Příspěvek: #81

Keď som mal dná tak, že bolo sito a pod ním hermeticky uzáver, napr, drevo, alebo šuflík vo vyfrézovanej dráždke, a neprechádzal tade vzduch, tak v úľoch od jesene do jari strašne vlhlo a nepomáhal ani priedyšný strop. Jednoducho spodok úľa musím mať na úrovni letáča, nie nižšie. Inak je tam plno vody a plesne.

Příspěvek: #82

"Hermetický" nemám na mysli ponorkové konštrukčné prvky. Voľne, do drážky zasunutá platňa materiálu, ničím nelepená, netesnená. Kondenz mrzol v letáčoch aj pred sto rokmi pri iných konštrukciách. Úlohou včelára bolo v zime sledovať a zavčasu vylámať ľad aby sa včelstvo neudusilo.

Příspěvek: #83

(17.08.2013 9:10)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Keď som mal dná tak, že bolo sito a pod ním hermeticky uzáver, napr, drevo, alebo šuflík vo vyfrézovanej dráždke, a neprechádzal tade vzduch, tak v úľoch od jesene do jari strašne vlhlo a nepomáhal ani priedyšný strop. Jednoducho spodok úľa musím mať na úrovni letáča, nie nižšie. Inak je tam plno vody a plesne.

Podobný problém som mal tiež,ale už sa vyriešil.Letáčové pätky som mal na niektorých úľoch rovné,takže pri daždoch vždy nejaká voda zatiekla cez letáč pod sito na šupel,kde samozrejme zostávala voda a plesne ako píšeš.Problém sa odstránil zošikmením letáča.

Příspěvek: #84

Mne voda nestekala. V úľoch bolo vlhko kvôli zlému vetraniu, ale to je problém, ktorý ma už netrápi. dôvod viem a už to mám vyriešené.

Příspěvek: #85

Jaroslav, ak to bolo kvôli zlému vetraniu, ako vyzerá, ako sa robí "dobré vetranie"?

Příspěvek: #86

Problém je, že vlhký vzduch s obsahom CO2, ktorý vydýchnu včely, neodchádza vrchom, aj keď je ohriaty, ale včelí chumáč ho "vypustí" pod seba. Takže to, čo musí byť dobre odvetrané, je spodok úľa, nie vrch. Čiže, ak je dole NN, tak otvoriť očko, resp. všetky pod chumáčom, ak je tam viac NN. Ak očko nie je, tak sú 2 možnosti. Sito, ale to na jar v mojich podmienkach robí neplechu, alebo vyšší letáč, cca 2cm, ten funguje dokonale, v kombinácii s priedyšným stropom je to ideál, lebo časť vodných pár, ktoré prejdú po bokoch chumáča uniká vrchom. Ak sa usadí chumáč v strede po horizontálnej osi úľa, tak potom ani nemusí byť ten 2cm otvor v letáči široký, stačí cca 12cm a materská mriežka proti myšiam. V časopise Moderni včelař, v niektorom staršom čísle, je detailne popísané, ako to celé s vlhkosťou v úľoch z tenkých dosiek počas zimovania funguje.

Příspěvek: #87

OK, už som myslel že zavandruješ k očkám. Tiež si myslím že spodný letáč včelám úplne stačí na vetranie (po celý rok).
A ten článok si skúsim vyhľadať.

Příspěvek: #88

(18.08.2013 8:23)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  ... V časopise Moderni včelař, v niektorom staršom čísle, je detailne popísané, ako to celé s vlhkosťou v úľoch z tenkých dosiek počas zimovania funguje.

Jde asi o články Pavla Holuba Mikroklima v úle I - III, že?
Pak je to MV 5 a 6/2009 a 1/2010
Dá se vyhledat i objednat na webu MV: http://www.modernivcelar.eu/clanky/
Jiří

Příspěvek: #89

http://www.modernivcelar.eu/clanky/jak-d...-zime.html

Příspěvek: #90

(08.07.2013 10:27)Mlha napsal(a):  Já mám dna od Zeleného a tam je taky síť pevně spjata se dnem a nic nenaděláte. Zatím jsem nic nepozoroval, při léčení pokládám na pocínovanou síť podložku.
Jako chytrý nápad mi přijdou dna firmy Avos, kdy zasíťované dno je v rámu a lze ho kdykoliv vyndat a zpátky nandat. Tako lze volit mezi pocínem a nerezem. Kupoval jsem je na jaře, pokud by byl zájem tak se podělím o zkušenosti.

Zájem o zkušenosti mám Jak se dna osvědčila?

Příspěvek: #91

V prípade dna. Aké zvoliť? Celozasieťované, alebo čiastočne? Môžte mi zároveň povedať prečo, resp. aký je v tom rozdiel v prípadne východy a nevýhody? Ďakujem

PetrM upravil 30.08.2013 18:40 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Přesunuto do správného tématu. Přečtěte si a dodržujte Pravidla fóra, prosím. Používejte Vyhledávání.

Příspěvek: #92

Neviem čo myslíš pod pojmom "čiastočné", ale zasieťované dno je vcelku zbytočné.
Nevidel som v prírode bútľavinu v strome so zasieťovaným dnom.

Ale keby si chcel so včelami kočovať, tak je možné včely zatvoriť a previezť. Dýchať budú cez sito.
Keby si mal dobré vzťahy s poľnohospodármi a oznámia Ti že budú robiť postrek, tiež sa dajú včely zatvoriť.
Keby si mal záujem vedieť čo zo včiel padá (melivo), tak Ti ho včely pod sitom ponechajú.
Keby si napríklad chcel sledovať spád klieštika, tiež spod sita Ti včely nevynosia melivo.
Keby si potreboval včely zospodu plynovať, tiež sa to dá bez kontaktu spod sita.

Takže záver, oplatilo by sa mať na spodku sito a pod ním výsuvné dno (podložka) ktorú po vytiahnutí môžeš aj lupou prezerať.

Ja som si urobil také dna, že podložku môžem posunúť hore na miesto sita. Potom je dno nezasitované.
Momentálne mám sita vybrané, ale pri liečení ich nasadím.
Sita tvoria pre včely neprístupný priestor, v ktorom sa veľmi dobre darí kadejakej hávedí.
Počas zimy je to vynikajúca vec, zozadu povytiahneš podložku a pozrieš na melivo a hneď vieš ako sa včielkam darí.
Sito nie je pre včely ale pre včelára.
(Keď budem mať čas nakreslím to moje dno)

Příspěvek: #93

Myslel som na toto. S/ tam celozasieťované ,alebo čiastočne zasieťované dná.:
http://www.vcelarskeule.sk/?prislusenstvo-b10,6

PetrM upravil 30.08.2013 18:41 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Zbytečná citace odstraněna. Přečtěte si a dodržujte Pravidla fóra, prosím.

Příspěvek: #94

K tomu by sa mal vyjadriť výrobca. Myslím že to je vhodné iba na vetranie pri veznení, lebo tie drážky pre podložku sú tak situované, že prípadné melivo by sa o tú priečnu lištu zhrnulo.

Příspěvek: #95

Skontaktujem sa s výrobcom. Ďakujem

---

(30.08.2013 15:48)misan napsal(a):  (Keď budem mať čas nakreslím to moje dno)

AK to bude možné, rád si pozriem nákres tvojho dna.

Příspěvek: #96

Má někdo zkušenosti s podložkou z plného polykarbonátu? Uvažuju nad různými materiály pro tvorbu podložky a vzhledem k tomu jak dlouho tento materiál přežívá venku (zastávky, "skleníky") by to nemusel být tak marný materiál.
Má někdo zkušenosti s tímto materiálem obecně? Zajímá mě zejména jestli se dá odporově řezat (podobně jako polystyren) a jaké chemikálie snese (kys. mravenčí).

Příspěvek: #97

Teplem jej řízneš, ale strašně smradu. Lepší je jej řezat, jde to dobře-skalpel a jedem. Případně normálně na pile.

Příspěvek: #98

Polykarbonát řežu ruční, pilou s jemnými zuby. Určitě by šlo i na cirkulárce nebo maflem s odpovídajícím kotoučem. Tady na fóru bylo pár zmínek, že v dutinách polykarbonátu se líbí housenkám zavíječe, což nemusí být zrovna ideální.

Příspěvek: #99

No já chtěl použít plný polykarbonát o síle 1 mm, který by ležel mírně prohnutý na dně (dutou stranou nahoru)s dostatečným přesahem směrem z úlu(cca 1 cm) aby se snadno vyndával. Ale ještě si to promyslím. Díky.
Jinak jakou životnost má cca ten sololit ať můžu srovnávat další parametr?

Příspěvek: #100

Sololit mi odešel po cca dvou sezónách. Oloupala se bílá lakovaná vrstva a dosti se prohnul i přes to, že je v rámu. Na příští sezónu ho chci nahradit plastem, který se používá na reklamní tabule, ale bude v původním rámu. Bílá bude bílá a nemělo by se to kroutit.