Příspěvek: #1021

(09.01.2013 21:40)JKL napsal(a):  ...
Mimochodem tím okénkem tam mrknu opatrně co 3 dny - včelky ani nezabzučí a klidně sedí a ani se nehnou, když si na ně posvítím, Dnes jsem ale taky zaregistroval, že jedny se skokově přesunuly od čela úlu dozadu k okénku. Myslel jsem si doposud, že se chomáč plynule přesunuje po zásobách. Teď si ale začínám myslet, že se to děje skokem - jako by se matka probrala, přesunula a začala klást v místech kde jsou kolem zásoby toť mé dosavadní pozorování, které mi ta úprava MU umožnila.
Příště si vezmu foťák a udělám pár záběrů zimujícího chomáče.

Tak jsem se dnes k tomu dostal a zde je výsledek:
Obrázek zezadu MU přes Durofolovou folii - zimní chumáč je již podle větčího orošení vpravo a asi plodují.


Takto mohu nahlížet kde zimují - pokud jsou ještě dole. Dnes jsem zjistil, že během těch třech dní se jedny odstěhovaly nahoru.


No takto kontroluji podmet. Vzadu je vidět chumáč až ke spodní loučce.


Jinak u nás už chtějí měl - tak jsem ji dnes posbíral ať je klid. Všech mých 14 je OK na 5-7 uličkách.

Příspěvek: #1022

Na porovnanie denných a nočných teplôt dávam na porovnanie teplôt teploty na mojej včelnici, z môjho pohľadu je to skoro fifty-fifty, teda dosť vyrovnané, ale predsa len mala navrch mínusová teplota. Škoda, že som zabudol odvážiť spotrebu za posledných 10 dní.

Priemer denných teplôt v I. dekáde 2013 suma 24°C, priemer za I. dek. +2,4°C
Priemer nočných teplôt v I. dekáde 2013.suma 32°C, priemer za I. dek. -3,2°C

Olusové teploty narastali po celých 10 dní, takže včelstvá mohli nejaké vajíčka položiť do buniek, ale to záležalo od včiel, konkrétne či pripravili matke bunky, ich vyleštením propolisovým filmom, inak M vajíčka do buniek nekladie.
Žiadne teoretické dišputy to nevyriešia, jedine rýchla prehliadka včelstva, už by mohli byť, ak M vaj. kládla, tie prvé zaviečkované. Z tých pozorovaní pri ktorých som nahliadol do úľov, som si vytvoril tabuľku, ktorá potvrdila, že pri priemernej teplote 1°C môže matka položiť cca 40 ks vajíčok čo pri mojej teplote by to mohlo byť cca 660- 860 ks vajíčok. Ak bude vhodný čas tak si to na včelnici overím, lebo som zažil situáciu, keď sa vo včelstvách ktoré som kontroloval , plod som nenašiel.

Ja som presvedčený, že za každým plodovaním včelstiev v zime, je vonkajšia plusová teplota. Kto ne

turcani

Príspevky: 2602
Registrovaný: Štv Jan 01, 1970 1:00 am
Bydlisko: Závada okres Veľký Krtíš

Příspěvek: #1023

(12.01.2013 17:46)JKL napsal(a):  Jinak u nás už chtějí měl - tak jsem ji dnes posbíral ať je klid. Všech mých 14 je OK na 5-7 uličkách.

Co na to zastánci vyšetření zimní měli. MÍNUS JEDEN MĚSÍC, takže tady sezbavují možnosti ošetřit skutečně v bezplodém období. A takových je.

---

(08.01.2013 21:10)vojtab napsal(a):  Byl jsem se před chvílí na holky podívat a udělal fotku termokamerou.
Zaměřené body Z1 -0,7 st C, Z2 6,6 stC, Z3 7,4st C, TB1 27,6 st C.
Chomáč sedí ve 4tém nejhornějším nástavku z extrudovaného polystyrenu síla 4 cm Hofmanovy rámky Lang. 159. Pod ním 3 nástavky klasické dřevěné. strop 4 extr. pol.
Závěr: holky začaly plodovat, přesto, že je nástavek celkem dobře odizolován je teplota v rohu od nulou. Což se dá čekat. Venkovní teplota - 3st.C.
Fotek mám více, jak je zpracuji udělám malý článek k dispozici na web.

Taky jsem toto naměřil a došel k tomuto výsledku. Moje interpretace: Včelám je naše uteplování u UU. Tepelný odpor plástu a schopnost chomáče v plástu udržet teplo je srovnatelná s bednou PS o 4cm. To co zadrží PS od sluníčka jim bude za pár měsíců chybět a budou muset led uvnitř rozmrazovat vlastním teplem.

Ještě před snímáním kamerou jsem v Brenneru s 9cm PS po melecitoze 2003 vyzimoval chcípáčka co seděl v bedně obalen ledem ještě když ostatní ve dřevě lítaly a taky nevyzimovaly moc v kondici. To byl rok kdy v 2002 byla snůška až do října. A úly zabetonované na několik let. Úhyny bez ohledu na uteplení úlů.

---

(08.01.2013 17:36)Josef Beneš napsal(a):  Zdravím přátelé, vrátil jsem se ze zahrady, kde mám zazimované včely.
A skoro se stydím tady napsat, co jsem zjistil, protože já na Vaší straně jako čtenář, bych taky asi nevěřil.
Je 8. ledna, 16 hodin, venku -2 st. Celsia, mrzne, sněží, skoro tma. Ale!!! jedny včely lítají ven a i se vracejí! do očka, které mám trvale jako jediné otevřené. Podotýkám, že do rána tu dnes bylo -10 st.,
......
Já tomu moc nerozumím. Děkuji za názor.

A vracely se do očka?

Pokálený sníh?

Může to taky znamenat jen to, že se rozhodly proletět. Včela i v tuhém mrazu uletí sto metrů. Právě v zimě 2003 jsem nacházel mrtvolky včel co odletěly uhynout i sto metrů od stanoviště. A to byly mrazy poněkud silnější.

A celkem běžně jsem v zimě po Vánocích přicházel na stanoviště a podle žlutých kruhů kolem některých úlů koukal, že právě jedny se rozhodly vyprdět. Na jaře jsem nepoznal mezi nimi a dalšími rozdíl. Při mínus 2°C je včela schopna pěkně kroužit a v pohodě se vrátit. Zvlášť když svítí sluníčko.

Možná to neznamená nic a rozhodně se není zač stydět.

A nebo je taky něco předtím vyrušilo.

Příspěvek: #1024

Ono je to s tou izolací trochu složitější. pokud se to přežene, tak určitě chybí při změně počasí rychlá reakce včelstva na sálavé sluneční teplo. Velice zajímavé je udělat snímek úlu s 4 cm silnou stěnou. Je krásně vidět, kde sedí chomáč a jeho velikost.
Pokud je nástavek opatřen nátěrem, stačí slabý odstín třeba zelené, teplo na nástavek působí jako na dřevěný dva roky starý. Vzhledem k tomu, že teplo od včel září ven, musí sluneční také sálat do vnitř. Tepelný odpor extrudovaného polystyrenu je 1,8mK/W, což odpovídá cca 92 cm plných cihel. Zatím co 9 cm polystyrenu, předpokládám s obložením dřevěnými palubkami dá tepelný odpor 2,38 mK/W tj 1,22m cihelného zdiva. Ale neměl jsem možnost takový úl změřit termokamerou. Včelstvo tedy může reagovat jen na změnu teploty vzduchu, která se dostává do úlu česnem, nebo přes zasíťované dno. Dále záleží na vnitřní vlhkosti, která se dostane do nástavku a polystyrenu, ten ji také dost pohltí a na tom jak rychle si to včelky vytopí atd...... prostě není to jen tak. Podmínky se jim stále mění v závislosti na teplotě, vlhkosti, proudění vzduchu, síle nárazového větru atd.... Můj zatím skromný soukromý názor, pokud je včelstvo silné a zdravé, nepotřebuje být zateplené a reaguje lépe na venkovní podměty než včely zavřené v kožichu. Extrudované nástavky mám jen z důvodu nedostatku dřevěných při tvorbě oddělků, nějak jsem to loni přehnal a jejich snadné výroby a ceny.

Příspěvek: #1025

Reaguji pouze na první větu minulého, relativně dlouhého příspěvku. Proto si dovolím citaci.

Citace: Ono je to s tou izolací trochu složitější. pokud se to přežene, tak určitě chybí při změně počasí rychlá reakce včelstva na sálavé sluneční teplo.

V současné době mám všechny úly polystyrenové, většinu z bílého EPS o tlouštce 5 cm.
Dokud mi stály v jedné řadě tyto PS úly a nepříliš uteplené dřeváky, při oteplení, nebo osvitu sluncem, byly prolety u včel z polystyrenových úlů vždy podstatně dříve, než z dřevěných.

Příspěvek: #1026

Omlouvám se za tak obsáhlý příspěvek. Jako reakci na termofotku jsem dostal dost ohlasů na SZ. Tak jsem to řešil takto. Sám mám také více jak polovinu úlů z extr. pol.
Přesto, že mi je dřevo milejší. Rozhodla cena. Jen s tloušťkou stěny, můj osobní názor, právě nad těch 5 cm je to zbytečné. Jde o to najít pro dané stanoviště a včelaře ten pravý kompromis. Já zvolil 4 cm. Na fotce Langstrot, dřevěné dno, dva 2/3 nástavky, Jumbo, 2/3 nástavek a dekl ze 4 cm extr. pol. Foceno při -3 stC. Rozdíl v ploše obsednuté včelami a bez včel 2st.C. Nikoho o ničem nechci přesvědčovat a nikomu vnucovat mé názory, jen je veřejně sděluji

Příspěvek: #1027

Akou termo kamerou robíte snímky? Ja som skúšal požiarnu termokameru z práce, ale nič moc. Nejako to neukazovalo dobre.

Příspěvek: #1028

Máme tuto http://www.testo.cz/online/abaxx-?$p...80_cz.news Fotit a dobře zaostřit se dá pouze za šera, nebo v noci, není vidět na displej.

Příspěvek: #1029

Stránky z polska, foceno stejnou kamerou. Jen jiný filtr v pc. http://www.amatorskapasieka.pl/2012/12/u...wizji.html

Příspěvek: #1030

Já mám termokameru Flir E40bx a dva snímky touto kamerou jsem tu již zveřejnil. Netušil jsem jaký to bude mít ohlas. Protože měřím tepelné úniky z budov, vlastním ještě solidní vlhkoměr s teploměrem a celkem přesný dotykový teploměr. Jen moje včelky mám trochu z ruky, takže nemohu provádět měření častěji jak 1x za 14 dní. Kdybych tušil, že to mnoho včelařů zajímá, měřil bych více. Jinak samozřejmě pro všechny kolem Plzně, pokud bude někdo chtít,můžeme se domluvit a přijedu mu termokamerou jeho včelky vyfotit.

Příspěvek: #1031

Přes to, že kameru vlastním. Je pro mne každá jiná fotka velkým přínosem. Pokud prohledáte web, moc jich není. Pěkné fotky a článek měl v MV 2005 ing. Ivan Černý. Ono je jiné vidět chomáč přes folii a úplně jinak vypadá jak topí. Jaké jsou kolem teploty. Pro zájemce od Brna na východ je možnost focení také

Příspěvek: #1032

Zaujimava by mohla byt fotka izolovaneho ula a vedla neho neizolovaneho ula.

Příspěvek: #1033

Tak jsem dnes jednu udělal. Dřevěné úly jsou cca 2 m před druhou řadou.
Teploty: Z1 -8,1 C, Z2 -6,6 C, Z3 -7,9 C, Z4 -6,4 C, Z5 -8,4 C, Z6 -7,3 C.
Nikdo v okolí polyst. nemá. Ještě nějaké přání?

       

Termokamera převádí neviditelné tepelné záření do viditelného. Co je na obrázku světlejší to je teplejší. Co je tmavší, to je studenější.
Viz stupnice v pravém rohu.
Body na fotce x označené Z jsou místa v ploše, kde je měřena konkretní teplota. tj. Z1 je teplota -8,1st.C.
Je patrné na předních nástavcích, kde je zimující chomáč včel. ve dvou prvních ve stejné výši, v třetím o nástavek výše.
V pozadí úly z extrudov. polyst. 4 cm. Září skoro stejně jako dřevěné. Jsou to loňské oddělky.
Pokud není něco jasné, tak se ptejte, já v tomto dělám, tak to pro mne není problematické.
Ale pro druhé může být, taky moc nerozumím třeba elektrice, nebo programování...

Příspěvek: #1034

Nikdy jsem s termokamerou nepracoval a tak, i když jsem si prohlédl obrázky a přečetl čísla, nevím, jak to vyhodnotit.
Mohl byste k tomuto a i k minulému obrázku dát nějaký komentář, srozumitelný i pro laika?
Díky

Příspěvek: #1035

(18.01.2013 19:20)vojtab napsal(a):  V pozadí úly z extrudov. polyst. 4 cm. Září skoro stejně jako dřevěné. Jsou to loňské oddělky.

Vojta, mám teda tomu rozumieť tak, že teplota v drevených úľoch je +/- 1 stupeň rovnaká ako v úľoch s polystyrénu hrúbky 4 cm?

Příspěvek: #1036

Jak to vypadá v úlu je vyfoceno v př.č. 997. V rozích je stejná teplota jako mimo úl.
Na předchozí fotce je vyzařované teplo z úlu. A je téměř stejné, jak z dřevěného Lang.
Pokud se nezmění obsah vlhkosti jak jsem popisoval v příspěvku o folii Durofol, tak izolace ztrácí smysl. Vlhkost uvnitř úlu je 86-88% měřeno u tří včelstev. U upraveného stropu je o cca 20% nižší.
Rozdíl se projeví, teprve až se oteplí a včely začnou ovládat prostor a větrat.
Zajímalo by mne jak to má vyřešen pol. úl od Lysoně. Co má na stropě ventilační kolečka.

Příspěvek: #1037

asi máš pravdu, aj Karel v príspevku 1023 píše že včely na jar museli kvôli izolácii v rozpúšťať vzniklý lad vlastným teplom..........

Příspěvek: #1038

(18.01.2013 21:50)vojtab napsal(a):  Jak to vypadá v úlu je vyfoceno v př.č. 997. V rozích je stejná teplota jako mimo úl.
Na předchozí fotce je vyzařované teplo z úlu. A je téměř stejné, jak z dřevěného Lang.
Pokud se nezmění obsah vlhkosti jak jsem popisoval v příspěvku o folii Durofol, tak izolace ztrácí smysl. Vlhkost uvnitř úlu je 86-88% měřeno u tří včelstev. U upraveného stropu je o cca 20% nižší.
Rozdíl se projeví, teprve až se oteplí a včely začnou ovládat prostor a větrat.
Zajímalo by mne jak to má vyřešen pol. úl od Lysoně. Co má na stropě ventilační kolečka.

Už zde bylo mnohokrát napsáno že v zimě není postatného rozdílu mezi úly zateplenými a nezateplenými.Udělej stejný obrázek a zhodnocení na jaře po prudkém výkyvu teplot nejlepe při náhlém ochlazení.To by mohlo být zajímavé jak velké rozdíly budou.

Příspěvek: #1039

Určitě udělám, pokud se technika nepokazí

Příspěvek: #1040

Mám pocit právě z pokusu s topením, že ty včely nějak vědí jak velkou plochu si mohou dovolit.

Když jsem vyzimoval prvně v langách "obří" včely oproti Brennerům, tak jsem je chodil nadzvedávat a jinak otravovat.

Silné bez topení, visely z N24 dolů - elipsa po nadzvednutí tak 50% plochy nástavku.

Tak jsem pak nevydržel a rozebral to když už to bylo trochu slušné - po proletech.

No, nic jsem nepoznal. V těch silných nebyla o moc větší plocha plodu než v těch ostatních a v těch s topením - nevím, musel bych to na začátku pokusu nějak měřit a pak taky. Nepřesvědčilo mě to, že pokud bych nechtěl zrovna nějka extrémně množit, chovat brzo matky atd, že by to stálo za to.

Pak se ochladilo a já jim tam chodil čučet furt. A tam byl najednou v obsedlém prostoru minimální rozdíl. Oboje obsedaly skoro stejnou plochu. Jen ty silné se jen smrskly a semkly, ty malé prostě "hycovaly".
Těžko říc, kolik jim to bere na životnosti, jak je to opotřebuje. Nějaké kilo cukru vem čert, ale životnost včel? Takže ty slabší včely jedou podle toho co jsem ta jara viděl podle nějakého programu Jedny na jistotu, ty malé riskují ale pokud mají dost zásob, tak při nejhorším vynesou trochu plodu a jedou dál. (I když Bretscko a další uvádějí něco jiného - prý reagují na venkovní teplotu - ale jak ji mohou vědět - mají meteostanici, nevím, ale na vigorbee.cz byl svého času program na výpočet plodování a byl snad verifikován)

Na druhou stranu, na jaře vzít ty slabší a posadit nad silné je taky dobré uteplení Pokud je tam už rovnou nezazimuji.

---

Jo, abych nezapoměl, po letech se domívám, že tady u nás má spíše vliv výška / plocha rámku.