Příspěvek: #1

Dnešní článek na Aktualne.cz
http://magazin.aktualne.cz/kuriozity/dve...position-5
mě inspiroval k založení nového tématu požívání trubčích larev. Současná smršť příspěvků si žádá odlehčení a přesměrování diskusních témat k budoucnosti. Co se děje (a dělo) v ČSV mě už vůbec nezajímá, jdu včelařit.
Trubčí larvy mají obrovský potenciál ve výživě a zdraví nás včelařů. Pokaždé když narazím na "nechtěný" matečník, ihned slupnu včelí mlíčko (kašičku) s trochou medu a nechávám to pod jazykem (vstřebá se sliznicí). Stejně tak (občas), když kontroluji kleštíka při zvedání nástavků na roztržené trubčině v můstcích mezi nástavky, pozřu několik buclatých larev. Když tohle udělám exkurzi na mé včelnici, tak přítomné dámy odpadávají. Přitom to má skvělou chuť, lehce nahořklou jako mateří kašička, kutikula (obal červíka) se ihned rozplyne v okamžiku kdy jej rozmáčkněte jazykem.
Proces získávání "zralých" larev přitom nebude složitý. Stačí pověsit trubčí plást nad misku a hladové larvy samy vylézají z buněk.

Pokud administrátor zváží možnost, doporučil bych založení další rubriky do fóra Včelí produkty.

Příspěvek: #2

Tento ďalší produkt od včiel má názov Apilarnil.Objavil ho,alebo lepšie povedané,jeho účinky na ľudský organizmus popísal rumunský včelár Nikola Liešu.Názov je zložený zo slov Apis,Larvae, Nikola Liešu- APILARNIL.
Zaujímavé na tom je to,že jeho účinky objavil na svojich sliepkach,keď im hádzal trúdie plásty...

Příspěvek: #3

Také jsem o tom intenzívně přemýšlel a zjišťoval. Letos se chystám používat ve zvýšené míře odsavače. K tomu potřebuji trubčí souše, a tak jsem vyčetl, že se prý dá zavíčkovaný plást zmrazit, víčka se pak snadno seškrábnou a kukly prý snadno vypadnou rovnou na pánev.
Máte někdo s tímto postupem zkušenost?

Příspěvek: #4

Ja som sa s tým intenzívne zaoberal asi pred 28 rokmi, tak niečo, o tomm viem, ale najľahší spôsob získania trúdich lariev je, je vkladať rámiky bez medzisteny a výpletu v čase prirodzeného času-začiatok rojovej nálady vo včelstvách. Ak chcemm získať viac trúdieho mliečka, vkladám aj viac rámikov s možnosťou stavby trúdieho diela. Trúdie plásty som vyberak na 24 deň od vloženia do včelstva, sú tesne pred zaviečkovaním. Ja so mliečko získaval mieganím-stláčaním a následným lisovaním cez vhodnú látku. Vyrezené plásty som vracal ihneď do včelstiev atď.

Z trúdej šťavy som vyrábal TCC trúdie cukrové cesto, ktoré som využíval pri chove včelích matiek. Získať rýchlo a maximom z možného, by bol dobrý odstreďovač, určiý podiel tam však vždy zostane.

Z včelieho mliečka sa dajú urobiť npr. výborné palacinky, omeleta a omnoho viac vecí.

Příspěvek: #5

Apilarnil je najlepšie užívať bez tepelnej úpravy,ako materskú kašičku.Pri tepelnej úprave dochádza k denaturácii proteínov a tie sú tu najdôležitejšie.
Najlepšie je nenechať trúdi plod zaviečkovať.Kto má väčšie množstvo včelstiev,je vhodné vkladať stavebné rámiky v jeden deň.Na jar,v čase búrlivého rozvoja včelstiev sú tieto včelami rýchlo vystavané a zakladené vajíčkami.Ešte lepšie sú trúdie plásty,ktoré už boli raz vyliahnuté,alebo panenské,ktoré sa odložia.Na jar,keď sa vložia do včelstiev v jeden deň,matky ich zakladú a tesne pred viečkovaním plodu sa odoberú.Ten plod,ktorý je už zaviečkovaný treba narušiť odviečkovacou vidličkou,vložiť do medometu a vytočiť.
Je to najjednoduchší a najrýchlejší spôsob získania Apilarnilu.
Po odobraní z medometu napĺniť do nejakých malých téglikov,pohárikov,uzatvoriť a dať zamraziť.
Pred užívaním nechať rozmraziť a zamiešať napr.do pastového medu,jogurtu,červeného vína a pod.

Příspěvek: #6

Údaje z Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství ( FAO) o primárním využití včel.

Složení zralých a nezralých včel v porovnání s hovězím masem a sóji
(v% čerstvé hmotnosti, vitamíny v mezinárodních jednotkách na g čerstvé hmotnosti), upravených z Crane, 1990.
Včelí plod a dospělci
Starší larvy Kukly Dospělci Hovězí Soja d
Voda 77,0 70.2 72.1 74.1 70.0
Popel 3.0 2.2 1.1 1.5
Protein 15.4 18.2 17.9 17,7 b 12.9
Tuk 3.7 2.4 2.8 2.8 5.9
Glykogen 0.4 0.8 1 0,1-0,7 2.4 c
Vitamin A 107 51.3 0 - -
Vitamin D 6863 5165 - - -
Chitin / vlákno - - 4.1 - 1.7
(tabulka se nedaří, po uložení se to zcukne)

Datového korigovaná na obsah cukru / med analyzovaných včel, od Ryan et al., 1983;
b dat z Krause Mahan, 1979;
c veškerých cukrů
d Sojové údaje adaptované od Smithe a Circle, 1972.

V odkazu je řada receptů na kuchyňskou úpravu plodu.

Příspěvek: #7

Někdy v roce 2008 jsme to zkoušeli - ale limitem se stala právě problematika "extrakce" z plástů ... Více je na http://vcelky.cz/vceli-maso.htm a pár fotek i na http://vcelky.cz/fotobanka-29.htm.

Příspěvek: #8

Užíván mateří klasickou přes období kraje ve vcelstvech. Manželka taky, ale gynekologie ji důsledně odrazila od požívání. Co se tak četl, tak ji dávám za pravdu. Ale koktejl z trubců bych asi nedal, brrrr

Příspěvek: #9

Tak tady zase píšou, že pro ženský ano, ale pro chlapy určitě.

Příspěvek: #10

Varroa je gurmánský bonus. Něco jako pepř?

Příspěvek: #11

Hlavne po preliečení amitrazom a ostatnými "ingredienciami":-D...

Příspěvek: #12

(24.01.2016 12:36)Jožko58 napsal(a):  Hlavne po preliečení amitrazom a ostatnými "ingredienciami":-D...

Nepopletl jsi si termíny (časové určení)?

Příspěvek: #13

Nepoplietol,lebo som myslel na roztoča z podložky po preliečení,podrviť v mažiari a "opepřit":-D.
Samozrejme je to myslené ako fór...

Příspěvek: #14

Nedávam tomuto produktu v súčasných podmienkach veľkú budúcnosť. To dolovanie lariev a kukiel je prácne. Je tam riziko znečistenia voskom, z jedného úľa sa dá ziskať za sezónu pár desiatok dekagramov.
Z tohoto pohľadu je lepšie fakt chovať múčne červy, alebo cvrčky, alebo kobylky.
Ale všetko závisí od výkupnej ceny

Příspěvek: #15

Andrej, čítaš Ty vôbec príspevky ktoré umiestňujeme na web? Vieš koľko som ja získaval z jedného úľa trúdieho mlieka aj 2 kg čo je 2000 gramov skoro čistíéhom pruduktu a Ty hovoríš o pár gramoch? Si úplne mimo!

Ja som pri chove matiek dával vystavať plásty do včelsteiv, kde som dochovával matky, ročne to bolo aj 10 kg. Tento produkt dom zmrazoval v mrazničke. Do včelstva som dával vystavať polrámiky miery B a vyberal som ich zo včelstva kým trúdí plod nemal 16 deň, vtedy ešte neboli zaviečkoavné larvy a obsah kariev som dokázal ručne vytlačiť na 98% (v tkanej utierky). Ak nebol na plástiku robotníči plod. Palacinky boli vynikajúce

Příspěvek: #16

Díky Antone za užitečné zkušenosti. Jen ten 16tý den už je trubčí plod 3 dny zavíčkovaný, je to poslední den předkukly.

Příspěvek: #17

Ja s vami súhlasím pán Turčány, ale mne sa tento produkt hnusí (to trúdie mlieko),obyčajné krabicové stojí 40 centov a predpokladám, že tým trúdim mu nebudem do palaciniek konkurovať. Pre seba tým pádom nemám využitie, ak to nikto nevykúpi, tak je mi to nanič.
Jedine si viem predstaviť, že by som opražil na oleji tie kukly, alebo larvy trúdov, ale tam je už zdravotný prospech diskutabilný. A dolovanie tých lariev a kukiel je problematické.
A tých pár desiatok dKg ako som písal (nie pár gramov ako píšete) je myslených z normálnych produkčných včelstiev na med. (čo je zatiaľ hlavný produkt).
Podľa mňa by to bolo veľa roboty, ktorú nikto nezaplatí.
Na budúci rok skúsim pár lariev opražiť, možno mi to tak zachutí, že sa o mňa viac nevyliahne ani jeden trúd

Příspěvek: #18

ja tie surové larvičky bežne konzumujem,aj materskú kašičku,tak ako to tu spomínal Honzo Jindra..manželka mi za to nadávala,a dcéra keď bola menšia po celej škole roztrubovala že" tato jedáva červíkov",až som to musel triednej učke objasniť

Příspěvek: #19

(26.01.2016 23:30)gusto napsal(a):  až som to musel triednej učke objasniť

A chodí si od té doby pro trubčinu?

Příspěvek: #20

..no to určite ešte som ju musel uistiť,že určite tie larvy nedávam do medu ani do medoviny