Příspěvek: #1

sance pro vcely

kamarád presel letos na metodu "resistantbees" podle BIOAPI ( biovcelari malé Tmavé vcely) LaPalma, kanárské ostrovy. Abych pravdu rekla, nemela jsem na to zaludek, vnucovat vcele 4,9mm. Ale jsem hodne zvedavá na dcery a trubce kanárské matky.

http://www.resistantbees.com/index.php?r=01

---

frankfurt main

Příspěvek: #2

Velmi přínosné video. Spoustu odkazů a informací (fotky, tabulky ...).
Žel němčinou nevládnu na potřebné úrovni. Našel jsem video s anglickým překladem.
Doufám, že se najde někdo kdo se postará o české titulky, stojí to za to.

Příspěvek: #3

Edd & Dee Lusby zmensily uz v 80tých letech velikost bunky vcely na 4,9 mm. Tehdejsí reditel Dadantu jim udelal na zakázku formu na lisování voskových plástú o velikosti 4,9mm. Behem nekolika let zmensily u tisíce svych vcelstev velikost bunky na 4,9 mm. Podle jejich pozorování nesel jiz roztoc do malých bunek, protoze se ciklus vývoje vcely v malé bunce zkrátí o jeden den, coz Varroe nestací na její vyvynutí. Zároven se zvísí teplota plodu. Dee Lusby má názor, ze Varroa si plete nasí námi pouzívanou velikost bunek delnic o velikosti 5,2 az 5,6 mm s bunkou trubcú. => Pri zmensení velikosti Bunky na 4,9 mm uz neleze varroa do delnicního díla a její populace se radikálne snízí, takze se s ní vcely dokázou vyporádat.

Příspěvek: #4

(08.11.2012 11:31)Debora napsal(a):  Podle jejich pozorování nesel jiz roztoc do malých bunek, protoze se ciklus vývoje vcely v malé bunce zkrátí o jeden den, coz Varroe nestací na její vyvynutí. Zároven se zvísí teplota plodu.

Několik známých začíná silně uvažovat o 4,9 mm buňkách, alespoň pro zajímavost. Jeden už má dokonce první zkušenosti (po letošku) - hlavně tu, že se do nich včelám moc nechce. Ale také mě strhla myšlenka vyzkoušet tuto, doufám, že ne úplně slepou uličku.

Jediné, co mi na tvrzení, že se zvýší teplota plodu, nesedí je to, že plod sám osobě není zdrojem tepla. Kdyby byl, pak chápu, že vyšší hustota bodových zdrojů tepla v rovině může zajistit vyší teplotu celku. Ale plod je spíše spotřebič a včely, tuším, nebudou vyhřívat na vyšší teplotu jen proto, že je buňka 4,9 a ne 5,4 mm. Leda že by byl nějaký mechanismus...

Máte na to někdo názor?

Adminové, prosím, bylo by vytvořit samostatné téma buněk 4,9 mm? Myslím, že jde o nové zajímavé téma, které si to zaslouží

Příspěvek: #5

Tmavé dílo se nedoporučuje nechávat v plodišti nejen z důvodů hygienických ale také, lépe řečeno hlavně proto, že košilky buňku zmenšují a včelař pak má místo včel mouchy.
Myslím, že buňky 4,9 mm jsou vhodné pro druhy včel, které si staví i divočinu s tímto rozměrem.

Příspěvek: #6

Kranská včela si určite nestavia divočinu výlučne 4,9 mm ani 5,3 mm. Na divočine je viacero veľkostí buniek (odhadom, vizuálne, cca 6).

Příspěvek: #7

S velikostí buněk na mezistěnách 4,9 byly prováděny na různých místech světa pokusy s výsledkem vlivu na varroa jako neprůkazné. Včely si ty předlisované buňky 4,9 přestavěly na 5,05-5,1 místo 5,4.

Příspěvek: #8

Mě zas není jasné, jak si roztoč plete buňku dělničí za trubčí podle geometrických rozměrů, tedy v té tmě, že by si ji odkrokoval? Viděl jsem plást, kuriozitu z pozůstalosti pana Haragsima, který měl čvercové buňky, třeba bychom roztoče totálně zmátli . Myslím si, že pokud není roztoč na včele a je vydán v šanc při lezení po plástu, má jedinou starost, jak zalézt co nejdříve pod larvu. Věřím spíše tomu, že se roztoč orientuje na základě chemických signálů a to s geometrií buňky nesouvisí.
To bych spíše doporučoval investovat energii do ověření jedné výzkumné práce, kde tvrdí, že roztoč preferuje starší trubčí buňky, tedy ty, v nichž se už jedna či více generací vylíhla. Pak by to vyřezávání trubčího díla s roztoči nemělo až takový efekt. Stálo by za pokus příslušný rámek těsně před vylíhnutím plodu odvíčkovat, vymrazit v mrazáku a vrátit ho k vyčištění a tak dále ho využívat.

Příspěvek: #9

Tento výzkum už také proběhl a s nejasným výsledkem. Tady to vyhrála afrikanizovaná včela, kdy nové dílo bylo pro roztoče méně atraktivní, ale u evropských plemen se rozdíl nepotvrdil.

Příspěvek: #10

(08.11.2012 21:52)Vladimír Polyster napsal(a):  Tmavé dílo se nedoporučuje nechávat v plodišti nejen z důvodů hygienických ale také, lépe řečeno hlavně proto, že košilky buňku zmenšují a včelař pak má místo včel mouchy.
Myslím, že buňky 4,9 mm jsou vhodné pro druhy včel, které si staví i divočinu s tímto rozměrem.

K tomu co vím: Všechna plemena naší včely medonosné staví pro chov dělničího plodu menší buňky, a to o velikosti cca 4,9 mm, menší než jsou běžné na průmyslově vyráběných mezistěnách s buňkami 5,4 mm. Velmi zajímavé je, že více než 100 let člověk dává včelám mezistěny s většími buňkami, a ony je tak staví, přestože přirozené pro ně jsou buňky o trochu menší (4,9 mm). Vzniklo to se záměrem, že větší včela je lepší včela a donese více medu...
Plodováním se buňka zmenšuje nejrychleji od svého dna, protože tam larva zanechává výkaly. Zmenšení síly stěn buňky, tedy její světlosti, zbytky kokonů není tak dramatické.

Příspěvek: #11

Cetla jsem v casopise "Moravská vcela", Leden 1937, Císlo 1, nekde ho mám, musím hledat, jak se vcelari ve 40tých letech snazily donutit vcelu stavet velké bunky, tak ze to potvrzuje teorii, ze velikost bunek byla na zacátku minulýho století mensí. Na rychlo obrázek z mého prispevku:



http://www.ig-dunklebiene.de/phpBB3/view...f=34&t=225

V casopise písou, ze vcely tenkrát bunky zvetsených plástú zmensovaly a bylo to k pláci se na ubohá vcelstva dívat. Teprve narkotizováním vcely byly prokázany první úspechy.
http://www.lilit.de/BIENEN/grosse_biene_...a_1937.pdf

Dnes se snazíme opacne, vcelu donutit stavet malou bunku. Na kanárských ostrovech mají africkou vcelu, která je mensí, Stephan z LaPalma sice tvrdí, ze se dá kazdá vcela na malou bunku prispúsobit, ale vcely plemena Kranka a Kampinoska, mají zatím dost problémy, si na plásty zvyknout, trochu lepsí situaci prokazuje "Landbiene" (jak se dá prelozit do Cestiny?).

---

(08.11.2012 21:37)LukasM napsal(a):  Jediné, co mi na tvrzení, že se zvýší teplota plodu, nesedí je to, že plod sám osobě není zdrojem tepla.

prominte kluci, neco jsem zkokotala, mysleno je, ze pri mensích bunkách dostaneme kompaktnejsí plod (25"video), který je tím pádem vcelstvem lépe vyhríván.

PetrM upravil 09.11.2012 8:29 tento příspěvek z důvodu: Nevkládejte velké obrázky, používejte malé náhledy. Obrázek přeuložen s náhledem. Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Citace opravena.

Příspěvek: #12

Rozměr buněk pro podmínky rozvoje VD a jeho destrukce má nevýznamný vliv. Prostě při množení a při žravosti, roztoč metr v ruce nemá._gp_

Příspěvek: #13

Timsen Resistantbees:

http://www.timsen.info/2012/06/12/kleine...mstellung/

Příspěvek: #14

Učil som sa, že vývoj včely od položenia vajíčka do jej narodenia trvá 21 dní. Po narodení včela pracuje v úli ďalších 21 dní na rôznych pozíciách s presne vymedzenými povinnosťami. Ďalších 21 dní pracuje ako zberateľka nektáru, aby zásobila rod, upracuje sa a zomiera. Najnovšie objavy však vyvracajú všetko to o čom si myslíme, že to s určitosťou vieme. Životné úlohy včelám určujú zohrievačky zaviečkovaných buniek dodávaním množstva inkubačnej teploty počas ich vývoja. Teplo zvyšuje inteligenciu včiel a prázdne okienka v pláste ostávajú v záujme zvyšovania inteligencie včiel. Rozhorúčené včely sú v susedstve komôrok s larvami a kuklami a všetko je priestorovo usporiadané tak, aby sa komôrke s potomstvom dostávalo rovnomerne zvýšenej temperatúry. Zdrojom tepelnej energie robotníčok je pritom ich letové svalstvo, mihajú krídlami blízko pri tele, na mieste lietajú. Pretože je to pre ne nanajvýš vyčerpávajúca robota, najneskôr po pätnástich, dvadsiatich minútach ich vystrieda ďalšia vykurovačka. Niektoré z nich sa navyše pritláčajú hruďou na voskový poklop komôrky s larvou, aby jej dodali ešte viac tepla.

V prírode, rozmnožovanie roztočov vo včelstvách Apis cerana, je obmedzené zvyčajne na veľmi malý počet postavených trúdích buniek a len veľmi málo samičiek Varroa má šancu dokončiť svoj vývoj v malej bunke robotníc. Preto sa na prírodnom diele roztoče rozvíjajú na okrajoch plodového hniezda, kde sú larvy trúdov a aj najväčšie larvy robotníc, ktoré majú dlhšiu dobu vývoja, takže čas potrebný na reprodukciu roztočov je v týchto okrajových bunkách dostatočne dlhý na dosiahnutie ich pohlavnej dospelosti. To sú známe fakty potvrdené štúdiami o spolužití roztočov Varroa a Apis cerana. Apis mellifera nedokáže úspešne žiť s roztočmi Varroa, ktoré na jej plode robotníc produkujú životaschopné potomstvo v neudržateľnom množstve. Pseudo-efekt umelo zväčšených buniek robotníc na medzistienkach pôsobí v našich včelstvách na roztočov Varroa tak, že ich "vnímajú" ako bunky trúdie, alebo skôr ako nový zdroj potravy. V bunke trúdov je vždy viac rastového hormónu, ktorý nabáda roztoče Varroa klásť vajíčka do lariev trúdov. V bunkách robotníc Apis cerana je malé množstvo rastového hormónu, ktorý by lákal samičky roztočov Varroa klásť vajíčka do plodu robotníc na ich prírodnom diele. Veľkosť buniek robotníc Apis cerana je prirodzená. Apis mellifera žijúca na prírodnom diele stavia bunky robotníc do veľkosti, na ktorých žila do roku 1900, čo predstavuje hornú hranicu 4,9 mm prirodzenej veľkosti bunky robotnice, a táto veľkosť bunky je blízka bunkovej veľkosti robotnice Apis cerana v Kórei, Japonsku a na severozápadnom pobreží juhovýchodnej Ázie a tak môže dosiahnuť prirodzené ovládanie populácie roztočov, podobne ako Apis cerana. Na prirodzenej stavbe je vyššia hustota buniek v plodisku. Vyššia hustota buniek znamená, že včelstvo udrží v plodisku vyššiu stálu teplotu, čo spôsobí, že roztoče sa budú reprodukovať na okraji plodového hniezda. Zvýšením hustoty buniek robotníc (4,6-4,9 mm), získa včelstvo vyššiu stálu teplotu, ktorá má vplyv na rýchlejší vývojový cyklus plodu, takže je normálne, že čas vývoja robotníc sa skráti o 24 hodín. To je čas, ktorý znemožňuje roztočom ich ďalšie párenie, ktoré prebieha pod viečkom.

Příspěvek: #15

clánek "zvetsené vcely" casopis Vcela moravská 1937



http://www.lilit.de/BEE/zvetsene_vcely_morava_1937.pdf

co je pro nás pár miliónú evoluce?

Příspěvek: #16

(09.11.2012 0:29)Debora napsal(a):  Cetla jsem v casopise "Moravská vcela", Leden 1937, Císlo 1, nekde ho mám, musím hledat, jak se vcelari ve 40tých letech snazily donutit vcelu stavet velké bunky, tak ze to potvrzuje teorii, ze velikost bunek byla na zacátku minulýho století mensí.

To potvrzuje pouze snahu o řízenou velikost vylíhlích dělnic. Samotná přirozená velikost buněk byla a je závislá od několika faktorů. Nevím proč to tu p. Čermák nepřipomněl, ale dal dohromady několik informací a učinil pokusy, jak to tedy s velikostí buněk u volně stavěného díla je.

http://www.vcelarskenoviny.cz/vcelarska-...lastu.html

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thr...%284327%29

http://vigorbee.cz/files/stavbadila.pdf

Výpočet počtu buněk v xls - http://www.vcely.or.cz/files/bunky-plastu.xls

_gp_

Příspěvek: #17

velmi zajímavé pro vsechny, kterí uz nechtej hubit varroa.

Michael Bush: "So what we have is unnaturally large cells making unnaturally large bees. We will elaborate more on why and how on the page "Natural Cell Size". The short version is that with natural cell size we get control of the Varroa population and can finally keep our bees alive without all the treatments."


http://www.bushfarms.com/bees.htm

Příspěvek: #18

Gustamilián, dielo s veľkosťou buniek 4,9 mm, ešte k tomu postavené včelami na predlohe, nie je prirodzená stavba. Miešaš tu hrušky s jablkami. Tvoje otázky sú dávno zodpovedané na tomto fóre, len ty nepozorne čítaš. Prelistuj si vlákna, ktoré ťa zaujímajú a odpovede určite nájdeš. Ľahko by som ťa argumentami vyviedol z tvojich negatívnych postojov voči prírodnému včeláreniu, ale už ťa tu nejaký čas poznám a nemám chuť stále reagovať na tvoje donekonečna omieľané rovnaké otázky. Lepšie urobíš, keď budeš reagovať konštruktívne a svoje názory aj nejakou konkrétnou skúsenosťou z včelárenia na prírodnom diele podložíš. Ja priemyselné metódy včelárenia poznám, pretože som tým prešiel a dokázal by som kedykoľvek všeobecne uznávané postupy spochybniť, ale ty prírodné včelárenie spochybňuješ a pritom o ňom nevieš nič. Prial by som si viac tolerantných včelárov a menej pohodlných, pretože, kto vie čítať, je jasne vo výhode v hľadaní riešenia ako si dlhodobo udržať svoje BioAPI včelárstvo.

Příspěvek: #19

(09.11.2012 15:16)Debora napsal(a):  clánek "zvetsené vcely" casopis Vcela moravská 1937

Zajímavý článek, díky!
Z číselných údajů v něm zjišťuji, že u nás byly ve 30. letech min. stol. dělány pokusy extrémně zvětšit včely. Už v 19. stol. zjistili někteří experimentátoři - včelaři, že zvětšením buněk lze včely donutit odchovat v nich větší včely a naučit je velké buňky stavět, ale proti přirozeně stavěnému dílu včelou medonosnou s buňkami cca 4,9 - 5,0 mm zkoušeli, co jsou včely ochotné přijmout a došli k maximu asi 5,74 až 5,85 mm (Baudoux, Gontarski a další).
V článku ve Včele Moravské je popsán pokus o ještě větší buňky a to 6,4 mm. Autot (Baťha) popisuje, že včely buňky na mezistěnách různě přestavovaly a pokud je postavily, nechtěly do nich matky klást. Podařilo se to až po narkotizaci včel, usazení rojů na tyto mezistěny, dokonce přidáváním alkoholu do potravy a přidáním právě spářené matky, která dosud nekladla vajíčka...
Takové snahy byly v minulosti s cílem "ošálit" včely a získat větší a mnohem výkonnější včely. Vlastně zůstalo nám to dosud, jelikož se mezistěny běžně vyrábějí s buňkami kolem 5,4 mm. Dnes víme, že to není správná cesta a objevují se ve světě snahy jít zpět k přirozenosti včel, tedy buňkám, které stavěly po miliony let, tj.menším, cca 4,9 mm.

Příspěvek: #20

Tim popsal letosní zkusenosti se zavedením malých bunek pomocí umelých plástú Rover Garden 4,9 mm podle metodiky Stephana z Kanárských ostrovú:

Zitát Tim:

"Rúzná plemena matek se tvárila na malé bunky umelého plástu 4,9 mm Rover Garden rozlisne. Matka z kanárských ostrovú mela k umelým plastúm nejvetsí odpor. Mísená vcela (Kranka-Buckfast) a tmavá vcela (Kampinoska) delaly problémi jen tehdy, kdyz nekde v magazínu nasli místo stavet na divoko. Tento problém jsem vyresil pridáním trí normálních rámeckú, které jsem umístil na jeden týden mezi umelé plásty. Tak byli vcely donuceny behat po plástech Rover Garden a zvyknout si na ne. Po týdnu jsem odstranil normální rámecky a vcely prijali umelé plásty. Umelé plásty se nemusí potírat voskem, medem a lneným olejem, jak je to doporucováno. Múj zpúsob fungoval i tak. Samozrejme se nesmí zapomenout dostatecne krmit medem, nez si nazbírají zásoby.
Vcelstvo na umelých plástech jsem testoval, jestli dokáze stavet plásty s bunkou 4,9mm. Od jara do léta to nedokázali. Teprve az na konci léta zacali stavet malé bunky, coz bylo uz dost pozde. Dve vcelstva jsem zazimoval v magazínu zander s 9 plásty Rover Garden. Ostatní vcelstva jsem zazimována na normálních plástech v magazínech zander s nástavkem pro zásoby.
Nechám vcely na Rover Garden jen na zacátku a ponechám je stavet na divoko. Zmensené vcely staví malé bunky o velikosti mezi 4,6 az 5,1 mm. Samozrejme malé v plodu a vetsí na okraji a v medovníku.

Nikdo nemusí upenlive kopírovat zpúsob Stephana z kanárských ostrovú. Mohu doporucit metodiku Michaela Bushe."