Příspěvek: #1

Pri cteni ceskeho prekladu velice zajimave knihy Vcela a ul od L.L.L. jsem narazil na strane 132 na popis velice zajimaveho napadu. Podle popisu se jedna o jakousi vceli "polotransej", ve ktere jsou celorocne umisteny uly. Na zimu se prikryva a na jaro odkryva. Je zapustena 0.6 m do zeme a nad zemi je vyska take 0.6 m. Hlina z vykopou se pouzije na vytvoreni svahu k nadzemni casti. Na obou stranach je sachta s privodem a odvodem cerstveho vzduchu. Pres zimu je to cele zakryte, takze teplota se pohybuje stabilne kolem 0 a vcely tak jsou maximalne v klidu a spotrebuji minimum zasob. No a pres leto jsou zase uly relativne v chladku a odpada problem s prehrivanim. Odpada vlastne spousta problemu. Vcely vlastne dostavaji pribytek velmi podobny dutine v tlustem starem kmeni stromu nebo skalni prurve. Langstroth pise, ze si tento zpusob zimovani bude patentovat. V praxi se ale pravdepodobne pro prilisnou pracnost neujal? Kde bude hacek? Na internetu jsem hledal nejake dalsi podrobnosti nebo planky, ale nic jsem k tematu nenasel. Vyvstava totiz nekolik otazek. Napriklad jak manipulovat s uly? Vytvorit protektor sirsi, tak aby mel za uly pruchozi ulicky? Mate nekdo k tomuto dalsi informace, nebo dokonce vlastni zkusenosti? Laka me to vyzkouset s mensim poctem ulu. Treba 4 kousky. 2 metrovy protektor nebude problem postavit. A casem, kdyz to bude fungovat, neni problem prodlouzit.

Příspěvek: #2

V Rusku tomu říkají stébník. U nás se to neujalo.Byli zde i pokusy.Ale na jaře se vynášely úly ven. F.V.

Příspěvek: #3

(24.12.2014 11:18)vlcek napsal(a):  V Rusku tomu říkají stébník. U nás se to neujalo.Byli zde i pokusy.Ale na jaře se vynášely úly ven. F.V.

Mate nejake informace k tem pokusum? A k duvodum, proc se to neujalo?

Příspěvek: #4

Protektor, to je zvláštní příběh. Langstroth tento nápad v pozdějších vydáních označuje jako omyl ...
Ano, v zimě hřeje, v létě chladí ... Jako hedvábná košile ...
K tomu ještě jeho původní úly měly pevné dno jen s několika malými větracími otvory.
První verse byly dokonce z dvojitého skla, na zimu obedněné dřevem.
Ve čtvrtém vydání z r. 1878 už celou kapitolu 8 o ochraně proti výkyvům horka a chladu nenajdete ...
Tohle je zcela běžné v oné době u často vydávaných (tedy cenných a oblíbených) knih. Autoři dále pracovali, jejich názory se vyvíjely. U tohoto díla to bylo zcela markantní. My jsme záměrně zvolili k překladu 1. vydání z r. 1853, protože dál už je v tom docela chaos, viz doslov.
Osobně si také myslím, že protektor je zajímavé řešení ...
Jiří

Příspěvek: #5

To jsem lovil z paměti.Abych to hledal v knihách bylo by to na dlouhé lokte.Ale pojmenování,i že byli dělány
pokusy u nás, si pamatuji dobře.
Dokonce jak byli dělány.Udělala se brázda,hlína se házela na dvě strany,zadělala se konstrukcí a zaházelo se listím.Jedna varianta. F.V.

Příspěvek: #6

něco málo o stébníkách z knihy Práce ve včelíně

Příspěvek: #7

Když nám to Jirka na PPKK předčítal, tak jsem si představil jednoduché řešení, pokud člověk chce mít úly v řadě.
Vykopat jámu na nezámrznou hloubku, stejně bych nakonec pro stacionární řešení musel, narovnat tam na nějakou kamennou drenáž ztracené bednění 50cm a to co je nad terén obházet zbylou hlínou.

Ovšem toto řešení je tak pro tropy, nebo vnitrozemské klima, tam mohou být včely v létě za vlhký a chladný vzduch zdola vděčné stejně tak v zimě za teplejší a vlhký zdola.

Prý ve středu Kanady a USA se obalují úly lepenkou nebo dávají do hal.

Ne proto že by tam byla velká zima, ale hrozně suchý vzduch.

Příspěvek: #8

(24.12.2014 14:26)KaJi napsal(a):  Když nám to Jirka na PPKK předčítal, tak jsem si představil jednoduché řešení, pokud člověk chce mít úly v řadě.
Vykopat jámu na nezámrznou hloubku, stejně bych nakonec pro stacionární řešení musel, narovnat tam na nějakou kamennou drenáž ztracené bednění 50cm a to co je nad terén obházet zbylou hlínou.

Presne tak jsem si to take predstavil. Ted jen premyslim, zda to ma nejaky smysl. Pokud uz to nekdo overil v nasich podminkach a nefungovalo to, tak bych si nerad pridelaval zbytecnou praci. Snad jen, ze bych v pripade neuspechu protektor vyuzival na zimovani rostlin jako transej

---

(24.12.2014 14:26)KaJi napsal(a):  Ovšem toto řešení je tak pro tropy, nebo vnitrozemské klima, tam mohou být včely v létě za vlhký a chladný vzduch zdola vděčné stejně tak v zimě za teplejší a vlhký zdola.

Pokud jsem tu pasaz z knihy dobre pochopil, tak ucelem protektoru je ochranit pred vykyvy pocasi. Takze ve vnitrozemskem klimatu, kde je proste v zime zima nemusi byt tak uzitecny jako v klimatu, kde se misi vliv pevniny a oceanu a dochazi k neustalym vykyvum, ktere rozrusuji vcelstva a maji za nasledek zhorsenou kondici vcelstev po vyzimovani a vetsi spotrebu zasob. Ucelem protektoru je zajistit stabilne nizkou teplotu v zimni casti roku. Porad premyslim, kde je ten hacek a proc se tento napad nakonec neujal v praxi.

Příspěvek: #9

Myslim, pokud má být včelařina efektivní (a zase jsme u ceny), musí být jednoduchá. A toto nebude jednoduchá metoda. Možná použitelná pro pár vcelstev, ale představa kopání tankového okopu pro 50 vcelstev....

Příspěvek: #10

(24.12.2014 15:25)Jose68 napsal(a):  Myslim, pokud má být včelařina efektivní (a zase jsme u ceny), musí být jednoduchá. A toto nebude jednoduchá metoda. Možná použitelná pro pár vcelstev, ale představa kopání tankového okopu pro 50 vcelstev....

To je prave otazka. Je to jednorazova investice. Pokud mam dejme tomu 40 vcelstev a protektor mi uspori treba jen 5 kg medu rocne na 1 vcelstvo, tak za rok je to 200 kg medu. Za 20 let to muzou byt 4 tuny medu. Pak by se to bohate vyplatilo. Samozrejme za predpokladu, ze to bude fungovat tak ja ma Chce to provest srovnavaci pokus. 10 vcelstev klasicky venku a 10 v protektoru a porovnavat produkci medu behem sezony a spotrebu zasob v zime. Samozrejme si vsimat i vlivu na zdravotni stav vcelstev atd. Ale pokud samotny Langstroth prohlasil, ze to byl omyl, tak to mozna nema smysl. Jen by me zajimaly duvody, proc to nefungovalo.

Příspěvek: #11

Citace: pres leto jsou zase uly relativne v chladku a odpada problem s prehrivanim

Mám včely na střeše garáže. Střecha je lepenková, sice opatřená reflexním nátěrem ale když je v létě těch pár opravdu teplých dní, letos třeba ne, ale vzpomeňte loni, tak asfalt teče. Části střechy jsou přes poledne ani ne v polostínu, spíš ve čtvrtstínu. A včely se nepřehřívají, teda možná přehřívají, ale jde jim to náramně k duhu. Letošní oddělek byl na střeše bez stínu úplně a jak panečku prosperoval a prosperuje. Takže z toho si odvozuju, že moje včely jsou jako já - milují vedro.

Příspěvek: #12

(24.12.2014 15:37)stefanos689 napsal(a):  To je prave otazka. Je to jednorazova investice. Pokud mam dejme tomu 40 vcelstev a protektor mi uspori treba jen 5 kg medu rocne na 1 vcelstvo, tak za rok je to 200 kg medu. Za 20 let to muzou byt 4 tuny medu. Pak by se to bohate vyplatilo.

iRP by na to odpověděll - tak si k těm 40 včelstvům postavím 4 úly navíc.

Příspěvek: #13

Pokud bych nechtěl mít úly včelnicově, chtěl investovat ať již čas nebo peníze, postavím včelín, koupím buňku nebo maringotku. Mimo vcelstev to bude sklad. Ale HLAVNĚ: můžu tam dát otoman a odpočívat ( jak říká kamarád: poslouchat matky )

Příspěvek: #14

Buď si to z loňska špatně pamatuji (kniha bude až pod stromečkem) ale to není žádný zákop pro včely jako krecht na brambory. Tak vypadá myslím stébník.

Langstroth to měl, podle popisu alespoň trochu jinak vymyšleno.

A z toho bednění, základy nějak udělat musím i když je to na včelnici. Jen co znovu počtu, asi začnu kopat.

Možná je to lepší jak palety.

Příspěvek: #15

Už jsem si vzpoměl.Četl jsem o tom,že to zkoušel / zimování ve stébníku / p.Mendl. Zavrhl to.Pro naše
kraje špatné. F.V.

Příspěvek: #16

chováme včely nebo čmeláky,určitě to je dobrý na Sibiři u nás mě to připadá šílený

Příspěvek: #17

Me by spise zajimaly fakticke duvody, proc by u nas nemohl fungovat, anebo proc by nebyl efektivni. Mozna by to osvetlilo Langstrothovo zduvodneni, proc pozdeji od protektoru ustoupil. Pokud mate nekdo pristup k jeho pozdejsim spisum, zkuste dohledat tyto informace.

Příspěvek: #18

Proč? Nemáme extrémní klima, protektor jak si odvozuji z názvu, má včelstvo chránit. Předpokládám, že před počasím. Tedy asi extrémním, na normální je včelstvo zřejmě zvyklé.

Příspěvek: #19

nerouhej se

Příspěvek: #20

(25.12.2014 20:02)KaJi napsal(a):  Proč? Nemáme extrémní klima, protektor jak si odvozuji z názvu, má včelstvo chránit. Předpokládám, že před počasím. Tedy asi extrémním, na normální je včelstvo zřejmě zvyklé.

Asi jsme to oba trosku jinak pochopili. Ja to pochopil hlavne jako ochranu pred vykyvy teplot a to u nas problem je a mel jsem za to, ze by stabilni klima mohlo byt uzitecne. Jeden den +15 a za 2 dny -15 asi neni dobre. Pokud celou zimu mrzne a vcely maji dostatek zasob, tak jim mrazy vubec nevadi. - ba prave naopak Ale vadi jim extremni a caste vykyvy v prubehu zimy, stridani oblev a arktickych mrazu atd. V sezone se protektor odkryva, takze je tam v podstate stejna teplota jako kdekoliv jinde ve stinu (mozna o neco malo nizsi). Jako hacek me napada, ze pokud tam budou vcely pri nizke teplote az do jara zavrene, tak se znacne zpozdi plodovani a vubec nebudou schopne vyuzit brzkou jarni snusku, coz by mohl byt zasadni argument proti. Naopak v oblastech, kde snuska zacina pozdeji a trva po cele leto by mohl byt uzitecny.