Při hodnocení projektu si položme otázku, jaké byly vstupy, a jaké jsou výstupy.
Vstupy:
Utratilo se v první fázi 10 a v druhé 30 milionů korun. O detailech nemá cenu se bavit. Utratilo se zkrátka spousta peněz.
Výstupy:
Co bylo vidět v průběhu realizaci projektu a co po skončení. Nesetkal jsem se byť jen s propagačním letákem u holiče, lékaře, plavečáku … Prostě nikde. Projekt probíhal jaksi v ilegalitě. Snad jen ve Včelařství něco občas bylo. Ale tam to jsou vyhozené peníze. Propagovat spotřebu medu ve svazovém časopisu, který není volně prodejný,…?! Akce se publikovaly až po proběhnutí. Možnost kontroly minimální. Většinou byly jako součást akce jiné. Model – vyskytnout se, nafotit a zmizet. Hlavně neutratit moc peněz. Ty bylo potřeba na akce, které jak se následně prokázalo, s projektem vůbec nesouvisely. Svazu nakonec nezůstaly ani webové stránky a český med se vůbec nepropagoval.
Projekt pěkně zaváněl od samého začátku. Zkusil jsem se zeptat na podrobnosti, ale se zlou jsem se setkal. Pamětníci si určitě vzpomenou, co se psalo na mojí adresu ve Včelařství (2/2006 str. 36 a 3/2006 str. 66). Docela pěkně jsem to od vedení ČSV schytal. Dokonce se šířila informace, že vlastním reklamní agenturu. Tu jsem nikdy neměl, nemám a ani mít nebudu. Jednoduše to bylo možné ověřit v obchodním rejstříku, ale nikdo to neudělal. Jednatel zkrachovalé společnosti oznámil předání záležitosti právníkovi. Požadoval omluvu. Na soud jsem se docela těšil, nikdy k němu ale nedošlo. Společnost utratila peníze a zkrachovala, aniž by naplnila zadání projektu. Propagaci českého medu.
Byl jsem skloňován na sjezdu ČSV a moje vyřazení ze šlechtitelských chovů má v tomto možná svůj původ. Důvod mi nikdo nikdy neřekl a zaplacené prostředky nevrátil. Prostě praktiky padesátých let. Nikdo se nepozastavil nad mou oprávněnou obavou o projekt. Všechno nasvědčovalo tomu, že se bude postupovat podle modelu – založení firmy – utracení peněz - krach firmy. V reálu to tak nakonec i dopadlo. To, na co jsem upozorňoval a před čím jsem varoval, se nakonec naplnilo. Nikoho z vedení ČSV ani nenapadlo se za výpady proti mojí osobě omluvit. Neomluvili se ani členské základně. Projekt byl totiž od samého počátku deklarován jako propagace českého medu. Tato základní podmínka ale nabyla naplněna, a ani podle pravidel dotačního titulu UE nesměla. Byl to podvod od samého začátku.
Z tohoto důvodu nepovažuji nikoho, a to bych rád zdůraznil
NIKOHO, kdo byl při jednání o projektu a nezabránil tunelování prostředků ČSV, za důvěryhodného. Buď to byli lidé, co z projektu profitovali, nebo tomu nečinně přihlíželi. Vzhledem k tomu, jakou publicitu to mělo, se dá vyloučit neznalost souvislostí. Vinni jsou všichni, kdo u toho byli, a v ČSV by nemněli vykonávat žádné funkce.
Diletanti ve funkcích ČSV je obrovský problém. A nebo, … že by to nebyli diletanti?!!!
Případ Včelpa a neochota vedení dohledat dodavatele zahraničního medu deklarovaného za tuzemský je zarážející. Stačí přeci nechat udělat rozbory vzorků medu odebraných při výkupu. Nevím jak kdo, ale já, jako člen ČSV, a tím akcionář, bych rád znal pachatele. Rád bych znal pachatele, který způsobil ztrátu ochranné známky. A požadoval bych náhradu škody.
Minimálně bych rád znal jméno včelaře, který má na svém stanovišti snůšku z kiwi a eucalyptů.
PS: Doufám, že nebudu zase obviněn z úmyslu rozvrátit ČSV. Ten si přeci rozvracet nedáme.