Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Moji predkovia v takých bedniach nevčelárili, no další v dedine to áno. To tak vyzeralo jak som napísal. V tom včeláriť je tak pokrok, vhodné pre indianov a náturistov.
V takom systéme by som si nedovolil zakrmovať včelstvá v auguste cez slnečný deň, dobrá rabovka čo je na 100% pravda. Keď volakto si to chváli, ja učite nie, bo najlepšie sa učí na cudzích chybách, ja o také omili nestojím.

Nemyslím si,že horný letáč môže byť príčinou rábovky,to skôr včelár svojou neopatrnosťou môže pri podávaní sirupu rabovku vyvolať.
Normálne priemerné včelstvo z matkou si svoj letáč postráži,či je hore,alebo dole.Já som mával otvorené očká všetky v zostave 5NN až po vrchné v medníku a lúpeže neboli pri podávaní zásob žiadne.Dokonca mám takú príhodu,kedy mi na úľ padol suchý strom a zhodilo mi zo včelstva vrchný medník,takže včelstvo zostalo odokryté v zostave plodisko a jeden medník dva dni a žiadny náznak rabovky sa nekonal,včelstvo si pevne strážilo uličky a ani nebolo vidieť,že by iné včely sa pokúšali do odokrytého úľa dostať a to bolo počas beznáškového obdobia začiatkom augusta.Netreba strašiť,včely ani v prírode si nevyberajú dutinu podľa toho či má letáč hore alebo dole a vedia si s tým dobre poradiť,ono je horšie ak si s tým nevie poradiť včelár.

Pri strachu z rabovky zapríčinenej horným letáčom (podľa mňa síce neopodstatneným) je ešte jedna možnosť. Vysoké dno a podávanie sirupu z dola, cez zadný otvor dna...

Mám takto tři Ležany česno nahoře ale navíc z boku,řekl bych (zkouším tento rok teprve),že rabovka nehrozí včely si mnohem víc hlídaj česno,byly ostřejší což je dané jsou strážkině hned nahoře,časem se to urovnalo,včelstva bych řekl že byla silná uvidíme co bude na Jaře.Je ale pravda že česno mám asi 5cm pod horním okrajem tudíž není uplně nahoře ale mírně níž.

Nevím jak u horních česen řešena, ale jak známo, nepořádek padá zvrchu dolů a letos jsem měl kvůli nepřízni počasí hromadů trubců před česnem a dno o výšce 10 cm bylo díky mrtvým trubcům skro neprůchodné, takže při představě, že bych to měl všechno rozebírat a čistit, nebo rovnou vyhazovat, mě jímá hrůza. Jistě i včelám se bude ten nepořádek lépe vyhazovat před úl... Ale když chce někdo experimentovat, ať experimentuje. Je to čistě jeho věc. Já si taky do solárních úlů nenechám kecat.

Ja som daval očka v pravo dole ked som pred, 8 x 50mm, zatial som spok. ale nemam vyriešene regulaciu. No je to len tech prob dufam že piskvor počka. pridam jed dok pan J. Hajek mal k tejto teme prispevok.

dnes jsem u první pětky instaloval nové přistávací plochy ze síťky proti hmyzu do oken.
loni a předloni jsem použil nejprve desky ze sololitu (blbost - po prvním dešti to nasáklo vodu a začlo se to kroutit), pak desky z tenké lehké překližky natřené bezbarvou lazurou, aby to vydrželo vlhkost.
S deskama byla potíž, jak je přichytit k letáku, aby tam nebyl schod a pak jak je podepřít, aby držely a neodfouk je vítr, pakárna.
Navíc pod těma deskama nic nerostlo, protože tam nešlo světlo.
Nakonec mě teď napadlo použít síťky proti hmyzu, světlo jima projde, včely po nich do česna také dojdou, navíc snad vítr to nebude shazovat, protože to profoukne, a ještě možná když zaprší tak v tom včely najdou vodu, která se v těch drobných očkách udrží díky povrchovému napětí nebo v tom ráno najdou rosu.

k letáku je to chyceno třemi vázacími dráty na kytky, ještě místo těch cihel vymsylím z nějakého silnějčího drátu něco, čím by se dal měnit sklon té sítě, takto mi to přijde dost příkré, ale podstatné je, že včely nepadají na zem a nezalétávají pod úl.

uvdím, jak to bude fungovat, dávám to jako tip, pokud o tom někdo přemýšlíte.

Zajímavé řešení, taky zkusím.

kvoli comu tam potrebujes tie sietky?

ty síťky tam mám místo desek, které jsem tam měl proto, aby přilétající včely nepadaly na zem, ze které se jich spousta v této době už nezvedla. V jiném vlákně (myslím co se děje v úlech teď) jsem cca před týdnem psal, že před úly to vypadalo jak když nasněží, ale místo sněhu pyl.
po těch deskách, nyní síťkách včely dojdou, poté, co se posadí a oddechnou, přitom neprochladnou. podle mě ty včely co zůstaly na zemi se už nezvedly proto, že prochladly nebo neměly sílu vzlétnout, ale takto k česnu dojdou. přijde mi, že se vyčerpají sběrem pylu, protože ty co popadaly a už nebyly schopné vzlétnout k česnu, měly rousky ja velké špendlíkové hlavičky.
A hodně jich také přiletělo, a sedlo na to ztracené bednění pod úly nebo zalétavaly pod dno pod drátěnku. Což se teď děje minimálně.

A proč síťku a né desku? Jak jsem psal, vadilo mi, že desky snadno bral vítr, nevělděl jsem, jak je upvenit, časem se kroutily a díky tomu padaly a nešlo pod ně dost světla aby pod nima něco rostlo. Tohle všechno s tou síťkou nehrozí.

Během dneška jsem to několikrát byl pozorovat, pylová snůška intenzivní (nektar možná taky, ale to nepoznám, a že by nosily jen vodu se mi nezdá) a výsledek to přineslo.

Občas, ale opravdu výrazně málo (v porovnání s předchozími dny, kdy včely padaly pod letáky), včel se dostalo pod tu síťku, ale snadno vylétly ven a dostaly se zase nad síťku, díky tomu, že lítaj ze strany na stranu tak vždy snadno najdou kraj, kde síťka končí.

---

loni jsem měl desky jen opřené, nechtělo se mi do nich vrtat, a stačilo, aby se trochu zmenil tvar té hrany u letáku (prohlo se to po čase) a spadlo to, tak se to muselo furt rovnat, od spodu to vlhlo, na ruznych podstavcích to nedrželo, vítr to shazoval, byla pod tím tma, nic tam nerostlo.

přistávací plošiny ze sítěk fungují a včely je využívají