Příspěvek: #1

(30.07.2011 20:44)miko napsal(a):  Jen jednu poznámku na okraj.V knize Fenomenální včely se píše,že čím více včel je v krajině(má to samozřejmě své meze jako všechno),tím více rostlin snadněji dosáhne opylení a tím se zvyšuje mnohonásobně šance na rozmnožení těchto rostlin.Takže více včel znamená naopak více květů a nikoliv,že se bude snůšky nedostávat.Příroda nemá ve svých realizacích a výtvorech "hluchá místa".Pokud ovšem do toho nezasáhne nějakým nemotorným způsobem člověk.To je věc jiná. To jsem ale odbočil od budečáků.

Do na nadpisu som si požičal vetu z knihy Fenomenálné včely a na komentovanie komentár Mika (pretože to bola téma o Budečáku), či je to naozaj tak. Uvediem príklad dvoch rastlín, ktoré sa z ničoho nič objavili v obrovskom množstve a po niekoľkých rokoch nie po nich ani "pára"
Prečo sa stratili, keď moje včely na nich hádam aj "nocovali", odrazu sa vyskytujú v takom množstve, že sa dajú v pôvodnom areáli spočítať na prstoch dvoch rúk.

Asi v roku 2001 sa pri včelnici objavovali dve rastliny, v podstate buriny, Vratič obyčajný Tanacetum vulgaris a Palina obyčajná Artemisia vulgaris.
Vratič sa na ploche zdevastovanej vyvážaným stavebným odpadom a potom palina obyčajná. Rok čo rok sa tieto dve rastliny ich počet jedincov zvyšoval progresom, keď dosiahli vrchol začal sa ich postupný regres a odrazu je plocha asi 20 árov bez týchto rastlín, vyskytujú sa len sporadicky.

Teraz si vybrala oddychový čas a možno nahradia terajšie rastliny, npr. Hadinec obyčajný Echium vulgare. Chcem tým len povedať, že napriek prebytku včiel pri ich opaľovaní týchto rastlín (včely ich naozaj bohate navštevoval, si teraz vybrali dovolenku) a nepomohlo im ani markantný prebytok včiel. Takže okrem opeľovačov týchto rastlín hrá rozhodujúcu úlohy i veľa iných faktorov nielen včiel. Anton

Příspěvek: #2

Kromě včel má každá rostlina i jiné "ekologické nároky" na stanoviště. Třeba zrovna Vratič má rád "suché nohy". Vysvětlil bych si to tak, že když se na skládce stavebního odpadu vratič uchytil, měl tam výborné podmínky a včelstva napomohly jeho rozšíření. Protože ale taková skládka suti je dost nestabilní prostředí chemicky i z hlediska hospodaření s vodou, došlo s postupem času ke změně prostředí tak, že je pro rostlinu nevyhovující a došlo j jejímu ústupu ze stanoviště. Samotná včelstva rostlinu na stanovišti neudrží.

Příspěvek: #3

No ta poznámka byla spíše v ideálním stavu pro přirozené lokality a vše musí být spíše v "pod taktovkou" přírody.Což je samozřejmě vzhledem k významným zásahům člověka spíše nemožné.To je otázka co ty rostliny zahubilo.Možná to ,že byly intenzivně opylovány dopomohlo tomu,že úplně z lokality nezmizely. Každému přece je jasné,že opylování včel není záruka toho,že rostliny přežijí útok nějakého škůdce či houby,nebo nevím čeho jiného.Opylení včelami je podle mne,z pohledu přežití rostliny, spíše třešnika na dortu,protože pokud nemá odpovídající podmínky k růstu (světlo,vodu,složení půdy atd.) tak prostě samozřejmě zahyne a semena nevzejdou i kdyby se včely zbláznily.Mě se spíš na té myšlence líbí ta geniální provázanost přírody.Že příroda počítá se vším.Nechci se pouštět do nějakých odborných debat,protože na to nemám.To je otázka spíše pro skutečné znalce oboru.
Jelikož celý život žiju v podstatě uprostřed přírody tak k té přírodě tak nějak člověk laicky "přičichne",když se každý den čumí do trávy,místo do chodníku,či na les,místo na bytovky.....tím se nechci,samozřejmě nikoho dotknout.Myslím to tak jak to prostě je.Já se domnívám,a je to jen můj laický pohled tak jak se mi to jeví,že příroda funguje jako obrovský naprosto geniální a provázaný celek s nastavenými parametry,které jsou právě tím,které život na planetě tvoří.Proto se jim nelze vyhnout.Prostě to nejde,protože bez těch parametrů život neexistuje.Myslím,že když se nějaký organismus přemnoží nad udržitelnou úroveň,začnou se jeho počty sami snižovat.Degeneruje,sklátí ho choroby atd. Docela se mi líbila i slavná teorie "Gaia" Jamese Lavelocka i když má i své odpůrce.Myslím,shodně s touto teorii,že život na planetě si podmínky ke své existenci udržuje svou existencí. Proto mě vždy fascinuje jak má příroda vyřešeno to či ono.Je ale jasné když do toho procesu vstoupí nějakou aktivitou člověk ,tak je vše jinak.Člověk je podle mne taková naprostá "raritka" na planetě. Těla fachčí plně v souladu s přírodou,ale mysl ne.

Příspěvek: #4

Na ukázku, jak může vypadat úvoz, když se v krajině hospodaří způsobem stejným jako před 150ti lety. Rumunsko, český Banát.

Příspěvek: #5

(31.07.2011 11:13)miko napsal(a):  Je ale jasné když do toho procesu vstoupí nějakou aktivitou člověk ,tak je vše jinak.Člověk je podle mne taková naprostá "raritka" na planetě. Těla fachčí plně v souladu s přírodou,ale mysl ne.

Pravda pravdoucí . Ta "raritka" si neuvědomuje že je pouze jedním z mnoha živočišných druhů na Zemi a nechová se podle toho.

Příspěvek: #6

Tak já předpokládám, že jim v Banátu brzy poradí ,,moudří,, hospodáři z ,,ředitelství zeměkoule,, co sekat, co sadit a na co se .... a brzy budou tam kde my.
Ale něco jiného jsem chtěl. Na Medvídkovo snímku je přesně to co se mi líbí. To co na výše položených pasekách Nízkých Tater (a nejen tam) je ještě k vidění. Mám pocit, že se tomu moderně říká druhová pestrost. Tak toto na určitých částech své zahrady prostě chci.
Výhoda je, že většinu těchto rostlinek v marketech nekoupíte a že nejsou uměle vyšlechtěné. Musíte si vzít pořádné boty, ruksak s něčím dobrým k zakousnutí a pití, pro sebe i pro psa, a jednoduše pro vhodná semínka vyrazit po svých. Takže děláte nejen něco pro svou zahrádku ale také pro sebe. Snad se něco uchytí z toho co na zahrádce rozeseju a co na podzim větry přinesou. V příštím roce by tak mohla být pro včelky ještě bohatější a pestřejší. Třeba tomu návratu přírody včelky samy pomohou.
Druhá věc kterou nenápadně ve spolupráci se svým psem řeším jsou túje. Tújky kolem plotu bývají obvykle nápadem manželek. Pokud peněženka neprotestuje, většinou plníme co jim na očích vidíme. Tújky časem povyrostly. Nejen psovi to připomíná urnový háj a tak to vzal pěkně od kraje. Občurává jim kořeny. Každou obschlou ihned nahrazuji smrčkem z náletových oblastí na okraji lesa. Smrčky, alespoň na části zahrady, vždy navozují příjemný pocit pobytu na chatě. Pocit, pokračující dovolené. Nesmí se to však pokazit okrasným jehličnanem. V té chvíli je celé kouzlo pryč. Přiznám se, že na tújkach jsem nikdy včely neviděl. Je však možné že v určitém období i na nich třeba něco mají. Zato na smrčky i ty nejmenší, kupodivu chodí i v tomto čase. V době, kdy vinou počasí hora nemeduje. Já vím, že to pro ně není žádná výhra. Ale aspoň něco.
Snad se to konečně zlomí a konec sezóny bude takový, jaký si všichni přejeme a jaký má být.

Příspěvek: #7

Nechcem byť protivný, ale na zábere nevidím nič zvláštne. Takto presne to vyzerá aj v Strážovských vrchoch na lazoch. Družstvo tam nehospodári a ak, tak len chov dobytka. Malí roľníci, čo kedysi existovali, (ešte v r. 1974 tam mali 5-6 kráv) už neexistujú - nikto to nekosí a tých pár 100m2, čo sa vykáša na "anglický trávnik" (dvory) sa stráca v cekovej rozlohe.

Prebytok včiel spôsobuje premnoženie ich predátorov. Taktiež v prevčelených oblastiach býva znáška nižšia a osobne si myslím, že sa aj častejšie z tohto dôvodu roja.

Příspěvek: #8

přidám svůj postřeh z letošní dovolené v Bulharsku. U moře je linie hotelů, za linií hotelů terén prudce stoupá do svahu na kterém divoce roste na suchém kamenitém podloží divoký les, který je navíc téměř dohola sežrán housenkami. Jiné plodiny ani zemědělské ani okrasné nebo divoké ve velkých plochách jsem neviděl. a na těchto kopcích jsem našel 2 včelnice, kde panoval čilý ruch. Co tam ty včely sbíraly nevím, ale bylo o strach procházet kolem, manželka se ani nepřiblížila

Příspěvek: #9

Tím se netrap. Každý vidí to co vidět umí, anebo to co vidět chce. Je to zcela přirozené. Podobně jako pohled na obraz. Mi se líbí úplně obyčejná, nenápadná, ale pestrá příroda. Taková jaká opravdu byla jak naznačuješ málem okolo každého kravína. Dnes o ni zakopnout už je trochu problém a je jedno jestli hledáš okolo Žiliny, Ostravy anebo Martina.

Příspěvek: #10

(31.07.2011 14:16)Vojtech Langer napsal(a):  Nechcem byť protivný, ale na zábere nevidím nič zvláštne. Takto presne to vyzerá aj v Strážovských vrchoch na lazoch.

Věřím tomu, ale já synek z Polabí jsem zvyklý na úplně jiné meze. Družstva tu hospodaří, byť bídně, dodnes. Nebo se rozpadla, ale lány zústaly. Tyhle úvozy v Banátu nikdo neseká, spásají je koně. Nebo je jednou ročně seká hospodář kosou. V jižních Čechách, kde mám polovinu příbuzenstva, podobné obrázky ještě občas vidět jsou, ale pořád jich ubývá.

Příspěvek: #11

(31.07.2011 8:13)Vlasatej napsal(a):  Kromě včel má každá rostlina i jiné "ekologické nároky" na stanoviště. Třeba zrovna Vratič má rád "suché nohy". Vysvětlil bych si to tak, že když se na skládce stavebního odpadu vratič uchytil, měl tam výborné podmínky a včelstva napomohly jeho rozšíření. Protože ale taková skládka suti je dost nestabilní prostředí chemicky i z hlediska hospodaření s vodou, došlo s postupem času ke změně prostředí tak, že je pro rostlinu nevyhovující a došlo j jejímu ústupu ze stanoviště. Samotná včelstva rostlinu na stanovišti neudrží.

Možno som to hlúpo napísal a teraz hľadáte (myslím tým i na ostatných pisateľov.) príčiny tam kde nie sú. mojou snahou bolo poukázať na fakt, že miesta výskytu určitej rastliny aj napriek dostatku včiel pri opeľovaní sa pravidelných cyklov strácajú a o znovu po určitom čase znovu objavujú alebo sa presúvajú na iné miesta.

Viem isto, že tieto dve uvedené rastliny ani choroba, ani škodca neohrozil, skôr je to tým, že rastlina asi za 5 ročného vrcholu skôr odčerpala potrebné živiny, keď sa obnovia znavu sa tam vráti. Mám aj iný prípad lokality mono 100 ha veľkej, kde na pasienkoch, ktoré prestalo družstvo obhospodarovať sa odrazu začala rozširovať včelárska rastlina Nevädza lúčna a kopijovitá. Postupne pokryla väčšinu tohoto priestoru až dosiahla vrchol svojho rozvoja, na ďalší rok sa vyskytovala len ojedinele. Pritom včely ju bohate navštevovali (predpokladám, že aj opeľovali, produkovala nektár, včely zaniesli medníky, škoda, že teraz sa s ňou stretávam len ojedinele.

novu zdôrazňujem, príroda nie je závislá len od včiel, ako to bolo v prvom komentáre zdôraznené, ale i od iných dôležitých faktorov. Znova zdôrazňujem, že príroda a jej prežitie nezávisí len od včele medonosnej, tých opeľovačov je v prírode oveľa viac ako si my včelári pripúšťame, je to naša profesionálna deformácia. Anton

Příspěvek: #12

(31.07.2011 20:59)Anton Turčáni napsal(a):  ...novu zdôrazňujem, príroda nie je závislá len od včiel, ako to bolo v prvom komentáre zdôraznené, ale i od iných dôležitých faktorov......

Nikdo ale nepsal,že příroda je závislá jen na včelách, probůh. Já ve své poznámce chtěl spíše poukázat na to,že včely svou činností dokonale koexistují s přírodou a že ikdyž si ze svého okolí berou, tak vlastně dávají,protože to příroda využívá ve svůj prospěch.To se o našem lidském braní z přírody říci nedá.Jsme tady jakoby sami.Můj dojem je,že my lidé se svým rozumem jsme naprosto odděleni z přírodního plánu a naše koexistence s přírodou je problematická,což je pro mě trochu záhadou.Protože pokud rozum vznikl evolucí ,tak proč si příroda vychovala takové sabotéry jako jsme my lidé. Dokonce ikdyž budeme chtít přírodě pomoci (o co mimochodem podle mne vůbec nestojí) budeme muset pořádně namáhat svou mozkovnu a stejně to neuděláme úplně správě. Je to jen můj názor vesnického vidláka,takže není třeba nějakých vášní.Je to spíše jen k zamyšlení.Třeba existují vědecké studie na toto téma o nichž já nemám tušení.
Ano opylovačů je mnoho,ale který z nich v takovém množství s takovou efektivitou,doletem a rychlostí opylí takové množství květů,třeba v prvních teplých jarních dnech.Čmeláci sotva začínají stavět hnízda pokud nehledají teprve místo.Pestřenky,vřetenušky atd. ,není vidět, motýlů je poskrovnu atd.Je fakt,že se možná opylovací důležitost včel někdy přeceňuje,ale já bych jí zase tak nezatracoval.Podle mne to jsou mistři ve svém oboru.

Příspěvek: #13

To, že my hmyz nevidíme, ešte neznamená, že ho nieto. Aj čmeliaci či včely samotárky majú svoj čas. Včela medonosná je vedená tak, aby slúžila človeku. To, že na jar majú rýchly rozvoj je v prvom rade zásluha človeka. Mne ako víkendovému včelárovi skôr vyhovujú s pomalším jarným rozvojom. Ak sa mi prirýchle dostanú do sily, neustrážim ich.

Samozrejme, nemožno poprieť včele (a ani asi nikto nepopiera) účasť na kvalite opelenia a tým aj na kvalite nimi opelených produktov. Sú o tom celé práce, ktoré o tom pojednávajú. Asi nie je štát, či spoločnosť, kde by sa výskum tomuto odvetviu nevenoval a nepotvrdil to.

Příspěvek: #14

Já jsem OSVČ jako samost. hospodařící rolník(máme zahradnictví) a jsem každý den většinu času venku v přírodě.V lukách na zahradě,na poli atd.,takže to mám z první ruky. Vidím co vidím. Frekvence hmyzu je jiná na jaře a jiná uprostřed léta.Podle mne včelstva i s pozdnějším rozvojem jsou pořád slušnou armádou opylovačů s velkým doletem,která má oproti jinému podobnému hmyzu velký náskok.Spočívá to podle mne v tom,že přežívá zimu celá kolonie, namísto jen oplodněných samiček např. u čmeláků,které musí své zázemí na jaře teprve zbudovat.

Příspěvek: #15

(01.08.2011 10:02)miko napsal(a):  ....že přežívá zimu celá kolonie, namísto jen oplodněných samiček např. u čmeláků,které musí své zázemí na jaře teprve zbudovat.

Ale ak sa vyskytne choroba, "odíde" celá kolonia. Nikto nepopiera účasť včiel na opelovaní, ale sú rastliny, na ktoré proste nestačia a v prípade úbytku včiel ich nahradia iní opeľovači. Ak pestuješ uhorky, asi vieš o čo sa jedná.

Predpokladám, že ako záhradník "produkuješ" rastliny, ktorých vývoj človek ovplyvňuje. Aj kosenie lúk má význam. Keď lúky skosily, išli do kvetu iné rastliny, ktoré medovali a dodávali peľ. Teraz, keď ostávajú úhorom, zákonite tieto sú potlačené a vytrácajú sa. A rovnako je to aj s hmyzom. Ak je prebytok včiel, ostatným toho veľa neostane a vytrácajú sa.

Včely a aj ostatný hmyz to bol tu v rovnováhe, ale človek to otočil v prospech včiel a hlavne v svoj.

Příspěvek: #16

No a to může zahynout i oplodněná samička čmeláka a s ní odejde naděje i na celou budoucí kolonii.Takže to je prašť jako uhoď.
Jo tak "Uhorky" nepěstuju. To ani náhodou. Leda že by někdo koupil kilo za 500,-Kč Kosení luk má význam to ano.Pokud máte na mysli slovem "úhorom"("úhor" v češtině označuje pole v tzv. trojpolním hospodaření) to,že zůstane louka ponechána svému osudu,a nechá se zarůst, tak se objeví jiné pro včely rostliny(mám vyzkoušeno ).Pokud takto zůstane déle, příroda ji začne měnit na lesostep(mám také vyzkoušeno ) což přinese zase nové rostliny. To že se na ostatní hmyz nedostává kvůli včelám, jsem už někde slyšel,ale moc se mi to nezdá.No nevím nejsem odborník.Myslím,že by těch včel muselo být fakt pořádné kvantum.Přímo vedle mých úlů pod česny vesele navštěvují hbité samotářky např."pršavku" Rozrazil rezekvítek (veronika obyčajná),kterého si včely vůbec nevšímají....Víc nevím co bych k tomu napsal.