víkendový včelár je super, a je skutočne lepší pre začiatočníkov,
Jarko držím ti palce, aby sa včelám u teba darilo
ja včelárim o niečo nižšie, tiež som po "teoretickej príprave" šiel rovno na 2/3 LG a včely som doviezol až z Brna. Škoda že si sa viacej nekontaktoval na PSNV-SK, v roku 2010 si už mohol zohnať včely priamo na 2/3 LG.
ale k včeláreniu, tiež som šiel systémom dve rodiny, 4 rodiny, 8 rodín a cieľových 10. tohoto roku som už daroval tri rodiny príbuznému a niečo som v jeseň spojil aby som neprekročil hranicu 10
.
k technológii len toľko,
že pri zimovaní podľa mojich skúseností, nebude v úle vlhko ak necháš otvorené horné očko a pod sitom nebude šuflík
ocenil by som, keby si bližšie objasnil po akej dobe a na základe čoho si dospel k názoru že NN nie je to pravé orechové pre plodovanie ...
ale v podstate som si tiež osvojil tvoju skúsenosť, menej sleduj knihy a viacej včely
K vetraniu a vlhkosti v úli: skúsil som už rôzne kombinácie očiek a dien i vrchnákov. Vlhkosti som sa nikdy celkom nezbavil. Avšak pri súčasnom zimovaní, je to asi najlepšie. Očká mám zavreté, pod sitom šuflík, no nie na tesno, vzduch môže prechádzať, je tam štrbina vpredu i vzadu, na rámikoch plátno, na ňom "dekabox" (NN 10cm (zospodu zasieťovaný) s hoblinami alebo senom), na tom drevený vrchnák s vetracími očkami a na tom plechová strieška.
K NN a VN: Prehadzovanie NN mi vždy spôsobilo spomalenie rozvoja. Naopak, keď som nechal včely bez rotácie, včelstvá sa vyvíjali výborne (skúšal som rôzne načasovanie). V NN je veľa rámikov a ja sa žiaľ manipulácii s rámikmi niekedy nevyhnem. Zatiaľ sa mi zdá najvhodnejší systém LG Jumbo + 2NN 159mm. Možno sa ukáže, že sa mýlim, uvidíme. NN sa mi zdá fajn, no ak nedokážem mať v sezóne 5NN, zdajú sa mi NN zbytočné. Mne nikdy včely nezaplodovali 3NN. Pri 4 NN mi plod porozhadzovali kadetade a pomiešali s medom (bez MM). Pri Jumbe sa tomu chcem vyhnúť. Predpokladám plodovanie vo VN (dúfam, že to bude fungovať) a do NN by plodovať nemali (no teória nemusí vždy sedieť...). Pri 4 NN sa mi zdá nevhodné dávať MM na tretí NN, potom ako medník je jeden NN a ako plodisko 3NN, no strašne veľa medu zostáva pod MM. Ak dám MM na druhý NN, riskujem rojenie (kvôli práci mimo bydliska si nemôžem dovoliť chodiť stále kontrolovať včelstvá). Na LG je fajn to, že sa dá kadejako kombinovať, takže ak sa zmýlim, nie je problém ľahko zmeniť výšku nadstavkov. Pôdorys zostane, prechod bude bezbolestný. Čo sa týka dvoch rámikových mier, keďže neplánujem veľa včelstiev, nepredstavuje to problém. Problém by mohol byť so zimovaním. Pôvodne som chcel zimovať na takom počte nadstavkov, ako je maximum v sezóne. Jednoducho nemeniť počas roka počet nadstavkov. To pri NN ide výborne, pri kombinovanej výške to je blbosť. Uvidím. Nemám veľmi kde skladovať nadstavky. Všetko má svoje výhody aj nevýhody. Išlo by to možno aj s tromi rovnako vysokými LG (napr. 3/4 alebo originál LG). Použiť 2 ako plodisko, jeden ako medník. No zase by vznikol problém s množstvom medu v plodisku. Čas ukáže. Nateraz som rozhodnutý pre Jumbo + NN. Včelám je to asi aj tak jedno. To len mne sa furt dačo nepáči.
(27.12.2012 20:51)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Avšak pri Pri 4 NN sa mi zdá nevhodné dávať MM na tretí NN, potom ako medník je jeden NN a ako plodisko 3NN, no strašne veľa medu zostáva pod MM. Ak dám MM na druhý NN, riskujem rojenie (kvôli práci mimo bydliska si nemôžem dovoliť chodiť stále kontrolovať včelstvá).
Jaro,v žiadnej knižke nie je písané,že MM musí byť na 3NN nadstavku. Ty s MM môžeš manipulovať podľa momentálnej situácie vo včelstve.Počas rozvoja by som kľudne ponechal plodisko o 3NN nadstavkoch,ten med v plodisku naviac pri tvojom cestovaní za prácou nemusí byť vôbec na škodu,najmä ak sa vyskytne beznáškové obdobie.Predsa len,ak chceš využiť časť tohoto medu aj pre seba,po odznení rojových nálad môžeš priestor plodiska zmenšiť mriežkou na 2 NN nadstavky,v tom období to ako priestor pre matku plne postačuje.Po vybehnutí plodu z 3NN nadstavku zostane med pre teba,len pozor na celkové zásoby aby včelstvá nezostali na suchu.
Inak rojenie riskuješ vždy keď si nenájdeš čas na včely počas tohoto obdobia a je takmer jedno,či plodisko bude na 2 či 3NN nadstavkoch.
U mňa tiež plodisko nemá presne stanovenú veľkosť,v slabších sezónach a pri slabších včelstvách je na 2NN nadstavkoch,pričom plodové rámiky prevesujem a med je plodom vytlačený do medníkov,v sezónach kedy je medu požehnane a včely sú silné,dávam matkám väčší priestor.
Ako to bude u Teba, v knižkách zrejme nebude,ale radosť s toho,že sám na niečo prídeš, ti už nikto nezoberie.
Je to trochu mimo téma, ale Jumbo US originál je k langům 1/2, k 2/3 co má přítel Stoklasa by spíše patřilo to co já nazývám JumboCZ - tedy 2*2/3. Viz jiné vlákno. Já blbec si udělal 448*300 a dneska mám dilema, jestli ten palec ještě přidělat - na moji obhajobu - tehdy tady ještě nebyly nastavky.cz a jejich nový český standard 2/3. A 285 se mi zdálo málo, abych si zvyšoval 23cm co jsem měl jen o 3cm.
Máte niekto knihu: Jean Riondet - Včelařuv rok? Aký je Váš názor na ňu?
Chtěl bych se zeptat jestli někdo má tuto knihu v el. podobě.
GRAHAM, Joe M, J AMBROSE a L LANGSTROTH. The Hive and the honey bee: a new book on beekeeping which continues the tradition of "Langstroth on the hive and the honeybee". Rev. ed. Hamilton, Ill.: Dadant, 1992, xxv, 1324 p. ISBN 09-156-9809-9.
Tak já také přispěji knihami, které mě, jako začínající měly co říct. Některé jsou starší, ale stále mají co sdělit. Stejně si potom každý vybere cestu kterou se vydá.Tak úplně polopatě ( vhodné i pro děti) je
Začínáme včelařit - Libor Hanousek. Dále
Včelařství krok za krokem - K. Bienefetd,
Včelařství- V. Veselý a kolektiv,
Abeceda včelára- P.Silný a brožurka
Včelaříme nástavkově - F. Kamler a K. Čermák. Samozřejmě je nejlepší se chodit učit ke včelaři a pozorovat, zkoušet a naslouchat. Já to štěstí mám, ale i tak jsem se přihlásila ještě do letní školy. Teď už se jen těším na svá ,,Ďevčata" (tak je s láskou oslovuje můj učitel) až si je letos přivezu od p.Zeleného
30.3 vychází v nakladatelství GRADA knížka
Včelařské dřeviny a byliny Je to upravené vydání knih Včelařské byliny a Včelařské rostliny do jedné knihy. Nejsem svatej ani Mirek Dušín, ale pokud je publikace, která mě dá spoustu informací tak mě těch 250,- kč nepřijde jako nějaká horentní suma. Jednak v poměru toho kolik investujem do včel a druhak jsou to pedle ceny 2-4 kg medu. Za další by bylo dobrá si uvědomit, že pokud se kniha do které autor investovasl spoustu času a energie za chvíli objeví na webu tak nemá následně motiovaci už cokoli takového absolvovat. A pak si můžeme pořád jen stěžovat, že nevycházejí kvalitní včelařské knihy v češtině.
[
attachment=1734]
já ji mám už u nás v knihkupectví objednanou
To se možná dovím, které byliny by byly vhodné k osetí budoucí louky podle místních klimatických podmínek a původních druhů. Tady na fóru ve včelařských rostlinách uveřejnil Yaw pěkné stránky s osetím. Tak uvidíme, která louka nakonec bude lákat včelky. Až půjdu z práce, zastavím se poptat v knize tady u nás.
U nás ji zatím nemají
, mám se stavit příští týden
. Ale měli Ekologický chov včel, Claudia Bentzien. Je to zpracované jako Včelařství krok za krokem, které mám bohužel jen půjčené. Pro zkušené včelaře to tedy asi není, ale k rozšíření mé včelařské knihovničky a začátečnického vědění pěkné.
Z vlákna "Zprávy z tisku":
(09.05.2013 10:27)Adamkrt napsal(a): [ -> ]Američané nechovají včely, ale pokusné králíky:
http://www.blisty.cz/art/68413.html
Zajímavý článek o pravděpodobně ještě zajímavější knize. Je tu někdo, kdo tuto knihu četl? Jaké jsou dojmy a závěry?
Už několik měsíců uvažuji nad jejím pořízením, ale zatím jsem tak neučinil. Jednak nebyl čas projít si internetové recenze a zároveň mě od jejího pořízení odrazovala různost evropského a amerického včelařství. V určitých ohledech jsou tyto dva systémy naprosto odlišné. Na druhou stranu je asi třeba si přiznat, že se v jistém smyslu tyto rozdílnosti vytrácejí a dochází k určitému propojování a sbližování. Jednak je to společný problém jménem varroa a s ním související léčení, technologie vedení včelstev, atd. atd. atd. Pak je to samozřejmě jistá komercionalizace včelaření, kdy i v ČR jsou patrné snahy o vznik opravdu velkých včelích farem. Myslím, že i v tomto ohledu je možné si z USA vzít příklad jak to (ne)dělat a poučit se. A to nehovořím o potenciální hrozbě CCD, která v evropském kontextu sice není tolik akcentovaná, přesto tu je - minimálně proto, že zatím není 100% jasné, co je příčinou. A pokud není známá příčina, pak nemůže být odstraněn následek a ten v takovém případě hrozí kdekoli.
Osobně mě ve zmíněném článku zaujala zmínka o různosti genů (respektive rasové čistotě) včelích matek. Sám se nad tímto velice často zamýšlím. Vždy si kladu otázku, jestli je správné mít, dále rozchovávat a nabízet určitou linii včel (v mém případě vigor). Další zajímavá věc je zmíňka o plastových buňkách a jejich velikosti (asi proto, že mi v poslední době mi nedá spát téma plastových rámků).
Bushovu knihu mám na cestě, až ji pročtu a vstřebám a rozhoupu se, dám vědět. Hodně jejího obsahu je na jeho stránkách
http://www.bushfarms.com/bees.htm , které tímto znovu doporučuji.
Ivan Černý
"Včelařské dřeviny a byliny" už jsou doma
Zdravím Vás, mohl by mě někdo doporučit nějakou knihu o chovu matek, a případně kde koupit,. Díky všem.Nějak nemohu nic najít, nebo spiše nevím která kniha je dobrá.
Rád bych se optal jestli by někdo neprodal Včelařskou encyklopedii z roku 1956. Děkuji za informaci
