Zdravím, rád bych se zeptal zkušenějších, jaký je poměr využití při krmení cukrem a medem? Mám na mysli kolik cukru musím nakrmit na 1 kg zimních zásob a kolik medu?
Při aktuálních výkupních cenách medu a cenách cukru přemýšlím jestli by nebylo lépe zkrmit to v létě včelám.
Díky za názory a zkušenosti
Ta situace už tu byla a vzhledem ke světovým cenám cukru tu zase brzy bude. Proč ale tolik práce, proč vytáčet a zase krmit? Stačí jen plné plásty uložit a na podzim zase vložit do úlu. Pak jen lehce zakrmit, stačí jedna flaška. Zcukernatění zásob v plástech není na závadu, mám to vyzkoušené - jen to chce to zajištění správného mikroklima v úlu, jak stále zmiňuji - nepřehánět to s tím větrání v zimě.
Mám několik plástů se zbytky cukerných a zároveň i medných zásob. Nechce se mi od toho špinit medomet.
Jakým způsobem by se daly tyto zbytky z plástů dát včelám k vynošení do plodiště - jako zimní zásoby.
Díky, Pavel
Pavel, naší starí hovorievali, "dobrá rada, stojí groš", len kde tú pravdu nájsť. Preto budem hovoriť ako to robím ja, ale bojím sa, že ma weboví puritáni zlynčujú. Od času ako chodím na tento web, som veľakrát čítal rady, ktoré boli rigorózne voči voľnému chovaniu sa na včelnici, myslím tým nezúžené letáče, potravu včelám dávať len večer a pod. Ja to robím práve opačne (ale nie preto aby som vyvracal nejaké teórie), ale som si vedomý, žem čo robím , neškodím tým susedom a včelstvám na včelnici.
- podávanie potravy: keďže systém podávania roztokov je skrytý nad a za plodiskom, sliedičky na včelnici nemajú šancu sa tam vkĺznuť, preto teplý roztok podávam vtedy keď som na včelnici, myslím tým ráno na obed či večer. Cukrový roztok robím v teplej vode, cukor sypem do teplej až horúcej vode (aj za plného letu včiel), kotol musí byť uzatvárateľný, nádoby kropiace koňvy tatiež a letáče nezužujem. Nestalo sa mi za dlhé roky, aby vznikla čo len jedna rabovka.
- vás ale zaujíma čo s plástami, v ktorých je invert a med, ako ich dať včelám aby ich uložili do plástov na zimu. Vložiť do úľa pod budúcu zimnú zostavu je bezúčelné, včely neprenášajú zásoby k ostatným kde bude včelí chumáč. Tieto zásoby odnosia väčšinou osy, lebo včely zásoby nechránia a včelár to ani nezbadá, ešte ak by boli zaviečkované a viečka by včelár porušil tak možno, ale ani to nie je isté. Ak je zásob v plástoch viac a včelár nevie čo s nimi, tak sa ich oplatí vytočiť a dať včelám cez kŕmidlo.
- ja som npr. likvidoval v slnečnom tavidle 100 plástov so zbytkami medu (po vytočené vrátené do včelstiev, včely ich očistili opravil ale ponechali v nich), nechcel som aby sa med ukladal spolu s voskom v slnečnom tavidle, tak som ich jednoducho opieral o predmety s opačnej strane slnečných lúčov, asi 25 m od od 75 včelstiev a včely si so zbytkami poradili, jedna radosť.
- čo je dôležité rešpektovať a dodržiavať? Ponechať plásty nalietávajúcim včelám na plásty dovtedy, kým neodnesú poslednú kvapku v bunkách plástov.
Nesmieme spanikáriť a začať odnášať ich preč, hovorím ponechať, ak v nich nič nebude prirodzene zanikne ich pud odnášať zásoby.
Ani v jednom prípade (i keď to neinformovaného prekvapí). Takže cez deň som vyložil takéto plásty aj trikrát cez deň a nevšímal som si ich, pracoval som so včelami, bol som si istý, že sa nič nestane.
Môže sa zdať, že zásoby odnosia cudzie včely (aj to sa môže stať), ale v podstate to odnesú naše a je jedno do ktorého úľa, veď sú všetky naše. Ak to niekto zbabre, tak len chudák diletant. Anton
Ak nemáte MVP tak môžete kludne poslúchnuť rady p. Turčániho. Plásty dajte dalej od úľov a budte na včelnici až do vyčerpania zásob. Atmosféra bude hektická ako pri výpredajoch, ale zdravé včelstvo s matkou by s rabovkou nemalo mať problém.
Nechci nikoho vytočit, ale múj sused včelař běžně dává víčka a plásty se zbytky po vytočení na dočištění před svoje úly (6 včelstev a asi 5 odd., ve vzdálenosti rádius cca 2 km má minimálně 50 dalších včelstev, údolí - podhorská oblast 600m.n.m). Takto to podle jeho vlastních slov dělá už roky. Volně je pokládá na nějaký plech anebo do mísy, žádná další opatření. Hromádky drtě, popřípadě rámečky opře o sebe navzájem. Po několika dnech, aby jim nebylo líto, dal rámky i před mé tři roje. Chvíli to tam vypadalo jako když Kau.land vyhlási „Akcia - med zadarmo“. Avšak včelky to vyčistily a žádné další čoromúro jsem u jeho ani mých včelstev nikde neviděl (vzájemná vzdálenost tak 30m). Skutečně to braly jen moje a jeho včelky. Ze kterého úlu, no to mi opravdu bylo putna. A jestli si z toho sosla i nějaká cizinka, „...tak na zdraví, ať slouží a pozdravuj kolegu včelaře...“ Po dvou třech dnech tam na čumendu zalétávaly dvě tři slídilky a to bylo tak všechno. Pokud bych se tady nedočetl o nevhodnosti, nebo nebezpečnosti tohoto postupu, vúbec bych to netušil. Včelky mám jen velmi krátce. Nechci tím uvedený postup doporučovat, nebo odsuzovat, jen konstatuju odpozorované.
Tyto zkušenosti jen podporují téze, že nejsou včely jako včely, že ke každé rodině musíme přistupovat jako k individualitě. A pokud je některé včelstvo vyrabováno, nutně musíme hledat i jiné příčiny a to uvnitř včelstva. Snad jen oddělky si zaslouží zvýšenou pozornost, stejně tak jako ji věnujeme nedospělým dětem.
(21.07.2011 9:38)FanyR napsal(a): [ -> ]... nikde neviděl (vzájemná vzdálenost tak 30m). Skutečně to braly jen moje a jeho včelky...
Týmto si mi pripomenul jednu "akciu". Tiež bola debata, kto odberie takto ponúknutú sladinu. Kolega, ktorému som pomáhal a zároveň sa priúčal posypal milé včielky hladkou múkou. A potom sme celé popoludnie snorili na bicykloch v okruhu cca 700m. Stávku som prehral. Stálo ma to síce dvoje Sparty, ale dnes viem, že by nekŕmil len svoje včely. Nie že by to bolo dáke veľké donášanie, ale na najvzdialenejšom mieste (bol to kohosi kočovný voz) sme za hodinu narátali takto označných 30-40 včiel.
Ďaľší hostia nie sú tak "nápadní", ako naše milé včielky. Nájdeme tam mravce, osy a ďaľší hmyz, ktorý sa nechá zlákať takouto sladkou tabulou. A pri tom kalia, značkujú si revír a tak podobne.
No vidíš, takže jste si pro pár kapek medu vlastně i zasportovali. Něco vás včelky naučily. Měli jste dokonce i skvělou příležitost se seznámit s dalším kolegou včelařem. A to je fajn. I o tom asi včelaření je. Mimochodem i my občas zakalíme určitě ne do rána, a naštěstí nás nikdo neznačkuje
, byť je to náš terén....
Ono Franto, v skutočnosti o tých pár kvapiek nejde. Ony potvory včielky sa pekne zalietajú a potom, keď "prameň vyschne", hľadajú nový. A ak sú poblíž ďaľšie úle, skutočne hrozí rabovka. Hlavne tým slabším. Tak to funguje v celej prírode - prežijú len najsilnejší. Včielky o našich pravidlách a dohadoch nič nevedia. A včelárstvo je koníček a škola na celý život.
Nóóóóóóóó, mne sa tiež podarilo "skaliť sa", a akási potvora ma označkovala; kolená blatové a tričko asi zažilo "blízské stretnutie najtesnejšieho spôsobu" s trávou.... A to všetko pod kontrolou mojej milovanej! A teraz sa mi posmieva! (Ešte že to nemusím prať!
)
(21.07.2011 16:13)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]Ono Franto, v skutočnosti o tých pár kvapiek nejde. Ony potvory včielky sa pekne zalietajú a potom, keď "prameň vyschne", hľadajú nový. A ak sú poblíž ďaľšie úle, skutočne hrozí rabovka. Hlavne tým slabším. Tak to funguje v celej prírode - prežijú len najsilnejší. !
Vojto, takto vôbec nefunguje, aj pre sliedičky platí tabu vnikaniu do normálnych včelstvách. Ak by to tak bolo, boli by sme svedkami na našich večlnicach denno denne a tak to nie je! To by som už tohoto roku nemal ani jedno včelstvo a oplodňovaciu jednotku (tie sú zvlášť citlivé na takéto lapsusy), ani na jednom letáči som nezaznamenal čo len náznak rabovky a pritom príroda na nektár je "mŕtva".
Je isté, že každý zdroj potravy (najviac med, ktorý má navyše špecifickú vôňu), ak zdroj potravy zanikne prirodzenou cestou t.j. odnosením včelami, aktivita včiel zanikne, toľko vedia pochopiť aj včely. Ak včely rabujú nejaké včelstvo, vždy si to zapríčiní ich majiteľ, ktorý zabudol na zásady pri obsluhe včelstiev, npr. podá v čase rozruchu na včelnici tekutý zdroj potravy nekompletným včelstvám. Každý máme na to iný názor, môj postoj k tomu čo som napísal v úvodnom komentári, je kladný. Anton
(22.07.2011 7:54)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]... aj pre sliedičky platí tabu vnikaniu do normálnych včelstvách. Ak by to tak bolo, boli by sme svedkami na našich večlnicach denno denne a tak to nie je!
...oslabené (slabé) včelstvo nie je tabu v žiadnom prípade ....
(22.07.2011 7:54)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]To by som už tohoto roku nemal ani jedno včelstvo a oplodňovaciu jednotku (tie sú zvlášť citlivé na takéto lapsusy), ani na jednom letáči som nezaznamenal čo len náznak rabovky a pritom príroda na nektár je "mŕtva".
Často si mnohí včelári ani rabovku nevšimnú. (Samozrejme, že pri Tvojich skúsenostiach to nepredpokladám.)
(22.07.2011 7:54)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Je isté, že každý zdroj potravy (najviac med, ktorý má navyše špecifickú vôňu), ak zdroj potravy zanikne prirodzenou cestou t.j. odnosením včelami, aktivita včiel zanikne, toľko vedia pochopiť aj včely. Ak včely rabujú nejaké včelstvo, vždy si to zapríčiní ich majiteľ, ktorý zabudol na zásady pri obsluhe včelstiev, npr. podá v čase rozruchu na včelnici tekutý zdroj potravy nekompletným včelstvám.
Áno a jedna zo zásad by mala byť (pre niekoho aj je), nepodávať sladinu "voľne", t.j. aj rozložené medové plásty. Samozrejme, kde je jeden včelár, je predpoklad, že pozná stav a situáciu vo včelstvách. A kde sú viacerí, môže nastať katastrofa.
(22.07.2011 7:54)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Každý máme na to iný názor, môj postoj k tomu čo som napísal v úvodnom komentári, je kladný. Anton
Mať vlastný názor považujem za samozrejmosť. Nikomu to neberiem a tiež svoj nenechávam len pre seba
V tej citáci odo mňa
"Ony potvory včielky sa pekne zalietajú a potom, keď "prameň vyschne", hľadajú nový. A ak sú poblíž ďaľšie úle, skutočne hrozí rabovka. Hlavne tým slabším. Tak to funguje v celej prírode - prežijú len najsilnejší!", je aj to, čo si popísal Ty. Aj ja mávam rozdielne názory na všeobecne zavedené pravidlá, napr. MVP, ale v tomto prípade súhlasím s odbornou literatúrou.
Vojto, raz som zablúdil na včelnicu známeho včelára (už nežije), kde mali so synom asi 4 kočovné vozy plus nejaké voľné včelstvá. Bolo po prvých preletoch a obaja kontrolovali ako prezimovali včely, pozoroval som ich cez otvorené dvere kočovného voza. Prebytočné plásty so slabšími zásobami im odoberali a uteplivku posunuli k poslednému plástu s včelami. Plásty so zbytkami medu odnášali, myslel som si že do skladu, no nie a ani ich vešali na natiahnuté drôty ako gazdiná vyprané prádlo. B
Bolo to proti môjmu poznaniu a odišiel som zo včelnice bez toho aby som im svoj názor povedal, bol som proti tomuto spôsobu likvidácii zásob v plástoch. No mýlil som sa, nič sa nestalo, včely odnosili všetok invert a ostalo ticho. Takto to robili dlhé roky a nikdy sa im nevypomstilo.
Spomeniem ešte svoj spôsob ako periem viečka po medobraní. Vo veľkom smaltovanom hrnci na voľnom ohni nahrejem vodu a všetky viečka vsypem do vody a nechám dobre prevrieť. Ráno vosk odoberiem a do medovej vody vložím viac trávy, včely okamžite podľa vôni zdroj vyhľadajú a medovú vodu za hodinu odnosia. Pritom hrniec je cca 3 m, robím to roky a nestalo sa jediný raz aby nastali čo i len malé problémy. Po týchto kladných skúsenostiach môžem to len doporučiť. Všetko musí mať svoj fortieľ, ak ho dodržím musí byť i výsledok dobrý. Anton
čauky ja to taky tak delam vička jim dam spatky před uly vybrat co chteji a zatim se mi nestalo že by se vykradli mam tam 25 včelstev fakt nic,to už musi byt aby je vykradli ale vtom už není problem s víčky a zbylym medu v plastech ale ve včelstvu,nemaj matku,trubčice atd proste vcelstva neschopna k zimovaní a tak to je i podle mích 10 rocnich skušenosti.
Také jsem to dělával. Nejvíce mi na tom vadí, že se naučí chodit do toho "korýtka" i vosy a to obvykle dříve než včely . Vosy tedy krmit nemusím. Zdržuje je to od chytání jiného hmyzu.
JK
Ahoj, jsem začínající včelař, letos budu mít (doufám
), první medobraní a chci se zeptat na možná banální otázku.
Jak se to řeší, když v úle zbydou nějaké zimní zásoby (zpracovaný cukerný roztok)? Dává se to ze včelstva pryč (popř. kdy?) nebo se to vytočí zároveň s nektarovým medem při medobraní?
A dá se nějak poznat, třeba podle víček apod., jestli jde o cukerný med nebo "pravý" nektarový med?
Děkuji za odpověď.
Zdravím účastníky včelařského fóra,
Rád bych si nechal poradit, zda se dají zpracovat loňské zásoby z uhynulých včelstev pro jiné účely než je včelaření. Někteří zkušení včelaři mě radí, vzhledem k složité zdravotní situaci v naší oblasti, nepoužívat tyto zásoby vůbec, jiní mně radí, že je možnost je použít k výrobě „lihu“. Jaký je Váš názor? Jakým způsobem bych měl postupovat? Je možná i jiná cesta jak je bezpečně využít?
Ke včelaření bych je nepoužil, právě z důvodu rizikového přenosu jakékoliv nákazy. Ušetřených pár korun za to nestojí. A do kvasu bych je taky nedal, zásoby kromě medu obsahují vosk a propolis, které by mohly ovlivnit lihový výsledek. Nemám s tím zkušenost, ale přeci jen, X metráků ovoce nasbírat a zpracovat dá nějakou práci.
Edit: v profilu jsem četl, že budeš likvidovat staré univerzály, předpokládám, že žehem. Pokud toho není moc, doplnil bych tím hromadu. I když jak známo, med velmi špatně hoří. Ti, co se účastnili pálení při nákaze MVP by mohli poradit.
Ahoj,chci se poradit včera jsem přidával stavební rámky a zjistil jsem ,že některé včely mají totálně plné druhé (plodištní nástavky )¨zásob ,nevím jestli jim to odebrat a nahradit mezistěnami ,nebo to nechat na nich a doufat ,že to po přidání medníků přenesou nahoru ...Co myslíte?? S těmi mezistěnami se mi to moc nezdá,protože už tak mám doma plno souší se zásobami,nevím co bych s nimi dělal . Děkuji moc za rady .
Jinak včelařím na dvou nástavcích po 11 rámcích pro plodiště a přidávám jeden pro medník.
PS : Nedíval sem se kolik toho mají v nástavku prvním ,ale napadlo mě nástavky otočit .,myslíte,že by se toho ujaly?? díky moc ještě jednou