Příspěvek: #3481

No kultúra poniektorých o svojich konzumných prasačích návykoch hltať žrádlo a napájať sa mino miest na to vyhradených. Hotový dobytok! Presné návyky a zdedené vlastnosti poddanéj chátry čo dakedy hltala s dubovéj misy a válova, fúúúúúúúúúj. Po čase si kúpili stolovací servis ale podstatne že im ostala prasačia výchova, čo sa ani netaja jak dobré vlastnosti zdedili a preto sa spájajú so seberovníma. A ešte obhajovať svoje zlozvyky to je nonses výchovy.

Příspěvek: #3482

Nevidím důvod, proč si například u čtení novin nedat třena pivo a proč bych s ním musel zrovna sedět za jídelním stolem? Anebo u čtení Moderního včelaře sklenku medoviny, sedíc pohodlně ve svém oblíbeném křesle? Anebo u čtení e-věstníku či tohoto fóra? Vždyť NB, tablet či cokoliv podobného je jen spotřební zboží, byt může být poněkud dražší, život na tom nestojí...
Něco jiného je při společném stolování nahlížet do novin, mobilu, tabletu.... To je ale potřeba rozlišit, to jsou dvě naprosto rozdílné situace...

Pokud bych něco chtěl nazvat prasečinou, či snad někoho prasetem, tak bych k tomu zvolil jiná kritéria...

(01.03.2016 21:29)Merkuri napsal(a):  ...Z Nemecka som nosil s kamošom búrané z predu a v zadu zo šrotoviska. Som ich rozrezal a s dvoch spravil jedno, predali sa ako nikdy burané Za dobrú cenu a nebolo to na nich nikdy poznať

Že by se někde stala chyba ve výchově???

Příspěvek: #3483

To je v pořádku, to je výchova knížat. Merkuriho pohoršuje výchova poddaných.

Příspěvek: #3484

(18.03.2016 21:13)Milan Havelka napsal(a):  

(18.03.2016 19:08)Kohout napsal(a):  Měl včely? Mojžíš?

A kdyby odpovídal Brtník:
jistě zimoval včelstva na tři plné nástavky a každé ráno prováděl execírku na včelnici


execírka zastarale, ve vojenství, slangově) vojenský výcvik
Včelnice u Brtníka, z deníku mladušky:
Nikoho jsem se neptala, co je to za včelnici, co za včelstvo, co za oul, abych nikoho neurazila, on hned při první execírce mne poslali uklízet buňky, poněvadž jsem si v řadě zapálila jointa a vystrčila na něj žihadlo, ačkoliv nevím proč

Příspěvek: #3485

Brtník by mu dal pokutu za pouštní kopřivy před česny.

Příspěvek: #3486

Včera jsem byl u Koblížka na přednášce pro pokročilé včelaře. Znalosti má velmi dobré, Výřečnost vynikající.Avšak když jsme šli do včelstva pro plemenivo aby mohl ukázat jak přelarvuje tak se můj názor sesypal jak domeček z karet.Chlubí se že krmí méně a na jaře včelstva rozjede těstem. K tomu jede na volné stavbě. Můj dojem byl že to je žabařina a břídilství.Má tam tepleji tak mu to snad šlape. Vyděli jme matku ,ta byla krásně velká .Včelstvo které otevřel bylo na hladovo, tak 3kg zásob a trochu plodu na 4řech rámcích.Hned jim nandal těsto. Včel 1 a 1/4 nástavku 39x24.Včelstva na nedostavěných a děravých plástech, no vostuda. Nevím jak to vypadá v běžném provozu tak to berte s rezervou, abych jen nehaněl ,ale já bych se před exkurzí chlubil tím nejlepším co mám.(a to by bylo jiný kafe).Znalosti má velmi dobré.ToŤ můj dojem.

Příspěvek: #3487

spatřuje nějaké výhody v tomto zimování nahladovo? rozjedou se mu pak včely rychlejí ? a zmiňoval svou linii Junku ? co na tom bylo pro pokročilé včelaře ? omlouvám se za zahrnutí dotazy

Příspěvek: #3488

(20.03.2016 13:40)Marec napsal(a):  spatřuje nějaké výhody v tomto zimování nahladovo?

zimování na hladovo to určitě není, zmiňoval se že zakrmuje cca 16kg + jim nechá nějakou zásobu v medu, na jaře je podpoří těstem a má výraznější rozjezd, to rozebírané včelstvo byl oddělek, navíc zmínil že nikomu nevnucuje jeho způsob včelaření, pro staré, zaběhlé včelaře tato metodika bude těžko skousnutelná. Já jako začínající včelař chci jít podobnou cestou, rozhodně nehodlám na podzim včelkám cpát 30kg cukru.
Zdeňku asi jsme spolu mluvily než jsi odešel, potom ještě zmiňoval svojí linii Julku, je křížená s Vlaškou k vůli plodovému cyklu, nemá takové výkyvy.

Příspěvek: #3489

Jiří H I tek Koblížek tam vykládal jaký cit a vnímání má včelstvo . Já tvrdím že má ohromný cit pro zásoby.Je to to samé jako když máte na kontě 20000 a nebo 3000000kč Budete se chovat a uvažovat jinak.Včelstvo potřebuje ten pocit nadbytku který ani nevyužije.Pak ukážou co umí.Nemají geneticky zakodované že jim někdo donese na poslední chvíli těsto. Může celý květen pršet a jak to potom může vypadat. Já už jsem vyškolenej. Také jsem na jaře dokrmoval. A bylo to podněcování a nebo zoufalá záchrana?? Jak ty včelstva po jarním krmení vypadaly si můžete domyslet.

Příspěvek: #3490

(20.03.2016 16:50)Jiří H napsal(a):  zimování na hladovo to určitě není, zmiňoval se že zakrmuje cca 16kg + jim nechá nějakou zásobu v medu, na jaře je podpoří těstem a má výraznější rozjezd, to rozebírané včelstvo byl oddělek, navíc zmínil že nikomu nevnucuje jeho způsob včelaření, pro staré, zaběhlé včelaře tato metodika bude těžko skousnutelná. Já jako začínající včelař chci jít podobnou cestou, rozhodně nehodlám na podzim včelkám cpát 30kg cukru.
Zdeňku asi jsme spolu mluvily než jsi odešel, potom ještě zmiňoval svojí linii Julku, je křížená s Vlaškou k vůli plodovému cyklu, nemá takové výkyvy.

Jestliže má loňský oddělek touto dobou 3kg, pak to "na hladoví" je!
Ono těsto bez vody není zrovna dvakrát úspěšný podněcování.... ba naopak jedna z metod , jak včelám celkem úspěšně uškodit.
Ale jedna věc by mě docela zajímala..... Co se myslí tím křížením s Vlaškou.... Jakouže to má výhodu? A co se myslí těmi výkyvy v plodového cyklu?

Příspěvek: #3491

(20.03.2016 17:01)Zdeněk Barnat napsal(a):  Jiří H I tek Koblížek tam vykládal jaký cit a vnímání má včelstvo . Já tvrdím že má ohromný cit pro zásoby.Je to to samé jako když máte na kontě 20000 a nebo 3000000kč Budete se chovat a uvažovat jinak.Včelstvo potřebuje ten pocit nadbytku který ani nevyužije.Pak ukážou co umí.Nemají geneticky zakodované že jim někdo donese na poslední chvíli těsto. Může celý květen pršet a jak to potom může vypadat. Já už jsem vyškolenej. Také jsem na jaře dokrmoval. A bylo to podněcování a nebo zoufalá záchrana?? Jak ty včelstva po jarním krmení vypadaly si můžete domyslet.

Medné zásoby mají značný termoregulační a hygroregulační účinek, zvláště v tomto období větších teplotních změn a rozvoje plodování to má velmi pozitivní efekt.

Příspěvek: #3492

(20.03.2016 16:50)Jiří H napsal(a):  ... rozhodně nehodlám na podzim včelkám cpát 30kg cukru.

Souhlas. Dát jim ho v létě je vhodnější,.

Příspěvek: #3493

(20.03.2016 17:01)Zdeněk Barnat napsal(a):  Jiří H I tek Koblížek tam vykládal jaký cit a vnímání má včelstvo . Já tvrdím že má ohromný cit pro zásoby.Je to to samé jako když máte na kontě 20000 a nebo 3000000kč Budete se chovat a uvažovat jinak.Včelstvo potřebuje ten pocit nadbytku který ani nevyužije.Pak ukážou co umí.Nemají geneticky zakodované že jim někdo donese na poslední chvíli těsto. Může celý květen pršet a jak to potom může vypadat. Já už jsem vyškolenej. Také jsem na jaře dokrmoval. A bylo to podněcování a nebo zoufalá záchrana?? Jak ty včelstva po jarním krmení vypadaly si můžete domyslet.

Nic ve zlém, ale je to právě naopak. A příklad s lidmi je taky správný, jen vy si to vykládáte nesprávně. Jestli jsem chudej, nutí mě to makat, jestli jsem za vodou, dělám jen aby se neřeklo, určitě nedělám šestnáctky a nemusím šetřit.

Přesně tak je to u včel. Ve starých OVP si najděte toto.

Včelaři si toho všimli dávno, ale chyběl důkaz. A tak v někdejším sovětském svaze, kde bylo vše velké, udělali toto. Pomocí vývěv hnali pod nepatrným tlakem hadicemi vzduch do úlů, do každého zvlášť, ze skladu plných plástů a do stejně velké skupiny stejně silných vč se stejnými matkami na stejném stanovišti vháněli vzduch ze skladu prázdných souší. Výnos včelstev byl bez jediné výjimky vyšší u těch stimulovaných pachem prázdných plástů, u některých vč to byly až násobky výkonu vč stimulovaných plnými plásty.

Příspěvek: #3494

Tom,tiež držíte včely na skromno?.Je pravdou to,že ak je napríklad znáška a včely majú zaplnené plodiská a medníky,tak ich aktivita poľaví,akonáhle im podstavíme prázdny medník,tak znova znášajú ako o život,to je to čo opisujte aspoň si myslím a v tom vám dávam za pravdu.
Ale skúste na malých zásobách vytvoriť silné včelstvo,toto jednoducho nepôjde.Včelstvo ktoré má napríklad málo zásob v júli a auguste,tak sa zásobám prispôsobí a do zimy ide včelstvo podstatne slabšie,ako včelstvo ktoré má počas tvorby dlhovekých včieľ zásob nadbytok a žije v blahobyte,to je celkom iné včelstvo. A mi presne vychádzame z tejto situácie v dalšej sezóne,pretože včelár ktorý drží včely na skromno, má potom aj také včely.Oni síce lietajú ako o život,pretože o ten im ide,ale nemajú na to silou,aby využili aj krátku nárazovú znášku, ktorá aj tak skončí v hladných plodiskách.

Příspěvek: #3495

(20.03.2016 19:18)tom.50 napsal(a):  Jestli jsem chudej, nutí mě to makat, jestli jsem za vodou, dělám jen aby se neřeklo, určitě nedělám šestnáctky a nemusím šetřit.

Mně se podniká líp když mám tři miliony než když jsem měl 20000.-
Peníze dělaj peníze.

Příspěvek: #3496

Tady se směšují asi dvě věci. Že volná plocha plástů podněcuje snůšku je myslím ověřené, něco se odpařuje z plástů, z prázdných víc.

Ale nyní nejde o snůšku ale o plodování.
Po té co jsem loni nestihl vytáčet mám včelstva kde je určitě dvcet a víc kilo medu, někde ještě v mednících co jsem dal pod VN. Takže dám vědět.
Minimálně si myslím to co Pavel - velké množství zásob zajisití tepelnou setrvačnost a odvíčkované zásoby nasávají vodu, hlavně v chlednější části a tak nemusí létat pro vodu.
Myslím si, že včely plánují a asi se neproplodují na jaře na nulu zásob, co udělá podněcování v úle. Nevím? Někdo si dělal nějaké srovnávací pokusy? Já si ničeho dřív nevšiml.

Moje včely doma ve stínu si zatícm spokojeně chrochtají a trochu se rozvolňují a běhají po úle a dolují zaásoby, co jsem se tak vnutil někam skrz folii na návštěvu nebo nadzvedl nástavky..

Příspěvek: #3497

to Kohout
Souhlas. Dát jim ho v létě je vhodnější,.


zase to překrucuješ, nemá cenu s tebou diskutovat, je to házení hrachu na zeď

Příspěvek: #3498

(20.03.2016 19:35)Jozef 333 napsal(a):  Tom,tiež držíte včely na skromno?.Je pravdou to,že ak je napríklad znáška a včely majú zaplnené plodiská a medníky,tak ich aktivita poľaví,akonáhle im podstavíme prázdny medník,tak znova znášajú ako o život,to je to čo opisujte aspoň si myslím a v tom vám dávam za pravdu.

Směšují se tu dvě věci. Držet včely na hladu a nejen přes zimu, je hloupé, myslím, že z mých dosavadních příspěvků je jasné, že k tomuto typu šetřílků rozhodně nepatřím.

Jen jsem, myslím že úspěšně, zpochybnil nesmyslné tvrzení přispěvatele a vy potvrzujete přesně to, co tvrdím i já, čeho si nemohl nevšimnout každý skutečný včelař.
Dál i KaJi píše to samé a dokonce se zmiňuje, že to je ověřeno a tak má zjevně ještě lepší informace, než mám své skromné já.

Je obecnou pravdou, danou už v nejzákladnější odborné literatuře, že zásoby v úle během celého roku nesmějí nikdy poklesnout pod asi 5 kg! Jinak Kraňka omezí plodování a pokud poklesnou pod asi 1- 2 kg, přestává plodovat úplně. V té souvislosti si neodpustím následující. Toho pána s Julkou vůbec neznám, nikdy jsem o něm nic neslyšel a nečetl. Jestli kříží Kraňky s Vlaškou a někdo tomu fandí, měl by vědět následující.

U Vlašky to neplatí, myslím těch 5 kg. Ta je tak blbá, že klidně ploduje jak o život a v úle není jediná buňka zásob a tak padne hlady vždy s otevřeným plodem. To se u Kraňky nikdy nestane (pokud není poprzněná horšími včelami), když kraňské vč padne hlady, tak při tom nikdy nemá otevřený plod!
I tyto informace se dají určitě najít na netu. A taky se nedá přehlédnout, že jen Kraňka je schopná doslova raketového jarního rozvoje, ale je holt háklivá na zásoby.
Naproti tomu Vlaška se "rozjíždí" pomalu, těžkopádně, má katastrofálně pomalý jarní rozvoj, ale pak ploduje hlava nehlava.

Před několika lety jsem se tu tvrdě ohradil proti prznění Kraněk jinými včelami a toto je nedůležitější důvod. Ono to tu už bylo. Za mého dětství měly včely zrzavé prdelky, některé, to byly geny Vlašek, které se sem dovážely před ww2. Byly bodavé a nemívaly nikdy medu tolik, jako včely normální (nějaké kříženky asi včely tmavé a Kraněk, které se sem před ww2 dovážely také)
Když přišla čistokrevná Kraňka, najednou vyletěly výnosy na několikanásobky toho, co tady byli lidi zvyklí. Najednou už přestala být jarní snůška jen podněcovací snůškou, ale stala se snůškou, když ne hlavní, tak velmi významnou. Bohužel často jedinou.

Příspěvek: #3499

(20.03.2016 21:02)Jiří H napsal(a):  to Kohout
Souhlas. Dát jim ho v létě je vhodnější,.


zase to překrucuješ, nemá cenu s tebou diskutovat, je to házení hrachu na zeď

Jsem rád za to když někdo označí že s příspěvkem nesouhlasí vysvětlí proč. Jdu spát a ráno se to pokusím pochopit.

Příspěvek: #3500

Pokud by včely při naplnění jednoho medníku nenosily do dalšího tak pak by nebylo možné najednou vytočit třeba 40kilo medu. A to se prý často podaří.
Takže to co jsem psal já není o zásobách ale o volné ploše plástů - ty vybuzují tu aktivitu. Takže u nástavkového systému je to o volných nástavcích.

A jestliže je 15 března a já tam mám třeba 30 kilo zásob, jsem v klidu, taky může být u nás počasí že se do konce května na váze jen párkrát objeví něco málo do plusu.
Na jaže 2014 jsem měl tak nabouchané plodiště melecitozou že jsem si myslel, že budu muset odebírat. Nemusel - holky to měly tak akorát.,
Navíc pak přidám prázdné medníky, takže nebudou zaplňovat plodiště a rovnou budou dávat nahoru.
Ale vloni byla rekordní snůška, stějně jako v 2014 rok před tím.
Dva dobré roky jsou málokdy za sebou.