Příspěvek: #881

Já jsem jen tak letmo nahlížel do včel ale jen pohledem přes víko,,, no zjistil jsem nasledující.

Včelastva pěkně v chomáčí, někde jsem musel poklepem zjistit zda tam něco je,ozvalo se pěkné bzučení.

No ale, jedno včelstvo je normálně rozlezlé jako, kdyby bylo asi léto, na podložce par mrtvolek, ale mám obavy aby to neodešlo do...... uvidíme,..

Příspěvek: #882

Jsou. A jsem zatím docela spokojený. Musím přidávat o 4 vruty více, neb - jak je spoj na drážku, tak je nahoře jen minimum dřeva a některý měl snahu se rozšklebit. Ale jen kosmetika.
Nicméně, cenově jsou bezkonkurenční. Do druhého dne dorazí balík PPLkou a v něm je vše. Uzávěr, šrouby,..provedení je také v pohodě. Takže spokojenost.
V létě jsem uvítal, že to takhle lze. Nestíhal jsem vůbec nic. Ale v úterý jedu pro už připravené dřevo. Povedlo se mě přes známého sehnat super dřevo a zadarmo. Což je zázrak. A i ohoblované. Jen krátit na prkénka. Už se těším. Potřebuji dělat nástavky a dna jak sůl.

Jinak jsem dneska všechny včelstva převážil a nic neubylo. Naopak ještě přibylo. Jsou to šikulové .
Jo, a ty jedy včely už jsou pod strůpkovkou jen tak napůl. Ostatní jsou níže. Asi, jak jsem jim to rozebral, tak jsem jim tam něco rozbil a oni opravují.

Příspěvek: #883

(02.11.2012 18:32)Himbajz napsal(a):  Jinak jsem dneska všechny včelstva převážil a nic neubylo. Naopak ještě přibylo. Jsou to šikulové .

...a nepribudli na váhe myši,ktoré sa ti tam nastahovali?

Příspěvek: #884

(01.11.2012 22:27)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  Včelstvo zimuje tak, že při svírání zimního chomáče vlivem nižších teplot zalezou jednotlivé včely hlavičkou do buněk a jen zbytek je v uličkách. Dokud ta včela nevyhladoví, svoji pozici v chomáči neopustí. K výměně pozice je potřeba hlad, ne zima. Obměňují se postupně tak, že ty hladové zalezou dovnitř, do chomáče, kde se nasají a zase jdou na svá místa. Až do nebližšího oteplení, rozvolnění a posléze proletu.
Už, aby to bylo - začínají mě svrbět ruce. Jak jste na tom Vy?
iRP

Prý to je jedna z pravd o včelách, která vznikla notorickým převypravováním. Je prý dokázáno (tu vědeckou práci nemohu teď najít) že včely v zimním chomáči převážně zůstávají na svých pozicích a potravu si vzájemně předávají trofalaxe (trophallaxis). Pozici snad mění jen krajní včely v chomáči. Včely totiž již vychovávají plod a jejich role jsou tím dány.

Příspěvek: #885

také mám všechna včelstva v chomáči, na podložkách jsem našel tak kolem 10 mrtvolek a 10 ještě živých, ale prochladlých vče. Zajímavé je, že ani po druhém přeléčení stále nenalézám na podložkách jakýkoliv spad, přitom ve vdzálenosti cca 6 km jednomu včelaři padly už na varoázu 3 včelstva, tak si říkám, jestli jsem opravdu bez rostočů nebo špatně léčím

Příspěvek: #886

(02.11.2012 21:54)Pavel Holub napsal(a):  Prý to je jedna z pravd o včelách, která vznikla notorickým převypravováním. Je prý dokázáno (tu vědeckou práci nemohu teď najít) že včely v zimním chomáči převážně zůstávají na svých pozicích a potravu si vzájemně předávají trofalaxe (trophallaxis). Pozici snad mění jen krajní včely v chomáči. Včely totiž již vychovávají plod a jejich role jsou tím dány.

Moje poznanie je iné, aj ja som to získal z odbornej tlače. Zimný chumáč sa utvorí tam, kde bol posledným plod (na tom sa snáď dohodneme všetci ) a z mojich pozorovaní (do včiel chodím aj v tvrdej zime), že chumáč jednou stranou je blízo prednej steny úľa, pretože včely musia mať kontakt na materskú látku, aby mohli prejsť z uličky do uličky.

Chovanie sa včiel v zimnom chumáči: vo svojom streda majú matku, chumáč je napojený vždy na zásoby nad hlavou a smerom vodorovným taktiež sú naviazané na zásoby a pravdepodobne tieto včely kŕmia i matku.
Chovanie sa včiel v chumáči: včely po obvode chumáča chránia v jeho vnútri ostatné včely, ktoré udržujú teplotu 24°C: vonkajšie včely sa striedajú po 5-6 dňoch, potom ich vystriedajú iné, zakaždým si vraj naberú toľko medu do medového vačku, aby im to vydržalo na tých 5-6 dní.

Příspěvek: #887

Pane Pešku dotaz....

v sobotu jsme dělali druhou fumigaci a před tím, jsme čistili podložku. Máme 2 letošní oddělky a jsme nováčci. Takže u jednoho úlu na podložce pár mrtvých včel a včelstvo rozlezlé pod strůpkovou folií na všech rámcích a bylo jich opravdu hodně. A ještě vylétli trubci. V druhém úlu mě překvapilo množství mrtvých včel na podložce min. 30-40 ks a včely asi zalezlé v prním nástavku nebyly moc vidět a při zásahu s podložkou čištění a vrácení zpět na zasíťované dno před fumigací byly dost agresivní. Takže po předchozích diskuzích jsem se trochu vyděsila, zda mají dost zásob/teď jsme je nekontrolovali, krajní vyndaný rámek měl zásoby jen asi na 1dm2, ale měl, takže předpokládám, že v ostatních mají dost.../. Krmili jsme je dost . Asi 40 kg cukru na každý oddělek. Ale to množství mrtvých včel na podložce mě vyděsilo a ten rozdíl mezi včelstavama, jak se chovají je pro mě překvapující. Máme ještě něco kontrolovat? Už na to počasí moc není, protože v sobotu byly jen 3 st.C, ale nerada bych něco zanedbala, aby do jara vydržely..

Příspěvek: #888

Agresivita v tomto období je myslím normální

1. každý zásah je již brán jako život ohrožující
2. ve včelstvu již je minimum mladých včel
   

To že jsou některé nahoře a jiné dole je taky vcelku normální - prostě si ty jedny zanesly horní nástavek a naposled plodovaly dole a ty druhé si nějaký plást s plodem ponechaly nahoře v teple. Ty co se drží dole teď v chladnu mají větší problém s vytápěním a patrně některé z okraje chomáče prochladly nebo to je ještě zbytek vymírajících letních včel, které v těch chladnech již včely nevynesly. Já jsem taky včera kdy u nás bylo kolem 10°C pozoroval očistné prolety s vynášením mrtvolek co v předchozích chladnějších dnech popadaly uvnitř. Pokud jich nejsou stovky tak bych si s tím nelámal hlavu.

Příspěvek: #889

díky za odpověď. Trochu mě to uklidinilo, nerada bych se v nich už hrabala. Ještě ale musíme zaléčit potřetí, tak to trochu zkontroluju. Jinak spad VD po 2. fumigaci byl asi v pořádku. V jednom cca 6 ks a v tom rozlezlém asi 11 ks. Takže doufám, že po třetí to už bude OK. Tak ať nám všem přežijí tuto zimu ve zdraví a kondici!!!
Místní "horáci" čekají větší zimu až na konec ledna, tak uvidíme....

Příspěvek: #890

Nevím, co k tomu dodat - vše řečeno, jasně a polopatě.
Já ještě přidám jeden postřeh, který se moc netýká oddělků, ale spíše produkčních včelstev. Tedy všech Vás, co oddělky už vlastně nemáte, protože ty se postupem času v podstatě překlopily v produkční včelstva. Teď už se toho stejně moc zachránit nedá. A jak s oblibou říkám ve včelařině, až zase za rok.
My včelaříme z mnoha důvodů s mateřími mřížkami. Zásadně drátěné, usazené v dřevěném rámu kvůli případným manipulacím, v podstatě při trochu rozumném zacházení s neomezenou životností. Poškozený rám případně vyměním (letos 2 urgentně a 5 preventivně ze 180) a jede se dál. Nasazujeme je v období někdy koncem dubna - nejpozději podle situace a počasí do 10. května. Ve včelstvech jsou prakticky do konce září, kdy je teprve vyjímáme.
Má to tu výhodu, že přesně víme, kde jsou matky. Např. při odběru medníkových nástavků je to v podstatě jediná cesta umožňující odvčelování nástavků vyfukováním beze ztrát matek (o tom samozřemě na jiném místě VF), ale je to hodně výhodné i při doplňování zásob. Matka má totiž plodové těleso u nás vždy pod mřížkou a jakoby opřené o ni. Ona by chtěla i s plodem nahoru, tedy do tepla, ale MM jí v tom docela účinně brání. Pokud dáváme včelstvu někdy koncem července první várku zimních zásob, mohou včely podle situace část sice dát kolem plodu, ale podstatná musí zákonitě přijít nad plod, do bývalého medníku. Tedy nad hlavu, protože vlastně jinde v úle místo není. No a další a další várky jakbysmet.
Pokud tedy vyjímáme mřížku někdy kolem 15. - 20.9., celá úprava vlastně spočívá jen v tom, že odejmu horní nástavek (plný zásob), letmo zkontroluji plodiště a případně doplním zásoby na potřebnou úroveň. Od doby, kdy jsme to začali řešit takto, tak NIKDY!!!!! se nám tedy prakticky nemůže stát, že včely uloží zásoby pod sebe a v zimě padnou hlady. Mohou nepřejít, ale to ovlivnit neumím. I když se o něco chci letos pokusit s cílem eliminovat i tyto zimní ztráty.
Samozřemě u oddělků je situace zpočátku odlišná, ale tam je těch kontrol v období krmení dost a dost, takže se to dá poměrně rychle a účinně napravit.
Je samozřejmě velikou výhodou, že mohu kdykoli jakýkoli nástavek pohodlně kamkoli přemístit díky jeho nízké váze, ale to už je zase přece jen o jiném tématu, stejně jako případná existence 2 různých rámkových měr v jednom úle.
Těch několik málo ojedinělých včel (do cca 50 ks) po jednotlivých fumigacích neřešte, ty nemají z hlediska včelstva jako celku jakýkoli význam. Stejně, jako počty roztočů po 1. a 2. fumigaci - rozhodující je třetí, kdy je nejlepší na to jít aerosolem a ještě co nejpozději. My jím děláme vše.
Mimochodem - ještě jsme nezačali, oddělky mají stále plod, není kam spěchat. Buď to udělám pro klid duše funkcionářů teď nebo pro svoje svědomí o něco později - vyberte si.
iRP

Příspěvek: #891

Dík za odpověď. Teď je mi to docela jasné... snad...
Ráda bych také zaléčila co nejpozději aerosolem, jenže když jsem o tom mluvila se včelaři v okolí, tak si mysleli, že to je sprej (jako lak na vlasy) a nikdo s ním tady nedělá. Zkusím to snad na budoucí schůzi nějak prosadit, aby ZO alespoň jeden společný nakoupila. Tady na horách se nám to snad vyplatí. Letos už to nestihnu a budu doufat, že náplanované léčení (jeden starší včelař tu obchází s lahvičkou varridolu a odkápává nám tu přesně kapky na papírky) bude v pořádku a včely přežijou. Holt na horách dojíždí včelaři chalupáři a domluvený termín i za nepřízně počasí se dodržuje.

Příspěvek: #892

(05.11.2012 19:37)JKL napsal(a):  Agresivita v tomto období je myslím normální

1. každý zásah je již brán jako život ohrožující
2. ve včelstvu již je minimum mladých včel
   

K týmto dvom bodom pridám moje skúsenosti.

1. dosť často čítam v komentároch zákazy robiť letmé prehliadky alebo nejak inak sa kontaktovať s včelstvami pripravenými na zimu, do včelstva vstupovať ako do svätostánku. Ja nemám zábrany, aby som som do včelstva ak to potrebuje vošiel aj v tomto čase, aj pri nižších teplotách, dokonca v poloviny zimy odkrývam včelstvo na potrebnú dobu a dokonca si vyložím plásty s včelami a robím foto včiel a prípadného plodu, neostýcham sa vyhnať myš či piskora z úľa a pod. Spracvím tým oveľa menšiu škodu ako keď nechám škodcu v úli, keď myš urobí paseku s plástami, piskor-piskori-rejsci dokáže zničiť včelstvo úplne lebo odberajú zimujúce včel z ich sediska.
   
   Takže rozumný a koordinovavý zásah do včelstva v zime nemusí včelám ublížiť. Veď samotná príroda k včelám je niekedy viac nemilosrdná ako človek. Včely majú tvrdý koreň. Ja som npr. dnes pri teplote 7°C opravoval asi 7 úľov s kladivom a nemám strach z tphp, aby som im ublížil
2. Nepovedal by som, že v úli máme minimum mladých včiel, ba práve naopak, ja si myslím, že zimné včely sú mladé, s vyvinutým tukovým telieskom a na jar toho využívanjú na ošetrovanie plodu. Teraz vo včelstve sú ešte mladé včely v ponímaní ako si to ty napísal, ale tie už dlhoveké nebudú a postupne z chumáču vypadnú, nie je z nich žiaden účinok. Ten kto kontroluje podmetové podložky v tomto čase môže ich na nájsť na na nej v počte 5-25 ks, niektoré ešte žijú.

Příspěvek: #893

Tono k té 1/ - je to míněno tak, že z pohledu včelstva je to život ohrožující a proto se brání a jsou agresivnější. Samozřejmě, že my víme nebo alespoň si věříme, že jim neublížíme - nejsme přece medvědi - kteří si teď na zimu snaží nacpat bachory, aby přežily zimu - ale vysvětluj to včelám, které se s tím medvědem potýkaly od pradávna. Ano samozřejmě, že pokud je potřeba udělat zásah lze to i při záporných teplotách - holky mají tuhý kořínek - je však nutno počítat, že to nelibě ponesou a patřičně se na to obléct.

Příspěvek: #894

Pane Pesku tie mriezky si do ramov upevnujete sam alebo ich niekde uz taketo kupujete?

Příspěvek: #895

Iste, včely sa bránia, preto ak úľ otváram zhor, vždy si pripravím dym a po sňatí uteplenia ich jemne podymím. Ale to je otázka praxe a potom nejaké to žihadlo znesieme. Preto včelám nejaká návšteva v úli pri správnom postupe neuškodí.
Za roky mojej praxe pri včelách som neraz počúval, v zime zvlášť ak je sneh zmrznutý, máme chodiť po špičkách a tak som sa i choval, kým som nezistil, že to nemusí vždy platiť.
Odchádzam na včelnicu, robím poslednú tretiu fumigáciu, som zvedavý na výsledok. Je 8°C, krásna modrá obloha. Čas fumigácie mám naplánovaný na 5.11, včera som fumigoval polovicu včelstiev.

Příspěvek: #896

Na upevnění kovových mřížek do dřevěného rámu existuje několik řešení. Jedno z nich je sklížit rám, do něj např. horní frézkou vyfrézovat polodrážku podle mřížky a tu pak připevnit např. sponkovačkou. Viděl jsem i řešení, kdy obvodový rám není ani sčepován, ale jen natupo sešit oboustranně sponkovačkou....
My používáme řešení trochu složitější, avšak podstatně bytelnější. Do jednotlivých lišt dřevěného rámu jsou ještě před jeho lepením vyfrézovány ve středu drážky rozměru cca 3 x 10 mm tak, aby se mřížka dala do té drážky vsunout.
Rozměr mřížky i s rámem je (Optimal) 485 x 485 mm, tloušťka latěk cca 8 mm, šíře přední 25 a boční 35 mm. Protože není na trhu vhodnější rozměr mřížky, používám rozměr 435 x 465 mm, ze kterého 2 dráty odřezávám. Proto se i liší šířka latí (25 a 35 mm).
Při lepení rámů se dovnitř vsadí mřížky a čepy pořádně stáhnou ztužidly. Provoúhlost neřeším, je dána mřížkou.
Po vytvrzení lepidla (Ponal D2) je výrobek pořádně obroušen a nakonec 3 x natřen naředěným latexem, po 1. nátěru je vodné jemným (160) smirkem obrousit.
Čištění mřížek od vosku a propolisu po sezóně je velmi jednoduché. Nejprve jsem používal nůž, případně rozpěrák a drátěný kartáč. Šlo to velmi špatně, hodně pomalu a navíc tam zůstávalo poměrně hodně nečistot nehledě na riziko poškození. Pak se mi podařilo sehnat ve výprodeji nerezovou nádobu používanou ve velkokuchyních např. na vaření polévek. Tu postavím na kamna, naliju plnou vody, uvedu do varu a mřížky čistím vyvařením v této horké vodě. Rychlé, velmi účinné a ještě desinfikované. Prostě paráda. To bych s plastovými ani nerisknul.
Nejnáročnější při výrobě je vytvoření vlastních lišt. Ale když už mám mašinu nastavenou, je úplně jedno, kolik louček tudy proženete. Já jich mám např. ještě cca 300 kompletů v rezervě. To je pak jakákoli údržba, či oprava legrací. Jen najít tu správnou krabici s "náhradními díly".
iRP

Příspěvek: #897

(06.11.2012 9:29)Scipio napsal(a):  Pane Pesku tie mriezky si do ramov upevnujete sam alebo ich niekde uz taketo kupujete?

Scipio, je aj jednoduchšia metóda, ale vždy to záleží od typu úľa, ak sú debničky kladné na tupo, potom môj spôsob ti môže vyhovovať.
Ja kladiem materské mriežky (MMr)kovové či z umelej hmoty rovno na vrchnú latku rámikov, asi 4-5 mm pod hranu úľa a na to rovno ďalší nadstavok. MMr včely takto nezastavujú a keď položím ju na plech, kde slnko vykoná prácu za mňa. To je paráda.

Příspěvek: #898

Pro 894:
Mám mateří mřížky v sololitových páscích různých šířek spojených hlavičkovými nýtky.
Pohled zespod:



Nahoře jsou pásky užší, překryté v rozích ze spodními, mateří mřížka uchycena hřebíčky mezi ty sololitové pásky.

Příspěvek: #899

Otazka co je pre vcely vyhodnejsie , resp. ake ulozenie je priepustnejsie?(polozenie priamo na ramiky alebo povedzme 1 cm do ramu nad ramiky?) Dalsi problem je pri polozeni priamo na ramiky deformacia kovovych mriezok (pri ich vyberani) a nasledne problemy s prechadzanim matiek-tomu sa da pravdepodobne zaramovanim mriezok vyhnut.

Příspěvek: #900

(06.11.2012 15:54)Scipio napsal(a):  Otazka co je pre vcely vyhodnejsie , resp. ake ulozenie je priepustnejsie?(polozenie priamo na ramiky alebo povedzme 1 cm do ramu nad ramiky?) Dalsi problem je pri polozeni priamo na ramiky deformacia kovovych mriezok (pri ich vyberani) a nasledne problemy s prechadzanim matiek-tomu sa da pravdepodobne zaramovanim mriezok vyhnut.

Never tomu, ja to robím od 1984 roku (vtedy som si začal vyrábať panelový úľ PUT B10) a neprišiel som ani o jednu kovovú mriežku, nemá sa čo na nej pokaziť. Je to jednoduché, ale dá sa to robiť zložitejšie a drahšie.