Příspěvek: #7141

U nás pekný prelet, +17C ale bol silný vietor, nosia peľ z liesok.

Příspěvek: #7142

U nás včelky nosí z lísek a hlavně rozsáhlých porostů bledulí - na očkách je tlačenice jak v květnu.

Příspěvek: #7143

(04.03.2017 21:02)Vlastimil Plaček napsal(a):  Pokud se tady výše rozebíraly jarní loupeže, potvrzuji, že se tak děje. U toho nejslabšího včelstva jsem zaznamenal obrovskej provoz přes spodní česno, který jsem mohl zavřít dřív a nechat jim jen očko. Moje chyba. Tím pádem měly loupeživé včely krásně zásoby v "polštáři" jak na talíři.. Zavřel jsem česno a nechal jim jen očko.

Trosku jsem nepochopil dvě věci . Polštáře zásob u cesna? Jak se tam dostaly? A pak jak to kolecko visí ve vzduchu ? Jinak bych s tou loupeži byl opatrný vybírají jediné po zimě naprosto zdecimován a včelstva s malým množstvím včel, které by stejně moc šanci neměla. Takové včelstvo se dá zachránit jediné přidáním ramku se včelami z dobré vyzimovaneho včelstva a odvozen vylupovaneho včelstva na jiné stanoviště . Berte ale taky do úvahy to, ze včelstva mají jinou potřebu proletu, ze se nebudou chovat všechna stejně . Jeden den mohou mít velký prolet jedny další den jiná. A jeden ný si myslel ze je to loupež

Příspěvek: #7144

Podle metodiky ED se po prvních proletech podsazuje nástavek se zásobami pod plodiště. Tím pádem slabší včelstvo má dost zásob v plodišti, létá očkem a polštář pod plodištěm neobsáhne. Zato jej obsáhly jiná včelstva, která se spodem hrnula vážně ve velkém.
Plastová kolečka - rozlišení místo čísel než natřu česna

Příspěvek: #7145

No jak se tam jednou naučí chodit, tak to není dobré . Uvidíte jestli nebude pokračovat loupež dal, když už jste ji vyvolal to jsou zkušenosti , které nezapomenete.

Příspěvek: #7146

Rabovaniu sa dalo predísť aj tým,že včelstvá by od začiatku preletov po podsadení krmných nadstavkov vnímali letáč ako jediný vchod do úľa.
Slabšie včelstvo ktoré nezasahuje do krmneho nadstavku spodný letáč ani nevníma ako vchod ktorý treba strážiť,je zalietané na vrchné očko a tam si plní povinnosti.Osobne ak by som na jar podsadzoval krmný nadstavok,tak by letáč musel byť ako jediný vchod do úľa-ten by som patrične zúžil,očká by som pri spomínanej metodike nevyužíval,alebo využíval ale to až v plnej sezóne.

Příspěvek: #7147

Nakonec kolego zjistíte že vysoká podestýlka = zavřené česno je dobrá věc bez ohledu na to co zde tvrdí jiní.
Malé rámky v Dadantu a to řešící metodika podstrkávání NN zásob pod = tomu se říká kořenová příčina problému. Plus konstrukce úlu.

Daly by se určit loupící včelstva - to se zavře česno a pak po oteřvení se prchající včely posypou hladkou moukou. Nebo se posype i to česno, ony si to naberou, pozoruje se pak u jiných česen - bílé včely.

To je ale zajímavé jen z důvodu "výzkumu". Možná se i u loupících časem objeví pdobné problémy - tedy že budou vyloupeny. Tedy pokud se dáte mezi nás výzkumníky samozvance co přemýšlí nad příčinami problému. Bylo by to zajímavé, zvlášť když ve vašem případě jste měl včely skoro bez roztočů - to by byl další kamínek do mozaiky. A pro vás by to bylo velmi poučné, abyste pochopil hloubku a souvislosti současných problémů.
A pokud chcete to včelstvo zchránit, tak jej naložte do auta a ovezte jinam. Po té co z něj vypustíte zavřené loupicí létavky. 2km v tuto dobu je dostačující.

Příspěvek: #7148

Přijde mi to jako dost nepřirozená věc pro včely mít zásoby v nohách místo nad hlavou, zimuji ve 4NN a slabší včelstva spodní nástavek zatím vůbec nekontrolují, nemůže v pozdější době docházet k přenášení cukrových zásob z podstaveného zásobního nástavku do medu nahoru?

Příspěvek: #7149

No, na včely má výrazně podněcující vliv přínos z venčí a má se za to, že se umístěním zásob pod, tedy do nepřirozené polohy, včelstvo ihned pustí do jejich přenášení a tím, že je nosí od česna... Chápete?
A toto neradí jen Řeháček či Cimala, ale svého času i Boháč a ten víc než sám včelařil, spíš překládal práce svých německých přátel.

Jak už tady píše jeden slovenský kolega výš. Musí být otevřené jen hlavní spodní česno. Očka jsou škodlivá vždy a ve všem. V té souvislosti si neodpustím připomenutí svého názoru z asi předtýdne. Nyní se děje to, že lidem padají vč. Mě ne a tak jsem se zamýšlel nad tím, proč. Možná že jsou vč oslabená nesprávnou metodikou ošetřování. Tvrdím, že jedna či pět chyb ještě nic neznamená. Když ale včelař udělá špatně snad všechno co může, pak holt vč podlehnou i třeba NC. O ní toho moc nevím, jen jsem vyčetl, že se jí umí vč za nějakých podmínek samo zbavit. A tak ne že je vždy smrtelná, ale je tu šance, i když by k nákaze došlo od nepořádného souseda nebo divoce žijícího (skomírajícího) vč, že se s tím moje vč vypořádají proto, že jsem svá vč neoslabil spoustou dílčích chyb, které jedna každá zvlášť nic neznamená. (Pak tu čtu, jak někdo napíše, že nakrmil invertem a dobré. A že když si mohly vybrat, šly na invert. No, člověk taky kouří, chlastá a přežírá se protože mu to chutná víc než askeze a hned ho to nezabjje. Ovšem časem, když se ještě přidají další nepravosti, se výsledek obyčejně dostaví)

Chápu že s tím tady mnohé štvu. Zopakuju podstatné. Zamysleme se každý sám nad tím, co je dnes jinak než bylo dřív. Když nic jiného tak rozhodně nikdo neměl místo dna úlu síto a neměl v každém nástavku otevřené očko, často celou zimu! To, že včelař chce v úle sucho je pošetilé. V dutině by vč mělo v této části roku mokro a nemuselo by pro vodu za každého počasí. A to jsem uvedl jen jediný důvod. Dalším je, že se zdá, že očka způsobují vlhký med. I jen tyhle dvě věci mě stačí, když jsem očka nepožíval nikdy, že je používat rozhodně nezačnu. Neumím svou nechuť zdůvodnit, předkové mi zafixovali že očko je špoatná věc a mě se vyplácí držet se starých osvědčených, i když dnes mladými posmívaných způsobů.

A jen na okraj, taky jsem byl mladý (a blbý) a posmíval jsem se starým a schválně dělal věci jinak. Když už odešli jsem s pokorou přišel na to, že měli většinou pravdu. Jen už nebylo komu se omluvit...

Jo a že v nevětraném úle krajní rámky zplesniví? No ano, to by v dutině divokým zplesnivěly taky. Jenže včelař může na to už na podzim myslet a dát na krajní pozice staré, které pak sám vyndá - divoké vč v dutině by je muselo pracně vykousat a postavit znova.
A tak dále. Je potřeba Myslet s předstihem. Bude to znít archaicky, ale u úlu, když za ním stojím, je někde předek a zadek. I u studené stavby (ani u ní nemám nikdy česno uprostřed ale u strany). A já se snažím vpředu mít rámky mladé a směrem dozadu staré na vyřazení. Celý rok se toto snažím dělat a ne nějaké zebrování jak to radí západní mudřeci, kdy pak má každý namíchané mladé se starými a pak je těžko vyřazuje... (a těžko obměňuje)

A tak bych mohl pokračovat asi dlouho. Nejvíc mě mrzí, že tyhle všechny nadčasové a vždy platné zásady mnozí ignorují a pak si někteří trhají vlasy a nemůžou přijít na to, "kde udělali soudruzi chybu".

Příspěvek: #7150

Tak u mňa to už včelstvá konečne rozbalili. Za posledné dva týždne tri krát toľko meliva ako za posledné 4 mesiace. Peľ nosia všetky, cez zimu -2 včelstvá, predpokladám, že sa ešte vyskytne nejaké to bez matky, ale inak spokojnosť (až na tie žlnou vylepšené úle)

Příspěvek: #7151

Myslím že o prelete sa už nedá hovoriť. Cez poludnie ešte včely krúživým letom okupovali letáč, ale postupne (o pol jednej) sa to zmenilo na normálny pracovný let. Včielky vo vlnách opúšťali letáčovu pätku a priamym letom sa vzdialovali a rovnako vo vlnách pristávali a priamym smerom pochodovali do vnútra. Z času na čas ešte ťahali mŕtvolku z letáča. Asi jedna dve z piatich vracajúcichsa niesla peľ. Takže nedeľa - pracovný deň.

Příspěvek: #7152

Po 40 dnech od odběru svazové měli jsem odebíral měl na mor. Na jednom stanovišti jsem našel na podložkách spad od 6 do 15 roztočů. 3. 3. jsem tedy na tomto stanovišti provedl nátěr plodu. Po fumigaci spadlo z většiny okolo 10 roztočů, z některých nula. Včely se tvářily že jim nátěr (rozebrání) nevadí, tak jsem prohlédl i zbylá včelstva.
Z 34 zazimovaných všechny v pořádku. Zimováno na 4 NN. Jindy zimuji na 5 NN ale loni jsem jim dával hodně stavět a panenské plásty jsem odebíral do skladu. Zásob všude minimálně 2 NN. Pyl jen v jednom včelstvu, v ostatních nula nebo téměř nula. Letos jim budu pylové plásty odkládat mimo plodiště aby si je na příští jaro zanesly medem. V jednom úlu 4 plásty zasažené plísní, v jednom jeden plást. 3 včelstva početně slabší, ale ne slabá. i tak mi dělají radost. Ostatní se zdají silná stejně jako když šly do zimy. Obsedají všechny nástavky kromě krajních plástů. 4 včelstva měla 8 zavíčkovaných plástů plodu, většina 4. Jen na jednom stanovišti se sedmi včelstvy tak na dvě dlaně. Otevřeného plodu většinou pomálu, ve všech okolo 4 stran plástu vajíček. Nosí pyl z lísek.
Myslím že můžu bez obav objednat sklenice.

Příspěvek: #7153

Ještě jsem zapomněl. Ve dvou úlech se už líhli trubci. V ostatních jsem zavíčkovanou trubčinu neviděl, zakladenou jsem nehledal.

Příspěvek: #7154

(04.03.2017 23:56)sanov napsal(a):  

(04.03.2017 18:53)M+M napsal(a):  Dnes první přínos pylu

co vám tam nyní v této nadmořské výšce kvete? já mám kolem úlů ještě zbytky sněhu.

Já také,ale jen tam ,kde nesvítí slunce.Na jižních svazích lísky kvetou a u domu asi pět sněženek

Příspěvek: #7155

Letos jsem zvědav na tuhle matku, má to v ule hezky uspořádáno vcely přes 4NN 4 ramky s plodem ve třetím odspodu. Budu z ni chovat.

Příspěvek: #7156

Jirko, to je voľná stavba? Bočné latky plast?

Příspěvek: #7157

Tak u nás včera konečně pěkně teplo a bez velkého větru. Kontroloval jsme na stav zásob a byl jsme překvapen kolik toho ještě mají. Jedeno včelstvo co bylo slabé na podzim a bez matky nepřežilo zimu (matku dostalo ale při přikrmování jsem opakovaně zaznamenaval loupeže), všude zakladeny dva rámky oboustranně na velikost dlaně. Jedno včelstvo bez plodu a vypadá to že bez matky. To stejné na druhém stanovišti. tam se mi bohužel potvrdilo to co jsem si myslel na podzim. Loupeže, loupeže a loupeže. Ještě napodzim jsme přišel o 2 oddělky a přez zimu ty dva nejslabší padli také. to co zbylo má sice zásoby ale je to o poznání horší než na prvním stanovišti. Nejlepší je malý roj z května, který jsme nevytáčel a nechal ho stavět přirozeně do rámků bez mezistěn. Ten má zakladoné dva celé rámky líhnoucím se plodem.
Měl bych dotaz, je normální že jsou včely bez matky abnormálně klidné? V létě prostě jinak hučí ale teď z jara seděly na plástech a dlouho se nic nedělo. Takové "hučivé" začaly být až po chvíly. Že by počasím, bylo cca 18 stupňů. Je pravda že jediné které nelétaly byly ty bez matky.

Příspěvek: #7158

při kontrole jsem zlistil 2 krajní rámky zavíčkované a plesnivé.
Udělají si v tom pořádek samy nebo mám zasáhnout a vyhodit je?

Příspěvek: #7159

U mě taky pracovní neděle. Nosí odněkud pyl a hlavně vodu. Jedno včelstvo bylo skoro kaput, byla tam myš ve spodním NN. Nebylo ale pokálené, tak jsem nástavek se včelama a zásobama přihodil nad jiné včelstvo. U jednoho včelstva zimovaného na 4NN jsem hleděl, že mají tři nástavky víceméně plné zásob. Tak jsem aspoň ten spodní přehodil nahoru, ať mají kde plodovat a pak jim někdy nástavek až dva zásob odeberu pro oddělky nebo na zimu.

Konečně jsem otestoval novou blůzu od lysoně a je super Dostal jsem po žihadlu do každé ruky abych věděl, že už začala nová sezóna

---

Jinak zavíčkovaného plodu ještě moc nebylo, většinou jen pár buněk. Ale nakladeno bylo místy vcelku dost, přesně jsem to nepočítal, šlo mi jen o to zjistit, jestli kladou.

Příspěvek: #7160

(05.03.2017 17:33)P.H. napsal(a):  Jirko, to je voľná stavba? Bočné latky plast?

Ano u mně se ničeho jiného nedočkají, ty co nestaví mizí v propadlisti dějin. Loni jsem začal dávat trojúhelník Mezisteny jako začátek a je to lepší hned ho propojí s dolní louckou. Chceš poslat fotky?