Příspěvek: #1

Zdravím vás přátelé a přeji krásné předjaří.Jelikož jsem nováček na foru,tak doufám,že se dopracuji k nějakému výsledku.Měl bych zájem o základní zobrazení u nás používaných druhú úlú,které by se dalo použít při názorné prezentaci.Zatím jsem nic nenašel,tak třeba mi někdo poradí.Předem díky.Jaroslav

Příspěvek: #2

Mno tak to je složitější otázka.... dělení úlu zaleží na konstrukci, přístupu, na rozběrném díle, materialu.... síle stěn.... avětšinu najdeš v obrazcich na googlu....

klat, košnici, moravský universal, langhstroth, mednou kravu, hrnec, budečak........

Příspěvek: #3

V oblasti Čech ,Moravy a Slovenska žijí velmi zruční lidé .Takže úlů je nepřeberné množství a vyjmenovat vše v čem se zde včelařilo a doposud včelaří bude slušné množství a jen pokud se vyberou úly která se objevily na diskuzi tak to bude pěkná řádka.
Přesto bych se zmíníl o jednom poměrně hojně užívaném úle i když dnes už asi upadlého v zapomění.Ten úl se jmenoval Zdar.Byla to ležan s medníkem který se dal zčásti rozkládat ,měl poměrně velké letáky a to dokonce i u medníku proč to si netroufnu říct.Hojně užíván za první republiky.Mám k němu knihu z roku 1931 kde jsou na tehdejší dobu velice dobře zpracované informace včetně množství plodu v různých obdobích.Je velice zajímavé sledovat jak od té doby včelařství pokročilo.

Příspěvek: #4

Dovolím si oživit toto prastaré vlákno. Na odborných přednáškách jsem se setkal s tím, že přednášející nevěděl, jak vznikla Adamcova míra. Možná to jde dohledat na netu a je taky pravděpodobné, že ne (nevěřím, že by se věhlasný včelař nesnažil získat kvalitní informace).

A taky bych připomněl těm, kdo myslí, že Adamec, tedy míra 39x24 rovná se zadem přístupný úl Budečák, že se hluboce mýlí. Ten chaos a nevědomí je třeba tady - http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=50967&

Tak jak to bylo.
Adamec dobře znal úl Langstroth, tedy horem přístupný úl s oddělitelným dnem a libovolným počtem nástavků. Jenže taky znal českého včelaře, znal jak je ovlivněn německým živlem a jak je konzervativní. Taky znal místní včelu a věděl, že to bude těžký boj a že jinak než pomocí kompromisů k pokroku nedojde.

Nejběžněji používaný úl byla "Almárka", zadovák, téměř vždy dvoják (mimochodem tenkostěnný z pětičtvrtek = pět čtvrtí coulu) s už dokonale zapomenutou mírou 24x26 na 14 rámků, nad tím medníček s polorámky 24x13 a nad ním ještě vysoký medník normální míry, tedy 24x26. Píšu to tak jak jsme zvyklí, tedy první údaj je šíře krát výška, byla to míra úzkovysoká (nyní používáme míry jen širokonízké).
Mřížka šla zasunout mezi plodiště a polomedník a nebo mezi polomedník a medník normální míry a včelstva často plodovala ve vysokém i nízkém prostoru.
Úl měl ještě vychytávku, že sousední medníky šly propojit šoupátkem. Prostě ve vedlejším prostoru dvojáku se umístil oddělek, aby se hlavnímu vč "pustilo žilou" a plné rámky s nezralým medem se daly i se včelami nad oddělek, nad kterým byl ale pevný strop. Když to domyslíme, byl to celkem vymakaný úl. Ale k uzoufání malý i pro včelu tmavou, která se tu tehdy chovala.

Adamec, možná inspirován tím, že se včelstvům pro plodování nechával kromě vysokého plodiště ještě i polomedníček, pomyslně spojil vysoký rámek 24x26 + 24x13 a pootočil je o 90 stupňů. Tím vznikla širokonízká míra 39x24. Včelí mezeru, podle zkušeností s tehdy chovanou včelou, stanovil na 6 mm a proto mu vnitřek úlu vyšel 402 mm. Nahoře nad rámky se používal strůpek z prkének, na horních loučkách nic neleželo a tento strůpek byl opět oněch 6 mm nad rámky, pak byly rámky čisté a včely na nich nic nenastavovaly.

Adamec navrhnul úl horem přístupný a aby mohl být čtvercový, pak musel být na 11 rámků a proto byla pozdější ČSN pro BVD 402x402.

Podotýkám, že Adamec svůj úl představil v r. 1904 a prosadil roku 1905.

Proč se nedržel Langstrothu nevím. Není to ale těžké domyslet. Tušil, že jestli někoho přesvědčí, aby používal stropovák (Amerikán, jak se tehdy říkalo), věděl jistě, že konzervativní Čech a Moravan (a taky tu byla spousta Němců) určitě neopustí teplou stavbu, na jkterou byli všichni zvyklí ze zadováků a proto chtěl úl se čtvercovým půdorysem, aby na jednom dně ti konzervativní mohli včelařit na "teplo" a ti pokrokovější na "studeno". Asi. To si jen domýšlím, logicky to vyplývá.

A druhý důvod proč navrhnul a prosadil svojí míru byl nejspíš tento. Uvedu plochy rámků a celého díla i s loučkami, ten rozdíl daný loučkami je zanedbatelný a tak není podstatný. Mnozí budou asi překvapení.

jeden nástavek LG - 4,48 x 2,32 x 10 = 104

jeden nástavek A - 3,90 x 2,40 x 11 = 103

Adamec tedy přišel s úlem, který byl úplně stejný jako základní Langstroth, ale chytřejší díky čtvercovosti a použitelnosti na studenou ale i na teplou stavbu.

Možná mnozí nyní pochopí, proč jsem já Langu nepropadl, není k tomu žádný racionální důvod a v té souvislosti připomínám, že ratio = rozum. https://translate.google.cz/#cs/la/rozum

Příspěvek: #5

Adamec navrhl zavést tři míry s tím že se časem ukáže která se osvědčí.



Nakonec se ta jedna jediná správná odhlasovala.

(20.03.2016 1:53)tom.50 napsal(a):  Možná mnozí nyní pochopí, proč jsem já Langu nepropadl, není k tomu žádný racionální důvod...

Z jakého důvodu je rozumné když je rámek z každé strany o 3 cm kratší?
44,8 mám od začátku, proto mi to přijde normální, 39 a 44,8 jsem vedle sebe nikdy v praxi neporovnával.

Příspěvek: #6

Kdo nejde s Tomem, tomu chybí rozum.

Příspěvek: #7

No a teď si Tome vem, že já mám plodiště u Langa čtvercové - tedy pokud je to výhoda, já ji z hlediska včel nevidím, spíš včely oceňují dlouhou uličku - to je zákl.sociální jednotka včelstva (Ing.Veselý), čtverec je spíš výhodnýpro mě, a medníky mám na klasiku 10 rámků, protože pokud mám něco zvedat je to čtvercové, tak je to na draka. A ničí to zbytečně záda.
Taky jsem ještě neviděl, že by někdo zavedl bednu, přepravku atd se čtvercovým půdorysem.Pokud nebyl extra důvod.
Proč by to dělal, pokud kdy něco nosil v "teplých"? .-)

Nevím co kdo pořád má s tím čtvercem - kruh by byl odůvodnitelný pouze pokud by v úle bylo prostředí na všechny strany stejné.
A proč tedy nyní na jaře včely rozšiřují plod ve směru uličky a ne napříč do uliček????

Ukažte mi fotky teď na jaře jak jsou včely v úle - do kolečka nebo elipsy?

---

A v tom výpočtu máš Tome celkovou plochu. Já koukal kdysi jak puk, když mi přišel první Lang, že plocha mezistěny je přes velký vnější rozměr skoro stejná.

Tedy nástavek Langa má menší plástovou plochu jak BVD.

To navíc je tam dřevo, dneska když vezmu admcee a jiné do ruky, tak mám strrch s tím ťuknout, přijde mi to jako ze špejlí.

Příspěvek: #8

Celkovo tie miery vnimam tak ze je uplne jedno ktoru si kto zvoli. Este nikde som nepostrehol od niekoho ze by bol ten alebo onen ul radikalne lepsi. Jedine v com vidim vyznam rozmerov je hmotnost a pripadne manipulacia. Ak su v rozmeroch ulov rozdiely napr. 5cm a viac v tom zmysel dajme tomu ze vidim ale aby bol pre mna alebo vcely zavazny rozdiel v milimetroch tak to mi je az smiesne...
Ked budem vychadzat z toho ze vcely od pradavna zili v dutinach (tak ako my ludia v jaskyniach) tak je polemizovanie o rozmeroch uplne zbytocne.... niekomu staci mänsia jaskyna a niekomu väcsia. Pri vcelach ide aj tak iba o to aby mali kde plodovat a nosit zasoby. nizke nastavky treba napr. 2 vysoke iba jeden. je podla mna jedno v kolkych nadstavkoch dodrzim potrebnu plochu plastov.

Příspěvek: #9

(20.03.2016 1:53)tom.50 napsal(a):  ... Adamec tedy přišel s úlem, který byl úplně stejný jako základní Langstroth, ale chytřejší díky čtvercovosti a použitelnosti na studenou ale i na teplou stavbu.

Možná mnozí nyní pochopí, proč jsem já Langu nepropadl, není k tomu žádný racionální důvod a v té souvislosti připomínám, že ratio = rozum. https://translate.google.cz/#cs/la/rozum

Tome.50:
Jaké jsou Tvoje praktické zkušenosti s adamci i langstrothy?

Mám v provozu přes 8 let více než 50 langstrothů o výšce plodiště 232 mm a obdobný počet adamců s rámkem 3924. Moje "ratio" rozdíly mezi oběma typy rámků vnímá jako velké...

Příspěvek: #10

Kohoutovi děkuju že mi dal možnost zvědět i to, co jsem netušil a druhé půlce jeho tvrzení = otázky neumím rozumět. Prostě A neměl potřebu, v kontextu doby a při znalosti uvažování tehdejších včelařů a naprosto revoluční myšlenky širokonízké míry se držet LG když je plástovou plochu stejný.
No a čtvercovost je rozumná prostě proto, že lze na jednom dně pracovat na studeno i na teplo. Ono stačí něco vědět o americké včelel (Vlaška) a pak jke jasné, že k teplé stavbě není důvod. Úly s Vlaškou nemůžou stát nikdy vedle sebe, furt se rvou a vykrádají a tak se může k úlu vždy z boku.

Kaji. Máte sice pravdu to o té delší uličce. Ovšem ta nepatrná a jediná výhoda, kterou "ocení" vždy jen asi třetina včelstev, je tak zanedbatelná, že všechny ostatní výhody převažují. Vždy se za něco platí. Já kupříkladu neuměl nikdy poznat rozdíl mezi rozvojem či zimováním na teplo či studeno a tak, kvůli zádům a mojí pohodlnosti, která se v posledních letech u třicítky změnila na jedinou možnost včelařit (záda) nechápu, proč bych měl včelařit na stavbu studenou když mi chov Kraňky umožňuje mít úly těsně vedle sebe.

Takže, pohrdnu tím, co se tady osvědčilo a pořídím si něco jiného, co bylo vlastně zastaralé už v době Adamce jen proto, že je to americké? To bych tedy už šel raději do ruského úlu. Ten je chytřejší. A nebo slovenské míry B (i tvůrce Optimalu se držel té míry B) Když ale ono Langstroth zní tak americky a Lorenzo tak světově italsky, chápu. Jiný důvod není ROZUMNÝ.

A pane Brenter, proč vyrýváte? Já vám nic nenutím, jen jsme zažil dvě přednášky které se nedaly poslouchat kvůli hromadě kravin, co tam říkali a tak jsem chtěl jen dát na vědomí, z čeho a proč vznikla míra A. Vy si dělejte co chcete a jestli jste vědoucí, někdo třeba ne a třeba ho to zajímá a třeba shání informace když se rozhoduje jaký úl si pořídí.

Příspěvek: #11

(20.03.2016 10:38)tom.50 napsal(a):  Vy si dělejte co chcete a jestli jste vědoucí, někdo třeba ne a třeba ho to zajímá a třeba shání informace když se rozhoduje jaký úl si pořídí.

Samozřejmě se budu vždycky rozhodovat vlastní hlavou. Mě názor 39x24 už neovlivní.
Na druhou stranu jej ale nehaním a nevyzdvihuji Langa. To znamená pro ty "rozumné"
že se nesnažím nikoho přesvědčovat o jen té své pravdě.
A těch různých kravin už jsem také slyšel.

Příspěvek: #12

HOLLY: Dobrý jitro, Dave. Dokončil jsem tvůj překlad.
LISTER: Kdo je Kloister? Jsem to já?
HOLLY: Ano, Dave. Kočky tě prohlásili za svého Boha.
LISTER: Vida! Kluk z chudý rodiny si vede fakt dobře!
HOLLY: A tvůj plán koupit farmu na Fidži a provozovat tam podnik s koblihami a hot-dogy je obrazem jejich nebe.
LISTER: Cože?
HOLLY ukáže obrázek ze Svaté knihy, zobrazující vznešenou biblickou verzi LISTERA, stojící na vrcholu hory a čtoucí svitek černé kočce. HOLLY čte překlad knihy.
HOLLY: „A Kloister děl: „Hle, zavedu vás na Fušál a tam otevřeme chrám jídla, v němž budou párky, chutné koblížky a hojnost všemožných laskomin.“
Obrázky se mění. Zachycují párky, koblížky a Kloistera stojícího před pojízdným stánkem s dobrotami na pláži s palmami.
HOLLY: „Ba i malé sáčky s hořčicí. A obsluha nechť nosí čapky na znamení vznešenosti, ano, ačkoli budou z barevného kartonu a na vrcholku je bude zdobit roztomilý šíp.“
LISTER: Stojí tam, co se stalo ostatním kočkám?
HOLLY: Svaté války. Tisíce let zuřil boj, Dave, mezi dvěma klikami.
LISTER: Jakejma klikama?
HOLLY: Mezi přívrženci červených čapek a přesvědčenými modročapkáři.
Další obrázek ukazuje svaté války. Stojí proti sobě dva šiky kočičích lidí. Jedna strana má červenou kartonovou čepici s šípem, druhá modrou.
LISTER: Chceš říct, že válčili kvůli tomu, jestli budou čapky v bistru červený nebo modrý?
HOLLY: Ano. Většina z nich v těchto bojích zahynula. To je pitomost, co?
LISTER: Neděláš si srandu? Měly bejt zelený.

Příspěvek: #13

Tom.50 miluje konfrontaci a toto je pro ni ideální vlákno. Vůbec nechápu,jak mohl tak dlouho bez VF vydržet. Nebyl tou dobou náhodou aktivní na paraelních fórech nějaký Jerry.49 ?

Příspěvek: #14

Vrátím se ke vzniku Adamcova rámku. O tom, že vznikl složením již dříve používaných rámků a jejich otočením o 90° vím dlouho, ale zrovna dnes jsem si uvědomil, otočení díla o 90° asi není možné. Včelí buňka je orientována špičkou na horu a dolů, otočením o 90° je na hoře a dole plocha. Mírné sklonění včely zvládají, ale toto je moc. Pokos jsem nikdy nedělal, má s tím někdo vlastní zkušenost?

Příspěvek: #15

Včelky si ví rady.A věř,že to tak bylo.Někde jsem četl korespondenci mezi p. Adamcem a p. Švarcem.
Jinak by nepřesvědčil včelaře.Museli by hned zrušit jedny a začít vše od začátku.To by asi nebylo proveditelné.
Tak jak si včela z dělničí buňky udělá trubčí nebo matečník,tak si pomůže.
V té době též vznikl Budečák.
A ještě vysvětlení k těm almárkám:Tam byla dokonce v pozdější době úprava,dva rámky 39 x 24 na stojato. F.V.

Příspěvek: #16

(20.03.2016 19:42)lubano napsal(a):  ... Včelí buňka je orientována špičkou na horu a dolů, otočením o 90° je na hoře a dole plocha. Mírné sklonění včely zvládají, ale toto je moc. Pokos jsem nikdy nedělal, má s tím někdo vlastní zkušenost?

Nevadí jim to.
V oplodňáčkách jsem míval startovací proužek mezistěny - z odřezků. Dost často byl uříznutý "špatně" - tedy právě pootočený o 90 st. Včely ve "špatně" orientované stavbě pokračovaly i pod startovacím proužkem - nedělaly žádný přechod ke "správné" orientaci.

Příspěvek: #17

Při osazování minioptimalů otáčím rámky o 90 stupňů už léta a nikdy jsem žádný negativní vliv nezjistil. Zdraví J. K.

Příspěvek: #18

Mám odřezky z boku MS a z lakoty je používám jako startovací pásku a v duchu se včelím omlouvám. Ale ony začnou podle MS a pak to nějak otočí. A stejně tak tu stavbu z více pásků spojí.

Příspěvek: #19

(20.03.2016 19:42)lubano napsal(a):  Vrátím se ke vzniku Adamcova rámku. O tom, že vznikl složením již dříve používaných rámků a jejich otočením o 90° vím dlouho, ale zrovna dnes jsem si uvědomil, otočení díla o 90° asi není možné.

Patrně jste v mém příspěvku přehlédl slůvko pomyslně v souvislosti: pomyslně pootočil o 90 stupňů.

Nemyslím, že by od rámečků almárky odřezal ouška, spojil velký s malým a nějak je bez oušek položil do úlu nového.

Příspěvek: #20

Zásadní otázkou je proč naši předci z ideálního tvaru pro včely přešli na blbý. Tedy obdélník naležato.
Začínal jsem v tzv. almárkách, rozměr byl asi trochu větší myslím 24*18, plodiště 3 rámky(v dnešní terminologii nástavky) a jeden medník. Když se nedalo okénko tak 13 "rámků".
Na kraňku už byly trochu malé, ale výborně se v tom množilo, měl jsem k tomu sekce, zvažoval jsem že v tom pojedu dál a bude to takový miniplus na množení.
Ideální až na ten malý prostor, vždycky jsem přemýšlel že vyříznu nahoře díru aby bylo možné dát ještě nástavek. Poslední včely v tom byly do melecitozy 2002/3.

Z pohledu včel se včelaři v 1904 vydali na blbou cestu, ze svislé na vodorovnou.

Pokud, tak to chtělo čtverec. U nás se používá něco po Němcích, asi tak 28*28, myslel jsem že je to malé, ale má to snad větší mezistěnu jak Adamec.