Příspěvek: #81

Dr. Dubná, pokud jsem dobře v Olomouci slyšel, uvedla, že laktobacily a ostatní probiotické mikroorganismy si včelky nosí z venku. Především z květů - jsou v pylu i v nektaru. Teprve z nektaru dělají med a tak v něm jsou i ty probiotika. Podle mne však možná nejdůležitější bude ten pyl. Med má totiž (mimojiné) antibakteriální a antibiotické vlastnosti a tak předpokládám, že pro některé mikroorganismy bude nehostinný (medovicový asi více než nektarový). To může tedy být i část problému zimovaní na medovicovém medu, resp. lepším zimování na květových medech (lepší trávení).

Také bude asi něco i na stáří pylu - čerstvý, jarní a z něj čerstvá perga versus staré zásoby pergy na plástech z minulého roku. Ten čerstvý je pro ně atraktivnější - možná obsahuje i více probiotik...

Příspěvek: #82

(18.12.2012 7:36)KaJi napsal(a):  Takže nevím jestli mednou komoru, ale med ve včelstvu po celý rok je podle mě důležitý. A proto si myslím, že dlouhá loučka umožní aby byl kolem plodu med.
448. 448, 448

S prvou vetou plne suhlasim.
O spravnost druhej mam vsak vazne pochyby. Medzi 420 a 448 je rozdiel 28 ( mm ). U mojich 420mm ramikov mam zaplodovane ramiky bezne komplet az po latky a preto sa domnievam, ze aj ramik o necele 3cm dlhsi bude rovnako zaplodovany.

Příspěvek: #83

Mám stejnou RM jako KaJi a mohu potvrdit jeho slova. Kolem plodu většinou mám proužek medu.

Příspěvek: #84

Dobrý den všem, mám dotazy ohledně MK a léčení KM. Vím, že to nepatří úplně všem, ale když se tak procházím tímto forem, tak zjištuji, že my začátečníci máme přibližně i stejné otázky. Pro někoho možná blbé až stupidní, ale k tomuto toto forum bylo PRIMÁRNĚ asi určeno. Nyní se to již svezlo trošku jiným směrem (viz téma Vyhoření) ale to opravdu patří jinam. Věřte mi, že se toto forum snažím pročítat poctivě, i když u některých témat, kde je třeba 100 stran nesmyslných debat jsem to nečetl. Ale abych se dostal k jádru pudla. Byl jsem na přednášce p. Dvorského a zaujali mne jeho dvě myšlenky. Zkusil jsem mu tedy napsat a požádat o radu. Je mi jasné, že toho má hodně a čím víc člověk ví, tím víc ho lidé otravují stále stejnými dotazy. Vím to ze svého oboru....Zatím mi neodpověděl a tak se zeptám vás a ocituji dopis který jsem mu napsal. Snad mi poradíte vy.

Dobrý den příteli, byl jsem na vaší přednášce u Kladna. Byla velice zajímavá a jelikož začínám (letos mám 4 včelstva zazimované na jednom nástavku 37x30). Stará se o mne náš pan předseda. Je hodný , rád poradí, ale je to asi "stará" škola. Už jen tím, že mne jako začátečníka přesvědčil na zateplenou rm 37x30 zjištuji, že jsem asi nezačal ze správného konce. Ale mne to nevadí, osahám si včely , ony mne a pak uvidíme. Ale abych nezamluvil svůj dotaz. Zaujali mne vaše dva nápady: a) medná komora a za b) pouze jedno léčení km
Ad a)
nástavky jsem si vyráběl podle návodu, myslím, že jsou pěkné a funkčí. Po vaší přednášce jsem si vyrobil i jeden 37x18 (přepočítával jsem si plochu a vyšlo mi, že mám mít výšku cca. 18 cm.) .Ten bych letos chtěl vyzkoušet na jednom úlu co to udělá. Ale nevím jak přesně postupovat, kdy přehazovat a kam. Prosím poradíte mi?
Ad b) léčení kys. mravenčí ......zde jsem p. Dvorského požádal o radu KM....to vyzkouším řešit v jiném tématu.....atd.
Moc děkuji za rady. Karel
Prosím zkuste mi poradit vy ostatní jak postupovat u této RM s mednou komorou ?

PS: Pro admina omlouvám se jestli i tento příspěvek je nevhodný. Pokud ano, klidně ho smaž....děkuji

Příspěvek: #85

kup si za 59,-kč knížečku nástavkové včelaření, tam je vše podstatné. Od NN po VN a kombinované.

Příspěvek: #86

(19.12.2012 16:30)Ivík napsal(a):  Mám stejnou RM jako KaJi a mohu potvrdit jeho slova. Kolem plodu většinou mám proužek medu.

Pouze mírou to není. Mám k tomu dva základní poznatky.

Když mají včely pro plod málo místa, třeba pod mřížkou a dost místa nad ní, pak je skutečně v určité fázi roku plod až k bočním loučkám. Ovšem jsou matky, jejichž včelstva raději omezí plodování a nějaký med si "dolů", tedy pod mřížku dají.

Často to ale bývá i jinak. Nedokázal jsem vypozorovat zákonitost a myslím, že to je genetika. Některé včelstvo má trochu plodu i medu ve všech rámcích, jiné má například v prostředních rámcích jen plod a v polovině rámků po okrajích jen zásoby a přitom v součtu plochy plodu stejně.

Třeba je to ale nějakou chybou kterou dělám u obou měr co mám, tedy 39x30 i 39x24. K oběma mám NN 39x15 a mřížku vždy až na něm. Tedy na vysokém nástavku té které míry mám jako součást plodiště ještě NN a teprve na něm mřížku a "medník" = různý počet hlavně NN. Taky mám "nesprávně" jen teplou stavbu, tím pádem česno vždy jen u jedné strany a tak je to třeba tím.

Příspěvek: #87

(20.12.2012 12:52)TomasoFernando napsal(a):  kup si za 59,-kč knížečku nástavkové včelaření, tam je vše podstatné. Od NN po VN a kombinované.

děkuji, tu mám...ale právě každá rm míra má svoje specifika...alespon tak to p. Dvorský říkal...tak se ptám, kdy kam, kdy přehazovat apod. děkuji

Příspěvek: #88

kdy kam co přehazovat je to co dělá včelaře včelařem. Musíš pozorovat přírodu, ne se řídit datumama z knížek. Taky v tom mám ještě guláš, ale zlepšuju se .

Příspěvek: #89

(21.12.2012 5:57)karelretik napsal(a):  děkuji, tu mám...ale právě každá rm míra má svoje specifika...alespon tak to p. Dvorský říkal...tak se ptám, kdy kam, kdy přehazovat apod. děkuji

Pri vasej RM by som nic neprehadzoval. Len pri vpustani do mednika by som prevesil 4 plodove ramiky a v plodisku by som ich nahradil medzistenami. V zavislosti na znaskovych pomeroch je mozne urobit neskor dalsie prevesenie .

"Prehadzovanie" nastavkov ma zmysel pri NN technologii. Presne terminy su ale zavisle na miestnych podmienkach a to co plati u mna 160 mnm uz nemusi plati u Vas v 350 mnm.

Příspěvek: #90

Toto co radí Matej1 je řečeno přesně. To co nabádá je klasika, tou bych já radil začít.

Česká národní míra je 39x24 a není to dobrá míra, je nízká. Lepší, pro včely určitě (včelař se přizpůsobí čemukoli) je 39x30 a ta umožňuje při 11 rámcích čtvercovost, tedy použití jak teplé, tak studené stavby. Míra co máš ty 37x30 je velmi podobná, byla vyvinuta pro úl, který se jmenuje Čechoslovák a čtvercový nástavek bude mít jen 10 rámků. Já doporučuju aby sis pořídil ještě nízké nástavky 37x15 a kombinoval je s vysokými podobně, jako ing Jindra, jehož stránky by se ti mohly stát inspirací i když on má jen devítirámkový nástavek, 39x28 + 39x14 a pouhých 9 rámků mu při délce rámku 39 nikdy neumožní na stejném dně použít jak studenou, tak i teplou stavbu.
Ale zpátky ke tvé míře. Rozdíl mezi mojí a tvojí mírou je jen v tom, že já budu mít úl v plné sezoně vysoký (kromě dna a střechy)například 90 -105 a u některých včelstev i 120 cm, u tebe to bude dělat při stejném včelstvu třeba o nízký nástavek víc a pan Jindra bude mít úl ještě vyšší díky tomu, že má jen 9 rámků. Ovšem vedení včelstev bude stejné a nebo velmi podobné. Jestli jsi začal na 37x30 drž se jí. A nízké medníky (ty stačí jen tenkostěnné jako i celé úly tak stačí) ti umožní vyzkoušet nízkonástavkový způsob. Když by se ti nízkonástavkový systém neosvědčil, tak se "bezbolestně" vrátíš ke kombinaci vysokých a nízkých nástavků a když se neosvědčí ani to, truhlíky nevyhodíš, dva na sobě dají vysoký a jediné co zlikviduješ budou nízké rámky.

Není nic lepšího (tvrdím já, někdo jiný bude tvrdit opak) než kombinace rámků (nástavků) vysokých s nízkými. Já jsem k tomu došel ještě za komunistů v n.v. kolem 400 metrů, pan Jindra včelaří mnohem níže pod Řípem a i on umí ocenit možnosti vysokého plodiště a k němu pouze nízké medníky.

Určitě je ale třeba číst, učit se, a učit se. Nejlepší jsou knihy ale chápu, že mladí mají raději internet. Stránek na netu je nepřeberné množství, jedny jsem našel, ale zatím nečetl http://www.jakzacitvcelarit.cz/

Snad mě, jak je tu zvykem zase někdo nezepsuje jak jsem hloupý...
Já tvrdím, že kombinace VN + NN je pro zvládnutí základů včelařiny pro začátečníka snazší než jen s vysokými a tvrzení "odborné" literatury z poslední čtvrtiny 20 stol o tom, jak je kombinace VN + NN hloupá je lež!!

Jo a ještě doporučuju prohlídnout si stránky Dadant klubu.

Příspěvek: #91

Prosím ,zkuste se podívat sem. Musím to sice aktualizovat, ale snad to postačí.

http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/temata.htm
Medná komora:
43, 7, 13, 31, 17, 10, 9, 151, 150, 149, 123, 124, 120, 121, 122, 119 a další

LD

Příspěvek: #92

(17.02.2011 17:44)PetrM napsal(a):  Pan Dvorský mi už nějaké materiály pro zveřejnění (mám to dovolené) poslal. Připravím to a zveřejním.

Chtěl bych se Petra zeptat, zda již uvedenou metodiku pro NN připravil a zda se ji chystá zveřejnit. Zatím jsem na ni nenarazil. Dík

Příspěvek: #93

Tenkrát jsem dostal metodiku pro VN, kterou jsem zveřejnil.
Ale nyní mám aktuální informaci od pana Dvorského, že během pár dní bude metodika medné komory pro NN ke stažení na webu Šance pro včely.

Příspěvek: #94

Krásně zpracovaná metodika medné komory pro NN je už nyní ke stažení na webu Šance pro včely.

Příspěvek: #95

Trochu mi vrtá v hlavě přehazování medné komory ze včelstva na oddělek a zpět, podle snůšky. Myšlenka je to velmi lákavá, ale jen nevím, jak se to provádí v praxi. Je třeba včely z medné komory vymést nebo se to přesouvá i z včelami? Logika říká vymést, ale potom je to u většího počtu včelstev asi velmi pracné. Další možnost je dát MK, jako nejhořejší a pod něj výkluz. Jak to řešíte vy, co to praktikujete?

Příspěvek: #96

Nevíte někdo, jestli můžu nechat v v medníku na zimu řepkový med , myslím, že tam větší procento bude společně s ovocnými stromy. A jak si včelky poradí se zkrystalizovaným medem, případně jak se takový med rozpozná a následně vytočí ? V přírodě jim to také nikdo nehlídá .

Příspěvek: #97

Veškeré květové medy jsou vhodné k zimování na nich.S krystalizací si včely poradí.Nevhodné jsou medy medovicové obvzláště pak medy melicitozní.

Příspěvek: #98

tak při pátrání po tom, jak správně používat MM, jak správně přidávat další medník a s tím vše spojene, jsem se oklikou dostal zpět na MK.
Pročetl jsem to tu celé a jediný kdo to používal tak jak si myslím já je přítel Brtník, ale ten už účastníkem fora není. Mám tedy otázku na vás: lze použít MK namísto MM ? Přišlo by mi to strašně fajn. Letos bych nechal zanest MK medem a už na furt ji tam nechal nad plodištěm. I na zimu. A nad to bych dával medníky. Používáte to někdo takto?

Příspěvek: #99

Byl jsem zpitomělý Boháčovými hlody z přelomu 70 a 80 let 20 stol ze Včelařství a vlastně jsem o KK - krmné komoře (nevím tedy, co myslíte zkratkou MK) věděl už od Brennera. Začal jsem tak zimovat. Mám jedenáctirámky 39x30 a i 39x24 a používám NN 39x15 u obou měr a tedy standartní NN může sloužit jako KK. Dospěl jsem, po více než dvaceti letech zkoušení ke dvěma základním poznatkům.

Včelstva s KK nebyla zjara silnější a výkonnější, i když taková do zimy šla. Jejich medný výkon byl na průměru a nezřídka pokulhával i daleko za "chudáky" zimovanými na jednom a dokonce ani ne plném prostoru!!!

Průměrná včelstva ve výšce nad 400 mnm vůbec nepotřebují (a dokonce ani u míry 39x24) dva prostory uspořádané tak, že je nad plodištěm KK, tedy nástavek jen zásob. Prostě vše s tím spojené je zbytečná práce a zbytečně blokovaný inventář = rámky + nástavky a zbytečně to přes zimu trpí: nástavek povětrností a rámky s plásty plísní. (zase to nežere zavíječ)

Pak jsem si udělal tlusté přepážky za dva a půl rámku a dával je do KK po stranách a tak v KK bylo jen 6 rámků se zásobami. To proto, aby neplesnivěly krajní nízké rámky. Zachránil jsem u každého vč 5 rámků, na stavu vč a jeho výkonu v následujícím roce to nic nezměnilo.
Nakonec mi došlo, že KK celou zimu nad plodištěm je nesmysl prostě proto, že tam z toho plodiště utíká všechno teplo. Vč sice má "vyhřáté" a tedy dostupné zásoby, ovšem v důsledku toho má pro plod zimu, tím se nemůže rozvíjet nijak rychle a tedy ty zásoby nepotřebuje.

Jediné místo, kde by mohly ty zásoby být, je dole pod plodištěm. Tam zase ale budou podchlazené a tedy jen obtížně dostupné. Přesto to tak dělám (a dělá to tak, jak jsem se letos v zimě dozvěděl na přednášce p Cimaly i on). A je to tak lepší.

Že by KK mohla fungovat jako mateří mřížka, jestli jsem tedy otázku pochopil dobře, si nemyslím. Všechny moje dosavadní pokusy včelaření bez ní u mě vedly k vyšší pracnosti, pouze smíšenému medu, spoustě včel a méně medu. Ovšem mě je hodně včel po slunovratu, přesněji v první dekádě července na dvě věci, myslím že tušíte jaké. Matka totiž velice ráda a skoro vždy projde skrz nezaplodovaný nástavek a bude klást nad ním. Bude chtít mít plod (zimní sezení) tam, kde jsou zásoby. Viz stav když matka nějak projde nekvalitní mřížkou a "zdrhne" nahoru. Kdyby tomu tak nebylo, logicky by vůbec MM nemusela být vynalezena a používána!!!

Prostě, kdo chce mít v určité části úlu jen med a v jiné části jen plod musí použít MM. Kdo chce mít všude ode všeho trochu, nemoci vytočit celé nástavky, ale vybírat jen rámky bez plodu, klidně MM požívat nemusí...

Příspěvek: #100

Tohle vlákno je snad k "Mk Leoše Dvorského". Ten má NN systém a taky to na něm popisoval. MV asi tak kolem 2005, 2006.
V případě NN ale i dalších systémů je podstatné, že včely co mají spoustu zásob se podle mě rozvíjejí lépe a ilépe se připraví na zimu. A v případě NN systému tam prostě těch 15cm zásob nad chomáčem není na škodu. A je to jeden NN zásob = MK.