ja by som nato išiel inak, dal by som im hore kŕmidlo formou sedemdecky s otvormi a dobre ho uteplil (napríklad to umiestniť do prázdneho nadstavku vystlaného polystyrénom s dierou na fľašu) prípadne ešte lepšie (aspoň mne sa osvedčilo) jakubovské krmitko na otvor vyzeraný vo fólii navrch a utepliť poriadne a dať medovú vodu alebo cukor 1:1.
Ten nápad dole tiež nie je zlý, ale včely potrebujú ohriať tú tekutinu, takto si ju z hora vezmú ohriatú vlastným teplom a priamo použijú. Vodu dole by som osobne dal až o mesiac, stále je predsa február/únor.
(20.02.2020 10:59)VlastaM napsal(a): [ -> ]Když jsem si kdysi pročítal fórum, tak tu někdo psal že podněcuje včely tak že do podmetu dá krabičku od sardinek s roztokem 1 ku 1. Kdy se s tím dá začít? Mě zůstal jeden pozdní oddělek který neloupil a díky tomu přežil místní hromadné úhyny, ani jsem ho pořádně nestihl zakrmit.
Vy nemáte z těch uhynulých, pochopil jsem, že vám jich padlo víc, zbylé zásobní rámky? Cukr musí včely invertovat, zásoby v rámcích jsou hotové. Kdybyste měl prokazatelně medové plásty, o level vyšší liga!
Pokud je oddělek slabý, nahřejte plást, stačí jeden, doma u kamen na teplotu odhadem 35-40 (ne víc) a dejte ho hned vedle plodu a to tak, že mezi plod a česno. V tuto dobu se krmí až když jim není co dát (když nemáte zásobní plásty).
A nejde jim napatlat na horní loučky krystalický med. Ony si "zatopí", med zeřídne a skápne uličkami dolů a už jsem si takhle zamlada zničil matku! Proto to musí být těsto, které neskápne ani když ho ohřejí.
Roztok v podmetu asi teď ještě nevezmou a nebo je to nejisté.
Že oddělek přežil nejspíš není absencí loupeže. Bádejte co u něj bylo jinak než u těch padlých.
Oddělku (pokud je slabší - u mě 6 a méně uliček) nejvíc pomůže vylepšení teplotního režimu (optimalizace) a dodání vody (což je samo o sobě podněcovací činnost)... Plus můžeš projet vidličkou jeden zásobní plást vedle chomáče. Do podmetu bych teď žádný roztok nestrkal a už vůbec ne 1:1, kdyžtak později a klidně jen 1:4. Zkrátka zákon 40 dní...
Píše,že nestihl pořádně zakrmit.Tak škrabat není asi co.
Keď je tu reč o oddelkoch, môžem ako začínajúci včelár jednu otázku pre tu prítomných? Bude to síce aktuálne až o pár mesiacov, ale už teraz sa na to pripravujem. Všade sa uvádza, že po vytvorení oddelku ho treba presunúť o 2-3 km ďalej od pôvodného včelstva, aby sa včely nevrátili do pôvodného včelstva. Ale keď ja nemám ich kde tak ďaleko dať, čo sa stane s oddelkom, ktorý postavím vedľa materského včelstva? Nemôžem si tým pádom vytvárať oddelky?
Můžete dělat odd. Jen je potřeba malinká změna než když ho odvezete jak píšete.
Když uděláte odd a necháte ho na včelnici (pokud možno pár metrů od původního vč a pokud možno aby nestál v letovém koridoru ostatních vč), uletí mu všechny létavky a asi 3 dni z něj nic nelétá. Proto musíte udělat dvě věci. V první řadě musíte bezpodmínečně nastříkat do jedné souše vodu. Obyčejnou čistou studenou vodu. Na vodorovně položený plást jí nalejete asi 2-3 deci a silným energickým poklepem ve vodorovné rovině "přinutíte" vodu zapadnout do buněk a ta, když dáte plást do normální polohy, nevyteče. Tento plást dáte v odd ke stěně. Musí tam být, protože si odd 3 dny nemůže vodu přinést - nemá létavky.
Druhý základní předpoklad. Odletí létavky. Takže děláte odd třeba z jednoho plodového plástu + jednoho plástu s medem (zásobami) z toho vč i se včelami. Třetí je souš s vodou. Ale dá se říct, že odletí asi tolik včel, kolik obsedá jeden plást a tak je potřeba do oddělku, který neodvezete několik km daleko, sklepnout ještě včely z 1-2 plástů.
Nesmí tam být matka!!!
Existuje příklopka na matku. Nemám to rád, dělám to jinak. Doprostřed prázdného rojáku (aby včely neslezly na stěnu) dám rámek s matkou z děleného včelstva. Pak můžu ometat včely a udělat vše potřebné a nakonec zase do vč vrátím rámek s matkou. Na 95% nesleze, ale raději je dobré se ujistit, že na plástu pořád je.
Česno oddělku pokud je udělaný ze tří rámků (vlastně ze dvou ze vč + souše s vodou) udělejte česno jen asi 3 cm2, stačí i jen 2, je dobré, aby to šlo regulovat (osvědčil se mi velký kruhový česnový uzávěr z plastu). Na úl či plemenáč s odd by nemělo přímo pražit slunce. Ostatně vždy je lepší mít všechny úly ve stínu a nebo aspoň půl dne ve stínu.
Plod v odd musí být mladý, měla by tam být vajíčka a mladé larvičky, na tom si udělají nouzáky a musíte to tam dát, nesmí to být jen zavíčkovaný plod nebo staré larvy, ze kterých už náhradní matečníky (nouzové) udělat nemůžou.
https://www.vceliobchod.cz/jehlova-poklo...chyt-matek
https://www.vceliobchod.cz/cesnovy-uzave...gKWjvD_BwE
Musíte přečíst několik knih o chovu včel našich (ne západních) autorů a klidně i dost starých knih, například z 50-80 let 20 stol. O slovenské odborné literatuře nemám povědomí, určitě ale taková existuje a nebo překlady z češtiny jistě a určitě byste to zvládnul i v češtině. Každá lepší knihovna určitě i u vás takové knížky má.
Ať se vám daří.
marekX + tom.50:
můžu se přidat s dotazem/-y?
mám z loňska 4 oddělky, přezimované každý v jednom nástavku, zatím to vypadá, že přezimovaly vpořádku všechny.
1. otázka:
Kdy a jak je mám rozšířit do druhého nástavku,aby
- měly prostor a nevyrojily se mi,
- nabraly na síle a mohl jsem co nejdříve z těchto loňských oddělků vytvořit letošní oddělky,
2. otázka:
Jak ty nové oddělky udělat, když je mohu rozmístit pouze po zahradě a nemám žádné souše, do kterých bych mohl dát vodu? Mám zato, že by stačilo třeba stropní krmítko, ze kterého si oddělek bez létavek vezme vodu i eventuelně příkrm?
3. otázka:
Jak dlouho vydrží nový oddělek bez matky, pokud se mi nepodaří sesynchronizovat vlastní odchov matek (podaří se/nepodaří se) a jejich oplodnění anebo zakoupení nových matek již oplodněných, které bych k oddělkům přidal? Co jsem četl v literatuře, tak oddělek si může začít vychovávat svoje matky, když zjistí, že mu matka chybí, ale nějak v té literatuře tuto variantu nepreferovali, protože doporučovali matečníky odstranit a nechat oddělek 9 dní bez matky a pak tam přidat vychovanou/zakoupenou připravenou matku - v každém případě oplozenou předpokládám.
Díky zkušenějším za odpovědi a rady, hlavně ohledně toho rozšíření do dalšího nástavku, nevím kdy a jak, aby včely ve větším prostoru neprochládaly (palubkové nástavky mám zateplené 3 cm polystyren), ale zase chci předejít tomu rojení. Souše nemám žádné, tak mohu použít pouze mezistěny a existující plásty v jednom nástavku každého včelstva=loňského oddělku.
(05.03.2020 12:16)tom.50 napsal(a): [ -> ]Můžete dělat odd. Jen je potřeba malinká změna než když ho odvezete jak píšete.
Když uděláte odd a necháte ho na včelnici (pokud možno pár metrů od původního vč a pokud možno aby nestál v letovém koridoru ostatních vč), uletí mu všechny létavky a asi 3 dni z něj nic nelétá. Proto musíte udělat dvě věci. V první řadě musíte bezpodmínečně nastříkat do jedné souše vodu. Obyčejnou čistou studenou vodu. Na vodorovně položený plást jí nalejete asi 2-3 deci a silným energickým poklepem ve vodorovné rovině "přinutíte" vodu zapadnout do buněk a ta, když dáte plást do normální polohy, nevyteče. Tento plást dáte v odd ke stěně. Musí tam být, protože si odd 3 dny nemůže vodu přinést - nemá létavky.
Druhý základní předpoklad. Odletí létavky. Takže děláte odd třeba z jednoho plodového plástu + jednoho plástu s medem (zásobami) z toho vč i se včelami. Třetí je souš s vodou. Ale dá se říct, že odletí asi tolik včel, kolik obsedá jeden plást a tak je potřeba do oddělku, který neodvezete několik km daleko, sklepnout ještě včely z 1-2 plástů. Nesmí tam být matka!!!
Ďakujem, perfektne vysvetlené, len taký malý detail na dve otázky. Nastriekanie vody na souš stačí z jednej strany či z oboch? a druhá otázka, ak dodatočne sklepem včielky z jedného až dvoch plástov, neodletia mi aj tieto spolu s tými, ktoré obsedajú jeden plást? Či to ide pomerom? Nečo odletí a niečo zostane? Ďakujem.
létavky odlétnou, úlové včely zůstanou na plástech
Bobr
Je to začátečník, třeba neví, co jsou úlové včely.
Včela když se vylíhne, tak nejdřív plní v úle různé funkce, je čističkou, kojičkou, stavitelkou (možná v jiném pořadí, to není jádro sdělení) a až pak se stává létavkou. A tak úlové včely jsou ty mladé včely - česky mladušky, které ještě nebyly na orientačním proletu a nevyletují ven za pastvou. Proto nikam neodletí. Ty se starají o plod a jako žádná máma ani chůva mimino neopustí, neopustí ony plod. Jen se z nich stanou létavky asi o dost dřív, z některých už asi tak čtvrtý den. Umějí reagovat na nestandardní situace.
Ta voda stačí z jedné strany a já dávám stranu s vodou "ke zdi". Nic se nestane když by to byla souše s trochou zásob a dole volnými buňkami, kam půjde dát tu vodu.
A ještě radu aby zůstalo i pár létavek. Odd dělejte až navečer (třeba taky kvůli loupeživým slídilkám, kor když není snůška). O úl opřete třeba metrové kopřivy, nebo nějaké čerstvé větve s bylinnými stvoly, prostě to opřete šikmo o úl, "klacky" nebo metly asi tak 5-7 cm od sebe, o úl s malým česnem (oddělek) stačí třeba tři stvoly. Ráno, když létavky zvyklé vyletět a "neohlížet se", ony přece nevědí, že je dal někdo jinam, chtějí vyrazit, nejde jim to pro tu překážku. Ta je srazí na česno nebo na zem, či zbrzdí a velkou část z nich to přiměje se před česnem ve vzduchu otočit a charakteristickým poletováním ze strany na stranu asi po 10-20 cm a asi půl metru před úlem si fixují novou polohu úlu, zorientují a skutečně se jich pak hodně vrátí do oddělku.
Během dne kopřivy či bylinné měkké větvičky zvadnou a spadnou na zem a pak už nebrání v normálním provozu. Jasně, u odd žádný provoz několik dní není. Ale stejnou fintu dělám vždy, když převezu včely a nebo je jen musím přemístit o pár metrů. Funguje to, osvojte si to. Mám totiž za to, že létavky ráno vyrazí a protože nevědí, že jim v noci někdo přendal úl, možná se jich dost ztratí. Navíc to nemám ze svojí hlavy, ale dělali to tak předkové od nepaměti.
"tak oddělek si může začít vychovávat svoje matky, když zjistí, že mu matka chybí"
tzv chov na prasáka - pro začátečníka to néni vůbec špatná varianta, dyž nic tož máš tak trochu místní včelu, nebudeš mět starosti s přidáváním - např. zapomeneš (přehlídneš) v oddělku naražený matečník a máš po kupovanej matce
"Musíte přečíst několik knih o chovu včel našich (ne západních) autorů"
nevyhýbal bych se ani tym západním autorom.....
Tento způsob tvoření oddělku s vymizením létavek je možno použít jen když je snůška, podle oblasti, u mě je to max do konce května. Když není snůška, nemá matku ani létavky, tak hrozí loupež!!
Ještě bych doplnil, dát plástve s plodem k očku. Jedině tak se může oddelek ubránit loupeži. Pokud se dají ke stěně úlu a zůstane otevřeno očko, tak se nemá šanci ubránit. Samozřejmě cesno maximálně zmenšit a nebo klidně nechat zavřené než oddelek zesílí. Ještě k vodě může se použít i krmítko ideálně ramkove s plovákem. Pokud se toto dodrží, tak můžete nechávat oddelky klidně na stanovišti.
Vodu do plastu dej jen ze strany k ramkum a popremejslej jestli nemáš v sousední vesnici nějakýho kamaráda kam by si vcely na asi měsíc dal, s odvozem je oddelek prostě silnejsi. Když tam pridáš oplozenou matku svou nebo koupenou je to taky dle mě lepší.
Marek dobre je zabezpečiť aby na zaplodovaných rámikoch bolo minimum lietaviek... robí sa to tak že včely s plodových plástov jemne ometieš a plásty dáš ich nad materskú mriežku do medníka. okamžite na ne nabehnú mladušky aby sa starali o plod ( používa sa pri chove matiek )
zväčša sú tam teda mladušky... dva plásty s plodom dáš do odloženca a z dvoch ešte zmetieš aj ďalšie mladušky...
ten nadstavok s odložencom neodnesieš preč (ani 5 km ani na iný koniec včelnice) ale ho položíš na úľ z ktorého si odloženec robil, otvoríš na ňom očko na jednu včelu... do večera aj tých pár lietaviek ktoré sa tam omylom dostali vyletí očkom a vráti sa letáčom ako boli zvyknuté do pôvodného úla...
večer odnesieš nadstavok a umiestniš niekde na včelnici, najlepšie do vyššej trávy...
nesmieš ale zabudnúť na zásoby a vodu ako ti radili kolegovia, lebo budú bez lietaviek...
Pokud máš jen tak málo včelstev,já bych zvolil metodu preletakem,v té době už budeš mít možnost sehnat oplozenou matku a preletak se rozjede neskutečně.Vyhnes se tak spoustě chyb a je to podle mne nejjednodušší,jen musíš mít pripravenej další úl.
(05.03.2020 15:27)tom.50 napsal(a): [ -> ]Bobr
Je to začátečník, třeba neví, co jsou úlové včely.
Včela když se vylíhne, tak nejdřív plní v úle různé funkce, je čističkou, kojičkou, stavitelkou (možná v jiném pořadí, to není jádro sdělení) a až pak se stává létavkou. A tak úlové včely jsou ty mladé včely - česky mladušky, které ještě nebyly na orientačním proletu a nevyletují ven za pastvou. Proto nikam neodletí. Ty se starají o plod a jako žádná máma ani chůva mimino neopustí, neopustí ony plod. Jen se z nich stanou létavky asi o dost dřív, z některých už asi tak čtvrtý den. Umějí reagovat na nestandardní situace.
Ta voda stačí z jedné strany a já dávám stranu s vodou "ke zdi". Nic se nestane když by to byla souše s trochou zásob a dole volnými buňkami, kam půjde dát tu vodu.
A ještě radu aby zůstalo i pár létavek. Odd dělejte až navečer (třeba taky kvůli loupeživým slídilkám, kor když není snůška). O úl opřete třeba metrové kopřivy, nebo nějaké čerstvé větve s bylinnými stvoly, prostě to opřete šikmo o úl, "klacky" nebo metly asi tak 5-7 cm od sebe, o úl s malým česnem (oddělek) stačí třeba tři stvoly. Ráno, když létavky zvyklé vyletět a "neohlížet se", ony přece nevědí, že je dal někdo jinam, chtějí vyrazit, nejde jim to pro tu překážku. Ta je srazí na česno nebo na zem, či zbrzdí a velkou část z nich to přiměje se před česnem ve vzduchu otočit a charakteristickým poletováním ze strany na stranu asi po 10-20 cm a asi půl metru před úlem si fixují novou polohu úlu, zorientují a skutečně se jich pak hodně vrátí do oddělku.
Během dne kopřivy či bylinné měkké větvičky zvadnou a spadnou na zem a pak už nebrání v normálním provozu. Jasně, u odd žádný provoz několik dní není. Ale stejnou fintu dělám vždy, když převezu včely a nebo je jen musím přemístit o pár metrů. Funguje to, osvojte si to. Mám totiž za to, že létavky ráno vyrazí a protože nevědí, že jim v noci někdo přendal úl, možná se jich dost ztratí. Navíc to nemám ze svojí hlavy, ale dělali to tak předkové od nepaměti.
Ďakujem, vynikajúco vysvetlené, už len to zrealizovať :o)
To jste mu to zkomplikovali, musí mít teď hlavu jak pátrací balón!
KTM: dik za radu, ale vubec nevim co je to preletak? to je smetenec? nebo nejaky umely roj? mam asi 5 knizek
...ale termin "preletak" sem nikde necet doted...a problem he z v tech knizkach vsude popisujou jen situace kdy si vcelar tvori oddelek z produkcnich vcelstev ale ne uz situace kdy z duvodu opatrnosti a obav z moznych uhynu by si nekdo chtel vytvorit oddelky/ zalozni vcelstva ji po prvni zime z prezimovanych oddelku a jeste na jednom nastavku...
....tak nevim jestli nevymyslim neco co je nemozne...
..ale pochopil sem tedy ze jistejsi je poridit si oplozenou matku nez riskovat zacatecnicky nezdar s pokusem odchovu vlastni matky....
Pochopil jste to všechno špatně. Kolik je vám let? Mě 64 a hledání mi trvalo asi 12 vteřin a dávám první co na mě vykouklo
http://vcely.wz.cz/preletak.htm
nečetl jsem to. Moc vám nevěřím, že v pěti knihách jste to nenašel. Když tu napíšu, že mají začátečníci číst staré a HLAVNĚ ČESKÉ KNIHY, různí Petříkové dávají červeňáky a jiní fňukají, že je tu nepříjemně když se najde někdo, kdo odmítá vymývání mozků (hlavně dětem na základkách a to je ohavné!) Ale to jsem odbočil.
Chápu vás, že jste nyní vyzimoval loňské oddělky, ten, kdo vám je prodal je musel dělat velmi pozdě když z nich do zimy nebyla silná plnohodnotná včelstva a vy byste tyhle oddělky chtěl hned teď v předjaří dělit na další oddělky? Prosím vás, řekněte že to není pravda, že jsem to jen blbě pochopil! Jinde píšete že to máte na dvou bednách.
A co máte proti včelstvu, které je teď na jednom nástavku 39x24x11?
Máte strach z úhynů? Jste tak stručný, že nechápu co vlastně říkáte.
Chápu to tak, že vy máte nyní loňské oddělky na dvou bednách 39x24x11? A nahusto obsedají všech 22 rámků? Nebo aspoň 20? Myslím, že byste z toho udělal jednu bednu a hustě obsedlých bude tak 8 uliček, to je 9 rámků. Pokud máte tohle co píšu, garantuju vám, že v průběhu května, spíš po půlce, z toho můžete udělat 4 i 5 odd, ze kterých budou do zimy pěkná včelstva. Když se o ně řádně postaráte, nevystavíte je žádnému stresu, třeba výparům KM.
Nastudoval jste si heslo předjarní zužování? A jestli víc věříte tomu, že velký, zpola neobsednutý úl, vzdušné dno se sítí, zotvíraná očka a zužování že je stupidní přežitek a není potřeba a moderní včelař takové blbosti nedělá, pak se skutečně úhynů bojte.