Příspěvek: #14081

(23.03.2026 19:54)panKrbec napsal(a):  Od 25.2. je na váze 9,5kg plus. Je to vubec reálné aby to nanosily z přírody? Jsou na dvou nástavcich 39x24 a dole měli prazdno. Nahoře tak napůl. Dávat mezistěny? Souše? Nechat?
Poruchu vahy vylučuji, nahoru to jde kdyz je pěkně. Pokud neni hezky den je tam naopak mírná spotřeba...

Z přírody nosí nejen pyl, ale i vodu pro plod. Možná přenášejí zásoby zespodu nahoru, přitom je ředí vodou, takže to vypadá jako nektar. Proto ten nárůst váhy.
Na radu sdělujete málo údajů. Například: jaký systém (postup) včelaření jste si zvolil? Úl máte zateplený, neizolovaný nebo polyuretanový? Medníky máte 17, nebo 24? Kolik máte zavíčkovaného plodu, kolik plodu celkem? A kolik zásob? Kolik nahoře, kolik v dolním, kde "je prázdno"? A pokud je dole prázdno, myslíte bez včel, bez plodu, bez zásob?
Netuším polohu - Morava, Šumava? Obecně bych se radoval z dobrého roku, zřídil napajedlo a zkontroloval zásoby. Dokud se neobjeví nektar (třešeň), nemá smysl dávat mezistěny nebo dokonce medník. Jakmile uvidíte výstavky z bílého vosku, má smysl dávat mezistěny, ale ne ke stěně, ale mezi mezistěnou a stěnou musí být zásobní plást. A zase: někdo dává doprostřed plodiště, že je postaví rychle. Ano, ale musí to být pro ně šok, takže já dávám vedle plodu, nebo za plást vedle plodu. To musíte rozhodnout vy.
Kolikátý rok včelaříte? Máte záznamy prohlídek z minula, tak porovnejte svoji tehdejší činnost. Já bych medník dával až při rozkvétající třešni, pokud by byl plný úl včel. Někdo používá mřížku, někdo ne, někdo má souše, někdo ne, někdo převěšuje, někdo ne. Někdo používá jako plodiště dva nástavky, někdo jeden. I kdybyste medník nepřidal při třešních, tak snůška vytlačí matku do dolního nástavku (jsou na dvou), takže nic nezmeškáte. Ještě nemáte ani vyměněnou zimní generaci za letošní. V tuto dobu je mimo pylu nejdůležitější teplo a voda. Můžete zúžit komorovacími přepážkami na plodové plásty, pro cukr a pyl si dojdou. I zde záleží na tom, jaký styl včelaření jste zvolil a jakou máte konstrukci úlu. Já mám na stavební zábraně kvůli uteplení tenkou podložku s výřezem 10x3cm u česna. Víc nevím, co poradit.

Příspěvek: #14082

Že by 10 kg byla voda a pyl? V době, kdy kolem úlů voní snůška?

Příspěvek: #14083

Tak ještě jednou pro pana Daňka. Váha u včelstva NIKDY, opravdu NIKDY neroste z pylu nebo vody. To je tak absurdní nesmysl, který může vyplodit jen někdo, kdo váhu nikdy neviděl ani z rychlíku. Hlavně, že se tu snaží někoho poučovat....

Příspěvek: #14084

... zásoby které přes zimu vybraly z medné komory už budou skoro zpátky, ještě to není zavíčkované, ale všechny volné buňky v medné komoře jsou už plné sladiny. (Je pravda, že letos nebyla přes zimu velká spotřeba, takže toho je tak 5-6 nízkých rámků vybraných ze 2/3).

Staví (u mě volná stavba bez mezistěn) docela slušně. Trubci vybíhají. S rozšířením fakt není na co čekat (alespoň letos ve Slezsku, cca 220m n.m.). Leda bych čekal na roje
m.

Příspěvek: #14085

(26.03.2026 0:00)Dětřich Daněk napsal(a):  Netuším polohu - Morava, Šumava?

Tak ten, na koho jste reagoval, má v podpise (pod každým příspěvkem) uvedeno:

Citace:400m.n.m. jižní Čechy

Takže Morava to asi nebude...

goro upravil 26.03.2026 9:26 tento příspěvek z důvodu: odstránená časť príspevku smerujúca k "Veřejnému slovnímu napadání " , ktoré zbytočne zahlcuje diskusiu

Příspěvek: #14086

No, vodou a pylem se trošku váha může zvednout. Ale ne víc než třeba o půl kilo, možná kilo za více dní. Ostatní bude sladina.
Je třeba si uvědomit, že přírodní hustota nebo dosažitelnost včel v přírodě je nejméně tak o řád nižší než je současná hustota včelstev daná komerčním využitím včelaření jako produkcí medu pro lidi. Tudíž do doby, než včelstva zesílí do plné síly a hlavně než se teploty minimálně v poledne zvýší nad asi 15 - 20 st C, kdy včely mohou využít plný dolet létavek do těch 3 - 5 kilometrů, byla po milióny let v přírodě nouze o opylovatele. Na většině míst včely nedosáhly nebo jenom málo a opylováním zajišťovaly jen po zimě probuzené čmeláčí samičky nebo možná některé druhy včel samotářek. A těch je výrazně méně než poskytnou ve svém doletu přezimovaná včelstva včel létavek k opylení. Rostliny na to vesměs reagovaly tak, že proti později kvetoucím rostlinám velmi zvýšily produkci pylu i nektaru. Většina rostlin kvetoucích v předjaří a na jaře, pokud vykvete ve větším množství, tak za příznivého počasí může založit slušnou snůšku. I když kvůli teplotám včely létají menší počet hodin denně než později.
U mezistěn je nejlepší vycítit, kdy včely začnou krupičky bílého vosku vylučovat a dát mezistěny v tuto dobu. To už ale musí být zkušenější včelař. Včely musí mít pravidelnou silnější snůšku, musí být rozplodované a musí tepelně ovládat svůj prostor. Každý den, kdy včely vylučují ty krupičky a nemají k dispozici ke stavbě mezistěnu, se ztrácí na množství postavených mezistěn, obnově díla a vosku. A zvyšuje se budoucí pravděpodobnost rojení. Pokud nenastane takový prudký vrat počasí jako nyní, kdy včely mohou přestat ovládat teplotu v úlu, stáhnout se jen na plod a přerušit stavbu mezistěny.
Mezistěna jedna na začátek či víc mezistěn se nedávají ani tak před poslední plást ze zásobami jako na konec plodového hnízda mezi posledním plodem a plásty se zásobami , ale bez plodu.
Teď, až nějak do poloviny května pro středně chladnější regiony v ČR, je to ovlivněno spíš nočními teplotami než denními, se přidávají mezistěny hlavně s ohledem na udržení tepelné kontroly včelstva v prostoru úlu. Od cca poloviny května se už můhou mezistěny přidávat volněji mezi plod nebo nakonec na začátku léta plod a mezistěny rozzebrovat. Pokud včely ještě mají stavební pud a je snůška.
Jinak kdy mezistěny dávat a kdy by přidané mezistěny poškodily tepelné hospodaření včelstva může záviset taky na chované linii včelstva. Matky některých linií mohou velmi nerady přecházet z plástu na plást, zatímco matky jiných linií přecházejí ochotně a zaplodují tak na jaře více plástů a na každém menší množství plodu. Matkám prvních linií vyhovuje jaro bez zvratů, kde se teplota od tání sněhu až po úplné teplo v květnu postupně zvyšuje. Kdy postupně zvětšují plodové hnízdo počtem počtem úplně zakladených plástů od loučky k loučce. Matkám druhých linií nejlépe vyhovuje jaro s teplotními zvraty, které ještě dokáží zvládnout. Kdy v období tepla zaplodují velké množství plástů, na každém na každé straně třeba jenom 1 - 2 dm2, v období zimy dokáží na těch plástech teplo udržet, takže plod neuhyne a následně v dalším období tepla matka prochází ty plásty a plod rozšiřuje až na plnou rozlohu plástů. Takže včelstvo velice rychle sílí. Pokud ale chladné období je příliš dlouhé nebo moc chladné, takové včelstvo to nezvládne a plod zachladne a včelstvo kolabuje a je na tom hůře než to první.

Příspěvek: #14087

(26.03.2026 9:22)randy23 napsal(a):  No, vodou a pylem se trošku váha může zvednout. Ale ne víc než třeba o půl kilo, možná kilo za více dní.

Tak ještě jednou i pro méně chápajícího Randyho.....NEMŮŽE! NEMŮŽE! NEMŮŽE! Ani o 10 deka za sto let se váha nezvedne......na to aby donesly pyl, tak spotřebují energii, na to aby donesly vodu, tak spotřebují energii....včely bohužel nejsou perpetum mobile, co by z ničeho dokázalo přinést nebo vyrobit něco navíc, než to co spotřebuje.....

Příspěvek: #14088

10 deka za 100 let asi ne.
Ale nějaká deka za jeden den ano. Bavíme se tady o přínosu nějaké hmoty, vody a pylu do úlu a pokud vím, Zákon zachování hmoty a energie stále platí. I když se ho všelijací neználkové pokoušejí leckde přehlasovat a zneplatnit.

Příspěvek: #14089

(26.03.2026 10:15)randy23 napsal(a):  10 deka za 100 let asi ne.
Ale nějaká deka za jeden den ano. Bavíme se tady o přínosu nějaké hmoty, vody a pylu do úlu a pokud vím, Zákon zachování hmoty a energie stále platí. I když se ho všelijací neználkové pokoušejí leckde přehlasovat a zneplatnit.

Vyjímkou ze zákona zachování hmoty a energie je podle všeho pak včela. Její hmotnost (hmotnost pylu je zanedbatelná v poměru ke hmotnosti včely) je - jak se zdá - unášena bez výdeje energie. (a pak váha díky přínosu pylu roste, jedna radost)

Příspěvek: #14090

Při teplotách nad 15, lépe 18° C je přírůstek na váze díky přínosu pylu možný. Při teplotách okolo 10° C a méně ne, protože náklady na topení jsou vyšší než denní přínos. Berte tyto hodnoty orientačně, ale princip je jasný. Včela opravdu na 1 let nespotřebuje více energie, než kolik je energetický přínos z 1 letu. Včela musí umět v krátké době nashromáždit přebytky energie, bilance se srovnává v dlouhodobém ročním cyklu, takže argument o perpetuum mobile v souvislosti s krátkodobým ziskem je mimo mísu. Kdyby nebyl možný krátkodobý energetický zisk, tak včelařství nemůže fungovat.

Příspěvek: #14091

Toto je výstup z rešerše pomocí AI:

Váha včely "naprázdno": Průměrná dělnice váží přibližně 90 až 110 mg.
Náklad pylu: Včela dokáže v rouscích na zadních nohách unést náklad odpovídající 30 % až 35 % své tělesné hmotnosti, což je zhruba 15 až 35 mg pylu. V extrémních případech nebo při sběru velmi lepkavého pylu blízko úlu může unést i více.
Spotřeba paliva: Jak bylo zmíněno dříve, včela spotřebuje cca 5–10 mg cukru za hodinu letu. I u delšího výletu je tedy úbytek hmotnosti (spálený cukr a odpařená voda) mnohem menší než hmotnostní přírůstek z nasbíraného pylu.
Výsledkem je, že včela je při přistání na česně o 15 % až 30 % těžší než při odletu. Tento rozdíl je u včel sbírajících nektar ještě výraznější, protože nektaru dokážou unést i množství blížící se jejich vlastní váze.

V chladnějším počasí asi bude rozdíl menší , ale bude.

Příspěvek: #14092

Jenže váha nepočítá jen to, kolik toho včely donesou, ale počítá i to, kolik toho v úle spotřebujou a to je vždycky více, než kolik dokážou přinést.....při teplotě nad 18 stupnů už je v 99% případů v přírodě už nektar.......mně dokud nepřišla snůška, tak mi váha ještě nikdy nestoupla ani o deko, at už na jaře, tak na podzim a tam i nějaká ta snůška být může, ale váha roste vždycky až když je nějaká snůška a né uplně zanedbatelná.....

Příspěvek: #14093

Ano, s tím souhlasím, včely kontinuálně spotřebovávají zásoby a váha jde dolů. Nárůst váhy značí nektarovou snůšku nebo loupež.

Příspěvek: #14094

(07.03.2026 22:34)marekvcely napsal(a):  

(07.03.2026 21:22)janR napsal(a):  aj v uli či nehučia nemavaju kridelkami a pod-čo naznačuje bezmatečnosť

chlapi, velmi by som bol rad, keby ste mali pravdu vy, ale ked som cital prispevok od janR, tak mi to pripomenulo, ze naozaj hucali viac ako zvycajne a aj na to mavanie kridelok si spominam, proste boli viac nepokojne ako ostatne (tie si ma prakticky nevsimali). Uz mi zostava len cakat, ci motyka vystreli.

kazdopadne vsetkym trom dakujem za tipy a postrehy, ked uz nic ine, aspon som sa nieco priucil.

Este by som sa rad vratil k danemu vcelstvu: cca pred 10-timi dnami som sa bol na ne este raz pozriet a nasiel som tam niekolko buniek s vajickami, ale stale ziadnu matku. Tak na kamaratovu radu som im nechal cca 10 dni. Vcera bolo pekne, skoro 15C (Louky ) tak som do nich kukol a predpoklad sa naplnil, uz tam zacala klast trubcokladna matka, bol to samy hrboplod - tak som z nich urobil bezdomovcov. Do vecera sa vžobrali do susednych ulov. Ramiky so zasobami bez plodu a vajicok pouzijem pre odlozence.

Co ale s tymi ramikmi, kde je okrem zasob a pelu aj plod v roznych stadiach vyvoja? Cca 2-4dm2 na ramik. Mozem ten plod vyskriabat z ramikov prec a nasledne ich opat niekde pouzit, alebo to mam cele len vytopit na vosk? Alebo existuje lepsie riesenie? - Su to ramiky 1-rocne, t.j. boli len 1 sezonu pouzite v plodisku.

Příspěvek: #14095

Pokud není problém s viry, klidně bych hrboplod dal vylíhnout do jiných včelstev. I ti trubci se v předjaří uplatní jako vyvíječe tepla a energie vložená do jejich výchovy se tak využije.
Plásty s hrboplodem podle mne záleží na rozhodnutí včelaře, co preferuje. V plástu je trochu snížena kapacita pro odchov plodu nebo ukládání zásob, jinak plást ve včelách dál normálně funguje.

Příspěvek: #14096

Randy, jseš proti mě včelařskek mazák.
Ale přendavat rámky s plodem do jiných včelstev, to už nikdy neudělám. Zdravotní rizika jsou příliš velká

Příspěvek: #14097

Pokud potrebujes ty ramecky zachranit, tak urcite ten hrboplod vyskrabni a vyklepej i se vsema klestikama.
Aspon si je pritom muzes spocitat.

Příspěvek: #14098

(26.03.2026 16:31)Dast napsal(a):  Pokud potrebujes ty ramecky zachranit, tak urcite ten hrboplod vyskrabni a vyklepej i se vsema klestikama.
Aspon si je pritom muzes spocitat.

TOTO je skvely napad ! aspon zistim, kolko ich tam po zime zostalo. Dikes.

Příspěvek: #14099

(26.03.2026 15:23)Miroslav Vochozka napsal(a):  Ale přendavat rámky s plodem do jiných včelstev, to už nikdy neudělám. Zdravotní rizika jsou příliš velká

To je taky pravda, dneska se musí dost uvažovat, aby při něčem takovém nedošlo k roznášení virových nákaz.
Záleží proč ta původní matka uhynula, jestli na virovou nákazu nebo třeba neopatrností včelaře.
Stejně to je - bylo jedno, protože už to vyndal a plod zachladl.

Příspěvek: #14100

Vy máte starosti. Bežně přendavám rámky s plodem mezi včelstvama.....Když najdu matku s hrboplodem, tak jí zamáčknu a posadím je na nějaký co potřebují posílit, až se hrboplod odlíhne, tak ty plásty vyndavám, ale většinou se stane, že to matka hned zaklade dělničinou, protože jí ty plásty lákají.