(17.06.2019 12:33)Student napsal(a): [ -> ]Jde o to, že na případné druhé vytáčení bych chtěl spíš ten druhý med. Když dám po 1. vytočení ty prázdné jako třetí a pak si vezmu čtvrtý, bude to zase řepka (kterou chci včelám nechat na zimu).
Jestli můžu tak to zjednoduším, polopatě, ano?
Na zimu se nechává jarní med a ten chcete nechat včelám i vy. Je to tak? Pak vám nezbyde, než že další medník musíte dát pod ten co tam byl dřív - tahle zásada platí vždycky! Tím se stane, že vždycky, když jdete z jakéhokoli důvodu do včel, tak musíte nástavky sundat, udělat v plodišti co pořebujete a když chcete dát další nástavek, musí přijít na plodiště a pak všechny nástavky v tom pořadí, jak tam byly. Pak bude nejvýše vždy nejstarší med.
Nějak počítáte nástavky a já se v tom ztrácím. Vy si prostě musíte rozhodnout, která část úlu je plodiště a která medník. Rotace nástavků je zbytečná dřina a kontraproduktivní kejkl.
Já třeba mám vysoké nástavky pro plod a pro med jen nízké, mám tři základní míry a ke všem NN 39x15x11. A je tu jedna zásada. Pod 24 a 30 je jeden NN s polovinou trubčáků celou sezonu a nikdy do něj nelezu. Pan Sedláček ho nazval polštář a já jsem si dovolil ten název používat (bez jeho svolení), tento podstavený NN vážně jako polštář tlumí výkyvy počasí v časném jaru, nárazové snůšky a i do jisté míry tlumí rojení.
Míra 39x34,7x11 polštář nemusí mít. Proto jsem si jí zavedl abych nemusel mít polštáře, kam ráda zdrhá matka když jí potřebuju z jakéhokoli důvodu "ulovit".
No a zatímco třicítka stačí jako plodiště (11 r) (s polštářem), "pětatřicítka" taky (bez polštáře), tak u 24 se musí za součást plodiště považovat
polštář, VN a NN a teprve vše nad tím je medník. Vysoké nástavky pro med nepoužívám abych měl med jen z panenského díla a hlavně aby se matkám nechtělo klást nahoře, nechci za žádnou cenu mřížku. Dokud jsem jí používal (spolu s převěšováním plodu), měl jsem polovinu (spíš třetinu) medu.
Vy máte jen VN 24 a tudíž máte komplikovanější včelaření.
A ještě jedno upozornění, už jsem to tu psal, ale opakování matka...
V NASA vás asi neučili ani následující. To se neposmívám, škola je jen základní základ a vše další je už na každém jednom.
Následující info mám v paměti asi 45 let, originální zdroj najdete v OVP mezi lety 1955-1970.
Rusové si povšimli, že vč vytáčená jen jednou na konci sezony měla podstaně nižší celkové výnosy než ta pravidelně vytáčená. Udělali pokus, kdy do 50 vč hnali soustavou hadiček pod nepatrným přetlakem vzduch ze skladiště nástavků s prázdnými soušemi a do druhé skupiny 50 vč, vše na jednom stan., hnali vzduch ze skladu plných souší. Pokus opakovali několik let v různých státních velkovčelařských podnicích.
Vč stimulovaná vůní (či pachem - jak kdo chce) plných plástů dávala pouze 65-70% výnosu vč, která byla stimulovaná pachem prázdných souší.
Je to i logické. I u lidí je to stejné. Když někdo založí rodinu a nemá nic, dře jak soumar 15 hodin denně aby zabezpečil rodinu. Když má postavený a vybavený dům, tučné konto, zabezpečené děti, najde si už práci třeba za míň, ale langsam, pohodička, žádný stres a jen 8 hodin a když to jde tak i míň.
Ale samosebou si každý dělejte co chcete a jak umíte. Dávám jen obecně neznámý pokus někdejšího Sovětského velkopodniku. Mnohokrát jsem se o pravdivosti přesvědčil sám. Proto není dobré nechávat celou sezonu na nejvyšší pozici nástavek plný medu, jarního, který se špatně prodává s tím, že zůstane včelám na zimu. Taky by se mohlo stát, že to bude v tom roce med jediný...
Jo a ještě dodám. Brácha měl známé na Podkarpatskí Rusi. Včelařili v ležanech s na naše poměry obrovskou mírou. Ukrajinec vytáčel celou sezonu snad každý den. Vždy vzal ze vč dva-tři plné rámky se zralým medem a vložil vytočené. Dokonce jsem slyšel o jednom pánovi že tohle dělá i tady u nás (ve vsi kde mám kámoše) s mírou 39x27,5 v normálním dvouprostorovém univerzálu a vytěží neskutečné množství medu - důchodec - má na to čas.