Příspěvek: #1

Dnes jsem si přečetl článek o ošetřování včelstev na jaře, a získal novou informaci, že včelstva začínají plodovat v lednu a mají-li pyl, projeví se zimní a předjarní plodování velmi příznivě na stavu vyzimovaného včelstva. Stane-li se však, že v úlu je pylu nedostatek, bývá to pravidlem u nově vytvořených včelstev na mladém díle, pomůžeme udržet předjarní plodování podáváním těsta z rouskovaného pylu a pylových náhražek.
Můžete prosím někdo poskytnout více informací jak toto těsto připravit, po případě jaký je další postup při využití této techniky přikrmování.
Jsem přesvědčen, že toto se týká mojí situace, a podávání těsta z rouskovaného pylu, by mohlo významně přispět pro zdárný předjarní vývoj mých pořízených včelstev – letních oddělků.
Děkuji Radek

Příspěvek: #2

Zdravím všechny přátele včelaře, kteří navštěvují toto forum.
Sice nikdo neodpověděl na můj dotaz, ale dávám k dobru odpověď z jednoho článku ze stránek Fascinovaného včelaře.

R. Linhart | E-mail | 8. června 2009 v 12:42 | Reagovat
Děkuji za tuto práci. Skeptici mi vyčítají, že v panenských plástech nemají včely při zimování pyl pro jarní rozvoj-já tvrdím že je to naopak dobře a kdyby ho zde včely chtěly, tak by ho sem daly. Oni ale nechtějí!!! Tento článek nabízí odpověď . Skutečně potvrzuji, že absence pylu nemá nepříznivý dopad na sílu včelstev při zimování. Stačí, když je pyl v dostatku přítomen od druhé poloviny března-olše a líska. Pylovou nabídku pak uzavírá starček hajní.

Příspěvek: #3

Ahoj,
ono to s tím zimním plodováním není tak jednoznačné, stejně tak se zimním proletem (kteří mnozí považují za nutnou podmínku úspěšného vyzimování).
Většina včelařů včely v září zamkla a nechala být, takže zimní období je takovým obdobím temna (bez znalostí).
Když si na netu najdeš na pandoře konferenci Optimal klubu, určitě tam najkdeš dost příspěvků na toto téma od Ing.Dvorského.
Ale vzhedem k plodovým rytmům a množení VD, ne aby řešil dostatek pylu.

Každý včelaří v jiných podmínkách, ale v mých - normální málo zemědělská krajina - je pylu přebytek, až to včely omezuje v kladení .

Ale kdyby moje včely v zimě neplodovaly, udělaly by mi radost, ale nechávám to na nich. Pokud jim nepřipravuji nějaké drastické překvapení v podobě norského zimování atd. tak si sami připraví plodiště a dají si tam pylu co chtějí. A pokud mám čas, tak při vytáčen chystám nástavky kde jsou rámky se spoustou pylu a ten dávám před krmením nad plod a pak krmím. Ale cíl není dostatek pylu v lednu, ale na jaře a taky to, že něco musím s těmi pylovými plásty dělat

Příspěvek: #4

Ten příspěvek Dr. Linharta je ale o něčem jiném, než jste se ptal vy. Něco jiného jsou plodové cykly v zimě a jarní plodování, resp. vliv panenských nebo tmavých souší. V zimě včely pravidelně neplodují, to by musely zvýšít tepltou v chomáči a to by pro ně bylo smrtelné. Jsou zpravidla 2 plodové cykly v zimě. První začíná kolem vánoc a druhý za cca 3 týdny v lednu při oblevě. Je to ale dáno geneticky. Např. Vigorky zpravidla 1 cyklus vynechávají. Je to ale několik desítek budněk. Tímto plodováním se obnovuje síla za uhynulé včely. To je ale velmi zjednodušeně. Počátkem února začíná již pravidlenější plodování v závislositi na max. denních teplotách. Toho využívám při simulaci vývoje včelstva. Bylo to zveřejněno v MV. Je třeba si uvědomit, že zimním plodováním se nahradí ztráty ale zase dojde k určitému o´potřebení dlĺouhověkých včel. Totéž je na jaře. Včelstva s více plodu se rychleji rozvíjejí jen relativně, protože začínají dříve produkovat krátkověké včely. Je to složitější. O vlivu a prospěšnosti zimního plodu i vlivu panenských plástů toho bylo napsáno, prodiskutováno mnoho a ještě bude. Výsledky jsou protichůdné proto, protože nevčelaříme všude se stejnu včelou, máme různé klimatické podmínky a také různé metody ošetřování. Proto nelze najít jednotu. V tom se človkě musí orientovaat sám podle svých zkušeností a také motivů včelaření. Pokud se podíváte na názor Dr Linharta a i jiné, jsou z určitého úhlu pohled pravdivé a z jiného ne. Prostě každá mince má dvě strany. Já vím, že je to pro začátečníka složité, ale právě hledání své cesty je to nejvíc vzrušující.
Hezký den. L. D.