Příspěvek: #1

(31.05.2012 17:02)gusto napsal(a):  ... Planujem na odlahlejsom mieste zriadit prirodnu vcelnicu"bondtestoveho"typu ,kde budem osadzat roje do hrubostennych drevennych ulov uplne na divoko bez ramikov,bez zasahov...

Myslím si, že uvedený postup je chybný a navíc ještě nebezpečný pro okolní včelaře.
Ve chvíli, kdy je včelstvo před kolapsem na v.d., mělo by se zařídit, aby v něm přemnožení kleštíci nemigrovali do okolních včelstev. (Pozor - nezaměňovat se záchranou včelstva! O tu vůbec nejde...) Pak to dává smysl, ale uměle zamořovat okolí, zejména ve středoevropské realitě co se hustoty zavčelení týče, smysl tedy rozhodně nemá...

Jinak ještě obecně - je dobré nejprve hledat, pak číst a pak teprve něco dělat. Za objevení Ameriky či kola už dneska potlesk nikdo nesklidí...

Příspěvek: #2

napisal som ze na odlahlom mieste..tak aki okoliti vcelari?..mam lokalitu kde nieje ziadny vcelar v minimalnom okruhu s priemerom cca 20km..naopak,v blizkom okoli mojej vcelnice je lajdakov az az,ktori nechavaju kolabovat vcelstva na varroa..tam by som smeroval kritiku..na lajdakov,ktorych je u vas aj u nas dostatok..

Příspěvek: #3

Tak to je místo k pohledání - tiše závidím...
Jenže Ty to místo zamoříš stejně, jako ti lajdáci, o kterých píšeš, že jsou v okolí Tvojí včelnice. Jaký mezi vámi bude pak rozdíl...? Zařadíš se mezi ně a místo s potenciálem přijde vniveč... Na to, že jsi 20 let důvěrníkem a vnímáš negativně, že se ostatní nechtějí nic učit, to není moc promyšlený postup...

Příspěvek: #4

Prave naopak,ja mam ten postup premysleny az az..pocet vcelstiev ktore planujem tak osadit,nepresiahne 10,cize ziadny masivny projekt..ak vcelstvo uhynie,vytazim vosk,ul vypalim a vo vhodnom case osadim novym rojom..nechapem,ako mozem uvedeny priestor zamorit..ze tam uleti nejaky roj z tych mojich?..pozrel som mapu a od miesta kde mam produkcnu vcelnicu som v okruhu 25km(priemer kruhu 50 km)naratal cca 600vcelstiev len u vcelarov ktorych poznam..to su ine pocty rojov a "zamorovania"krajiny(ako si to ty nazval)prirovnavas ma k lajdakom ktori nezodpovedne otravuju zivot poctivym vcelarom v hustejsie zavcelenej krajine..pritom ide o nieco uplne ine..odlahlu lokalitu som zvolil prave preto,aby vcelstva inych vcelarov nemohli u mna tankovat med a kliestikov..uvedenym vcelstvam neplanujem odoberat med,cize budu ho mat dostatok a nemali by mat nejake silne sklony rabovat sa medzi sebou..hlavnym cielom je ziskat poznatky a dat vcelam sancu-ziadna medzistena,ziadny nasilu vnuteny smer plastov,ziadne(resp.na minimum znizene ) mnozstva pesticidov v potrave,ziadne lieciva,ziaden cukor..nech holky skusia nieco aj podla toho ako to vyhovuje im,nielen podla toho ako to vyhovuje nam..ak mam byt uprimny,neverim ze niektore preziju viac ako 2r bez liecenia..kde nieje ocakavanie,nieje ani sklamanie

Příspěvek: #5

(01.06.2012 1:05)gusto napsal(a):  ...nechapem,ako mozem uvedeny priestor zamorit...
...ak mam byt uprimny,neverim ze niektore preziju viac ako 2r bez liecenia..kde nieje ocakavanie,nieje ani sklamanie

Zamoříš si ho sám tím, že necháš včelstva plánovitě hynout (což sám očekáváš) na varroázu.

Včelstva budeš obnovovat roji... Kde je v tomto "systému" nějaký prvek selekce? Když budeš mít nerozběrné dílo, připravuješ se o možnost chovat z včelstev, která budou odolnější, tedy budou přežívat nejdéle (= přelarvovat nebo alespoň z nouzových matečníků na přendaných rámcích).

Příspěvek: #6

Akosi ma nechces pochopit..ta mini vcelnica bude najma pre vcely a nie premna..nebude to produkcna vcelnica..ja velmi dobre viem ako sa kliestik mnozi,prenasa,reinvaduje..o tom nema byt tato debata..pointa je niekde inde..a prvok selekcie v tomto systeme? no pri osadzani ziadny,presne ako pises,ale to ani nieje cielom..az nasledne nastupuje selekcia,prirodzena..a ak by nahodou nejake vcelstvo ukazovalo znaky nejakej vyssej zivotaschopnosti,tak pre mna nieje prob ziskat material aj z nerozoberatelneho diela..ale to nieje prioritnym cielom,ako som spominal vyssie..snad som to tam napisal dost polopate..Ale toto uz asi patri do temy Sance pro vcely ..

Příspěvek: #7

Ale já Tě chápu dobře - jen se snažím ukázat, že uvedený postup (tupý Bond test), je překonaný.
Jasně, Tebe od něj asi nic neodradí, ale třeba někdo jiný pochopí, že poznání už dospělo dál a potenciál takového místa se dá využít mnohem lépe.
Kéž bych jej měl v dosahu...

Příspěvek: #8

tupym bond testom by som to nazval len v pripade,ak by mojim cielom bolo tymto sposobo snazit sa najst varroaodolne vcelstvo..ale ten ciel je troska iny,(vid vyssie prispevky) tak s tymto oznacenim nemozem suhlasit..Ved napis ako by si taku lokalitu vyuzil..ono to vyzera idealne,ale v dolete nieje takmer polnohospodarska poda,cize medna bonita danej lokality je oproti mojej produkcnej vcelnice asi vyrazne slabsia..co v tomto prip.nevadi,lebo o med nejde..

Příspěvek: #9

(01.06.2012 10:24)gusto napsal(a):  Ved napis ako by si taku lokalitu vyuzil..

Mně se nejvíc líbí švédský způsob. Je to už udělaná metodika, není co vymýšlet - jen na to mít místo. Bohužel, u nás nevím o lokalitě (v mém dosahu), která by se na to hodila... A to ani při snížení izolační vzdálenosti třeba jen na 1 km. Včelnice jsou tu od sebe max kolem 0,5-1 km ...

Ideální by v našich podmínkách bylo třeba ledovcové údolí (třístranně izolované s nárazníkovou zónou na jeho začátku). Ale takových moc nemáme.
A spolupráce či alespoň tolerance blízkých včelařů.
(Nezavčelených) míst ve volné krajině bez geomorfologických bariér jednak moc není a druhak by měly příliš velkou styčnou plochu s okolím - bylo by to náročnější na spolupráci s nejbližšími sousedy (jakkoliv vzdálenými).

---

(Admini: sorry, netuším, kam diskusi přesměrovat, ale uvědomuji si, že vlákno o třetinovém systému už asi není to pravé ořechové... Uděláte-li nějaký rozumný přesun, budu rád.)

Příspěvek: #10

..zaujimavy sposob,ako som to cital tak prakticky je to to iste ako planujem ja,len s tym rozdielom ze sa tam kontroluje stav varoa a cielom je ziskat odolnejsie vcelstva(co zasa nieje az taky maly rozdiel,priznavam ) mam este jednu mensiu vcelnicu ktora je od najblizsich vcelarov cca 3 km a tam by bola moznost skusit tento svedsky sposob..aj ked,som dost skepticky co sa tyka vysledkov..mam pocit ze najst odolnejsie vcely je ovela lahsie ako tie geny rozsirit,a najma udrzat v produkcnych vcelniciach..

Příspěvek: #11

(31.05.2012 21:00)gusto napsal(a):  ..mam lokalitu kde nieje ziadny vcelar v minimalnom okruhu s priemerom cca 20km..

Nezmysel, keď tam nie sú včelári, neznamená to, že tam nie sú aj včely! Akorát tak poškodíš miestny "genofond" a vylepšíš "genofond" klieštika.

Příspěvek: #12

aky genofond? nejaky zatulany roj?..vcelar tam nieje,to ze sa tam nemozu vyskytnut volne zijuce vcelstva som netvrdil..a v podstate aj s tym ratam..ale to nic nemeni na veci..

Příspěvek: #13

Ale tie divoko žijúce včely tam boli skôr než ty. Patria rovnako do prírody, ako iné druhy hmyzu. Čo sa ale o Tvojom experimente nedá povedať.

Prečo si mnohí myslia, že všetky roje musia byť a sú zatúlané? Včely a ich roje tu boli skôr, ako samotní včelári.

Příspěvek: #14

Divoko zijuce vcely?na zapadnom slovensku? ....pisal som okruh 20 km,nie 200 ci 2000..suhlasim s tym ze sporadicky sa vyskytuju v krajine volne zijuce vcelstva,pochadzajuce z rojov od vcelarov..sam som ich niekolko sledoval,a viem ze prezivali bez osetrenia viac nez 2 r..prave take nieco chcem nasimulovat,aby som mohol zbierat poznatky,a preto aj ten nizky pocet,do 10 a rozmiestnene dalej od seba,nech nevytvaram nejaku masovu liahen pre kliestikov..

Příspěvek: #15

Včely nikdy neboli a asi nebudú domestikované. Nie je to "domáce zviera".

Je možné, že tieto divo žijúce včely, sú "genovo" spojené so včelami chovanými v našich úloch, ale to na veci nič nemení.

Příspěvek: #16

Je tu nekdo, kdo ma realnou zkusenost s nejakou formou bond testu v nasich podminkach a chtel by se podelit?

Příspěvek: #17

Bondtesty jsou tu organizovány hromadně Mimořádným veterinárním opatřením trvajícím třicet let. Já jen v posledních deseti letech zažil tři bondtesty. Škoda jen, že se v malé míře rozchovává to, co úspěšně v ohniscích kolapsů přežilo, že se úhyny kompenzují nákupem oddělků, který byl dokonce dotován. Je to pohrdání principy přírodního výběru, je to hloupé.

Příspěvek: #18

Uz chapu. Ale ja mel asi na mysli spise neco trochu jineho

Příspěvek: #19

Průkopníkem bontestu je John Kefuss. Bond test je asi ta nejstrastiplnější cesta k varroatoleranci. My touto cestou jdem! ale slepě.
Schůdnější cesty jsou popsány zde.
Největším problémem je to, že o varroatolerantní včelu není komerční zájem. Produkční včelař ji nikdy nekoupí. To je asi ta největší brzda pokroku.

Příspěvek: #20

Nostalgická vzpomínka ...
https://picasaweb.google.com/11217737923...1311201002
Jiří