Příspěvek: #41

Prosím o radu: donesl jsem si roj od včelaře u nás ve vsi. Jak dlouho ho mám věznit, než ho umístím na stanoviště. Roj to má na své místo, ze kterého se vyrojil cca 500m, nevrátí se létavky nebo tak něco nebo celý roj?

Příspěvek: #42

No ja letos usazoval svoje první roje a to jeste ten den co jsem je chytil. a žádný neuletěl

Příspěvek: #43

Pozde ale prece nejak jsem nestihal napsat driv jak to dopadlo stim rojem a oddelkem. Druhej den potom co jsem dal nad oddelek pres mrizku a noviny roj jsem roj rozebral ze bude snazsi na mezistanach maticku najit =) no a hned na prvni pohled jsem ji videl jak si to tam straduje pekne velka chlupata mlada maticka. Tak sem ji capnul do vychytky a mrknul do oddelku na kladouci starsi maticku jestli tam je nebo ne podle toho jestli si uz holky vybrali nastesti tam byla a hezky kladla tam jsem te rojove zatnul tipec. Vytahnul mrizku i noviny a bylo

Příspěvek: #44

Mám usazené tři roje. Dnes je to šestý den, tak jsem do nich nahlédl. Všude jsou matky a kladou, ale včely si staví matečníky, je to v pořádku? Mám je nechat provést výměny matek?
Děkuji za rady, Honza.

Příspěvek: #45

Najde se někdo, kdo by mi mohl napsat něco k tomuto mému, výše napsanému příspěvku, problému?
Je to normální jev, že u všech tří rojů probíhají "asi" výměny matek téměř ihned po usazení? V podstatě mají na jednom až dvou plástech asi tak 2-3 misky, celkem tedy 4-6 misek v roji, bez larvičky a bez kašičky. Jsou umístěny většinou u spodního okraje a uprostřed plástu.

Příspěvek: #46

Já tomu nerozumím: v prvním dotazu píšete o matečníkách, pak o miskách bez larviček ... Jsou to opravdu roje (ne oddělky?, mám pocit, že někdy se to tu zaměňuje ...)? Jsou se starou matkou? Je např. značená? Je možné, že roje se snaží nebo budou snažit vyměnit starou matku, aby do podletí měly dost lidu dělného od matky výkonnější ... Předloni jsem dostal v červnu nádherný oddělek s krásně kladoucí matkou, tu se ale setrvale včely snažily vyměnit. Bral jsem jim plásty s matečníky a dělal další oddělky, které v příštím roce (vloni) byly velmi dobré. Nechaly toho po dvou cyklech a šly do zimy v původní sestavě. Ale nakonec ji stejně vloni v květnu (!!!) vyměnily ... I jsem se jich ptal, protože to bylo v rozporu s příručkami, ale odpovědi jsem se nedočkal ... Nečtou nám, holky, nečtou ...

Příspěvek: #47

(10.06.2011 19:37)1j1j1j napsal(a):  Mám usazené tři roje. ....

A dal si ich na medzistienky alebo už vystavané plásty?

Příspěvek: #48

Jak dlouho má vlastně roj chuť stavět?? Nebo líp za jak dlouho po usazení přestane roj stavět?? Je nějký důvod který by mohl stavbu omezit nebo zcela zastavit jako třeba výpadek ve snůšce??

Příspěvek: #49

Zřejmě na to nebude vzoreček, což dokládá v příspěvku 78 z "Foto našich včelnic..." "1864"

Příspěvek: #50

Asi ne no... zřejmě včelky budou ve stavění náladový mě ty první taky stavěj krásně... a ty co sem sebral jako poslední tak ty mi připadaj jako kdyby vhlásily stávku... druhej roj kterej sem usadil tak ten po tom co sem ji dal flašku se sirupem začal stavět rychle jako japonci po zemětřesení... tak mě zajímalo jestli se to stavění dá nějak ovlivnit nebo ne... už sem uvažoval že bych v posledním roji zmáčknul matku a spojil je s druhejma a udělal z nich jedny silný ale nemám to srdce tu matku zmáčknout

Příspěvek: #51

(15.06.2011 16:50)Vojtech Langer napsal(a):  A dal si ich na medzistienky alebo už vystavané plásty?

Dal jsem je na mezistěny.

Příspěvek: #52

Tak to má byť. V minulosti som dal pár krát na vystavané plásty a silnejšie roje sa mi opätovne vyrojili. Tie čo boli na medzistenách, ostali. Tu je ťažko radiť. Možno genetika... zvýšený rojivý pud. Ťažko radiť, lebo je dôležitý priestor, znáška a samozrejme aj teplota okolia no a včelárove postupy.

Příspěvek: #53

(15.06.2011 8:25)1j1j1j napsal(a):  Najde se někdo, kdo by mi mohl napsat něco k tomuto mému, výše napsanému příspěvku, problému?
Je to normální jev, že u všech tří rojů probíhají "asi" výměny matek téměř ihned po usazení? V podstatě mají na jednom až dvou plástech asi tak 2-3 misky, celkem tedy 4-6 misek v roji, bez larvičky a bez kašičky. Jsou umístěny většinou u spodního okraje a uprostřed plástu.

Ja sa predsa ešte vrátim ku týmto komentárom, k prvému/ Honza asi začiatočník ešte nepozná všetky taje včiel, preto napísal, že na Ms našiel včely stavať matečníky. To je omyl, včely sa vždy aj keď nejdú robiť výmeny matiek postavia nie matečníky ale materské misky. To však neznamená, že sa včelstvo chystá vymeniť matky, je to len prejav-poistka včiel do budúcna, ak by ich raz potrebovali.

K druhému/ tu už hovorí o materských miskách, ale napriek tomu nejde o tiché výmeny matiek.
Je pravdou, že občas to stáva vtedy, keď v roji je staršia alebo nevhodná M a včelstvo ju chce vymeniť. No pri TV (pri skorých rojoch so starou matkou môže ísť i nové rojenie) včelstvo vždy najprv postaví Ms, matka kladie vajíčka, z ktorého sa vyliahnu včely a do toho vo včelstve musí začať predpríprava vo forme stavby trúdich buniek a ich zakladenie matkou. Včelstvo nikdy tento rituál neporuší, lebo musí zabezpečiť samcov na oplodnenie novej matky. Ešte pre začiatkom liahnutia trúdov, včely pripravia matke prvé materské kolísky-kolébky, do ktorých polož prvé vajíčko, o 2-3 dni ďalšie, celkove 3-5. Prvá matka sa liahne keď už prvé trúdy sa vyliahli, mladá M začne z páriacimi letmi na 5-10 deň, kedy sa obyčajne oplodní.

Tento rituál včelstva je geneticky daný, pretože včelstvo v prírode nemôže vedieť, či na oplodnenie matky v tom čase v dosahu letu mladej matky budú trúdy.
Takže ak si to dáme dokopy, v tvojom prípade nejde o TV matky, ale môže k tomu v budúcnosti dôjsť, človek nikdy nevie ako sa včelstvo ako celok rozhodne. Anton

Příspěvek: #54

(17.06.2011 8:49)Vojtech Langer napsal(a):  Tak to má byť. V minulosti som dal pár krát na vystavané plásty a silnejšie roje sa mi opätovne vyrojili. Tie čo boli na medzistenách, ostali. Tu je ťažko radiť. Možno genetika... zvýšený rojivý pud. Ťažko radiť, lebo je dôležitý priestor, znáška a samozrejme aj teplota okolia no a včelárove postupy.

Mám již málo praxe s usazováním rojů. Již několik ??? roků jsem to neprováděl. Ale co si pamatuji, roj je nutno usazovat vždy na mezistěny. Roj z počátku května dokáže vystavět plodiště plus nějaké ty mezistěny navíc. Čím je roj pozdější, např. červnový, tím dříve mu můžeme - někdy dokonce musíme přidat i vystavěné souše protože dříve pozbývá chuti (schopnosti) stavět. Možná by to mohl některý zkušený rojař rozvést.
JK

Příspěvek: #55

(17.06.2011 10:29)Josef Křapka napsal(a):  Čím je roj pozdější, např. červnový, tím dříve mu můžeme - někdy dokonce musíme přidat i vystavěné souše protože dříve pozbývá chuti...

Bral som v úvahu májový roj....

Jedna zaujímavosť: Keďže som nemal dostatok medzistienok, dal som aj dva pásiky (v podstate dva stavebné rámiky). Medzistienok si nevšímali, kým neboli vystavené tieto dva stavebné rámiky. Najprv som myslel na kvalitu vosku medzistienok, ale iné včelstvá na nich stavali bez problémov.

Příspěvek: #56

Ano, na to jsem zapoměl. Naši předkové dávali z důvodu šetrnosti pouze části mezistěn. Řezali je povětšinou šikmo přez roh. Vzpomínám si, že táta to tak dělal. Z jedné mezistěny připravil čtyři stavební rámky. To dělá ten nedostatek praxe nebo, že by opět zapracoval Alzheimer ??

Příspěvek: #57

Předevčírem se mi stala zajímavá věc. Vyletěl mi roj z medné krávy, usadil se ve výšce cca 12 metrů, tak jsem holkám řekl co blbnou a než jsem přišel s rojákem, začalo krápat a celý roj sletěl dolů a usadil se pod mednou krávou zespoda. Postupně se ztrácel až do rána, tehdy zespoda zůstaly asi tři hrsti včel, ve kterých ale nebyla matka, tak jsem je smetl na zem a teď tem sedí asi deset pohrobků. Dnes ještě občas poprchá. Pohledem dovnitř mi nepřipadá, že by nějaké ubyly. V MK jsem je usadil z roje cca přede dvěma měsíci. Uvnitř jsou plástve jen na horních loučkách s proužkem, z celkových cca 28, které jsou k dispozici, je cca 10 vystavených skoro po dno a další čtyři postupně do ztracena, je tam včel, že plástve skoro není vidět. Místa tedy mají podle mne dost a nevím, kam se hrnou a jak jim v rojení zabránit. Mám z boku pozorovací okénko přes celou délku, zadělávám jej polystyrenem, zespoda je síť a diagnostické dno.
Nemá prosím někdo zkušenost, jestli to může znamenat jen odložení rojení na lepší počasí, nebo jestli to nějakou dobu ještě vydrží?
Děkuji předem

Příspěvek: #58

(17.06.2011 10:29)Josef Křapka napsal(a):  Čím je roj pozdější, např. červnový, tím dříve mu můžeme - někdy dokonce musíme přidat i vystavěné souše protože dříve pozbývá chuti (schopnosti) stavět. Možná by to mohl některý zkušený rojař rozvést.
JK

Roje, ktorým včelár umele nebráni vyletieť z úľa (zbytočné rušenie materských buniek), vylietajú do konca mája, prípadne ešte v prvom júnovom týždni. V mojich podmienkach ešte dokážu rojové včely vystavať vložené Ms (úľ Slovenský, miery B) aj za pomoci včelára, ktorý prekladá krajné Ms za už vystavané. To len vtedy ak im podávame cukrový roztok, pretože včely stavajú len toľko plástov, čo im stačí na zásoby a plod. Takže v každom prípade ak nie ja znáška, treba pomôcť rojovým včelám cukrovým roztokom cukor:voda 1:1, ktorý podávame každý deň, aspoň 7-9 dní.

Roj v každom prípade patrí na Ms, tak ako v prírode, roj si musí svoje dielo vystavať, u včelár včely dostanú aj pomoc vo forme cukrových zásob.
Na mnohých stanovištiach v našich podmienkach a myslím tým i v česku sa vyrojí v čase keď znášky končia a prípadné ďalšie začnú s väčšou prestávkou, tak vtedy musí pomôcť včelár. Anton

Příspěvek: #59

Mám pátý den usazený roj, má již vystavěno skoro úplně celých 9 mezistěn 39x30 (nástavek mám na 11 plástů) a zároveň je velmi silně obsedá, matka klade, včely nosí sladinu. Mám jim přidat další, když už těch 9 mezistěn hodně obsedají a navečer jich je dost vyvěšeno v podmetu - průměr 20cm a 4 cm dolů? A nebo je raději dát do dvou nástavků nad sebe na pět a pět plástů?

Příspěvek: #60

Klidně na ně šoupni další nástavek s jedenácti mezistěnami, v tuto dobu je to bez problému, zachlazení nehrozí, je lepší ponechat více prostoru, roj se bude dynamicky rozvíjet.