Příspěvek: #21

(22.05.2019 0:44)Ali napsal(a):  Můžu spojit oddělky s mateřákama i teď hned (cca do půli června) jak se matky rozkladou? Množit nechci, jen měnit matky.

Jedine zabiť staré matky a počkať 7 8 dní a vylomiť matečníky a spojiť cez noviny.
Problém je ale ten keď sú blízko oddelky tak sa včely vrátia na pôvodné miesto.

Příspěvek: #22

Tvorba oddělků NENÍ PROTIROJOVÉ OPATŘENÍ. To je jen množení rojového materiálu (pokud nekoupím oplozené matky – tedy kdo mi je 15. či 20. května prodá ?) a tedy odsouvání problému rojení na další rok. A jeho kumulace či spíše násobení !!! Že to tak dělají mnozí neznamená zkrátka, že je to správně. Není. Snad žádný zahraniční profík s tisícem včelstev by „taků hlůpost nevypustil z huby.“ Neboť jak by to asi tak dělal – zvádal, kdyby tvorbou oddělků ze skoro každého včelstva řešil rojovou problematiku ?? A kam by dával ty oddělky ?? A z čeho by pak vytáčel med ??

zacinamvcelarit.cz

Příspěvek: #23

(22.05.2019 0:44)Ali napsal(a):  Můžu spojit oddělky s mateřákama i teď hned (cca do půli června) jak se matky rozkladou? Množit nechci, jen měnit matky.

Ano, pokud jste si v oddělku vychoval mladou matku (doufám, že ne rojovou!!), můžete jej spojit se včelstvem pro výměnu matky. Je třeba počkat minimálně na zavíčkovaný plod, zda je matka v pořádku.
Čím silnější však oddělek bude, bude pravděpodobnější spojení. Klidně jej nechejte zesílit na 1 nástavek. Záleží, jak zvládáte přidávání matek do včelstva.
U výše popsané Merkuriho metody je nebezpečí přehlédnutí naraženého(vyběhnutého) matečníku. Na to si když tak dejte pozor.

Příspěvek: #24

(22.05.2019 6:54)Kohout napsal(a):  Tvorba oddělků NENÍ PROTIROJOVÉ OPATŘENÍ. To je jen množení rojového materiálu

Mám za to, že rojení je včelí přirozenost, nikoliv úchylka, a pokud dojde k souhře potřebných podmínek pro vyrojení, pak němu dojde.....

Příspěvek: #25

Tak to upřesním, matka 3 letá - včelstvo se vyrojilo začátkem dubna (loni se nezdařil oddělek s matkou - vyloupený). 2 leté jsem rozdělil 1:1, vložil rouby z toho lepšího a nyní se matky líhnou. To vše je v ležanu vlevo/vpravo. Po rozkladení je hodlám opět sloučit (vyndám přepážku, stejně musím, nemám je kam dát, ani nechci.

Takže otázka. Je to koncepčně špatně či dobře? Sloučit je musím. Jde o to, jak to vůbec řešit a jak nejjednodušeji. Dělám to třetí rok, pokaždé jinak a nemám k úlům nic víc něž co je v nich (přepážka, rámkové krmítko, rámečky, stropní fólie, žádné zázemí jen úly v přírodě a tak to hodlám i ponechat / nevytáčím doma, na koberci to nejde, rodina spotřebujem cca 70 kg medu a to už za to chovat sedmero včel stojí).

Žádná z mnou použitých variant (oddělky malé, velké, květnové, červnové, červencový Tarran byl nejspolehlivější) se od ostatních výrazným plusem neliší. Hledám jednoduchost v přírodě, samofunkčnost. 10 kg na úl. Nic víc.

Příspěvek: #26

prodejte je nebo darujte začínajícímu včelaři

Příspěvek: #27

Předpokládám že oddělky, ne úly. Nebo naopak ? Či oboje ?

Příspěvek: #28

investice do 7 úlů se vám bude po 10 kg nedu ročně vracet tak 30 let. Kupte si med v obchoďáku.

Nebo chovejte jedno vč s výnosem 70 kilo/rok v pořádném úle, pořádným způsobem (třeba já to neumím) a těch 7 ležanů dejte někomu na oddělky. A ty 4 bedny vám jistě dovolí vytočit kámoš, který medomet má, kor když byste mu ve špičce (teď) pomohl s jeho vytáčením.

Doufám, že jste se nenafouk a poznal nadsázku

Kohoute, na vás je lepší neragovat, protože to tu ale čtou začátečníci, kteří vaší podivnou povahu ještě neznají, odpovím. Ne jen vám, to taky, ale i obecně.

Ke včelařině je u nás jiný přístup než je průmyslový způsob získávání včelích produktů ve většině světa. Srovnávat praktiky a motivy českého malovčelaře s průmyslovým chovem včel je asi tak inteligentní, jako vykládat sportovnímu rybářovi, u něhož v motivaci převažuje láska k rybám, k přírodě a snaží rybě dát šanci, snaží se rybám a jejich životu porozumět a reagovat pokaždé jinak na jejich měnící se nálady, tak vy byste tomuto sportovci začal vykládat jako ruský furt nalitý mužik, proč tráví čas u vody a chytá čudly po jedné že jedinou tankovou minou může mít ve vteřině tunu ryb a rovnou už na břehu! A nebo že má vzít nevod jako Třeboňští velkorybáři s produkcí tisíců tun ryb ročně...

Možná, že to pochopíte a přestanete tu exhibovat tímto způsobem. Jestli je pro vás nejvyšší metou vašeho včelaření doslova fabrická prasečina profíků, tak mi vás snad asi ani není líto.


My normální děláme oddělky jako jedno z několika souběžně prováděných protirojových opatření, prostě puštění žilou a eliminace momentálního "přetlaku". A je pak na každém, zda oddělky prodá, rozšíří stavy vč a nebo je, nejlépe po sezoně, zase spojí s kmenovými, původními a nebo jinými. A nebo je vyzimuje a spojí až na jaře, nebo prodá až na jaře těm, co neměli štěstí a nebo neumějí vyzimovat živá včelstva. Možností je spousta, proto já včelařím. Postup ve fabrice je furt ten samej jak pro cvičenou opici. Nevím čím se vy Kohoute cítíte být víc. Já rutinní, furt stejný postup ve včelařině nehledám a kdyby bylo vždy všechno přesně dané jako na kopírovacím soustruhu, určitě bych nevčelařil. Já rozhodně ne. Proto mě fascinuje včelařina, pro tu nepřebernou paletu možností.

Nečekám vaši odpověď, na svých názorech nic měnit nehodlám a tudíž je případná debata bezpředmětná. A na konfliktu nemám zájem.
Ještě dopisuju, já nemám na jakékoli komunikaci s vámi nikdy zájem, ne jen v tomto případě.

---

Mimochodem, tvorba oddělku také umožní, jako jakýsi vedlejší efekt, dostačující obměnu díla v plodisšti bez nutnosti převěšování plodu do medníku, ktreré si vynutí používat mateří mřížku, odpadne rojení kvůli tomu, že si často včely nad mřížkou narazí nouzáky, kvůli kterým se pak stará matka nemůže nevyrojit a tak dále. A uměl bych výhod tvorby oddělků vyjmenovat mnohem víc.

No a ti sečtělejší s nějakou praxí si jistě vzporemnou na firmu z Čestína NaN, než jí se zmenila jeden velkoxy.

Pan Novák detailně jako velkovčelař popisuje podstavec pro 4 úly, sbitý ze slabší kulatiny (ze surových kmenů), na kterém ale stojí jen dva úly, ty krajní. V době rojení, neboli před ní udělá mechanicky "děťátko". Skutečně je to jeho pojem. Oddělí jednu ze dvou beden a nehledá matku (pak se asi stává, že něco je mamátko).

Výsledek je nezrojení vč, v jednom případě přeleták atd. Po sezonbě vše zase spojí s tím, že ve většině případů si vč vybere nlkadší a nebo nechá starou matku, pokud se mladá špatně oplodnila. To se ve velkoprovozech neřeší a třeba jednou za 2-3 roky se nakoupí matky ušlechtilé (rád bych to viděl).


Takže pan Kohout nemá pravdu ani v případě velkovčelařů, kteří skutečně něco dokázali a dokázali naší včelařinu posunout a tvrdím, že ustavičně šilhat k sousedům je jen projevem nějakého mindráku. Já o bludech, jaké obdivují někteří takyvčelaři, zvětšiny vím, většinu jich ale vědomně nedělám. Umím rozpoznat dobré a zlé, správné a nesprávné.

Příspěvek: #29

Tak to teda ne. Žádné ležany prodávat nebudu, včelaří v nich Maďarsko, Ukrajina, Rusko, můžu i já. Já tu symbiózu se včelama vychytám. Jenom furt nevím, co to s nima udělá, když je do měsíce spojím. Jinak mě porostou ve dvou malých prostorách, což je špatně.
Příště (teď už nemám z čeho) udělám 3/4 přeleták zleva doprava (na dva plodové, ne jako teď na čtyři - spíše oddělek), do létavek vrazím z plodiště rouby a po rozkladení hned spojím přes mřížku. Jedno vytáčení, jedno ošetření. Na tři zásahy by roční návštěva mohla stačit.

Příspěvek: #30

Takže pan Kohout nemá pravdu ani v případě velkovčelařů, kteří skutečně něco dokázali a dokázali naší včelařinu posunout a tvrdím, že ustavičně šilhat k sousedům je jen projevem nějakého mindráku.

To není moje pravda. To jsou slova velkovčelaře který něco dokázal a dokázal naší včelařinu posunout. Zdroj jsem uvedl.

Příspěvek: #31

Milý Ali, samosebou si dělejte co chcete, jste jako komunisti za mého dětství, ti taky poroučeli větru děšti.

V ležanech sice včelaří jinde, ale v jiných podmínkách, často s jinou včelou. Sem se prostě ležany nehodí a kdyby se sem hodily, převažovaly by tu jako na té UK, HU a nebo jinde.

Víte, není vada a už vůbec hanba, když někdo něco neví (tedy pokud to nebylo kde vyčíst a nebo vyslechnout či jinak zjistit). Hanba je si nedát říct a tak si tu papulinku budete muset nabít sám. Jste varován, tedy ozbrojen a dál je to už jen váš boj.

jaký si to uděláš, takový to... přece to znáte, že jo

---

(22.05.2019 21:57)Kohout napsal(a):  Takže pan Kohout nemá pravdu ani v případě velkovčelařů, kteří skutečně něco dokázali a dokázali naší včelařinu posunout a tvrdím, že ustavičně šilhat k sousedům je jen projevem nějakého mindráku.

To není moje pravda. To jsou slova velkovčelaře který něco dokázal a dokázal naší včelařinu posunout. Zdroj jsem uvedl.

Jádro sdělení bylo, že vy obdivujete ruského ožralu, co loví ryby nepochybně efektivněji výbušninou, zatímco u nás převažuje civilizovaný a nad rámec uvažování primitivů ušlechtilejší sport.

Proto nemá žádnou cenu na vás reagovat. Nejste hloupý, jste jen, jak to říct kulantně a nežalovatelně?

Příspěvek: #32

Nevím. Ty seš tu hlavní kádrovák.

Příspěvek: #33

Pre TOM.50// mohli by to konečne ukázať tie Vaše včelstvá a dáky komentár k tomu?

Ležany sa môžu používať na každom kontinente ale nie je to na žobrákov lebo také včely nebudú prekvitať ani v akom koľvek úle!
Kludne sa na ležan môžu dať aj nástavky a nie je žiaden problém, ale v tom musia biť aj včely aby to obsadili, bez kvalitnéj matky sa
neudejú žiadne zázraky.

Příspěvek: #34

(23.05.2019 5:48)Kohout napsal(a):  Nevím. Ty seš tu hlavní kádrovák.

Ne, ideolog. Ve svém věku ještě nepochopil, že jeho pravda , nemusí být vždycky pravda.

Příspěvek: #35

(23.05.2019 1:06)tom.50 napsal(a):  Sem se prostě ležany nehodí a kdyby se sem hodily, převažovaly by tu jako na té UK, HU a nebo jinde.

Proč se sem ležany nehodí? Zima? Horko? Třeba taková Ukrajina mi teplotně i výškově přijde totožná s naší republikou a že by se sem nehodily jen kvůli druhu včel, to mi nepřijde.
Co tak sleduju, docela jich u nás přibývá a nemám pocit, že by to nešlo, případně včely v nich nedokázaly přežít.

A až jsem se musel pousmát při té Vaší argumentaci, když jsem si místo slova ležany doplnil třeba Langstroth či Dadant system. Taky bylo plno lidí, podle kterých se to tu nehodí. A ejhle, pomalu a jistě se to tu těmito systémy plní.

Příspěvek: #36

Pro mě za mě, stavte se třeba na hlavu a už jste slyšel, když se mi posmíváte, kdo že se obyčejně směje nejlíp? Mám to za sebou vy chytrej.

Zvyknout si jde i na šibenici, když se musí, ale dokud nemusím, já rozhodně do ležanu nepůjdu. Prostě dělat přes ruku nebudu nikdy a pracovat jako u teplé stavby s úlem, který má víc než cca 13-14 rámků je obtížné, protivné a ve stáří skoro nemožné. Navíc ležan zabere moc místa a tak dále. Mě to ale žíly nerve, dělejte si co chcete, někdo si poradit dá, jíný ne, není svět krásnej?

No a ten Langstroth, to by bylo dlouhé povídání. Kdybych já šel do cizího úlu, tak určitě do lepšího a modernějšího, byl by to ruský Mnogokorpusnoj.

Příspěvek: #37

Ztratili jste stopu, soudruzi.

Příspěvek: #38

Nikdo není váš poskok, kdy to pochopíte? Vy jako určíte stopu a budete korigovat kdo jí drží?

Tak vás si zapamatuju.

Příspěvek: #39

Fakt je tu ješťě někdo,kdo nevěří,že Tom50 je magor?

Příspěvek: #40

(24.05.2019 0:33)tom.50 napsal(a):  No a ten Langstroth, to by bylo dlouhé povídání. Kdybych já šel do cizího úlu, tak určitě do lepšího a modernějšího, byl by to ruský Mnogokorpusnoj.

Co jen mi tenhle úl připomíná ? Že by stačilo ty stěny udělat z tenčího materiálu a rámky o něco prodloužit ?