Příspěvek: #8501

(08.10.2018 17:08)jirka.marx napsal(a):  Úhyn na varroozu viděl z nás málokdo ...

..... Nekrmena včelstva jsou v září bez plodu řekl bych napříč genetikou.

Úhyn na varroazu , černé mladušky bez křídel , zesláblé včelstva ze 4 N na 3 rámky včel , to viděl naopak už kde kdo , opakovaně a dlouhodobě .
V republice byly už statisícové úhyny na varrou a to i v letech , kdy byla dobrá snůška , včely plné medu . Postihlo to naopak kde koho .
Včelaři se na podzim , zdravili ironickým pozdravem ,,kolik jsi MĚL včelstev , když jsi odjížděl z domu ".
.........
Ne nejsou ,
četná určitá včelstva plodují po červencovém nakrmení , nebo i po ponechání medu až do konce října i dál .
Nebo přestanou a pak po malé pauze zase začnou .
Je to výběr genetiky . Značně pracný .

Příspěvek: #8502

Na Novinkách "uťaty" příspěvky.
Važme si tohoto fóra.

Příspěvek: #8503

Popisujete úhyn včelstva na virozy. Tohle umí vcely i s pouze s 300 roztoči v ule. Černé vcely vcely bez křídel ... to je působení virů.

Psal jsem nekrmena včelstva to jest včelstva na medu. Kdo to zkusil ať napíše. Genetika v tom jistě hraje roli. Mám bez plodu i oddelky a ty byly krmene.

Příspěvek: #8504

Virozy důsledkem varroy .Společně s nosemou.
Ano , popsal jsem tuto verzi , jako do oči asi nejvíc bijící . Ze 4N na 3rámky za pár dní . Na tom zbytku včel co zůstane i slepec uvidí varroy jako máku . Takže klidně se dá označit jako úhyn na varrou , je to jen o slovíčkaření .
Ale samozřejmě znám , jako všichni i jiné verze , pořád tam hraje roli varroa .

Zkusil jsem ta nekrmená , od roku 1992 dodnes . Dokrmím li v půli července nebo dřív , nemá to na plodování v září a říjnu podstatný vliv a rozdíl .
Pokud máš nyní bez plodu i oddělky , tak máš nejspíš nesprasenou genetiku od někoho , kdo na to už vybíral a něco s tím dělal , tys nemusel .
Taky mám oddělky , co také i po nakrmení v září nekladou , tak 10. 9. matka přestane klást . Ale to je genetika a nedá se to označit za standart .
Jiné to nedělají , já je brakuji . A vím kolik jsem už toho musel vyházet .

Příspěvek: #8505

V tohle mate asi pravdu mám dvě hlavní genetiky ze kterých chovam a pak jak se říká něco na zkoušku. Měl jsem štěstí na jednu Sklenarku ta se stala základem mého chovu. Zkoušel jsem jich více i originály ale jen tahle jedna se totálně vymykala . A umí i brzy přestat plodovat. No a je taková ze i po letech téměř volného páření si třeba VI generace drží vlastnosti. A druhou tu hlavní linii mám genetiku od Leoše. A tam je to jasný.
Ale taky vím ze kdo krmí oddelky koncem září tak tam má 5 ramku plodu a ještě má radost.

Příspěvek: #8506

chlapci myslim si, že vše vidíte moc černobíle.....né každej má problém s varoázou a tudíž je rád, že mu oddělky kladou co nejdéle, aby příští sezonu byly silnější než ty co skončej začátkem září. Vždyt ten oddělek začne klást třeba až začátkem srpna, co by z něj bylo, kdyby skončila matka začátkem září klást. Navíc oddělky jsou uplně jiná kategorie, tam snad nemáte problémy s velkým množstvím kleštíka ne? Já je třeba první rok vůbec neléčim, až v lednu štavelkou.

Příspěvek: #8507

Nebylo to o oddělcích , ale když už jsi zavedl řeč tak tedy :
Dělám oddělky i z varroázových včelstev a ty umí být dost chytlé .

Jednak jsem zažil i 12 , 15 či 20. září sníh a to potom je o něčem jiném mít a nemít plochy plodu . Co to udělá uvidíš sám .
Jednak jsem si všiml , že včely které dobře prosperovaly a přežívaly v mých podmínkách toto prostě takhle dělaly . Tak jsem ten datum okopíroval od nich .
5 měsíců bez plodu . Ty co to na podzim protahovaly hynuly a zeslabovaly více a žádaly si zvláštní pozornost .

První týden v říjnu je posledních 30 let vždy pěkně a můžeš potom ve včelách bez plodu udělat naprosto kvalitní ošetření čehokoliv , ať už amitraz nebo kys. šťavelovou .
Nebo nemusíš , ale máš možnost výběru , když ji chceš .

Taky je rozdíl chtít v září plod a přimět je k tomu podnícením třeba invertem , taky už jsem dělal a nebo nechtít plod a mít ho .
To jsou potom ty pozdní fumigace , kdy se bouchá na úl , aby se včely uvolnily z chomáče . Výsledek pochybný .
První fumigace účinnost 90- 95 % druhá myslím 60 % , třetí pod 50 % . Účinnost - tedy kolik % jedy zabírají , ne spad .
Jan Jindra - teploměr z auta a jak klesne teplota pod určité stupně - jsou bez plodu, tak hned fumiguje - největší účinnost , ještě jsou rozvolněné .
První týden v říjnu pokud jsou bez plodu , tak ale takové věci vůbec nemusíš řešit .
Jestli přijdeš pozdě s práce nebo ne , nějak honit stupně .Jde to samo a dobře .

Proč bych tu první fumigaci , či jiné vyplýtval na studené počasí a ještě třeba s plodem ? To už mám za sebou . Proč bych si šlechtil roztoče ?
Jsou takoví , že dělali 7 fumigací , aby jim to zabíralo . Zbytečně .
U kys. šťavelové sublimace nejvíc funkční při teplotách 10 st. C a více . První týden v říjnu je optimum .

Stane se , že ti co potom později zachraňují situaci aerosolem zjistí , že se jim aceton dostal vpichy po varroaze do hemolymfy a volají policiji , že jim někdo otrávil včely , že mají půl včelsta mrtvého na podložce . Při jen fumigaci by to ale daly .

Příspěvek: #8508

Ono by to šlo přeléčit i sublimací šťavelky, bohužel to trvá déle a je to nebezpečnější pro včelaře.

Ale když se vrátíme ke včelám bez plodu, i bez léčby klesá počet roztočů. Do února bez plodu a je po nich. Chce to ale dlouhověké včely.
Letos se mi přihodila taková věc. V květnu mi jedno včelsto dělalo TV tak jsem dva matečníky nechal v úlu a tam to vyšlo. Z dalšího rámku s matečníkem a plodem jsem udělal oplozovací oddělek a odvezl ho na jiné stanoviště. Bohužel matka tam po čase nebyla. Dal jsem jim proto novou možnost štěp s vajíčky. A zase to nevyšlo. A ted co cca 2,5 rámku včel už starých. Nikam jsem to nepřipojil, nechal jsem je svému osudu. Zajímavé jsou dvě věci. Nevznikly tam trubčice a hrboplod. A včely ač byly z května jsou tam dodnes a je půlka října. Mám pocit že dlouhověkost není ještě dostatečně prozkoumána. Jak vlastně vzniká a kdy končí. Co mi z toho vychází, je že stárnutí začíná ve chvíli , kdy se začnou starat o plod. Od té doby mají dva měsíce.

Příspěvek: #8509

Jíří já měl předloni jedno včestvo, kde jsem při první jarní kontrole omylem zamáčkl matku. To včelstvo si jí za celý rok nedokázalo udělat, přidával jsem jim asi 5x plodovej rámek, ale matka se nikdy nevrátila z proletu. A včely tam byly. Jenže takový včelstvo bez matky nic nenosí, jen se fláká a to je to co jim prodlužuje život. Včela umírá na opotřebování a né na to jestli je krátkověká nebo dlouhověká. V zimě taky nic nedělaj, proto vydrží tak dlouho.

Příspěvek: #8510

Louky, zkus si pročíst nějaké pořádné pojednání o biologii včely medonosné. Třeba o tukovém tělísku.

Příspěvek: #8511

Louky ty ci jini jste si nikdy nevsimnuly ze zimni dlouhoveke vcely jsou o fous vetsi nez v sezone???vazne to okem nepoznate ze jsou jine??

Příspěvek: #8512

(18.10.2018 7:54)Havelka Jan napsal(a):  Louky, zkus si pročíst nějaké pořádné pojednání o biologii včely medonosné. Třeba o tukovém tělísku.

Takže chceš říct, že tukové tělísko je to zásadní pro dlouhověkost včel? A pak už je jendo, jestli ta včela maká jak o život a nebo se válí doma a čeká?

Příspěvek: #8513

Zásadní není, ale je rozdílné u krátkověké a dlouhověké generace.
Dle tvého vyjádření výše záleží na tom, jestli se udřou nebo ne. Ale zimní generace má fyziologické rozdíly oproti letní, třeba to tukové tělísko.

Příspěvek: #8514

.....

Příspěvek: #8515

Mám v úle dlouhověké včely ještě teď létají a nosí, je teplo a to už je víc jak polovina října.
Takže pořád makají a to i v úle byť ne tolik jako v sezoně a ještě je čeká zima kdy budou celé dny a noci kmitat svaly, aby udržely teplo v chomáči.
Z jara Bude celý rozjezd včelstva taky na nich, takže se rozhodně neválí.

Příspěvek: #8516

Chomáč, co to je? Ještě jsem ho tento podzim neviděl, jsou rozlezlé po celém úle a nějaká příprava na zimu je jim ukradená.

Příspěvek: #8517

Ano a to si také stále myslím, pominuli to jestli je včela krátkověká nebo dlouhověká, tak na její životnost ovlivnuje to, jak moc se namakala, když nebude krátkověká včela moc pracovat, tak vydrží podstatně déle a naopak.

Příspěvek: #8518

Napsal jsem, že je chomáč teprve čeká ne že už v něm jsou, ale to je problém těchho fór nečíst pozorně co sděluje nebo na co se ptá jiný pouze vystrkovat své

Příspěvek: #8519

Jak vznikl u včel mýtus, že délka jejich života závisí na upracování? U včel je věk podmíněn hlavně výživou. Někde jsem četl, že dlouhověké včely potřebují ke svému vývojinapř. 5x více pylu, než včely krátkověké. Takže o počtu dlouhověkých včel v úle rozhodují kojičky, tedy jejich adekvátní počet a hlavně blahobyt ve správnou dobu. Do sucha vytočená včelstva s nedostatkem úlových včel asi moc dobrou zimní generaci nevytvoří

Příspěvek: #8520

Potom ale nějak nesedí to co napsal na začátku Jirka Marx a já mám stejné poznatky jako on. Hold asi se zrovna tyto včelstva nechovaly podle knih a nějakým záhadným způsobem krátkověké včely čily dlouho.