Příspěvek: #621

Také se hrabu v tomto problému a nevím, kde se děje chyba - skladuji pastovaný med v teplotách do 15 stupňů - bez problémů. Přišli zákazníci, loni si brali zásobu cca 10 sklenic a prý jim zkysnul. Zkouškou jsem zjistil, že když mají teplou spíž, oddělí se tenká vrstva i na pastovém medu a víčko se vyboulí. Má to trochu jinou chuť, ale do čaje se to nechá normálně použít.
Letos opět řeším dilema - co s medníkovými rámky. Váha padá, krmím. Vytočil jsem zpoloviny zavíčkované polovičky medníkových rámků, vlhkost 18,5 - 19,5 %. Na první pohled prostě polévka. Vysoušení - nemám takové množství, abych si pořizoval "aparát". Zkouším řešení - mám med v teplé místnosti a občas ho promíchám. Lze takto částečně snížit vlhkost?
Zdá se mně zbytečně složitý systém uložit zpola zaplněné rámky se směsí různých medů na příští sezónu, už proto, že se můžou přenášet možné viry atp. Loni jsem včelám medník s rámky nechal, odebral nástavek spodní a nakrmil do medníku. Byl to studený neuspořádaný nástavek, plodovaly stejně podle svého a zjara šel stejně dolů.
Co děláte v takovémto hladovém létě s plásty s minimem medu?
Díky za informace, B.

Příspěvek: #622

Zajímalo by mne,když pastovaný med rozehřejí jestli znovu zkrystalizuje a ztuhne.

Příspěvek: #623

Mně se tenká vrstva na povrchu neoddělí a stejně se víčko vyboulí.

Příspěvek: #624

Tipuji doopravdy ridky med pokud se ti neoddeli a stejne zkvasi.

Příspěvek: #625

(24.07.2016 8:42)vrabec49 napsal(a):  Zajímalo by mne,když pastovaný med...

Udělá to samé jako nepastovaný.

Příspěvek: #626

U me to ty potvory víčkují s 18% vody :/ Mám očka otevřené jen jedno dvě v plodišti, zkoušel jsem nahoře otevřít na větrání, nebo zavřít, nic nepomáhá. Taky jsem strupkove folie vyměnil za sololit, izolaci mám hobru a nad ní mezeru pro odvětrání... Ale pořád se nemůžu dostat s medem pod 18%. Mám neuteplené nástavky, varroa dna, podmet 7 cm.

Příspěvek: #627

Múdre knižky hovoria, že jarný med obsahuje maximálne množstvo rastlinných bielkovín, ktoré pochádzajú samozrejme z peľu. Zrejme pri skvašovaní nastáva stav, že hlavne pri jarnom mede sa môže naštartovať kvasný proces vďaka prítomnosti týchto bielkovín. Rada resp. postup, ktorý popisuje Merkuri, z praktického hľadiska rieši tento problém a robím to i ja cca 20 rokov, pretože i mne sa vtedy stalo(ked som to tak nerobil), že mi med zkvasil - a to len jarný.
Ja len upresním moj postup:
Med ktorý vytočím dávam do umelohmotných 40l nádob - bez filtrovania. Hned na druhý deň dávam nádoby do pivnice kde je stabilná teplota cca 15 až 18 stupnov. Nikdy nefľaškujem čerstvo vytočený med !
Ak sa rozhodnem fľaškovať med, zoberiem nádobu s medom , ktorý je minimálne pol roka v nádobe, zahrejem a odoberiem vyzrážané bielkoviny z povrchu medu - dá sa to nádherne na 99% urobiť umelohmotnou škrabkou (používa sa v kuchyni sa rozotieranie krémov). Škrabkou jemne hladím med po povrchu a smerujem šuminy na jedno miesto kde ich lahko odoberiem. Šuminy zhnučené na jednom mieste (pri okraji nábody) podoberiem škrabkou a odoberiem a tieto šuminy prenesiem do inej zvlášť nádoby.
Následne med bez šumín precedím cez uhelón a nafľaškujem.
Med v pohároch je ako krištál a nikdy neskvasí hoci je jarný.
Zrejme med potrebuje niekolko mesiacov, aby si svoje odstál, a až potom ho možno fľaškovať.

Příspěvek: #628

martin.mikusek

Už jsem to tu psal a zopakuju vám podstatné. Není to z mojí hlavy a tak nekamenujte mě. Z mojí hlavy je jen komentář pro snazší pochopení.

Varroa dno je nesmysl stejně jako očka. Představte si to tak, že máte barák s dokonalou klimatizací a nějakej mamlas vám u celého baráku utrhne podlahu a dá vám tam sejto a aby toho nebylo málo tak vám furt někde otevírá okna v domnění, jak vaší dokonalé klimatizaci pomůže když bude furt pouštět dovnitř horký vzduch a bude tomu říkat větrání. Vaše klimatizace to prostě nezvládne.

Jak by vypadalo doupě divokých včel? Pod hnízdem by sice byla možná několikametrová dutina, ovšem nebyla by "spojená" s vnějším světem a očka by ta dutina rozhodně neměla taky. Roj by se v tak blbém doupěti sám neusadil, hledal by vhodnější a když by nenašel, začal by stavět plásty na větvi a pak uhynul. To jistě pozoroval každý.

Za prokázané se považuje, že očka a síto ve dně zvyšuje vlhkost medu o několik %.

Ale pro úplnost musím poctivě dodat že:

Já nemám vysoká dna a už vůbec zasíťovaná a nikdy jsem neměl rád očka a tak jsem je nikdy nepoužíval. Ne kvůli "klimatizaci", to jsem si neuměl uvědomit, ale kvůli tomu, že když jsem prohlížel vč se sundanými medníky, tak včely vracející se ze snůšky a zalétané do těch oček neměly kam usedat, kroužily ve stále větším "roji" kolem mě atd. Bylo mi to protivné a tak jsem nedělal u nástavků očka.

Med mi nikdy vlhčí nevíčkují a když neudělám tu blbost, že vytočím i pár ne úplně zavíčkovaných rámků, tak nemám problémy s vlhkostí a tak bude pravda to s těmi očky a dny.

Příspěvek: #629

O pravdě bych mluvil až tehdy, když bych si sám vyskoušel všechny varianty a byl si jistý na 1000%. Ani žádná vědecká studie na tohle téma není. Já ji teda nečet.
Jinak nechápu, jak může někdo včelařit bez varoa dna. To je pokrok? Kde je kontrola spadu? To jsou ti co furt spady nemají a pak vymetají včely kvůli vosám. Znám takových blbů v okolí spoustu a to už drží včely léta, često po generace. Nechápu, proč ještě ČSV nebyl schopen prosadit nějaký zákon, který by ukládal jako povinost varoa dno a pokud ne, zavřít pro obecné ohrožení. Nepodmíněně.

Příspěvek: #630

Já mám väčšinou pevné dná na všetkých úľoch a včelárim úplne bez problémov. Monitoring klieštika nerobím a pri liečení používam do dna podložky.
Jeden čas som robil aj varroadná,ale osobne sa mi neosvedčili.Ak bolo dno otvorené,tak obsah vody bol vždy o niečo vyšší ako pri dne pevnom.Ak som mal dno uzavreté,zase mi vznikala práca s tým,že na podložke sa držali nečistoty a bolo potrebné šuplíky každý týždeň vymetať.Takže dnes varoadná používam len pri skladovaní nadstavkov kde otvorené dno má svoj zmysel.

Příspěvek: #631

Je to tady -
bohemia.gall

No a jste zbytečně agresivní, že jsem blb si třeba i myslete (raději až poté, co dokážete aspoň to, co já) ale já mám včely zdravé, v životě mi v zimě neuhynulo včelstvo na varrou ani na nic jiného! Můžete to samé říct vy?

Kde berete jistotu, že zdravé včely způsobí varroa dno když je včelař vůl? Mám tři centimetr tlusté vložky, které dám u některých vč do podmetu a můžu kontrolovat spad. Nikdy tam nic není, nic ve významné míře a tak to tam už nedávám. Používám Formidol, Gabon, 2x fumigaci a mezi svátky nejúčinnější aerosol. Když SVS nařídí jarní nátěr plodu, zjara natřu plod tak, jak je mi nařízeno a nemám žádný problém. Když by všichni dělali to co já, tak a tehdy jako to dělám já, nikdo by neměl problém. Problém mám jen s tím, že mi někdy spolek nedokáže opatřit léčiva včas.

Omlouvám se všem, že vlákno o kvalitě medu zaplevelil zuřivý a nevychovaný alternativec. Patrně tihle lidi dobře vědí, že dělají něco špatně a proto ta agresivita. Je neuvěřitelné, že se těmto zarytým lidem (takhle zarytě debilní byli zuřiví komunisti, nechtěli nikdy nic slyšet a mleli furt jen svou) nestačí, že mají problém, nestačí jim říct proč ho mají, nařizovali by aby ten stejný problém měli všichni. Včelaří se několik set a možná tisíc let. Ovšem dát do úlu místo dna sejto vymyslela hrstka chytrolínů až v posledních asi 15 nebo 20 letech, kteří ve své omezenosti neumějí pochopit zákonitost příčiny a následku.

---

A dodám.
Měl jsem silné sklony být alternativní, o nařízeních jsem si myslel že je to buzerace blbců z pohrobka Národní Fronty = včelařského svazu. Dělal jsem si co jsem chtěl, tvrdil jsem, že já nechovám včely abych je furt léčil (úplně to nesnáším odjakživa) ale proto, abych včelařil.
Pak jsem onemocněl, druhý med jsem ani nevytočil, přece holky si zaslouží aby si žily na svém medu a jednou takhle v půli srpna, když jsem šel konečně začít krmit, tak už bylo ve všech úlech jen pár včel s matkou. Takhle dopadlo 90% všech včelstev u spolku kde jsem včelařil a to, co zbylo, bylo prachbídné.
A tehdy mi došlo, že ta nařízení a doporučení se vyplatí uposlechnout. A vyplatí se mi to, nemám už šestý rok (od opětovného započetí včelaření) žádný problém. Ale připouštím, že, řečeno s klasikem: někdo to rád horké
já ne, já zbytečné problémy, když nemusím, nechci. Mám včely v pořádku i bez kravin, jako je síto místo dna úlu!
(až mi to sejto nařídí, budu ho zakrývat, protože umím soucítit se včelou a umím si představit jak by mi bylo, kdybych musel bydlet v domě bez podlahy)

Příspěvek: #632

Sito nezvyšuje vlhkosť medu, skôr znižuje. chovať včelstva takéj rasy čo má husté medy. Môj med z jara má hustotu 15 - 17% vody, žiadne kvasenie ani keď som robil pastovaný med, med môže ísť aj do teploty + 33C na celí rok, nemôže v žiadnom prípade kvasiť. Je kvalitný a kvalita sama vraví za seba, ja čo som za 32 rokov spravil pastovaného medu som nemal žiadnu reklamáciu. Raz prišla taká stará koza za mnou na tržnicu a doniesla mi med akože na reklamáciu že kvasí, pizda stará na svoj šunt čo od dakoho kúpila med dala moje víčko a chcela ma presvedčiť ... No po ochutnaní toho čo to bolo som jej dobre vynadal. Ja jediný mávam med jarný so smrekom a to nemá nik v okolí, vonkoncom riedky vôbec nie.
Kto vyrábal invertný med s repného cukru čiže zakrmoval tak po zakrmení keď sa im už nedalo žrať na tretí deň takíto med má 17% vody čo je úplne normálna vec.
Pevne včelstvá a včelstvá ktoré vedia zhustiť med nikdy nemajú med čo má 18% vody ale menej ako 17% a niššie.

Příspěvek: #633

pro tom50- Mám tři centimetr tlusté vložky, které dám u některých vč do podmetu a můžu kontrolovat spad. Nikdy tam nic není, nic ve významné míře a tak to tam už nedávám. Tak tenhle přístup se mi líbí. Je tak...jak to nazvat..ALTERNATIVNÍ.
Ale budu upřímný. Je mi vlastně u p...(šuma fuk), jak a včem kdo včelaří, čím a kdy léčí nebo neléčí. Protože hospodaří se svým majetkem. Cítím se ohrožen je vlastní omezeností.
Překvapilo mne, že jste se v mém příspěvku nenašel...

Příspěvek: #634

Merkuri,ale treba porovnávať porovnateľné.Já som videl na fotkách tvoje včelstvá a väčšinou vidím že včeláriš dvojpriestorovo,teda len plodisko a medník.V takto malom priestore sú včely tak nahustené,že problém z hustotou medu nepoznáš,spracujú ho dokonale.Nie som zástancom dvojpriestorového včelárenia,ale veľa krát vidím u včelárov príliš vysoké úle,včelstvá v takýchto úľoch z voľnejším vedením mávajú častejšie problémy z vyšou hustotou medu a menšie prioblémy z rojením.Nie je to o rase včieľ,je to o tom,ponúknuť včelám vždy len primeraný priestor prispôsobený znáške a sile včelstva,potom včely dokážu zahustiť med bez problémov.

Příspěvek: #635

Ja som mal aj včelstvá na 30 - 40 rámikoch a med bol hustý. Keď robím pravidelne oddelky tak načo im budem dávať + další nástavok. preto nemám problém s rojením a ani hustotou medu. Poznám miestnych dedinských včelárov, včely držia plodisko + medník a majú riedke medy. Keď som vykupoval med pre Tomku, oni med normálne 20% vody a ja pod 17% vody.

Příspěvek: #636

Včela obhospodařuje buňku v uličce mezi plásty. Té buňce s medem někde u stropu není fuk co je nebo není někde pod plásty s plotem metr pod ní?

---

Chválím toma za to že ačkoliv po ostatních vyžaduje bezpodmínečné dodržování zákonů byť blbých, nebojí se tu opakovaně psát že sám je dodržuje jen když se mu to hodí.

Příspěvek: #637

(24.07.2016 12:20)Jozef 333 napsal(a):  Merkuri,ale treba porovnávať porovnateľné.Já som videl na fotkách tvoje včelstvá a väčšinou vidím že včeláriš dvojpriestorovo,teda len plodisko a medník.V takto malom priestore sú včely tak nahustené,že problém z hustotou medu nepoznáš,spracujú ho dokonale.Nie som zástancom dvojpriestorového včelárenia,ale veľa krát vidím u včelárov príliš vysoké úle,včelstvá v takýchto úľoch z voľnejším vedením mávajú častejšie problémy z vyšou hustotou medu a menšie prioblémy z rojením.Nie je to o rase včieľ,je to o tom,ponúknuť včelám vždy len primeraný priestor prispôsobený znáške a sile včelstva,potom včely dokážu zahustiť med bez problémov.

Tvrdím, v tomto příspěvku je přesně v pár větách vysvětlena celá příčina problému vlhkého medu.

Kdysi se včelařilo dvouprostorově, primitivně a hloupě, ale problém s vlhkým medem neměl nikdo. Do úlů jsme viděli a pravidelným vyřezáváním SR se dalo na 95-99% jistě zjistit, zda se vč chce vyrojit a rozebírala se jen vč s rojovkou a jen v nich se dělala protirojová opatření. Nikdo neměl refraktometr a nikdo ho ani nepotřeboval, nikdo neměl problém s vlhkostí medu. A že se taky ustavičným pravidelným vyřezáváním trubčiny dařilo držet na uzdě roztoče byl jakýsi samočinný efekt.

Pak přišli langisti a jiní moderní včelaři (z drtivé vvětšiny mladí) s neomezeně velikými úly, nikdo moderní (žádný pořádný včelař) najednou nepotřeboval do úlu vidět a kdo by se zdržoval likvidací trubčiny! (a tím pádem taky většiny roztočů) Dokonce přišli tři dovedové s LBV a z každého úlu se záměrně dělá množárna roztočů aby se množili jak je jim libo. Čím víc je roztočů ve vč, tím alternativněji je potřeba je ničit, jinou chemií než tou, na které někdo vydělává, je třeba dát vydělat jiným producentům jiné chemie. Asi a nebo nevím co se blbne.

Starší, moudří raději mlčí aby je mladí neukřičeli, vědí své...

Příspěvek: #638

Kam se chodí množit roztoči když se ustavičně vyřezává trubčina?

Příspěvek: #639

Pro pána Bonáčka a všechny kteří si přečtou maximálně nějaký odstavec na včelařské konferenci.
Stanoviště včelstev je zásadní věc , máš vlhké stanoviště!
Pořiďte si třeba 150 let starou knihu, potom pochopí co někteří včelaři vysloví za bludy.
Třeba NAUKA DLA PASIECZNIKOW od Juljana Lubieniekeho z roku 1871. Toto je bible o tisíce stranách, jenom o vedení včel v různou dobu a jak na to.
Pastovány med po šetrném roztopení, zkrystalizuje a znovu ztvrdne, jak by nebyl pastovaný
Otevřené dno nemá vliv na vlhkost medu pouze stanoviště. Ani 200 litrový úl s pevným dnem a s 10 x1cm česnem.. X letá praxe.
Ale toto má řešit 97% orgán, asi se u nich maluje.

Příspěvek: #640

Těší mne Tom.50ko, že si již berete za své některé alternativní postupy a postupy pořádných včelařů přesouváte do alternativních. Vidím ,že vám to dělá značné potíže se v tom vyznat, chápu, správný postup je jen jeden a alternativ je sto.