Příspěvek: #1

Zdravím,
předem se omlouvám, jestli zakládám duplicitní téma, ale podobný dotaz jsem nenašel.

Mám na stromě roj, místo je nepřístupné, výška cca 10-12m. Je nějaký osvědčený způsob, jak roj nalákat?
Nainstaloval jsem zhruba do půlky stromu (cca. 5 m pod rojem) bedýnku s jednou souší a jedním plástem se zásobami, ale myslím, že se to míjí účinkem.
Někde jsem se dočetl, že jako lákadlo se dají použít rozdrcení trubci. Měl jsem nějakou zakladenou trubčinu, tak jsem jich pár rozetřel na horní loučky rámků, ale nevypadá to, že by to s nima nějak hnulo.
Vyrojily se včera dopoledne a zatím drží na jednom místě.
Díky za rady a názory.

Příspěvek: #2

Hadici s vodou a nalákat je gravitacííí....

Příspěvek: #3

Ve tvém případě bych udělal to samé, do blízkosti roje nabídl úl či bedýnku a doufal, že je to nadchne. Pokud se tak nestane a ty nejsi zrovna horolezec, který by bez obtíží vylezl i do takové výše, tak bych asi čekal a sledoval, zda roj nepřelétne a neusadí se blíže. Vždy je lepší učinit opatření včas a prohlédnou včelky, než pak sbírat roje po stromech.

---

Vidíš, Milan má dobrý nápad, pokud je to jen neosprchuje, tak by to mohlo fungovat.

Příspěvek: #4

Skús k nemu dostať plást s otvoreným plodom, napr. zavesho na lano , lanko, špagát........a ten prehoď cez konár poblíž roja, roj presadne na plást a ten pomocou toho špagáta spustíš dole a osadíš do rojáka, podobný návod bol publikovaný v časopise Včelár, číslo si nepametám

Příspěvek: #5

Tak jak radí Rasťo, ale s menší obměnou nepřehazovat lanko/provázek přes větev, ale dostatečně dlouhou tyč, navázat i několik tyčí k sobě, na konci s očkem, ze silnějšího drátu místo kladky, na provlečení provázku s uvázaným rámkem a takhle to jde dostat úplně k roji. Mám vyzkoušené.

Příspěvek: #6

no niečo podobné som zažil..... dve dlhé palice s vrecom na konci. Sadli asi 1/2 stromu výška mohla byť tých 10-12m. Roj neveľký ale bola ho škoda. Trvalo to neskutočne dlho, ale roj nám pomohol, tým že si presadol o jednu úroveň vetiev nižšie. To už sme mohli demontovať jednu palicu. Síce sa nám podarilo len zhodiť dole, ale mal šťastie tak poslušne konečne po 10 dňoch na daždi sa dostal k svojej vytúženej dutine/rojnici.
Teraz je to jedna z lepších mojích rodín.

PS: Len dávaj pozor aby ti včeli neuleteli

Příspěvek: #7

Je otázka, jestli to stojí za to.
Myslím tím ty potenciálně zlámané nohy a případný život na vozíku. Pokud je nedostupný, dělám jen báj báj, máj frend.
Přilétne jiný.
iRP

Příspěvek: #8

Děkuji za odpovědi.
Nahoru určitě nepolezu, nejsem sebevrah, ale zkusím nějakou tyč a uvidíme.

Příspěvek: #9

Myslím si, že nalákať roje do pripraveného úľa alebo na výhodné miesto, kde si sklepneme rovno do rojnici je ťažké.Asi pred 6-timi rokmi som si chcel pripraviť lákadlo na roje, využitím vyradených matiek vkkladaných do liehu. Teraz som si naň spomenul a na javore klene som potrel ním tri listy na troch vetvičkách blízo pri sebe. Vyleteli dva roje a kyždý sadol inde.

Potom som zabsdal včely, ktoré obletujú okolo miesta natretých listov, počet včiel narastal, až odrazu začali sadať na vetvičku a vytvorili tak 3/4 kilový rojík, bez matky. Vetvičku som odstrihol a včely striasol na nábeh slabého včelstva. Potom ešte dvakrát včely vytvorili strapce tzv. "stratené" včely na miestach potretých liehom. Stratené včely často vznikajú pri rojení, jednoducho nevediia kam patria.

To by znamenalo, že naozaj môžeme získať "elixír", ktorý láka včely si sadnúť tam kde by sme chceli, lenže roj to je zvláštny fenomén, ktorý nechce rešpektovať naše želania.

Příspěvek: #10

ešte jedna rada za groš: Ak ste zobrali roj z vetvy na ktorú si sadol a chvíľu pobudol, tak je vhodne po striasení túto vetvu priblížiť k miestu s voľne prístupnou vystrojenou rojnicou.

Příspěvek: #11

Dobrý deň,

rád by som sa opýtal, ako maximálne dlho môže roj vydržať na strome. Sledoval som jeden roj, ktorý bol zavesený na strome v nedostupnej výške 5 dní. Znamená to, že nenašiel vhodné miesto, alebo nemal matku ?

Dík

B.,

Příspěvek: #12

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět.Stalose že roj byl po půlhodině v trapu ale taky že se na stromě zabydlel a začal si tam budovat obydlí.Dost záleží na počasí při chladnu může sedět i několik dní v teplém počasí jsou to spíše desítky minut někdy pár hodin.Nelze tedy spoléhet že roj počká až budeme mít čas lépe je co nejdříve po usazení šup sním do bedny.

Příspěvek: #13

V tématu Rojochyty jsem před pár dny položil otázku na zkušenosti s feromonovými pastami na lapání rojů. Nějak to zapadlo. Ale při přibližování rojů z míst, kam neradno lézti, by se to také dalo využít, ne? Co myslíte? Jde o to, jak atraktivní by některá ta pasta byla ... Pak by to mohlo být teoreticky docela jednoduché ...
Jiří

Příspěvek: #14

(30.05.2013 13:05)Bohdan napsal(a):  Dobrý deň, rád by som sa opýtal, ako maximálne dlho môže roj vydržať na strome. Sledoval som jeden roj, ktorý bol zavesený na strome v nedostupnej výške 5 dní. Znamená to, že nenašiel vhodné miesto, alebo nemal matku ?Dík

Ak by roj nemal matku, aj keby si sadol na vetvu, po pár minútach by sa vrátil tam, odkiaľ vyletel, takže nie je to príčina. Ak si roj nenáde vhodné miesto, postaví si dielo tam kde si sadol a žije až do zimy alebo do času, kým ho silný dážď a vietor nezničí alebo neskončí bez zásob. Roj z dočasného miesta odlieta len vtzedy, ak moc nad rojom prevzala títajúca-spievajúca matka. Raz som striasol roj do slameného koša a postavil som ho nad úľ, kde som ho chcel umaestniť. Keď som sa vrátil z práce aby som ho striesol na nábeh, nevidel som z letáčika vyletovať včely, panovalo v ňom ticho, nuž bol prázdny, odletel z nepokojnou spievajúcou matkou. Len zaspieval aridiverči a zmizol za stromami.

Příspěvek: #15

No a teraz buďte múdri.

Urobil som oddelok pred 14 dňami (zobral som im aj matku do oddelku).
Včera som vytočil 20 kg medu a teraz toto.
Ten agát je suchý a v húštine.
No a teraz prišla búrka tak som to nechal na pokoji a ráno sa pôjdem na to pozrieť. A mám vážne podozrenie že to nieje môj roj.

Příspěvek: #16

Dnes som neplánovane rojil. Prišiel som na včelnici, ale už boli vo vzduchu. Mali to nasmerované do trnkového kríka. Keď som uvidel prvé klbko včiel, tak som im tam položil vystavanú súš z voľne položenej rojnice. A takto nastriedačku som tento roj zberal rovno do rojnice. Trocha mi nahrala fotka misana, ktorý im tiež podložil rámiky s medzistienkami. Ale ak som im dal súš na ňu sa zavesilo podstatne možno 10x viac včiel ako na medzistenu. Asi sa im na tie prázdne bunky lepšie zachytávalo.

Příspěvek: #17

Tak můj roj stále visí, ten týden na dešti jsem jim fakt nezáviděl. Už jsem zkusil vše možné i nemožné, jak je sundat, ale bez úspěchu, už to vzdávám. Poslední možnost, co mě napadla, bylo přehodit přes větev, kde roj sedí špagát a na něm bych k roji vytáhl rámeček s mladým plodem, ale je tam tolik větví, že to není reálné, tak už fakt nevím. Kdyby odletěly, tak je klid, ale když je denně vidím, tak mi to nedá a stále se snažím něco vymyslet, ale asi to neklapne.

Příspěvek: #18

(02.06.2013 20:44)misan napsal(a):  No a teraz buďte múdri.

Ja som urobil malý roják na 5 rámikov (dal som tam medzistienky) a oprel som ho o ten chumáč. Je to vo výške asi 5 metrov. Použil som dve nadpojené teleskopické tyče.
Stále prší a už je tam ten roj tretí deň.
Keby ten strom stal na voľnom priestranstve, tak by som ho zrezal, je suchý, ale je v takej húštine, že by ani nespadol.

Příspěvek: #19

Pri zberaní roja z neprístupného miesta, tak si pomôžem rojnicou (je to rojnica na 5 plástov vyhotovená z 0,3 mm hrubého Al plechu) s dvomi súšami, ktorú pripevním na 6 m drevenú tyč a vyzdvihnem k sediacemu roju.

1. ak som pri rojení, počkám chvíľu a ak začne sadať, tak mu ponúknem na tyči rojnicu, žiaden roj nikdy moju pomoc neohrdil a sadol rovno do nej, zložiť rojnicu z tejto výšky s rojom dá zabrať.
2. ak roj už sedí a je vyššie nad zemou, rojnicu vyzdvihnem k nemu a buchnem ňou do roja, včely sa rozletia, ale sadajú do otvoru rojnice (25X10 cm) na kratšej strane, vždy to dobre dopadne. Je to len otázkou šikovnosti jedinca.
3. včera vyletel roj (bol som pri tom), roj už sadal na javor klen, vysoký asi 5 m, keď sa spustil lejak, schoval som sa a keď dážď doznel, išiel som ho skontrolovať, sedel na javore, ale na troch miestach, jeden väčší a dva menšie, tieto nemali snahu sa spojiť s jeho základom, väčšina včiel sedela tak dva M nad zemou a dva menšie v 4 a 5 m výške. Rojnicu na tyči som prisunul k roju, ktorý bol najnižšie a druhou tyčou som včely postupne na troch miestach úderom na konár včely zrazil, najnižší sedel aj na kmeni, tam som musel včely stierať tenkým koncom tyči. To som musel urobiť viackrát, ale nakoniec včely sa usadili do rojnici.

Popísal som to trochu obšírne preto, aby ste pochopili, že to ide, pokiaľ máme dosah k roju pomocou tyči ich rozrušiť, ak by som k roju nedosiahol (v blízkosti mám 15-20 m agáty), tak agát podpílim aby padal s menšou rýchlosťou a rýchlo im podám rojnicu, ešte lepšie je použiť slamenný kôš. Nuž človek musí byť vynaliezavý aby si pomohol, no "najlepšie" sú roje, ktoré sadajú na kry alebo na konár stromu, takéto roje striasam na zem hákom, ktorý mám vždy poruke,na zemi mám vždy rojnicu. Je to jednoduché a rýchle.

Příspěvek: #20

(04.06.2013 18:58)Ondřej Bartošik napsal(a):  Tak můj roj stále visí, ten týden na dešti jsem jim fakt nezáviděl. Už jsem zkusil vše možné i nemožné, jak je sundat, ale bez úspěchu, už to vzdávám. Poslední možnost, co mě napadla, bylo přehodit přes větev, kde roj sedí špagát a na něm bych k roji vytáhl rámeček s mladým plodem, ale je tam tolik větví, že to není reálné, tak už fakt nevím. Kdyby odletěly, tak je klid, ale když je denně vidím, tak mi to nedá a stále se snažím něco vymyslet, ale asi to neklapne.

Já jednou využil známého, který má výsuvný žebřík na kolech, ale samozřejmě záleží na možnosti příjezdu na místo. Ale deseti metrovej žebřík snad není nic nemožného a eventuelně naříznout větev, aby se sklonila o 2 m níž není bez šance.