Příspěvek: #1

(18.11.2012 20:49)Jiří Danihlík napsal(a):  Letos na podzim testuji metodu pokapání včel šťavelkou. Po prvním týdnu od aplikace byl patrný spad roztočů, výsledky ale zveřejním až na jaře i s hodnocení stavu včelstev a včel.

Pane Danihiliku,

kolik gr. KS na jednu davku jste daval, jestli to neni tajne ?

Pokap je pro vcely zhlediska zateze dosti znacny, alespon tuto informaci jsem ziskal na vcel.forech v zahranici, z techto duvodu se tam jiz pouziva jen minimalne, ne- li vubec.

P.

Příspěvek: #2

Použil jsem tento protokol: 4,2 g šťavelky v 60% sacharose. dávka 5 ml na uličku, kterou obsedají včely.

Podle osobních informací ze zahraničí (především ze Švédska) se toto ošetření používá vcelku běžně... je o tom vcelku dost článků, já jsem vyšel z těchto dvou:
Nanetti et al., 2003 a Bacandritsos et al., 2007

Kontroloval jsem včely druhý den po aplikaci, byly ještě takové "upatlané" od cukrového roztoku s kyselinou. Myslím si, že tohle upatlání včel v chumáči stěžejní pro dobrou účinnost kyseliny. O tom jak je nebo není nebezpečná se vedou rozsáhlé diskuse, a proto jsem se rozhodl to vyzkoušet sám na svých včelách. Včelám ale škodí také kys. mravenčí, amitraz a další... Takže uvidím na jaře a podle výsledků to sepíšu buď na svůj web, nebo do MV (bude-li zájem).
Testuji i další aplikace - Oxalgrif Zdenka Brentnera, ale k tomu dostane výsledky jako první Zdenek

Příspěvek: #3

Já používám 1x ročně na podzim léčení KŠ pokapáním. Na včelstvo cca
60ml cukerného roztoku, v tomto množství je rozpuštěno asi 2g hydrátu čisté KŠ.
Všichni brouci nespadnou hned 1. den jako u fumigace, ale během týdne spadne většina, pak trvá zvýšený spad ještě aspoň měsíc.
Největší smysl v tom vidím jako léčení místo 2. nebo 3. fumigace.
Před dvěmi lety jsem použil KŠ pokapáním jako 1.podzimní léčení a
následnými dvěmi fumigacemi Varidolem jsem měl možnost ověřit účinnost
KŠ. Bylo to všude (6 včelstev) přes 95%.
Nepříznivý vliv na vitalitu přezimovaných včel jsem nepozoroval, ale rovnou přiznám, že jsem začátečník a těch sezon zatím moc nepamatuju, tak nemám moc s čím srovnávat.

Příspěvek: #4

(18.11.2012 23:03)Jiří Danihlík napsal(a):  Použil jsem tento protokol: 4,2 g šťavelky v 60% sacharose. dávka 5 ml na uličku, kterou obsedají včely.

Juro, 4,2 g šťavelky v kolika ml 60% cukerného roztoku?

Příspěvek: #5

Sorry... 4,2% šťavelky v 60% sacharose. Obojí jsou hmotnstní procenta.

Příspěvek: #6

ja som pouzival kys stavelovu takto:
1 kg kys stavelovej som navazil na 20 dielov,
z jedneho dielu som pridanim cukru a vody spravil roztok 1 liter, a tento roztok som pouzival v mnozstve pol deci na jeden B ul s plodiskom a mednikom. Ake percenta atd to ma celkom, az tak nezaujima.

Zaujima ma vysledok jedneho 76 rocneho vcelara, ktory takto lieci vcely, kazdych 6 az 8 tyzdnov jak na jar, tak v lete a aj na jesen. Vysledok je, ze tento vcelar profesiou byvaly chcemik, toto pouziva 15 rokov, a vcely ma absolutne zdrave a bez kliestika. Jeho recept bol uz davnejsie odcudzeny, boli k nemu pridane urcite nezaujimave ingredience a dnes nam zvaz doporucuje pouzivat 0,5 litrove liecivo H live alebo ine podobne a dokonca nam preplaca 80 percent nakladov na toto liecivo. Na zamyslenie je iba to, ze co som pisal ja, to je za par centov, kdezto toto liecivo sa predava za par EUR iba pol litra lieciva. Ceny viete, ze?

Este k tym grafom, a vzorcom, nemam tusenie odkial to ten vcelar vie, ale ak bol chcemik a vazi si svoje vcielky, a pouziva to co pouziva, ja mu verim. Kto chce verit vedcom s vzorcami je to na jeho uvazeni. Aj prasaciu chripku sem doniesli vedci nie obycajny ludia. Staci zdravy rozum. Ja vas nejdem oblbovat odbornostou a co ja viem cim, ja som sem napisal moju skusenost a teda aj vysvetlenie ako je to s tym liecivom. S toho ci to vyskusate nic nemam, tak je to na vas. Milujem tiez vyjadrenie jedna baba povedala? ale to iste je aj jeden vedec povedal? Ci nie, to uz je realnejsie? A za par rokov sa zisti, ze to tak neni? Ale vedec sa mylit moze, obycajny clovek musi nieco dokazovat? Nie. Pekny vecer

Příspěvek: #7

Recept ako som to robil ja s kys stavelovou

uplne jednoduche isiel som do lekarne kde mi 1 kg balenie v plastovej flasi rozvazili na 20 dielov, jeden diel ktory mi dali do sacku papieroveho som cez lievik vysypal do 1,5 litrovej plastovej flase, do tejto flase som nasypal 200 gramov cukru, a prilial 1 liter vody, v tej flasi som to pretrepal a vymenil som plnu zatku za zatku s jednou dierou. Priamo po otvoreni ula a dvihnuti plastovej prykryvky som jeden dva krat zadymil a polial vcely v ulickach. Na jeden ul treba minut asi pol deci lieciva. To je vsetko Opakovat kkazdych 6 az 8 tyzdnov. Polievate od jari do jesene. Zacal som polievat koncom maja a skoncil som oktobri.

Příspěvek: #8

neověřoval někdo použití tohoto dávkovače v souvislosti s ošetřováním včel organickými kyselinami ?

našel jsem ho i ZDE s lepší cenou

za ten klid, že tu uličku nepředávkuju by to nemuselo být špatné. Pokud by to bylo schopné vytvářet čůrek i mlhu tak by to v podstatě byl přesně dávkující rosič na kytky

Příspěvek: #9

Obdobu tejto striekačky nám priniesol na ukážku Ing. Filo z Banskej Bystice zo včelárskej školy pod Bánošom. Výhodou je možnosť regulácie objemu vystreknutej látky a súbežné nasatie nového média z prídavnej nádoby. Možno by stálo zato ho osloviť.

Ja uvažujem po malých úpravách použiť ju ako dávkovač pre Grifin....



On odporúčal objem 2ml, ako zaujímavosť uviedol, že v Taliansku sa používa objem 6ml.

Cena by mala byť 25,-€

Příspěvek: #10

Je pravda, že dávkování pomocí velké výplachové stříkačky Janette s hadičkou vyžaduje docela citlivý palec, ale dá se to, a to docela v pohodě. Ale je pravda, že nasát se musí zvlášť ... Ale po otevření úlu vidím počet obsazených uliček a nasaju si na každý úl potřebnou dávku (na 1 obsazenou uličku 5 ml). Není to problém.
Jiří

Příspěvek: #11

Mám dotaz. Když se dává na pokapání 5 ml KŠ na uličku, ale na 1 úl nesmí být víc jak 25 ml, to si mám vybrat ty nejobsazenější uličky? Co když jich je plně obsazených víc?

Příspěvek: #12

Loni jsem to aplikoval tak, že jsem si dal hranici 2,1g šťavelky na včelstvo a rozpustil ji v 60% sacharoze (viz Jiří Danihilík v tomto vlákně).
To jsem aplikoval u silných včelstev bez ohledu na počet uliček, u slabších jsem toho do uliček vylil o trochu méně. Aplikace byla provedena začátkem prosince (jednou).
Včelstva vyzimovala v pořádku (zimoval jsem na medu, což taky může hrát roli).
Na jaře jsem se pak dozvěděl, že stačí i koncentrace 3,5% (a tedy 1,75g na včelstvo). Pak by třeba nebylo nutné zatěžovat včely takovou koncentrací jako minulý rok.
Pozor: Roztoči padají po aplikaci KŠ fakt dlouho (rozhodně déle, než se objeví "spad po léčení" v tabulce VMS). S tím je pak potřeba počítat, aby pozdní léčení neovlivnilo spady ve vzorku pro veterinu!

Příspěvek: #13

Z knihy Ekologický chov včel (Claudia Bentzien):

Citace:METODA VKAPÁVÁNÍ:
Při této metodě budete potřebovat rukavice, ochranné brýle, jednorázovou injekční stříkačku o obsahu 50ml a roztok 1litr biocukrové vody 1:1 a 35g hydrátu kyseliny šťavelové. Na jedno včelstvo nakapete asi 30 až 50ml hotového roztoku do všech mezer mezi obsednutými plásty, což i s otevřením a uzavřením úlu trvá na včelstvo asi tři minuty.

To mi vychází, že na 1 včelstvo připadá 1g - 1,75g dihydrátu (prášku) KŠ.
Tento recept jsem zkoušel a roztoči se jen sypali. Pozdější kontrolní přeléčení fumigací Varidolem ukázalo vysokou účinnost předchozího léčení pokapáním (>95%). Samozřejmě v množství 6ti úlů nemají výsledky vědeckou hodnotu , nicméně potvrzují efektivitu zažité praxe německé ekologické chovatelky.

Můj názor je nepřekračovat 2g KŠ na silné včelstvo, když to dobře funguje a známe rizika z předávkování.
Nebo zeptám se opačně - setkal se někdo s tím, že by 1g KŠ na včelstvo nesplnilo očekávání vysoké účinnosti?

Příspěvek: #14

(15.09.2013 22:43)Tomáš Jílek napsal(a):  Pozdější kontrolní přeléčení fumigací Varidolem ukázalo vysokou účinnost předchozího léčení pokapáním (>95%).

Môžeš nám prezradiť ako si prišiel ku tejto účinnosti?
Ja čo poznám kyselinárov, zo slovenského fóra, nejako všetci onemeli, resp. všetci ešte dorážajú klieštika amitrazom. Nie jedného poznám čo používal jeden rok len kyseliny a na ďalší rok už kupoval amitraz. Neviem prečo to tým kyselinárom dlho nevydrží. Keby aspoň tri niekto liečil len kyselinami a bez použitia iných akaricídov, aby sme mohli povedať, že snáď niekde to funguje len na báze kyselín. O pracnosti nehovoriac.

Příspěvek: #15

O tak vysoké účinnosti nám přednášel J. Danihlík na Lšnv. Už to má vyzkoušené. Jen právě uváděl, že při naředění 42g ......se nemá do včelstva nalít více jak 25 ml, 5 ml na uličku. Proto jsem tu dávala ten dotaz, co když je jich obsazených více. Když jsem si to zapisovala, tohle mi nedošlo a nezeptala jsem se rovnou. Chci tak léčit nová včelstva.

Příspěvek: #16

(16.09.2013 7:16)jaro napsal(a):  

(15.09.2013 22:43)Tomáš Jílek napsal(a):  Pozdější kontrolní přeléčení fumigací Varidolem ukázalo vysokou účinnost předchozího léčení pokapáním (>95%).

Môžeš nám prezradiť ako si prišiel ku tejto účinnosti?
Ja čo poznám kyselinárov, zo slovenského fóra, nejako všetci onemeli, resp. všetci ešte dorážajú klieštika amitrazom. Nie jedného poznám čo používal jeden rok len kyseliny a na ďalší rok už kupoval amitraz. Neviem prečo to tým kyselinárom dlho nevydrží. Keby aspoň tri niekto liečil len kyselinami a bez použitia iných akaricídov, aby sme mohli povedať, že snáď niekde to funguje len na báze kyselín. O pracnosti nehovoriac.

Samozřejmě, že paušálně uvádět účinnost je trochu problematické. U každého úlu je to každý rok jinak a vždy podle toho, jak se to podaří v daném případě. A v běžném provozu, bez kontrolních skupin a pokud možno stejné úrovně napadení se to navíc v podstatě nedá říct vůbec ... Ale třeba odhad napadení před ošetřením, pak spočítání spadlých samiček po aplikaci a kontrolní fumigace Varidolem už něco můžou za jistých podmínek říci ...
Ale výzkum a literatura tyto hodnoty uvádějí, jedna kniha už tu výše byla jmenovaná. V PDF třeba ZDE, od s. 19 (Träufelbehandlung). Tu uvedeny i různé dávky podle velikosti a síly zimujícího chumáče.
A podle selského rozumu: kdyby to kolegům v zahraničí nefungovalo, tak by to asi celá ta léta nedělali. Nebo by neměli včely. Pokud vím, tak zatím mají ...
Jde ale o to, aby bylo provedení přesné, aby byl přesně dodržen postup jak přípravy media, tak samotné aplikace. Ano, je to pracné. Tobré je roztok před nasypáním dihydrátu zahřát cca 35 °C a pak vše dobře protřást. Preferuje se pokapání před postřikem, protože při postřiku si člověk snadno může "dýchnout" kapičky, a to tedy opravdu není o co stát. Zatímco pokap je jednoduchý a bezpečný, když si člověk dá jen trochu pozor ...
Jinak jsme o weekendu s kolegy právě o tomto, tedy o množství na uličku a na úl, debatovali na Podkrkonošském potlachu a zazněl tam i zcela logický postřeh, že v tomto bezplodém období, kdy jsou včely staženy do chumáče téměř v podobě koule, jsou uličky nestejné délky, takže ono to nakonec tak nějak vyjde. Nikdy to nebude naprosto přesně měřitelné. Jde o to, jak s tou hadičkou jedete a jak máte citlivý palec a měkký píst na stříkačce.
Já užíval vloni 35g dighydrátu na litr roztoku a vycházelo mito tak na 35 - 45 ml na včelstvo.
Potvrzuji fakt, že roztoči pak padají hodně a dlouho. A u těch včelstev, kde jsem to o Vánocích aplikoval, byl pak do srpna klid, zatímco tam, kde jse to nedělal, byly už ve 2. polovině června vysoké spady a bylo třeba zasahovat (odejmutí plodu). U nich ale neproběhlo zimní ošetření vůbec, jen podletní a zářijová KM.
Jiří

Příspěvek: #17

(16.09.2013 7:16)jaro napsal(a):  Môžeš nám prezradiť ako si prišiel ku tejto účinnosti?

Počítal jsem spadlé roztoče na podložkách po dobu 1 měsíce po aplikaci KŠ a později zase spad na podložce po fumigaci varidolem. V mých primitivních podmínkách můžou hrát (a hrají) roli různé vlivy a nemám v tuto chvíli potřebu je všechny eliminovat. V té souvislosti je potřeba hledět i na to mnou uváděné číslo.

Příspěvek: #18

Nějak nechápu to dlouhodobé působení KŠ (

Citace: o Vánocích aplikoval, byl pak do srpna klid

). Pokud dobře chápu, tak k potlačení VD v době vzniku dlouhodobých včel a tedy i největšího rozvoje VD se KŠ nedá příliš použít jelikož brzdí plodování nebo poškozuje plod. Pak tedy nechápu k čemu je to dobré. Léčení o Vánocích tedy 5min po dvanácté je k ničemu. Někde jsem viděl fotky jak KŠ naleptá sací ústrojí VD - to je po aplikaci nebo dlouhodobě (6 měsíců)? Pokud působí dlouhodobě tak by to mělo dlouhodobě působit i na ten včelí plod a tedy zpomalit jarní rozvoj. Pokud ho nezpomaluje tak nechápu proč se nedá použít v době plodování. Mimochodem jelikož se jedná o pevné skupenství a relativně stabilní látku tak by bylo možno si pár žemlových souší vystříkat roztokem pomocí rozprašovače někde mimo úl, nechat zaschnout a pak těmito plásty ve vhodný okamžik nazebrovat plodiště - nejlépe po druhém medobraní. To by mělo mít stejný efekt (pokud umí působit dlouhodobě)jako to postříkání či pokapání.

Příspěvek: #19

Trochu tu spojujeme víc věcí do jednoho. Zimní ošetření pomocí KŠ se dělá v bezplodém období. Proto až v prosinci. Ano, mohl jsem aplikovat o týden, dva dříve, ale 5 minut po 12 to nebylo, včelstva byla bez plodu. Letní oddělky plodovaly věru hodně dlouho. A čekal jsem na vhodnou teplotu. Neměla by být nižší než + 5 °C. Navíc jsem se rozhodoval, zda to zkusit, či ne, a to my Váhy máme vždycky trochu delší ... . Bylo to velmi efektivní. Včely vyzimovaly v pohodě.
V literatuře se tyhle věci hodně řeší, ale zase musím opakovat už jednou napsané: jedno zimní ošetření včely zvládly. Na přednášce p. Löfflera, předsedy německých nástavkových kolegů, jež byla vloni na jaře ve Zbýšově, mluvil autor právě o jednom ošetření, které včely zvládnou. Na jaře je pak už ničím neotravuje. Není také proč, protože, pokud ošetření zabralo, zničilo drtivou většinu roztočů a těm ostatním, co přežili, dalo tak zabrat, že už na jaře neměli rozmnožovací choutky (http://www.vcelaricheb.cz/e-Vestnik-2012-10.pdf ).
Žádné zpomalení jarního rozvoje se pochopitelně nekonalo, na jarní plod a vůbec na plod to nepůsobí, proto se to používá v bezplodém období jako poslední fáze ošetření. Němci a Rakušané tomu říkají "dočištění - Restenmilbung".
Preferuju pokapání roztokem, zdá se mi jednodušší a i pro mne bezpečnější, jiní kolegové zase sublimaci. Účinnost je myslím srrovnatelná. A třeba Oxamat či Varrox na sublimaci (http://www.biovet.ch/en/Imkerei/varrox-vaporizer.html ) už se dá u nás koupit (http://www.vcest.cz/obchod/?p=productsMo...-stavelove ).
Klíč je ale samozřejmě v podletním ošetření. Ale tam lepší práci udělá KM, podle mého názoru. I když řada kolegů v zahraničí užívá KŠ i v srpnu, ovšem formou sublimace, což je jiný mechanismus. Ale pod víčka to nejde a v době, kdy je většina roztočů na plodu, je to problematické. Toť můj názor. Já v červenci - v září dávám KM a v prosinci KŠ tam, kde to vidím jako potřebné.
Jiří

Příspěvek: #20

Těch 5min po 12 jsem myslel právě z hlediska ochrany dlouhodobé generace. Pokud ale v té době je užita KŠ tak pak to chápu - je to fázováno obdobně jako gabony v srpnu a varidol říjen-listopad.
Přesto mi je to působení KŠ záhadné. Přeci to pokapání nezasáhne všechny včely a tedy i roztoče. KŠ se neodpařuje, aby se dostala ke každému VDčku - tak jak jim může leptat to sací ústrojí.