Příspěvek: #1

Skúšal niekto komorovať (zužovať na jar) slabšie včelstvá pomocou drevovláknitej dosky (Hofatex/Steico) bez ďalšej úpravy? Ako na ňu reagovali včely, poškodili ju, či si ju ani nevšímali? Skúšal niekto Blindovu prepážku z tohoto materiálu?

Příspěvek: #2

Kdysi jsem někdy žebráčky komoroval. Může jim to pomoct - obvlášť pokud má člověk málo včelstev a cení si každého chudáka. Dřevovláknitou desku bych však nikdy nedal je to studený a saje to vlhkost. Udělej přepážky z obou stran z polistirenu a potahni ho z jedné strany igelitem.Je to provizorní ale levné a velmi teplé.

Příspěvek: #3

Vlhkosť sať môže, to je pravda. Ale žeby bola studená? Práveže je super teplá a ak by zostala suchá, tak oveľa lepšie izoluje ako polystyrén.

---

Skôr mi ide o to, či ju včely nezačnú obhrýzať a dlabať sa v nej.

Příspěvek: #4

oveľa lepšie izoluje ako polystyrén.

Tak toto je strašnej nesmysl. Nic neizoluje lépe než polistirén ,snad jen nehybný vzduch ve vákuu. Navlhlá dřevovláknitá deska je nenasytnej požírač tepla.

Příspěvek: #5

(08.01.2015 22:20)Zdeněk Barnat napsal(a):  nehybný vzduch ve vákuu.

sorry

Příspěvek: #6

Navlhnutá neizoluje dobre. Písal som o suchej. Ale ak je priedyšná, ktovie ako drží vlhkosť.Skúšal to niekto? Inak vzduch prúdi aj cez polystyrén. Aký iný prírodný materiál by bol vhodný, ak drevovláknitá doska nie? Aké včelstvo je žebráček"?

Příspěvek: #7

(08.01.2015 22:20)Zdeněk Barnat napsal(a):  Nic neizoluje lépe než polistirén ,snad jen nehybný vzduch ve vákuu.

A pak ještě pěnové polyuretany a polyetyleny.

Příspěvek: #8

(08.01.2015 19:19)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Skúšal niekto komorovať (zužovať na jar) slabšie včelstvá pomocou drevovláknitej dosky (Hofatex/Steico) bez ďalšej úpravy? Ako na ňu reagovali včely, poškodili ju, či si ju ani nevšímali? Skúšal niekto Blindovu prepážku z tohoto materiálu?

Jaro S., doba zužovania zimného ale im jarného plodiska je juž dávno preč, ja som týmto spôsobom včeláril v 50-tich a 60.tich rokoch, ale tá doba pod vplyvom americkýchn včelárov sa už dávno stratila z našich ale aj iných včelníc.
Je tom zbytočnáí haraburda v našich úľoch, včelstvo silnie aj bez nej. vari už neplatí, že včelstvo okolitý úľový priestor nevyhrieva?
Ale v rámci tvojho experimentovania, si to môžeš vyskúšať, ja som v tých časoch používal Hobru, včely ju nevyhrýzajú, ak im neprekáža pri ich styku s ňou, čiže nesmie byť blízo plástu.

Příspěvek: #9

Ja nechcem komorovať všetky včelstvá. Chcem komorovanie skúsiť iba v ležanoch a pri slabších včelstvách (5 rámikov).

Příspěvek: #10

Jaros, ja som v ležanoch na nieru B včeláril asi 6 rokov 90-te roky a prestal som, včelstvá som zazimúval v jednom ležane dve včelstvá, mal som ich rozdelené len v stzede, (aby som neprišiel o matku) a v čase kvitnmutia vŕb som sich spojil v jednom roku som vytočil z jedného 54 kg, ale inak to bolo poslabšie a zrušil som ich. Nič som nemusel zužovať len jednu M som odobral. To čo som ti napísal v predchádzajúcom príspevku o komorovaní, platí aj pre ležan. Ale vyskúšaj a potom napíš.

Příspěvek: #11

Kedysi dávno som používal drevovláknité dosky, tiež hobru na tzv. komorovanie. Včely ich čiastočne vyhrýzali, preto som ich natieral latexom. V súčasnosti používam občas pri oddielkoch sololit.

Příspěvek: #12

Podle některých příspěvků zde na VF, o tom, že jsou letos i některá produkční včelstva slabší, možná nebude komorování na jaře až tak od věci

Příspěvek: #13

Ja som zdedil po otcovi prepážky v kombinácii drevo+slama. Občas ich používam a sú najlepšie.

Příspěvek: #14

Taky jsem je měl....,ale už dávno prošly komínem....nedají se dost dobře dezinfikovat (a já jim kdysi přičítal časté opakování zvápenatění plodu) Navíc - výroba nové rohože je při dnešní délce slámy - dost pracná. Nyní, pokud je to potřeba, používám styrodur.

Příspěvek: #15

To máš pravdu,dezinfekcia je problematická! Ja to čistím kryštalickou sódou a dobré silné sĺnko. Na školení som videl prepážky robené z rákosia! Boli pekné,ale tiež prácne. Tak,ako slamenné!

Příspěvek: #16

Tento týždeň som skúšal komorovanie, ako krycí plást som dával na kraje peľové rámiky, systém peľ.rám.-súš-plodové teleso-súš-peľ. rám .pod nohy som dal 5 rámikov zo zásobami , a ono to funguje! Vďaka Vám za dobrý námet.

Příspěvek: #17

Rasťo, ak si uvedomíš, že včely mimo plodového telesa nevyhrievajú, tak všetky priehradky a je jedno z čoho sú, sú v úli zbytočné. Včely postuopne zapájajú neobsadené plásty do kompaktnostného plodiska, len nech sú v nich zásoby. Ak je v úli dostatok, obsadia i medník nad plodiskom alebo pod plodiskom.

Příspěvek: #18

Ja viem , len tým že som im dal prázdne súše , teda najprv len jednu a to v poradí na kraj plodového telesa -stena úľa-peľový plást-plodové teleso -súš - peľový plást-ostatné súše , pod nohy ako som vyššie písal zásoby, a dnes tak ako som písal, túto stredu bude kontrola, dám vedieť ako to dopadlo, robím to prvý krát.
Inak včely obsadali uličky dostatočne, tak uvidím v stredu.
Kto nič neskúsi , ten nič nepokazí , a žiaľ ani sa nenaučí!

Příspěvek: #19

(08.01.2015 23:14)bobek napsal(a):  

(08.01.2015 22:20)Zdeněk Barnat napsal(a):  nehybný vzduch ve vákuu.

sorry

Na tom není nic špatně, v absolutním vakuu není vzduch.
Jinak se vakuem myslí v technice podtlak.
Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) znamená prázdný prostor, v němž je tlak plynu podstatně nižší než při normálním atmosférickém tlaku. Různé stupně vakua mají velmi rozmanitá technická využití ve vakuové technice.

Příspěvek: #20

Ne pravé komorováni - zúžení včelstev využívá ing. Smělý. Nepoužívá Blinovu přepážku(znovu ji oživil Řeháček).
Ing. Smělý zužuje včelstva na zimu a pote je během před jaří a jara rozšiřuje nahoru a do stran. Podle jeho slov to má velký význam na plodovaní. Vlhkost v ule řeší strůpkem kudy může odejit vlhkost a nástavkem, který je nenasákavý, tudíž stále relativně suchý.