Příspěvek: #1

Ctěl jsem se zeptat jestli tu někdo včelaří v Dadant Blatt na 12 rámcich r.m. 43,5x30 a 43,5x15 ? Hodně se o tento systém zajímám a rád bych to letos zkusil.

Příspěvek: #2

Osobně bych si rozmyslel si vyrábět úly na 43,5cm. To bych oželel těch 15mm a šel do 420, nebo je přidal a šel do Langa.

Ale díky za info, nikdy jsem nevěděl co to je za rozměr ten Dadant Blatt. Můžu - jistě i za ostatní - poprosit o víc informací - právě proto, že jsem jej nikde u nás neviděl.

Příspěvek: #3

V tomhle ule se hodne vcelari v Rusku nebo v Bulharsku.

Příspěvek: #4

Souhlasím s KaJi, taky bych šel do systému který je známější. Slovenské "b" je pokud se nepletu 42x27,5 a 42x17. Je to par cm, ale seženeš na to rámky, mezistěny apod.
Mluvím z vlastní zkušenosti, kdy mě byli přenechány úly s 9ti rámky a v okolí nestandartní mírou 42x30. Mezistěny vždy na spec. objednávku, to samé rámky. A hlavně nikdo ti neřekne co se mu osvědčilo a co ne, protože to nikdo z okolí nemá. Takže to ještě rozmysli.
Osobně tvrdím to co KaJi, optimal, nebo lang.

Příspěvek: #5

Jo u nás to moc známé neni, prodávají se snad jen 10 rámkové polystiren od vast oil.
Pošlu obrázek pro orientaci.

Příspěvek: #6

(28.01.2011 17:07)ambrob napsal(a):  Ctěl jsem se zeptat jestli tu někdo včelaří v Dadant Blatt na 12 rámcich r.m. 43,5x30 a 43,5x15 ? Hodně se o tento systém zajímám a rád bych to letos zkusil.

Ptej se Luboše Skuhrovce z Liběchova.

Příspěvek: #7

No ono je to skoro nako eurodadant na 13 rámcích r.m. 39x30 a 39x15 ale občas se stane že proplodují i část n.n a je větčí práce s výrobou, uteplený úl.

Příspěvek: #8

Moc děkuji za odkaz na Luboše Skuhrovce z Liběchova. Kupuje celé úly z Německa a moc si to chválí, hlavně kvalitu zpracování a nižší cenu.

Příspěvek: #9

Ano, byl jsem u něj několikrát a ty úly vypadají velice pěkně.

Příspěvek: #10

Německo je dost velké. Kde - u koho - nakupuje?

Příspěvek: #11

L. Skuhrovec s vysokou pravděpodobností toto (ani jiné) fórum nečte - ptejte se prosím jeho přímo. Nemá smysl se tady bavit o něm bez něj... není to košér. Koho to zajímá víc, tak jen tolik, že Luboš z Německa bere pro sebe povícero "hraček" a nedá na tamní dodavatele dopustit.
Tečka.

Příspěvek: #12

Tak jsem se rozhodl pro dadant blatt, přes dotace budu na deseti rámcích od firmy VASTOIL ale jinak to budu vše dělat v dvanácti rámcích čtvercového půdorysu 453x453.

Příspěvek: #13

A v čem je DADANT Blatt lepší než OPTIMAL?

Příspěvek: #14

No je na něj dotace.

PSNV prosadilo (přidalo) do dotací logicky Langa, kdo tam dal Dadanta? To je zajímavá otázka na znalce poměrů.

Příspěvek: #15

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=9423

From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 10:24 AM
Subject: Re: dadant a langstroth (elaborát

Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
(oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
přepážka.

Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v USA
teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.

Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky (mezistěny
L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď sekcemi
nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době (druhá
polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.

Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišťový rámek (resp. jeho rozměr)
převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm (dílo
460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).

V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova úlu,
kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
na 37 mm a přidáním 12. plástu.

V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena (oproti
Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To vedlo
ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož modifikace
spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel za
ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový nástavek
Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak přispívá
k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
nekontaminovaných medníkových plástů.

Zdraví

J. Čáp

---

Jsem to přepočítal, originál mezistěna Dadant je stejně velká jako Lang Jumbo CZ.

Příspěvek: #16

V publikaci "Dadant System of Beekeeping 1920", jenž je volně ke stažení
na webu, najdete (nejen) informace ohledně rozměrů Dadantova úlu a rámků.
V příloze je fotografie z této publikace, znázorňující rozměry Dadantova úlu a rámků.
Snad se Vám bude někomu hodit.

Příspěvek: #17

(03.02.2011 19:10)KaJi napsal(a):  Německo je dost velké. Kde - u koho - nakupuje?

Ted to skouší u mne

Příspěvek: #18

Tak to bych rád věděl kde to je. Můžu bližší údaje do SZ ?

Příspěvek: #19

(28.01.2011 17:07)ambrob napsal(a):  Ctěl jsem se zeptat jestli tu někdo včelaří v Dadant Blatt na 12 rámcich r.m. 43,5x30 a 43,5x15 ? Hodně se o tento systém zajímám a rád bych to letos zkusil.

Dovolil jsem si oživit tuhle 9 let starou otázku. Velice mě ten úl zajímá ve verzi na 12 rámků. Neumím na netu najít žádného výrobce ani prodejce, šestirámkový plast Vast oil nechci a nechci ani desetirámek.

Tento úl je sovětský Mnogokorpusnoj, hodně používaný na Ukrajině, umí to někdo dovézt? Nebo jak to koupit tam? Podléhá to clům? Dojet si tam nemůžu a nechci (čekat a dávat úplatky na hranicích, nevím jak to tam chodí, slyšel jsem úděsné věci).

Děkuju všem za případné info.

Příspěvek: #20

Poliaci - Lysoň ich robí na 10 rámikov, či už plastové , alebo drevenné. Podľa mňa ti bude 12 rámikový k ničomu. Mám 12 rámikový 420x350 a viac ako 9 rámikov som v sezóne nepoužil, aj tak ešte dosť zanášajú plodisko. Potom je to také divné, keď sú medníkové plásty nad prázdnym priestorom a včely do nich nechcú nosiť.
Ak chceš 12 rámikový možno by ti to nejaký stolár vedel spraviť aj tam u vás.
Inak majú ich tuná:
https://www.uley.in/product-category/yley/korpusnie/