Příspěvek: #15461

mohol by si aj niečo konkrétne...?
napr: agát začne kvitnúť 40 dní po rozkvitnutí merunky...?

Příspěvek: #15462

(06.01.2026 21:44)Včelařík napsal(a):  Když znáš včelařské signalizační rostliny, nemusíš si nic psát.

... a můžeš spolehlivě předpovídat snůškovou situaci i v neznámé krajině 300km daleko. Spolehlivě a špatně.

To jen aby Ti bylo jasné proč na Tebe neustále prudíme.
m.

Příspěvek: #15463

(04.01.2026 8:48)goro napsal(a):  no moje skúsenosti s lipovým medom sú asi také, že po lipe med len vonia ale je v podstate z iných zdrojov zbieraných v čase kvitnutia lipy...

Nevím, ale byl jsem na ochutnávce medu s řízenou degustací a přednášející tam extra donesl med kde odhadoval cca 60% lípy a víc, aby si lidi vyzkoušeli jak ten med není chuťově dobrý a takový med by mu běžní zákazníci vrátili (med byl cca 6 let starý a měl ho právě pro podobné příležitosti) ...
Tedy - souhlasím s tím, že většina "lipového" medu je med jen lípou ovoněný ...

Příspěvek: #15464

Dobrý den.
Dnes se přidám do toho mlácení prázdné slámy.
Nevím na co je dobré si psát kdy něco začíná kvést?
I z povídání o snůšce v naší ZO je jasné, že když něco kvete tak to neznamená ,že je z toho tak významná snůška aby něco přibývalo i v medníku. Není to tak dávno cca 5 let zpět kvetla řepka a s ní vše co tu dobu kvete a v mednících nic a bylo to potvrzeno i při povídánís včelaři z okolí.. Poslední roky mám v doletu často inkarnát a významný přínos jsem zaznamenal až letos ,protože v době květu 2x zapšelo.
Ještě jsem nezmínil vliv teploty při kvetení na snušku. Akátů je u nás dost ale přínos 00 nic .Při jedné z přednášek v NASA jsem se dozvěděl ,že aby akát v ten daný den medoval nesmí teplota v noc klesnout pod určitou teplototu už nevím přesně kolik 16 nebo 18 st. Ve městě je teplota v noci klidně o 2 st výš než u nás tak tam je pozorování včel na akátu o něčem jiném.
atd....

MK

Příspěvek: #15465

vždyť jste si odpověděl. možná proto je dobré si to u sebe psát a sledovat to

Příspěvek: #15466

(06.01.2026 22:39)j_shadow napsal(a):  Ve Slezsku je akátová snůška?
Ten dotaz byl nejspíš na někdo jiného, kdo k tomu má co říct...

6 sezón, takže malý vzorek. Spíše drobnější akátové porosty na hranici efektivního doletu. Nic.

Soused přímo pod akátovým lesíkem prý čas od času akátovou snůšku mívá, ale nikdy jsem jeho med neviděl a neochutnal.

Chodím kolem akátů skoro denně a včely na nich v době květu vidím. Zdá se mi (opravdu jen pocit, protože pohyb vysoko v korunách neumím kvantifikovat) ale, že mnohem méně než třeba na lípách nebo na křídlatkách koncem léta (ale křídlatka může klamat, protože má květy v jedné rovině a ve výšce hlavy). A to ještě záleží na roce, kolik akát na jaře pomrzne.
(Zpráva za malou část Slezka v okolí Ostravy).
m.

Příspěvek: #15467

Loni jsem řepku neměl v doletu, ale kluci co ji měli do půl kilometru říkali že dala prdlajz, od povodní sucho a navíc zima. Navíc mám dojem že u nás sadí nějaký hybrid, 2024 jsem měl pole cca 200 merů daleko a moc včel jsem tam neviděl. Pár let zpátky měl kolega řepku doslova přes cestu do 10 metrů a létaly mu na druhou stranu do dědiny asi na ovocné stomy.

Příspěvek: #15468

(Včera 7:24)mik1278 napsal(a):  Nevím na co je dobré si psát kdy něco začíná kvést?

keď necítiš potrebu nie je povinnosť si niečo značiť...
ja napríklad za tie roky už pomaly viem posúdiť ako sa včely budú na jar rozbiehať podľa toho kedy začnú nosiť peľ z liesky či nektár z jívy..
( samozrejme ak mám poznámku že kvitnúca lieska zamrzla, tiež viem odhadnúť čo ma čaká...)

Příspěvek: #15469

tak jedna věc je doba květu rostlin, ale druhá věc jsou konkrétní podmínky, které každá konkrétní rostlina vyžaduje, aby mohla intenzívně medovat. A to kvetení se tak využilo.
Třeba akát, co tady u nás roste, je na snůšku tady už příliš moc severně, jen tak jednou za pár let je dost teplo, aby medoval.
Lípa malolistá vyžaduje k dobré snůšce jednak teplé noci´, vlhko a parno a taky lipový rok, kdy je hodně květů. A ještě lépe k těm teplým nocím aby nebyl silný vitr a déšť, aby tak k těm květům vyšla současně i lipová medovice.
U řepky se dnes už zřejmě pěstují odrůdy, které jsou vyšlechtěné tak, aby nepotřebovaly opylení včel. Z tohoto důvodu se u nich při šlechtění preferuje malá produkce nektaru, protože o tu uspořenou energii víc pak může být vyšší produkce semene. Anebo potom fungují pomocné látky chemických postřiků, které od kvetoucí řepky včely odpuzují.

Příspěvek: #15470

a trochu z jiného soudku než kvetení, řekl bych do kategorie zbytečného vybavení. Matky každý dělá po svém, ale kdo larví, jistě zná ten neodbytný pocit, že larvičku zmáčknul, přetočil, uschla, je starší. ideální je vyvolat rojovku a pak si vyřezat matečníky, ale nedá se to načasovat, larvení bude asi vždycky fungovat dobře. Poslední video co jsem na něj někde narazil bylo larvení, ale vajíček vypláchnutých medovým roztokem z plástu, ale úspěšnost uváděl včelař cca 60%.
Objednal jsem si tento cool čínský výrobek, budu zkoušet larvit za pomoci toho, na špičku dám něco vhodného na nabrání larvičky.

Příspěvek: #15471

Dobrý nápad.
Podobnou kameru mám na kontrolu chrupu. Obraz z ní je perfektní na zubech je vydět vše i třeba trocha plaku u dásní nebo začínající zubní kámen atd. Na larvení by to mohlobýt lepší než nějaký kšilt s lupou. Až příjde čas tak to musím otestovat.
MK