Příspěvek: #1

ještě jeden dotaz.. nevim kam kam bych to napsal a jine vhodne tema sem nenašel tak to kdyžtak přesuňte.... Jak usadit rok kterej se zabydlel v budově?? A teď je nejspíš v nějaké dutině mezi stropem a podlahou. Někde sem čet že v myslim snad v rusku to dělaj tak že pod včely daj prázdnej úl a ony se do něj přemísti když jim v dutině dojde místo. Máte s tímto někdo nějakou zkušenost??

Příspěvek: #2

Abych to ještě upřesnil... včeli se nám nechtějí likvidovat byla by to škoda... a nechceme ničit podlahu ani strop.... stačilo by třeba pod ně dát nástavek mezistěn a na ně položit misku s medem... a zavřít to víkem a pak čekat jestli přeletěj.. nemáte někdo s tímto zkušenost?? jak dostat takovíto roj??

Příspěvek: #3

Lukáš, ak roj z medzistropu nevyberieš, za tri roky ho zabije varoáza, ale dostať ho von bude istotne ťažké. Na diaľku je rada nemožná, kde je npr. vchod ku včelstvu,či je dom obydlení atď., jeho dosť a vôbec či to zato stojí.
Včely v žiadnom oprípade neprejdú zo svojho miesta do pripraveného úľa a taniera s medom (môžu ho len odnosiť). Včely plod neopustia, le ak ho dostaneš von pomocou repelentu a vytrvalému dymeniu do hniezda s tým, že nad včelami urobíš otvor a položíš nadeň debničku bez dna a so súšami.

Mám skúsenosť npr, z vyháňanie včelstva na čerpacej stanici, keď sa roj usadil v
v stojatej kovovej rúre väčšieho priemeru. Zvárači nedokole urobil zvar v hornej čast konštrukcii a roj sa stadiaľ nasťahoval do nej. Pár dní vyletovali, keď si starší pán- včelár urobil svoj plán na získanie roja. S pani vedúcou urobil dohodu a vybranie roja, tam kde mal roj letáč, pripevnil na kovovú rúru rojnicu so súšom a nízko nad zemou pojazdná dieľňa vypálila primeranú dieru. Do otvoru začal fúkať hustý dym, včely trochu odolávali, ale postupne sa roj preťahoval a na plásty v rojnici. No ale každý prípad je iný, tak ak Ti za to roj stojí, tak vymysli nejakú taktiku a napíš či sa Ti to podarilo. Anton

Příspěvek: #4

dopadlo to tak že sem si pujčil od instalatéra kameru a otvorem ji strčil dovnitř.... zjistil sem že v překladu byla dutá cihla taková ta dlouhá a bylo jich víc vedle sebe a byli prošpikovaný drátama a okolo drátu byli mezery takže včely mohli vesele prolézat z jedné do druhé.... musel by se rozbít komplet celej strop.. tak přijel pan deratizer a zapěnil je nějakou pěnou..... udělal 6 otvorů nastříkal pěnu... se včelkama je amen

P.S. : docela sem koukal jak byl pan likvidator rychlej... vatahnul teploměr na dálku změřil strop na různejch místech na stropě si naznačil barevnou křídou 6 míst.... na těch místech vrtal.....

Příspěvek: #5

(23.05.2011 14:09)Anton Turčáni napsal(a):  Mám skúsenosť npr, z vyháňanie včelstva na čerpacej stanici, keď sa roj usadil v
v stojatej kovovej rúre väčšieho priemeru. Zvárači nedokole urobil zvar v hornej čast konštrukcii a roj sa stadiaľ nasťahoval do nej. Pár dní vyletovali, keď si starší pán- včelár urobil svoj plán na získanie roja. S pani vedúcou urobil dohodu a vybranie roja, tam kde mal roj letáč, pripevnil na kovovú rúru rojnicu so súšom a nízko nad zemou pojazdná dieľňa vypálila primeranú dieru.

Tak to je opravdu dobrý fór.
Kvúli pár včelám běhat se švajskou po benzínce. ... Ještě by bylo zajímavé zjistit, zda ten co pálil měl platné oprávnění, zda byl zaměstnancem benzínky. Pokud ano, jakým právem na to šáhnul a pokud ne, zda absolvoval patříčná povinná školení. Zda nájemce benzínky v souladu se Z NR-SR 314/2001 Z.z. a V MV-SR 121/2002 Z.z. podle aktuálního vzoru uvedeného v příloze č.1 vypsal patřičné ,,Povolenie,, ( a ve které zóně se tato činnost vúbec vykonávala),... tím vzal na sebe zodpovědnost za veškeré možné prúsery které tam mohly nastat. Takovéto partyzány zbožňuju.
Také by stálo za otázku jakým zpúsobem je školil jejich TPO/ABT a zda s ním vúbec konzultují než začnou dělat podobné koniny. A jsem si naprosto jist, že personál se proti takovýmto akcím vycepovat dá....

Příspěvek: #6

(23.05.2011 14:09)Anton Turčáni napsal(a):  Lukáš, ak roj z medzistropu nevyberieš, za tri roky ho zabije varoáza, ale dostať ho von bude istotne ťažké. Na diaľku je rada nemožná, kde je npr. vchod ku včelstvu,či je dom obydlení atď., jeho dosť a vôbec či to zato stojí.
Včely v žiadnom oprípade neprejdú zo svojho miesta do pripraveného úľa a taniera s medom (môžu ho len odnosiť). Včely plod neopustia, le ak ho dostaneš von pomocou repelentu a vytrvalému dymeniu do hniezda s tým, že nad včelami urobíš otvor a položíš nadeň debničku bez dna a so súšami.

Mám skúsenosť npr, z vyháňanie včelstva na čerpacej stanici, keď sa roj usadil v
v stojatej kovovej rúre väčšieho priemeru. Zvárači nedokole urobil zvar v hornej čast konštrukcii a roj sa stadiaľ nasťahoval do nej. Pár dní vyletovali, keď si starší pán- včelár urobil svoj plán na získanie roja. S pani vedúcou urobil dohodu a vybranie roja, tam kde mal roj letáč, pripevnil na kovovú rúru rojnicu so súšom a nízko nad zemou pojazdná dieľňa vypálila primeranú dieru. Do otvoru začal fúkať hustý dym, včely trochu odolávali, ale postupne sa roj preťahoval a na plásty v rojnici. No ale každý prípad je iný, tak ak Ti za to roj stojí, tak vymysli nejakú taktiku a napíš či sa Ti to podarilo. Anton

Ahoj Anton, nevím, jak jsi přišel na to, že po třech letech zahubí volně žijící včelstvo varáza. To, že včely nepřežjí bez léčení (chemie) je lež podporovaná výrbci léčiv.

Příspěvek: #7

Dušane, trochu bych se Antona zastal. Ono je to jak kdy. A podle momentální situace a kondice a vlastností včelstva. Některá si vedou překvapivě dobře, jiná jsou varroasensitivní a roztoče doslova nasávají ... Ale v podstatě o těch volně žijících víme pramálo ... Takže může ho zahubit, ale nemusí. Pravděpodobnější by asi ale za současné situace byla první varianta ... Každopádně by to bylo zajímavé sledovat ...

Příspěvek: #8

Ty tři roky jsou počítány u naprosto zdravého včelstva které je nově invadováno. Někdy k likvidaci včelstva roztoči ty tři roky ani nepotřebují. Záleží na výživě, odolnosti včelstva, jeho zdravotním stavu, invazním tlaku parazita a viróz, kvalitě ošetřování.... To není výmysl výrobců léčiv. To prokazují výzkumy, statistiky i zkušenosti včelařů. Ta "chemická léčiva" tak lukrativní pro jejich výrobce zase nejsou.

Příspěvek: #9

Přesně jak píše Josef. Zejména u včelstva, které vlastně není nijak "opečováváno" je velmi pravděpodobné, že to neustojí. A pokud se připojí virózy, pak to jde rychle. Někdy je úl prázdný už na podzim, když se to rozjede pořádně na počátku léta ... Zimní generace je tak poškozena, že nemá šanci ... Takže rok - dva ... Zajímavě o tom mluvil B. Gruna na letošním lednovém setkání VMS v Brně. Možná že letošní rok nám to docela dobře ukáže i u našich "opečovávaných" včelstev. Ale to už je vlastně jiné téma ...

Příspěvek: #10

.... nevím, je to asi jen můj názor, ale myslím si, že silné včelstvo s dobrým čistícím pudem nebude tak zranitelné jak si myslíte. Neříkám ani, že léčiva jsou super lukrativní. Jen si myslím, že věnuje-li se někdo vývoji konkrétního preparátu, který nám všem opravdu, ale opravdu velmi pomáhá, bude se snažit výsledy své práce prodat. Omlovám se také, že jsem obvinil výrobce ze lži. Nic lepšího, než ony preparáty na našem trhu není a právě v tom je ten problém. Bude-li v budoucnu na výběr z různých stejně kvaltních léčiv a bude-li to veterina tolerovat, tak bude fajn si vybrat.

Příspěvek: #11

Nic proti tomu, Dušane, jsou i silná a zdravá včelstva s velmi dobrým hygienickým chováním, která jsou jistě mnohem odolnější než jiná, ale tohle je spíš akademická debata, protože ono je to vždy o nějakém konkrétním včelstvu. Tam se to dá sledovat. I když pokud je včelstvo někde v podkrovní mezeře ve zdi nebo v podlaze a pod, tak stejně toho o jeho stavu moc, žel, nevíme ... . S těmi preparáty je to opravdu u nás problém, ale odkazuji na výsledky nedávných experimentů Z. Klímy, A. Přidala a spolupracovníků, kteří prokázali, že KM a ošetření pomocí dlouhodobých odpařovačů (a zejména MG) má srovnatelnou účinnost jako syntetické preparáty (viz MV). To vůbec nemluvím o problémech s registrací acrinathrinu a fluvalinátu, o residuích, resistenci a tak. Dlouhé prsty pana Kohosi ovšem dokázaly ochránit monopol, takže ... etc. A až bude venku zázrak zvaný Formidol Forte, padneme všichni v úžasu asi na zadnici ... Ale to už jsme opravdu, ale opravdu v jiném tématu ... Takže bychom se do něj mohli přesunout ...

Příspěvek: #12

Ahoj,
přes silnici naproti ve starejm mlejně se ve stropní dutině usazuje každý rok roj. Podotýkám nikdy nepřežije zimu - to k tématu VD.
Na konci dubna přišla stařekna ze mlejna, že jim tam přes dvůr před chvilkou letěl roj. Šel jsem na jisto, už tam byly.
Protože tam byly chviličku a tudíž žádný plod a zásoby, tak jsem si říkal zkusím je vylákat na otevřený plod. Dal jsem do rojáčku jeden plást s otevřenym plodem, další se zásobama a jednu souš. Rojáček jsem přivázal na štafle těsně vedle jejich díry ve zdi. Ani si toho nevšímaly. Tak jsem zkoušel nějaké včely chytat a dávat na plodový rámek. Některé ihned uletěly, jiné chvilku zůstaly. Pak jsem jim dal dvě hodiny klid.
Nenalákal jsem je. Dýl jsem již nemohl čekat abych si nezlikvidoval ten plodový plást.

Ještě k tématu, jak dlouho vydrží divoce žející včely bez léčení proti VD.
Na druhém konci vesnice se v neobydleném domě taky ve strope každoročně usazoval roj a taky zimu nikdy nepřežil. Tam to ale už dnes maji chalupáři a přestavujou.

Jak takový roj likvidovaT??
Uvědomte si, že bez souhlasu majitele, nesmíte na oplocený pozemek ani vstoupit, natož tam něco dělat. Jedině to můžete nahlásit veterině.
Naproti ve mlejně stařečkové nejsou majitelé. Ti bydlej někde v Liberci a já je neznám a stařečkové mě souhlas k zadělání vletových otvoru ( je jich několik) nedaj.

Honza

Příspěvek: #13

A čo tak vyklčovať celý les? Vieš čo je tam uletených rojov?

(Chabý pokus o vtip.....)

So včelami neprežije ani VD a dielo "spracujú" myši či iné živočíchy. Ale pokiaľ by si dokázal že je to Tvoj roj, majiteľ by Ti mal umožniť jeho zber.

Příspěvek: #14

Mezi stropem a podlahou na opuštěném místě stavení se nám usadil roj. Nedalo mi to a zkusil jsem to trošku prozkoumat. Vzal jsem motorovku a vyřezal v podlaze otvor.



Byla tam krasná přírodní stavba, škoda ji ničit. Dům čeká rekonstrukce, tak k tomu stejně jednou dojde. Rozhodl jsem se, že je zkusím usadit do nástavků a třeba využiji potenciálu pro rychlejší rozvoj oddělků. Nařezal jsem prkno kousek od místa vletového otvoru a výpáčil ven.



Plásty i z deskou jsem usadil do nástavku. Pod plásty byly další , které popadané na sobě.Ty jsem pak postupně vsazoval mezi dva nadrátkované rámky a usadil do dalšího nástavku. Nástavek jsem posadil na otvor v podlaze, na něj dal nástavek z mezistěnami a jedním plodovým a na něj pak nástavek s vyříznutým prknem a stavbou co byla na něj přilepená.



Přidal jsem sklenici s cukrem a jsem zvědav jak si včelky povedou, ale byla to síla.

Příspěvek: #15

Tenhle přípěvek není za jeden bod, ale.... za sto bodou. Budeš přemýšlet, jak je usadit na "normální" místo, tedy na včelnici, nebo je ponecháš na místě? Kolik jich ještě zůstalo v původní dutině? A mají snahu se přesunout k hnízdu, tedy za matkou?
iRP

Příspěvek: #16

Chci ho časem usadit na včelnici, ale na tomto místě tak můžu využít potenciálu všech včel včetně létavek. Matku jsem ani v tom fofru nenašel, uvidíme příště jestli budou naraženy matečníky.Myslím,že tam pod podlahou ještě hodně plástů zůstalo, pak už jsem neměl moc času to kontrolovat. Můžu dávat průběžně vědět jak to tam vypadá.

Příspěvek: #17

To určitě dej!

Příspěvek: #18

Tak jsem se včera vrátil z chalupy. Po týdenní kontrole jsem zjistil, že mají naražené matečníky, někde jsem udělal chybu. Asi jsem při manipulaci někde zamačknul matku.



Včely visely pod deskou a do stavby se jim moc nechtělo, tak jsem zkusil dát desku dát dolů zpět do podlahy ,ale pootočenou o 90 stupňů. Nad ní jsem poskládal původní vylámané plásty s plodem do dvou nástavků nad sebe a doplnil mezistěnami a přidal cukerný roztok.l



Potřeboval bych docílit toho, aby včelky přešly z původní desky na nové dílo, ale zatím se mi to moc nedaří. Také nevím, zda ponechání matečníku v tuto dobu je zrovna dobré řešení. Jestli by nebylo šťastnější, včely posmetat do rojáku a posilnit oddělky. NO uvidíme příště , jak na tom budou.

Tak to vypadá dole po akci.

Příspěvek: #19

Matku jsi přimáčknout nemusel, klidně mohla jít, jak my říkáme "na pivo". To je stav, kdy tam matka sice je, ale není tam, kde ji očekáváš. No a nemusela se vrátit.
Matečník ponechat, ještě je na vývin, oplodnění a rozkladení mladé času dost. I když valem ubývá. Pokud Ti nestaví tam, kde potřebuješ, je nutné odříznout kus plástu s plodem, ten opatrně vložit do rámku a provázky (např. sisal) řádně upevnit. Včely si pak takovou souš přistaví k rámku, že to na prvý pohled nejde ani poznat. Takto upravených několik plástů dej do nástavku a prozebruj mezistěnami. Pojedou jak saxi, uvidíš sám. Jo a pokud není snůška - krmit. Bez toho stavět nebudou, ani kdybys je pěkně poprosil.
iRP

Příspěvek: #20

Vážím si Vašich rad , díky moc.