letos se zimovalo už přes 800 tisíc......psal jsem do Hradišska a ty mi řekli, že mi to nemůžou říct, at se obrátim na svaz

Slavík napsal(a):637000 včelstev to je hodně, ale vletech 80 to bylo přes 750 000

Jenže včelstva byla v té době přibližně poloviční, takže celkový počet včel byl podstatně menší než dnes.
To je věc, kterou si dnešní propagátoři zvyšování počtu včelstev neuvědomují nebo uvědomit nechtějí.

Říkáte nesmysl p. Šumera, pravděpodobně se Vám nelíbí konkurence.
Sám si tedy umenšete paseku na polovinu.
Zde na Moravě si mnozí sadaři a zahrádkáři již několik let stěžují, že v době květu ovocných stromů létá málo včel, podstatně méně než dříve. Proto se někteří domlouvají s včelaři, jestli by oni nemohli do jejich sadů a zahrádek umístit včelstva.

(24.11.2018 19:25)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Musím Vás trochu poopravit. Česko má necelých 79 000 km2.
V loňském roce bylo evidováno 637 000 včelstev. Takže to je něco málo
přes 8 včelstev na čtvereční kilometr.
Navíc snahou ČSV je zvýšit počty ještě o pár set tisíc.
Obávám se. že to do tohoto vlákna nepatří, ale chtěl jsem reagovat na poslední příspěvek

No vždyť ale píšu, že zhruba polovina včelařů není ve Švédsku registrována a tudíž jejich včelstva ve statistice chybí. I registrovaní včelaři nemají povinnost počty včelstev hlásit, je to jen na nich. Realita je tedy možná 8 či 10 na km2, ale to tady nikdo neví a asi ani neřeší.
Ale pravda jsme mimo téma.

Nemyslim,ze je to o konkurenci,ale spis o pocetnosti vcelstev na jare a kveteni,ktere zacina cimdal driv.Navyseni poctu vcelstev sice vyresi problem pocetnosti vcel pri opylovani kvetu ovocnych stromu,ale co se vcelstvy potom? Nabizi se tu jednoduche reseni pro sadare,platit vcelarum za prisuny vcelstev misto lkani jak je malo vcel.

Je to trochu se sadařema o něčem jiném.
Zkusil někdo z vás mít celí rok u velkosadů včely?
To ani řepka není tolikrát stříkaná jako ...... F.V.

18-20 x postrek za rok je v sadoch bežná prax

Kde jste přišli na číslo 18-20 za rok? Já mám včely v sadu kde strikaji 1x za rok...

tak sadař potřebuje včely v sadu maximálně 2 týdny, pak už jsou mu tam spíš na obtíž
často využívaj i opylovací služby čmeláků

(25.11.2018 17:50)Slavík napsal(a): [ -> ]Kde jste přišli na číslo 18-20 za rok? Já mám včely v sadu kde strikaji 1x za rok...

Pohybujem sa v tom prostredí tak trocha.. Rozhovory,exkurzie,známosti so zamestnancami atd.. Zahraničie ale aj na slovensku už takéto praktiky.. 1x za rok? Čo je to za sad? Odrody? Bio?

Je to školní sad. Schválně jsem volal osobě, která o tom ví více a máš pravdu je to BIO cca 13 hektarů. Ptal jsem se i jak často se stříká "normální" sad a prý tak 10x za rok.

A já loni stříkal jednou jabloně a měl jsem pocit, jakej jsem chemik.

(25.11.2018 21:05)Slavík napsal(a): [ -> ]10x za rok.

Čiže v konečnom dôsledku je to 1x za rok. Na jar začnú a v lete skončia..... Všetci máte pravdu...a berte sa už premetať

Já nestříkám vůbec a jablek mám mraky, na stromě metrák, možná i víc. Mám je pro sebe tak se nebudu trávit, lituji lidi co si je musí kupovat.
Včelstva jsem přemetal na mezistěny někdy na začátku mého včelaření, byly vždycky na jaře slabší než ty nepřemetené tak jsem se na to vykašlal to jen k tématu, nějak se to tu zvrhlo k sadařství.

Ja premetam od melecitozo-viroveho roku,co jsem po nem nechal bez premeteni na jare,tak slo do kytek na podzim,coz vede k domence,ze to co vcelstva do kytek v nasledujicim roce poslalo,tak souviselo s dilem.V podleti jsem premetl ne na mezisteny,ale na panenske souse z medniku,protoze jich mam vetsi a vetsi nadbytek,tak co s nima..A celkem se mi tahle cinnost zalibila,vcely mam mirne,tak to nebyla zadna divocina.Navic mam spoustu vosku z vyrazenych sousi.