Příspěvek: #13901

(24.01.2026 10:16)janR napsal(a):  karpatka vučko

Kromě tohoto fora internet nezná tohle označení. Jedině snad vučko / Vučkovskij na webu agroline24.cz. Co je to tedy za matky (pokud to není tajný)?
Dík

Příspěvek: #13902

Karpatske včely- region zakarpatia a prikarpatia- Ukrajina . su vyšlachtene viacero typov ,linii karpatských včiel- Vučkovskij/vučko/, rachovskij , synevir, koločavskyj a ešte tušim v rusku Maikon- nazvy línii su predovšetkým od dedin či pohorí kde bola došlachtená. Najznamejšia je Vučkovskij ktorá so použila pri šlachteni ostatných linii. Historia vučka vučkovskij - to našli u jedneho včelara Kosij Vrch-vysoko v horách tento typ včely a začali ich rozchov-zachranu karpatských včiel- ktorá sa líši od kranky lakťovým indexom , veľkou mierumilovnosťou , zimovkou a uvádza sa že na znášku ide pri obsahu cukru 8 perc , v nektári čo kranka ignoruje. Ale viac videiko

Příspěvek: #13903

(25.01.2026 18:27)B0B napsal(a):  Kromě tohoto fora internet nezná tohle označení.

Bobe počul si už niečo o včele Vigor? určite ano!
Ing. Čermák o tom ako ju vyšľachtil sám napísal:
"Výchozím materiálem byla včelstva zakarpatského Vučka a geny jiných linií od nejlepších matek jsem k němu postupně přidával"
Na Slovensku sa tieto včely chovali už v osemdesiatych rokoch minulého storočia....

Příspěvek: #13904

Při poslední prohlídce jsem někde vyndaval a kontroloval plásty zásob v horním nástavku, včely byli v chomáči v prostředním. Všiml jsem si zajímavé věci, krajní plásty byli někde nezavíčkované (prosím nekamenovat za to, že jsem málo nakrmil). Když jsem takovým plást položil nahoře naplocho, začala vytékat sladina. Co to znamená? Když si uvědomím, že med je hydrofilní a že včelstvo celou zimu produkuje vlhkost, je to lehce vysvětlitelné. Nejen v otevřených buňkách, ale i pod víčka chladných plástů se vlhkost dostane. To také znamená, že když včelstvo v únoru začíná plodovat, má v zásobách nejen dostatek medu, ale i vody, která se tam přes zimu navázala.
A proto i včelstvo, které nemá nad hlavou folii, na které kondenzuje vlhkost, má dostatek vody pro fungování, aniž bych je musel napájet v době, kdy je ještě příliš zima na denní cesty za vodou. Možná jsem objevil ameriku, ale tak trochu tu polemizuju s názorem, že není dobré mít prodyšný strop, protože pak je v úlu příliš sucho a včely trpí nedostatkem vody.

Příspěvek: #13905

Tak vždycky to musí být určitý kompromis. Špatně je úplně neprodyšný strop, kde kvůli horšímu uteplení plošně na stropě i stěnách trvale kondenzuje voda třeba i když včely ještě neplodují nebo plodují jenom trošku. A kde potom v rozvinutém jaru je plno plísně.
Špatně je taky hodně prodyšný strop, kde včely nemají ani v rozvinutém plodování v úlu kondenzovanou vodu a kde ta prodyšnost třeba za mrazů i příliš zvyšuje únik i tepla.
Krajní plásty bývají běžně z velké části nezavíčkované, to znamená, že v době dokrmování už včelstvo z nějakého důvodu krajní plásty úplně neobsedalo.

Příspěvek: #13906

(28.01.2026 11:06)Tanguero napsal(a):  Při poslední prohlídce jsem někde vyndaval a kontroloval plásty zásob v horním nástavku, včely byli v chomáči v prostředním. Všiml jsem si zajímavé věci, krajní plásty byli někde nezavíčkované (prosím nekamenovat za to, že jsem málo nakrmil). Když jsem takovým plást položil nahoře naplocho, začala vytékat sladina. Co to znamená? Když si uvědomím, že med je hydrofilní a že včelstvo celou zimu produkuje vlhkost, je to lehce vysvětlitelné. Nejen v otevřených buňkách, ale i pod víčka chladných plástů se vlhkost dostane. To také znamená, že když včelstvo v únoru začíná plodovat, má v zásobách nejen dostatek medu, ale i vody, která se tam přes zimu navázala.
A proto i včelstvo, které nemá nad hlavou folii, na které kondenzuje vlhkost, má dostatek vody pro fungování, aniž bych je musel napájet v době, kdy je ještě příliš zima na denní cesty za vodou. Možná jsem objevil ameriku, ale tak trochu tu polemizuju s názorem, že není dobré mít prodyšný strop, protože pak je v úlu příliš sucho a včely trpí nedostatkem vody.

Gratuluju, že si po 7 letech objevil takovou převratnou věc a ještě víc, mě zaráží, že se bojíš, že tě bude někdo hejtovat, že máš v úle otervřené zásoby......to je snad uplně normální ne? Nebo někdo krmí snad tak, aby měl vše v úle zavíčkovaný? Já když vezmu krajní rámek a trhnu s ním, tak mi vyteče obrovské množství vody a o žádné odvětrávání se v úle nesnažím, spíš naopak. Proto mě docela fascinuje ta blbost s plátýnkem, co tedka předvádí Sedláček, ale kdo si hraje, nezlobí....

Příspěvek: #13907

randy, to co píšeš, není tak úplně pravda. Záleží i na tom z čeho je úl vyroben. Podle toho se pak voda sráží .

Příspěvek: #13908

(28.01.2026 11:06)Tanguero napsal(a):  Nejen v otevřených buňkách, ale i pod víčka chladných plástů se vlhkost dostane. To také znamená, že když včelstvo v únoru začíná plodovat, má v zásobách nejen dostatek medu, ale i vody, která se tam přes zimu navázala.
A proto i včelstvo, které nemá nad hlavou folii, na které kondenzuje vlhkost, má dostatek vody pro fungování, aniž bych je musel napájet v době, kdy je ještě příliš zima na denní cesty za vodou.

Jsem přesvědčen, že víčka plodu mají póry a jsou prodyšná, aby mohl plod dýchat. Jsem přesvědčen, že zavíčkovaný med nemůže poutat vodu a víčka nejsou prostupná pro vodní páru, takže nemůže ztekutět ani kvasit.
Když už je toto téma otevřeno, zajímalo by mě, kde braly včely ve stromových dutinách a v klátech a vůbec v dobách neumělohmotných destilovanou (metabolickou) vodu. Pokud se srazila ve stromě, vsálo ji dřevo nebo troud, před šedesáti lety unikala mezi prkénky do ovzduší, pokud ji nepohltily noviny nebo hobliny nebo jiný druh zateplení. Kde braly tehdy včely tu životně potřebnou destilovanou vodu? Která je mimochodem pro každý organismus životně nebezpečná, protože mu naředí minerály v těle a vede k demineralizaci, pokud je na ní delší dobu závislý.

---

(28.01.2026 11:06)Tanguero napsal(a):  Proto mě docela fascinuje ta blbost s plátýnkem, co tedka předvádí Sedláček, ale kdo si hraje, nezlobí....

Asi bych měl doplnit, že pan Sedláček používá polystyrénové neprodyšné úly a míval asi problémy s vlhkostí, která neměla jak unikat. Tyto úly přibližují tepelnou izolaci podmínkám, které kdysi měly včely v dutinách stromů.
Tam ovšem vydýchanou vodní páru mohl pohlcovat roud a dřevo, v umělohmotných úlech zatím o žádném srovnatelném řešení nevím. Navíc mají poměrně tenká víka (vzhledem ke stěnám). Tak došel k plátýnkům, kterými řeší problémy s vlhkostí. A není v tom sám, část včelařů doporučuje nedávat rámky ke stěnám, aby neplesnivěly, ale nechat tam mezery.
Myslím, že kdyby použil silnější stropní víka, tak by se to vyřešilo také, protože nechává otevřené dno bez podsítové vložky. V jeho systému je plodiště 34 cm nahoře, pod tím 17cm medník, pod tím otevřené dno, které uzavírá myslím koncem února.
Zajímalo by mě, zda někdo z vás zkoušel řešit vlhkost zvýšením tepelné izolace stropu.

Příspěvek: #13909

(28.01.2026 13:06)Dětřich Daněk napsal(a):  Jsem přesvědčen, že zavíčkovaný med nemůže poutat vodu a víčka nejsou prostupná pro vodní páru, takže nemůže ztekutět ani kvasit.

Jsem přesvědčen, že nemáte pravdu. V sezóně 2024 mi zbylo několik nástavků zásob po včelstvech co nedali zimu. Pouze zcela zavíčkované plástve jsem přes léto uskladnil v chladném, ale vlhkém sklepě. Po několika týdnech med začal vytékat do podložky, na které ty nástavky stály. Když jsem to vyndal, tak bylo zcela jasné, že i zavíčkované zásoby natáhli vodu a stačil sebemenší kontakt, aby se buňky otevírali a řídké zásoby tekli ven. Rychle jsem to šoupnul oddělkům a víckrát už tuto chybu neudělám.
Včelí úl v zimě je ekvivalent studeného a vlhkého sklepa.

Příspěvek: #13910

Děkuji za právu. Další případ, kdy si literatura vymýšlí.

Příspěvek: #13911

Řekl bych, že v době, kdy nebyli včelaři, kteří brakovali včelstva, která přinesla málo medu třeba proto, že zesílila později než jiná včelstva bylo téměř jedno, jestli včelstvo má v dutině dostupnou vodu a proto ploduje nebo nemá a proto ploduje znatelně později. Včelky bez vody prostě bez jakýchkoliv problémů s přežitím prostě s větším plodováním počkaly, až bylo tak teplo, že mohly pro vodu vylétávat ven.
Ostatně není jisté, že v dutině uvnitř kmene se nesrážela voda. Pokud byl strom živý a uvnitř dutiny nebyl trouch, například proto, že dutina nebyla příliš velká a včely všude dutinu od měkkého poloshnilého dřeva v létě vyčistily, tak živé dřevo bylo v druhé polovině zimy už s určitým množstvím mízy, tudíž moc neizolovalo. A voda z včel se uvnitř kmene mohla taky srážet. Případně byla vlhkost trvale na spodku dutiny, pokud nebyla dutina nějakým spodním otvorem odvodněna a větrána.
Pouze příliš velká dutina, kde bylo na stěnách a nahoře hodně poloshnilého pórovitého dřeva určitě neměla vodu, protože vlhkost od včelstva se absorbovala do toho polorozloženého dřeva.

---

Jinak i zavíčkované zásoby ve vlhkém prostředí absorbují vodu, jenom podstatně méně a později než otevřené zásoby. To je od nepaměti známá věc.

---

A jinak sražená voda na stěnách není destilovaná voda. Jak se začne na nějakém povrchu typu dřeva srážet, okamžitě do sebe nasaje látky z dřeva a rychle je kontaminována taky plísněmi, které ty látky z podkladu využijí k bujení.

Příspěvek: #13912

Myslím, že kdyby použil silnější stropní víka, tak by se to vyřešilo také.....

Dobrý den
Několik let jsem to taky testoval a požadovaného výsledku jsem nedosáhl. Možná jen malého zlepšení , které ale ničemu nepomohlo.
V současné době používám zateplené palubkové úy ,dřevěné nezateplené i úly z polystyrenu a problém s vodou už nemám. Jak to mám vyřešeno jsem zde popisouval dříve.
Je určitě více možností jak to řešit.
MK

---

Co se dělo v úlech dnes kolem 10:00


Je to sice třeba podle pana Sedláčka špatně ale mně se to líbí.
MK

Příspěvek: #13913

Ano, to srážení vody ovlivňuje vzájemná kombinace jednak tepelné izolace víka a stěn a jednak větrání. A v některých případech ještě absorbce vlhkosti do materiálu víka.

Příspěvek: #13914

MK, mě by se tohle líbilo v druhé polovině února, když už by se mohli pravidelně proletět, vyprášit a naplno rozjet plodování. Ale je konec ledna a předpověd zatím jasné není, předevčírem předpovídali -14 koncem příštího týdne v noci, dnes říkajím, že možná bude +11. Tak to ať radši čučí dole a nepouští se do žádných větších akcí.
Co říkáš na tohle video z 16.1.?

Příspěvek: #13915

(28.01.2026 13:06)Dětřich Daněk napsal(a):  "...Zajímalo by mě, zda někdo z vás zkoušel řešit vlhkost zvýšením tepelné izolace stropu.

Bingo. Naprosto logická a zdaleka ne nová myšlenka.
Jistě, není to nový poznatek, je to už staršího data (snad se nepletu - nebudu to už dohledávat - ale snad př. Jaroš i jiní byl autorem citátů, že strop je posvátný či že 7-8 cm polystyreny teprve stačí atp.)
ale já to mám na paměti trvale - ovšem po svém:
jsou časová údobí během ročního včelího cyklu, kdy nikdy není žádná běžně užívaná izolace stropu dostatečná, a pokud je alespoň hodně vysoká, pak se vlhkost nestráží. (Ovšem i v tom případě je třeba myslet na to, aby v úlovém vzduchu jí bylo optimum a myslet na to, že někde, kde je v úlu nižší teplota, se vysráží: někomu se vytvoří rosný bod na chladných stěnách prknových nástavků, jinému v chladu pod plodištěm v prostoru dna, jinému na kovových hřebenech )
A pak jsou období, kdy chladný(vzdušný strop) prospívá více než jiný

Příspěvek: #13916

Co říkáš na tohle video z 16.1.?
Pěkné , žádný problém bych tam zatím nehledal. Já jsem se dnes takto podíval na 7 včelstev .Kdybych se na ně podíval v pondělí kdy sem tam nějaká včela vylétla ,tak bych možná nějaké rozlezlé také našel. Při těch malých proletech to vonělo krásně. Zatím nevydím žádný důvod do nich hrabat.
MK

Příspěvek: #13917

Já mám polystyrenové úly stejně jako Sedláček a s vlhkostí problém nemám. On to dělá protože měl problémy s nosemou, tak to začal řešit větráním. Přitom má na zimu vyndaný podsítový vložky. Já je mám celej rok zavřený, vlhko kondenzuje a stéká dolu do šuflíku, ale nikde mi nic neplesniví, to je právě výhoda toho polyše, že tam ty plísně nevznikaj, jako ve dřevě a nemusí se žádný krajní rámek vyndavat. Chápu, že se dá nosema takhle řešit, já bych to řešil radši odolnější včelou, ale každej dělá s tím co má.

Příspěvek: #13918

(28.01.2026 17:42)Louky napsal(a):  Já mám polystyrenové úly stejně jako Sedláček a s vlhkostí problém nemám.

.. a ten zcela plesnivý plást, který jsi dal do úlu na vyčištění včelám a zveřejnil to na svým YT kanále, jsi měl od kamaráda?

Příspěvek: #13919

to byl pyl šmudlíčku.....a zcela plesnivej nebyl byl plesnivej jen ten pyl uprostřed rámku.....

Příspěvek: #13920

Tak se ptám byl ten pyl na rámku plesnivej na množství na rámku se neptám .

Ať se daří Zdeněk