Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Trošku si nerozumíme! Já jsem pochopil, že se s plásty v plodišti nic neděje. Jedině při úhynu včelstva.

Mě spíš nejde do hlavy jak mohou odvíčkovávat tak černé plásty. Prvně jsem si myslel, jestli nemají černou plastovou mezistěnu. Rámek vypadá na fotografii, že je dřevěný - nemůže se tedy jednat o plastový rámek černý!
Když plodiště oddělím mřížkou a nepřevěšuji, musím mít přece v mednících nezaplodované dílo, které nezčerná ani za sto let. A to je to na co se ptám a co si nedokážu vysvětlit.

Říkám si jstli redakce nepřidala špatnou ilustrační fotografii nebo jak je možné mít toto v medníku?

Ano, s plásty v plodišti se nijak nemanipuluje. Jde o rámek dřevěný. Tmavší barvu medníkového plástu mohu vysvětlit dvěma způsoby: Rámky můžou být staré i 15 let (roky, neustálé vytáčení a prach v sušším podnebí se projeví) nebo je to rámek vyřazený z vyfouknutého včelstva, který je považován za dobrý pro užití v medníku. Nikdy jsem nenapsal, že mají med pouze na panenském díle. S tmavším dílem si moc hlavu nelámou. Není důvod. Celkově nechávají včely vystavět pouze tolik plástů, kolik jim zničí odvíčkovací stroj nebo se jinak rozpadne. Jinak točí stejné souše pořád dokola.

Jen k tomu takové pro mě zajímavé srovnání.

Na Zélandu nemají s morem problém, pálí pouze klinicky nemocná včelstva a pálí si je každý sám, když mu včely onemocní. Významné škody způsobené morem při tomto způsobu tam nemají.
A dílo mají tak staré, jak je pro ně ekonomicky výhodné.

U nás se pálí celé stanoviště při jedné buňce potvrzené kliniky.
Jsou přesto unás oblasti, o kterých se dá říct, že tam problém s morem mají, přesto že dílo jistě obměňujeme víc než v MV uvedeném provozu na Zélandu.

Něco mi tu nehraje.

Nevím, jaké je "zavčelení" na NZ, možná tam nemají včelaře na každém druhém kilometru, jako u nás. Myslím, že i to může mít vliv

Radku, Tvé srovnání je přesně ten důvod, proč se o tyto zkušenosti dělit

(22.02.2013 10:10)Ivík napsal(a): [ -> ]S tmavším dílem si moc hlavu nelámou. Není důvod. .

Možná že je nějaký ten ponechaný černý plást včelstvu prospěšný. Jak se dřív říkávalo „Čistota půl zdraví, špína celé“.

Je to sice paradox, ale je to to pravda - prostě je to jakési očkování a podněcování imunity.

Neviem preco zijete v tom, ze v starych plastoch je viach choroboplodnych zarodkov. Pri zdravej vcelnici skor predstavuje riziko prinesenia chorob s medzistienkami. Poznal som vcelarov co mali vsetko nove od ulov po dielo a dostali mor a naopak. Urcite je vystavba diela pre vcely namahava, je to sok. A ak tych sokov je viacero choroby prepuknu. Ja menim rocne tak 8% diela a to je az, az.

Stavba diela nie je určite pre včely šok. Je to prirodzený inštinkt.

Stejně tak přirozené je 20 let staré dílo.
Proč statisticky více trpí morem nová včelstva na nových úlech a novém díle vůči těm, kterým se 10 let v ohnisku mor vyhýbá a kteří mají místní genetický materiál ve svých 50 let starých úlech?

Někde jsem tu vyčetl, že divoce žijící včelstvo je na jednom místě 6 let, což mi kontrastuje s tvrzením, že 20 let staré dílo je přirozené.

Mě by spíš zajímalo jak je to s obnovou díla samotnýma včelami. Po každém vylíhnutí zůstávají v buňce košilky a prostor buňky se zmenšuje. Je to už dost let co jsem četl článek o včelaření tímto způsobem a tam bylo řečeno, že pokud už je prostor buňky malý, tak ho včely rozeberou a postavý nový. Za jak dlouho to asi je?

už to tady někde bylo, ale proč si to nezopakovat : http://www.osel.cz/index.php?clanek=4397

to odporuje tvrzení, že se včelstvo někde zdržuje i 6 let

(22.02.2013 16:54)kerimir napsal(a): [ -> ]Mě by spíš zajímalo jak je to s obnovou díla samotnýma včelami. Po každém vylíhnutí zůstávají v buňce košilky a prostor buňky se zmenšuje. Je to už dost let co jsem četl článek o včelaření tímto způsobem a tam bylo řečeno, že pokud už je prostor buňky malý, tak ho včely rozeberou a postavý nový. Za jak dlouho to asi je?

Pěkně o tom píše Ing. Čermák v článku č. 6.

(01.08.2012 22:51)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Doposud, do cca 26 - ti letech takovéhoto způsobu jsem nepozoroval, že by snad plodiště složené ze dvou NN 42 x 17 bylo malé.
iRP

Dotazy na pana Peška:

• kolik rámků dohromady potom včelstva mají zaplodovaných v těchto dvou plodištních nástavcích
• jaké zhruba uspořádání plástů včely udělají (kde a kolik pylu, kde plod, apod.)
• mají v tom hornějším N také nějaké zásoby

Děkuji, Josef

Ono to plodiště skutečně není a nemůže být malé. Je třeba si uvědomit, že na velikost a rozlohu plodového hnízda má hodně vliv i technologie.
Na jiném místě popisuji proces jarního rozšíření včelstev a zároveň stavbu mezistěn.
Dokud je to únosné, jsou plodové plásty z plodiště vyjímány náhradou za vkládané mezistěny, tedy v podstatě klasické převěšování. Současně se s tím nasazuji další nástavky. Málokdy to ale dělám tak, že ho tam prostě prasknu celý najednou se soušemi, snad někdy proloženého mezistěnami. Je vždy daleko lepší do něj něco z původních převěsit, pro včely pak rozšíření není tak velkým šokem. To lze ale dělat jen do doby, kdy horní nástavky (nad mřížkou) nejsou tak těžké a není jich moc. Tedy max. 1 - 2. Pak je po cca dvojím převěšení plodiště nejen ve dvou spodních, ale i nad mřížkou. Nahoře samozřejmě jen vybíhající plod bez matky, všude proloženo novými mezistěnami. Ve chvíli, kdy dám do plodiště cca 6 – 7 nových mezistěn, prakticky do podzimu už tam nelezu, taky proč. Jedinou výjimku tvoří vytáčení květového medu, kdy se po odejmutí medníkových nástavků snadno dostanu na mřížku, kterou sejmu, opět vyhodím 2 - 3 plodové plásty, náhradou za mezistěny.
Mřížku samozřejmě vracím. Možná je tvorba oddělků, pokud jsou připraveny matečníky. Od této chvíle lze plodiště považovat za složené na zimování, prakticky z nově postavených mezistěn.
No a odpovědi na dotazy : OPTIMAL 42 x 17, 11 rámků, teplá stavba

1. V plodištních nástavcích je v každém zepředu 1 - 2 pylové, plod všeho stáří, vzadu 1 - 2 zásoby. V nejnižším nástavku jsou navíc 2 - 3 rámky stavební, abych matku táhnul dolů. Ostatní viz výše.
2. viz výše
3. Pokud používáte mřížku, matka pudově utíká s plodem nahoru, do tepla. Nad mřížku už ale nemůže. To vede k vytěsnění zásob do medníku, proto jsou plodištní rámky prakticky jen s plodem.

Zásob je tedy v plodišti velmi poskrovnu jen v rozích rámků a 1 - 2 rámky vzadu. To se ale v podletí mění, část nově přinášených zásob pak končí i v plodišti na místě po zmenšujícím se plodovém hnízdě.
iRP

Chtěl bych poprosit o radu, jak v plodišti obnovovat pylové plásty. Nevím, kam bych je měl posouvat, aby je včely zbavily pylu a já je pak mohl vyřadit.
Mám r.m. 39x30 a k tomu polonástavky.
Děkuju, Honza.

mě napadá sluneční tasvidlo nebo vařák

(13.07.2013 10:00)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Chtěl bych poprosit o radu, jak v plodišti obnovovat pylové plásty. Nevím, kam bych je měl posouvat, aby je včely zbavily pylu a já je pak mohl vyřadit.
Mám r.m. 39x30 a k tomu polonástavky.
Děkuju, Honza.

Pokud ti zůstavají pylové desky, je potřeba takový plást hodit z jara mezi plod. Včely, pokud je pyl na dotek s plodem pyl skrmí a vyrobí si novou pylovou desku u stěny. No ale v současný doběi bych s ní už nemanipuloval.

Neví zda se to hodí do tohoto tématu ale snad mi někdo chytřejší odpoví někde jsem se dočetl že panenské plásty jsou pro zimování nevhodné, ale není mi moc jasné proč? nebo co se stane pokud je tam nechám. ? včely u nás začali nosit med s melecitozou a je dost možné že dost zásob mi zůstane i v panenském díle, které bych rád prostřík vodou a dal jim k zimování, ale páč je to panenské dílo tak se mi do toho moc nechce...