Pročetl jsem si metodiku likvidace akátu z Kohoutova
příspěvku a musím konstatovat, že mi silně připomíná vetřelce z kultovní sci-fi série. Ten byl také téměř nesmrtelný.
Měl bych prosím otázku. U koho a na jaké půdě akáty medují nebo co je příčina toho, proč někde akát meduje a jinde ne.
Já jsem ze střední Hané, nadmořská výška kolem 200 metrů oblast lužního lesa v povodí soutoku Moravy s Bečvou. Akáty zde jsou, od stoletých až po výhonky, kvetou, včely naletují hojně, ale med není. V podstatě si včely nenanosí ani pro sebe. Jinak co zde jsou kočovníci, tak někteří za akátem kočují někam na jižní Moravu.
Aleši,to by asi nebylo na škodu se podívat do oblastí,kde medující a také nemedující akáty rostou.
Ve vltavském údolí roste akát na skalách,a i přes zřemý vláhový deficit meduje.Ale vodu pro produkci nektaru samozřejmě potřebuje,takže dešťové srážky mednatost zvyšují,zřejmě díky vyšší vzdušné vlhkosti,vliv může mít i samotná řeka.
U nás na slánsku akáty rostou také,ale s jejich mednatostí už to tak slavné není.Dobré je to s porosty akátu na písčitých půdách,horší už s akáty na těžších,jílovitých nebo podmáčených stanovištích,na úrodných půdách je to něco mezi.
Nabízí se otázka proč.
Vliv bude mít zřejmě i výhřevnost půdy(nebo skály),na které akátiny rostou,tmavé skalnaté podloží nebo písčiny se vyhřejí na vyšší teploty,než jíly apod.,takže vyšší teplota v době květu je nezbytná.Čím je v době kvetení tepleji(a vlhčeji),tím větší procento i na méně vhodných stanovištích meduje.Třeba okolo Sázavy nebo Berounky rostou akáty také,ale jejich medování není takové,jako je v polabí nebo povltaví.Asi proto,že už to jsou chladnější oblasti,vyšší nadmořská výška a zřejmě i díky trochu ročním větším srážkovým úhrnům více porostlé skály lesy,než třeba u té dolní Vltavy.
Samozřejmě pokud je v době květu zima,a nebo naopak horko a sucho,mají smůlu i včelaři v těch nejvíce mednatých akátových oblastech,proto nebývá akátový med samozřejmostí každý rok.
S pozdravem Pavel
Po informáciách, že v Námestove (cca 600mnm) bol svojho času vysadený agát a gaštan siaty, som sa pokúsil zistiť, či daný agát aj medoval. Kvitol každý rok. Čo sa týka medovania, podľa toho, čo som zistil, niekedy to na ňom údajne hučalo ako v úli, ale nie vždy. Približne v intervaloch 3 rokov vraj zamedoval. Kvitol približne v strede leta.
(10.11.2013 22:10)František H napsal(a): [ -> ]Scipio napísal, že 100 ks. Ja s tým súhlasím. To na výsadbu stačí. Počkáme si, čo napíše Anton.
Těch 100 stromů je málo, dojděte se podívat do akátového lesa, stromy jsou od sebe podstatně blíž, než 10 metrů. Vysázet se jich musí ale ještě mnohem, mnohem více, aby rostly do výšky, ( myslete i na budoucí těžbu) a musí se to průběžně probírat., 100 stromů na hektar je parková úprava, sbírka soliter, ne les. Pokud by to ještě rostlo v pravidelném sponu, tak si to ani neumím představit.
(07.11.2013 17:15)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Právě proto je zařazen mezi invazní rostliny a nesmí se do volné přírody vysazovat.
Nejen, že se nesmí vysazovat do volné přírody. Pokud jej vysazujete na svém pozemku, musíte rovněž zajistit, že se za jeho hranice nerozšíří.
Na Slovensku je problematika invázných rastlín ošetrená zákonom č.543/2002 Z.z o ochrane prírody a krajiny. Tiež majiteť pozemku je povinný.... Ibaže najviac invázných rastlín rastie na štátnej pôde. Spomeniem okolie ciest, železníc a vodných tokov. Chcem tým povedať, že tento zákon sa nedodržiava.
Agátu nevadí sucho že neprší, podstatne aby mal pod sebov v pôde vodu.
Tento rok medoval agát veľmi dobre, vlanni bolo o čosik horšie. Polovica pomrzla
To že "se" nějaký zákon nedodržuje, neznamená, že ho taky nebudu dodržovat.
Tak u mě, když beru tu oblast s největším výskytem akátu, tak jde o břeh Moravy, podzemní voda je tak asi 2-3 metry pod povrchem, kolísá podle vody v řece. Písečné podloží a nahoře hlinitopísečné naplaveniny. Osluněné místo celkem dost, podle hadů, slepíšů a ještěrek a chráněné proti větru okolním listnatým lesem. Celkově jde o teplou oblast, melouny a různá plodová zelenina na zahrádce nekryté dozrávají v pohodě.
Ked berieme, ze pocas doby ladovej tu rastli len machy a lisajniky tak 99 % nasich sucasnych rastlin je "invazivnych".
V Madarsku som videl veľké plochy agátu. U nás je to invázna drevina, ktorú treba likvidovať a tam ho vysádzajú.
Tam madari šlachtia agát, u nich je agát drevina ktorá prináša úžitok spoločnosti, v podobe agátového medu ktorí sa vyváža do rakúska. V madarsku na trvalom stanovišti majú medné vynosi z agátu 50 - 70 kg na jedno včelstvo. Majú úplne bieli a hustý agátoví med. Ja som dosiahol max 52 kg, to som pomali dobehol paprikášov.
U nás je akát také ceněná dřevina, aspoň co do ceny, když si jej chcete koupit jako truhlářské řezivo. A když bych porovnal jeho růst a porovnal s Japonským topolem, tak nijak moc nezaostává. A kdyby nám zde ještě medoval.....
.
Agát sa nesmie úmyselne rozširovať v extraviláne, v intraviláne sa môže vysádzať. Čo už s ním, keď sa sám "vybral" aj do extravilánu, veď on mapy s hranicami nepozná...
To Aleš: Na jiným fóru jsem četl jak je topol nemožně sprofanovaná dřevina a že by byl akát pro využití na produkci biomasy mnohem lepší. Za vším prý stojí "štěpková" loby (akát je na štěpkování příliš tvrdý) . Škoda, že nemůžu najít kde jsem to četl.
Podstatou byl argument, na zcela absurdní objem (příliš velký) štěpky z topolu ku objemu ložených kulatin akátu. Pokud si jeho příspěvek dobře pamatuji, tak jeden náklaďák naloženej akátovou kulatinou odpovídá energeticky ekvivalentu 5 náklaďákům naložených topolovou štěpkou. Když si vemu, že se musí platit jak šofér, tak nafta, tak na tom topolovým hospodaření nevidím nic výhodnýho ani ekologickýho.
Agatove drevo je super do stavebnictva (trvacnostou porovnatelne s dubom) ako aj ako kurivo - hori super, dlho a na rozdiel napr. od duba nezadechtuje pec a komin. Ja preferujem na palivo buk a jelsu, kedze som vcelar, ale sused stale vychvaluje agat aj ked uz presiel tiez na buk, kedze je ho na okoli plno a v podstate zadara.
Objednal som sadenice agatu a cez vikend budem vysadzat.
K tomu, kde ještě jde akát využít, mohu doporučit jako dřevo na uzení masa a při pečení prasete a berana na rožni mám akát vyzkoušený také.
Nie je agat na udenie a celkovo styk s potravinami jedovaty?
Já jsem se do toho pustil na doporučení a z kouře nebylo cítit nic podezřelého a na mase také. Jedovaté bych řekl, že je obecně všechno uzení, ale dobré
.