Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Ztekucení medu
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Zajímalo by mě proč. Kromě přesvědčení a víry.
Tu mikrovlnku je samozřejmě nutno používat rozumně. Tak aby nedocházelo k lokálnímu přehřátí, tedy na nízký výkon. Ten magnetron sice pálí stále plným výkonem, ale přerušovaně, aby se to teplo mohlo rozptýlit. Jinak si uvědomte, že jde pořád jen o elektromagnetické záření s frekvencí podobnou té co se používá v mobilech a wifinách. Ta frekvence je volena tak, aby co nejúčinněji rozkmitala polární molekuly vody. A jak je známo, kmitání molekul udává teplotu.
Pokud něco znehonocuje med, tak to je právě to lokální přehřátí vysokým trvalým výkonem. Jinak je to šetrnější než postavit za okno na slunce. Nebo se snad bojíte, že položením mobilu vedle sklenice medu ho zničí?
(21.09.2013 11:29)KaJi napsal(a): [ -> ]Zajímalo by mě proč. Kromě přesvědčení a víry.

Keď Ťa to zaujíma,O.K.
Sám píšeš,že pena na pastovom mede je včelárová šľahačka a že je to to najlepšie z medu, /máš to od DR.Kamlera/.
Povedal Ti p.Kamler,alebo to vieš ,prečo je to to najlepšie z medu? Sú to totiž bielkovinny-peľové zrná ,enzýmy a pod. Tá pena je výsledkom nesprávneho pastovania-príliš vysoké otáčky,naháňaný vzduch do masy medu.A nepôsobí esteticky.Ak by si tú penu pozbieral a hodil do vriacej vody,bielkoviny sa zrazia na penu-zdenaturujú,/ako vaječný bielok/.
Pri ohrievaní medu v mikrovlnke nejde tak ani o teplotu,ako o to ,že mikrovlny pretvárajú niektoré látky,v našom prípade bielkoviny na celkom iné látky,napr.karcinogény.
Bežne by sa bielkoviny mali rozkladať na aminokyseliny,no pôsobením mikrovln v mikrovlnke sa to zvrhne.
A keďže aj enzýmy sú proteíny-bielkoviny,pôsobením vĺn sa zničia.
Na argument Jiřího len toľko-môžeš si ztekucovať med mobilom alebo vifinou,koľko sa Ti páči a môžeš si to dať aj patentovať,ale rýchlo,aby Ťa niekto nepredbehol.
(22.09.2013 22:25)Jožko58 napsal(a): [ -> ]Pri ohrievaní medu v mikrovlnke nejde tak ani o teplotu,ako o to ,že mikrovlny pretvárajú niektoré látky,v našom prípade bielkoviny na celkom iné látky,napr.karcinogény.
Bežne by sa bielkoviny mali rozkladať na aminokyseliny,no pôsobením mikrovln v mikrovlnke sa to zvrhne.
A keďže aj enzýmy sú proteíny-bielkoviny,pôsobením vĺn sa zničia.

Čím jsi to měřil?
Byly by nějaké zdroje toho tvrzení?
Díky
Ivan Černý
Ja som neriešil stekucovanie zkryštalizovaného medu mikrovlnkou Ale ani inými spôsobmi), ale kúpil som si na včelnicu (je bez elektriny) 60 litrový kotol, do ktorého vložím 25 litrovú (35 kg medu) konvu, tú vložím do kotla, prilejem toľko vody aby bola celá ponorená do nej, povolím vrchnák a zapálim 3 vrecká-sáčky (od cukru) naplnenené vytavenými súšami (zo slenečného tavidla). Robím to večerom, do rána je med tekutý a môžem ho plniť. To je všetko čo som mal napísať o stekucovaní skryštalizovaného medu. Je však fakt, že po určitom čase (asi rok), začne znovu jeho pomalá kryšatlizácia.
U ztekucování medu také zastávám názor, že med do mikrovlnky nepatří. Srovnání s mobilem nebo wifi, je opravdu hloupé, protože jde především o obrovský rozdíl ve výkonu... A co teprve, když se zamyslíte nad "super" výkonem - do výbavy moderních armád (vím o amících i rusech), tyto zbraně už několik let patří... Viz např. google.

To, že něco nevidíme, neznamená, že to není - narážím na děje malých částic pod vlivem záření, které nedokážeme třeba ani pozorovat. Zatímco při ohřevu vody případná likvidace mikroorganismů a mikročástic může být prospěšná u medu bych to viděl jako nechtěné.

Důležitý argument proč NEpatří med do mikrovlnky - je právě ta lokace ohřevu - tedy rychlý nestejnoměrný ohřev "tělesa". Zatímco např. u vody dochází k relativně rychlému míchání - výměně teplé a studené v nádobě, tak u medu, díky jeho viskozitě, je to "běh na dlouhou trať"...
Jožko 58 napsal(a):Pri ohrievaní medu v mikrovlnke nejde tak ani o teplotu,ako o to ,že mikrovlny pretvárajú niektoré látky,v našom prípade bielkoviny na celkom iné látky,napr.karcinogény.

Prakticky všechna jídla, ohřívaná, nebo připravovaná v mikrovlnce, obsahují bílkoviny. Pokud by se z nich tvořily kancerogeny v množství, ohrožujícím zdraví, Evropská unie by už dávno mikrovlnky zakázala.
Myslím, že řízek, nebo klobása na rožni získají přípravou kancerogenů nesrovnatelně víc a přesto si na nich s radostí pochutnáváme( i když do víme).
Marku, lokaci ohřevu beru, to je jasné nebezpečí mikrovlnky. Však taky JKL píše o minimálním výkonu a možná ne u všech mikrovlnek lze nastavit dostatečně malý výkon - to by chtělo nějaká měření.

Děje malých částic pod vlivem záření, o nichž nevíme - kdekoliv se mohou uplatňovat jevy, o nichž nyní nevíme. Proto existuje stanovení a vyhodnocení rizik a pak měření, ověřování, hypotézy..., prostě věda. A když se přijde na nějaké podstatné zjištění, které mění původní předpoklady, přijme se příslušné opatření. Nic lepšího neumíme.

Chtělo by to nějaké práce o tomto problému. Vygooglil jsem něco z Indie, ale tam mají zcela jiný přístup - (silné) mikrovlny zabijí kvasinky v medu a ten pak lze použít "jako nový". Jde jim to tak rychleji než tepelným ohřevem.

Ivan Černý
Myslím, že to byl Dol, který uveřejnil zprávu o tom, že míra poškození medu teplem nezávisí pouze na teplotě ohřevu, ale zejména na době trvání zvýšené teploty. Proto krátkodobý ohřev na vyšší teplotu poškodí med méně( včetně vytvoření HMF), než dvoudenních 45 st.
Dostatečně rychlý ohřev ve vodní lázni a rychlé ztekucení medu, který je tixotropní látkou, by bylo možné pouze za stálého míchání v relativně horké lázni.
Není nakonec ta mikrovlnka pro med výhodnější?
To je otázka, ne tvrzení. Já zatím také používám vodní lázeň, nebo tepelnou komoru.
Nedávno jsem koupil v tchibu takovou zajímavou věcičku na vaření vajíček. Princip je velmi jednoduchý, vajíčko se uzavře do hliníkové klece (Faradayova klec), která k němu nepustí mikrovlny, pod vajíčko se do plastového kalíšku naleje voda, ke které plast naopak mikrovlny pustí a tu vodu mikrovlny zahřejí tak, že se vaří a pára stoupá k vajíčku a uvaří ho. Tak mě napadlo, zdali by se něco podobného nedalo udělat i pro ztekucování medu. V mikrovlnce máme frekvenci 2,4GHz, tedy délka vlny cca 12,5 cm (aby jste měli představu jak hrubý rastr klece můžete použít), tedy stačilo by sklenici s medem umístit do nějaké klece, tu dát např. do umělohmotné (či keramické) misky s vodou a umístit do mikrovlnky a výkon nastavit tak aby se voda ohřála na 50 stupňů. Mikrovlny by se k medu vůbec nedostaly a jen by udržovaly tu vodu na patřičné teplotě.
Mňo, jakpak může energeticky vycházet cpát teplo do vody přes mikrovlny, na rozdíl od ohřevu téže vody spirálou?
Ale princip vypadá použitelně - nakonec místo mikrovln pak lze použít třeba lupu a sluníčko nebo co koho napadne...
Ivan Černý



(23.09.2013 12:08)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Dostatečně rychlý ohřev ve vodní lázni a rychlé ztekucení medu, který je tixotropní látkou, by bylo možné pouze za stálého míchání v relativně horké lázni.

Měřil jsem při rozehřívání cca 30 kg soudku v teplici teplotu vzduchu, teplotu medu u stěny soudku a teplotu medu uprostřed. Výsledky jsou pro tento způsob rozehřívání hrůzné a dochází k velkému a zbytečnému tepelnému namáhání značného objemu medu. Pro sebe jsem si tím okamžikem vyhlásil program BEZ MÍCHÁNÍ TO NEJDE.

Ivan Černý
(23.09.2013 11:18)Marek Konvičný napsal(a): [ -> ]U ztekucování medu také zastávám názor, že med do mikrovlnky nepatří. Srovnání s mobilem nebo wifi, je opravdu hloupé, protože jde především o obrovský rozdíl ve výkonu... A co teprve, když se zamyslíte nad "super" výkonem - do výbavy moderních armád (vím o amících i rusech), tyto zbraně už několik let patří... Viz např. google.

To, že něco nevidíme, neznamená, že to není - narážím na děje malých částic pod vlivem záření, které nedokážeme třeba ani pozorovat. Zatímco při ohřevu vody případná likvidace mikroorganismů a mikročástic může být prospěšná u medu bych to viděl jako nechtěné.

Důležitý argument proč NEpatří med do mikrovlnky - je právě ta lokace ohřevu - tedy rychlý nestejnoměrný ohřev "tělesa". Zatímco např. u vody dochází k relativně rychlému míchání - výměně teplé a studené v nádobě, tak u medu, díky jeho viskozitě, je to "běh na dlouhou trať"...

Právě naopak, díky tomu, že mikrovlny pronikají do hloubky a působí ohřev uvnitř látky, je ohřev rovnoměrnější než pouze přestupem tepla ze stěny nádoby do medu. Pořád ale musíme uvažovat o nízkých výkonech.
Mimochodem i tepelné záření je elektromagnetické záření - tedy fyzikálně stejné jako to v mikrovlnce ale s daleko menší vlnovou délkou (12,24 centimetrů) a jde o neionizující záření. To tepelné je v tomto ohledu daleko tvrdší záření s vlnovou délkou 760 nm až 1 mm. Obecně platí, že žím kratší vlnová délka ta tím "tvrdší" záření to je. Nelze srovnávat záření v mikrovlnce s rentgenovým nebo kosmickým ionizujícím.
Co se týká té degradace bílkovin a enzymů tak to je taky dáno právě přehřátím v určitém místě. Prosím nesrovnávejte dezinfekci nástrojů v mikrovlnce s pomalým ohřevem tekutin obsahující vodu - je to naprosto diametrální rozdíl. Zatímco u dezinfekce se mikroorganizmy (obsahující vodu) na povrchu předmětů ihned doslova upečou a explodují zatímco se předmět ani neohřeje, tak v té tekutině jakou je i med se uvnitř rozkmitají molekuly vody (čím blíže povrchu nádoby nebo hladiny tím více). Díky tomu, že voda má vysokou tepelnou kapacitu a med ještě větší, tak k takovému likvidačnímu rozkladu enzymů a bílkovin nedojde - tedy pokud je přísun těch mikrovln dostatečně brzy přerušen a dána pauza na rozptýlení vyvinutého tepla do objemu - toto časování je právě při nastavení nízkého výkonu.
Nepopírám, že i některých nestabilních polárních látek je možné, že se vlivem mikrovlnného záření mohou porušit atomové vazby a tedy, že látka změní svoje chemické složení. Nejsem si ale jist, že by to bylo příliš významné oproti, třeba ponechání na slunečním světle obsahujícím daleko "tvrdších" elektromagnetických záření.
Prostě pro ty nevěřící nebo spíš předsudkům veřící Tomáše cituji : "Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než tepelné".



Co se týká těch elektromagnetických zbraní tak si prosím přečti důsledně co je o nich napsáno.
Jednak ten jeden typ - tepelné účinky - a to to nám u rozehřívání medu jde, kdežto u lidí to způsobí že se začnou potit, je jim vedro a z toho se hroutí. Ty ostatní zbraně, ale využívají mikrovlnné záření až v těch "tvrdých" vlnových délkách - laserové. Ono totiž není mikrovlnné záření jako mikrovlnné záření - radiové není rentgenové nebo tvrdé kosmické - to si pleteš hrušky s jablky - byť podstata je stejná plody jádrovin resp. elektromagnetické záření.
Když jsme u toho srovnání mobil - mikrovlnka - elmag.zbraně, tak mobil má špičkový výkon cca 1-2W střední cca 0,25W. Magnetron v mikrovlnce cca 850W-1KW a ty zbraně pulzně 100MW až 1GW . Nutno podotknout, že mobil na tebe působí měsíce, mikrovlnka na med minuty a zbraň sekundy.
Nicméně, pokud budeme míchat med ve vodní lázni o teplotě řekněme 50°C, máme jistotu, že ani lokálně nedojde k ohřátí na teplotu vyšší. Na rozdíl od mikrovlnky. A navíc se nejdná o tepelné záření, ale o ohřev vedením tepla. To bychom museli ohřívat infrazářičem (nebpo např. ve skleněné nádobě na elektrickém vařiči).
Samozřejmě ohřev medu přestupem je bezpečnější z hlediska možnosti lokálního přehřátí. U mikrovlnky je nutno odladit - nízký výkon + případně přestávky na rozptyl tepla do celého objemu nádoby + promíchání (obdoba otáčení při rozmražování potravin). Prostě rozehřívání medu ve vodní lázni oproti mikrovlnce je srovnatelné s rozmražováním masa na stole a v mikrovlnce. Je s podivem , že na to si lidé již zvykli, ale ten med se jim nezdá - asi že na to v těch mikrovlnkách není program.



(23.09.2013 14:08)lyn_x napsal(a): [ -> ]A navíc se nejdná o tepelné záření, ale o ohřev vedením tepla. ...

Přesněji řečeno ohřev převážně vedením tepla. Pokud bych byl důsledný tak i ta vodou ohřívaná stěna stejně jako ta teplá voda samotná vyzařuje tepelné záření stejně jako každý předmět s teplotou vyšší než absolutní nula a ten med to záření pohlcuje. Na tomto principu přece fungují termokamery.
(23.09.2013 12:08)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Myslím, že to byl Dol, který uveřejnil zprávu o tom, že míra poškození medu teplem nezávisí pouze na teplotě ohřevu, ale zejména na době trvání zvýšené teploty. Proto krátkodobý ohřev na vyšší teplotu poškodí med méně( včetně vytvoření HMF), než dvoudenních 45 st.
...

Nebyla by citace, prosím?
Nebyla. Možná, že si někdo na ten článek vzpomene, najde ho a bude jeho závěr skutečně citovat.
Takže já dál budu rozehřívat med v mikrovlnce nastavené na "rozmrazování" pokud to budu potřebovat.

Citaci z Dolu o HMF jsem nečetl, ale přednášku o tom jak nemám rozehřívat med v mikrovlnce jsem ale slyšel. Smile

Děkuji JKL, vypadá že do toho vidí Smile
Med v mikrovlnce - VÚVč v Dole
(23.09.2013 14:22)JKL napsal(a): [ -> ]Samozřejmě ohřev medu přestupem je bezpečnější z hlediska možnosti lokálního přehřátí. U mikrovlnky je nutno odladit - nízký výkon + případně přestávky na rozptyl tepla do celého objemu nádoby + promíchání (obdoba otáčení při rozmražování potravin). Prostě rozehřívání medu ve vodní lázni oproti mikrovlnce je srovnatelné s rozmražováním masa na stole a v mikrovlnce. Je s podivem , že na to si lidé již zvykli, ale ten med se jim nezdá - asi že na to v těch mikrovlnkách není program.



(23.09.2013 14:08)lyn_x napsal(a): [ -> ]A navíc se nejdná o tepelné záření, ale o ohřev vedením tepla. ...

Přesněji řečeno ohřev převážně vedením tepla. Pokud bych byl důsledný tak i ta vodou ohřívaná stěna stejně jako ta teplá voda samotná vyzařuje tepelné záření stejně jako každý předmět s teplotou vyšší než absolutní nula a ten med to záření pohlcuje. Na tomto principu přece fungují termokamery.

Na rozmrazovanie mäsa v mikrovlnke je program-váha mäsa:čas rozmrazovania.Keď ho po uplynutí času vytiahneš,je mäso miestami zabelené=denaturácia bielkovín,ako pri tepelnej úprave.
Daj si rozmraziť kilo sviečkovice podľa programu a skús si z neho pripraviť steak.Bude ako podrážka na topánke.
Skús to isté kilo sviečkovice rozmraziť voľne na stole a priprav si z neho steak a uvidíš ten rozdiel.
Všetky vymoženosti vedy a techniky sú na osoh pre človeka.No všetko má svoje ale...Aj atómová energia.Až sa nakoniec človek tými výmoženosťami sám zahubí.
Aj slnečná energia je potrebná a užitočná.Veď bez nej by nebol možný život,bez nej by nebol ani ten med.No aj pred ňou sa treba chrániť,lebo by ten život mohol jej pôsobením aj skončiť.
Takže každý má na výber,ako bude stekucovať.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Referenční URL's