Příspěvek: #192

(13.08.2011 13:32)Čermák Kv. napsal(a):  Pokud včelu medonosnou chováme tak jak ji chováme, nesmírně jí vše ztěžujeme - chceme od ní maximální užitky, kvůli čemuž je nutíme zvládat co největší úlový prostor, aby nás při tom nebodaly, držíme je v desítkách kolonií na malém prostoru/stanovišti. Toto je podle mě klíčové pro debatu v tomto vlákně. Zkusme si do důsledků uvědomit, co to znamená např. pro přenosy nemocí a parazitů mezi včelstvy - už tento aspekt sám o sobě je nepoměrně (třeba názorněji: možná 100 ×, 1000 ×) významnější než vliv např. určitého způsobu stavby díla (volně, přirozeně), což považuji za věc téměř zanedbatelnou...

Snižování infekčního tlaku dílem se mi zdá dobrý, lepší 100x, 1000x než se bavit o převčelenosti. Pokud by tomu tak mělo být, tak by jsme např, jako lidstvo musely žít na kilometry od sebe, což je absurdní představa. A vidíte, přesto to zvládnem opatřením a řešením infekčního tlaků dost závažných infekčních lidských zdravotních problémů.

Problém tedy vidím v rovině té, že nedokážeme jako chovatelé pochopit co vlastně když vidím tu a tu nemoc nebo destrukci provést. Jakou první pomoc, když třeba selže systém který dosud fungoval. Jaký máme výběr ve zdraví potřebných přípravcích (tím nemyslím akaracidy) a postupech zajišťující první pomoc včelstvům nebo jakou mám okamžitou možnost detekce nějakého zdravotního deficitu u včelstva, který by stačil doplnit včelstvu a během několika hodin by ustalo pochodování mlaďušek kolem úlů. Asi v takových rovinách se pohybuji já. Roztoč není už takový problém jaký býval, problémem jsou stavy které vyvolává a ty způsobují tu destrukci. Můžete mít spad nebo po zálečení velmi mírný s několi ks, ale dostavila se symptomy destrukce. A co teď? (si řekne každy, který to vidí) ... To platí i u jiných infekčních nemocí včel._gp_