Příspěvek: #21

Americké postavce sú stavané na prériu. Na našich šťavnatých a vlhkých lúkach ich treba neustále obkášať a je dobre ak sú optimálne 20 cm nad zemou na hnilobe odolnom stojane. Vo vyššej tráve a pri nízkom podstavci je pre trávu problém zasunúť podložku. Úle na včelnici vkladám po dva na hranolky dlhé 1 m a pod nimi mám podložené klátiky zo železničných podvalov. Šachovité rozmiestnenie úľov je propešné aj voči zalietavaniu včiel. Kosenie okolo úľov počas sezony nie je žiadny špás.
Pletivá som kúpil v Ziline po 4,5 E a po troch sezonach s používaním KM sú zatiaľ OK. Pletivo mám vyberatelné a uľahčuje čistenie na jar bez rozoberania úľa. Vrchnák drevený so slamenou výplňou a krmiacim otvorom v strede. Krmim 10 l kýblikom a odložence 4 l fľašou.

Příspěvek: #22

Letos po Novém roce zde na fóru proběhla diskuse o tom zda je třeba leták a jak velký.
Nemohu to téma najít a tak jsem udělal jiné.Prosím proto Admina ať se o to pokusí on.

https://picasaweb.google.com/10485955992...042/Letak#

Zde je vidět, že i dva letáky jsou mnohdy málo.Včely přistávaly na stěnu včelína a i na posekanou zem.

Příspěvek: #23

Ta diskuse probíhala v tématu Jak na Langstroth.
Původně jsem chtěl tyto příspěvky oddělit do samostatného tématu, ale příliš to bylo propojené k Langstrothu.
Ponechám tedy toto téma samostatně. Možná časem zkopíruji z původního tématu některé příspěvky, které nebudou vytržené z kontextu.

---

Po dnešním dni, kdy jsem viděl těžce včelky přistávat, jsem se rozhodl, co nejdříve letáky dodělat. A to podle vzoru Pavla Navrátila.

---

Tak jsem ty příspěvky oddělil.

Příspěvek: #24

Tak takto vypadají v provozu.

       

Příspěvek: #25

U pana Křapky se mi líbí (viz.snůška 58), že má nástavky konstruované tak, že jeho včely mají malý leták i pod každým očkem. Tomu se říká rozmazlování.

Příspěvek: #26

Letištní leták. Revoluční metoda ve včelaření!! Konec zalétávání, konec loupeží, konec přenosu nemocí a roztočů!!! Jak na to? Následovně: před každým úlem zřídíte 1m dlouhý a dle šíře úlu široký leták. Vyznačíte ranveje, očíslujete a postavíte řídící středisko. Poziční světla slouží nočním letům ke květinám nabízejícím nektar pouze v noci. Ve včelí hierarchii k matce, kojičkám, uklízečkám, trubcům apod. přibývá nová pozice – letový dispečer. A že je o toto zařazení zájem, vidno z shluku před letovou věží při školení nových dispečerů.
Budou se přepisovat učebnice včelaření? Budou se stávající učitelé včelařství nuceni rekvalifikovat?
Ptáte se jak to funguje? Jednoduše! Stejně jako na všech světových letištích. Vynález je chráněn užitným vzorem č.1/4/2011. Pro nákup licence mailujte, číslo účtu a výši poplatku sdělím písemně.

Příspěvek: #27

Leták u včelína jsem řešil následovně:

obr. 1: obr. 2: obr. 3:

Obr. 1. Leták u včelínu.
Obr. 2. Takhle to vypadáv dubnu, když vysvitne slunce.
Obr. 3. A tkhle, když se zatáhne a nebo přijde přeháňka. Toto je společný leták pro 6 úlů na stojanu pod přístřeškem. Proč je tam ta perlinka je zřejmé z obrázků.

Příspěvek: #28

Polovicu zimy máme za sebou, tak si môžeme "pokecať" aj o iných témech, npr. mohli by sme začať otázkou Potrebujú včely letáč?.

Niekedy vlani som sa začal zaoberať otázkou niečom, čo každý rok pozorujeme všetci na včelnici, ako pristávajúí včiel na letáči a či včely potrebujú k tomu plochý letáčovú pätku. V priebbuhu leta som upravil všetky drevené letáčové päťky na všetkých úľoch za Al plechové, ktoré som pripol na hranu letáča s uhlom od roviny75-85°. Nezaznamenal som padanie včiel do trávy (samozrejme že nie na 100%) a znovu som detailne skúmal jej mechanizmus, ako včela pristáva na letáč a či využíva pri sadaní letáčovú pätku. Po týchto pozorovaniach sa prikláňam k názoru, že tradičnú pristávaciu predvstupnú dosku, že včela ho vôbec k životu v úli nepotrebuje. Čo je dôležité, aby svoj odvekov zaužívaný spôsob, včely musia mať po letáčom priestor bez trávy.

Moje pozorovanie príletu včely d úľa:

Včela sa pripravuje na pristátie už niekoľko metrov 3-4 m, pre svojím úľom, to je I. fáza, rýchlosť sa zmiernii z 35 km v tomto bode možno o polovicu (cca tak na 10-15 km/hod.) a potom kývavým letom (z boku do boku a cikcakovite) s bočnými výkyvmi (cikcakovite) možno 0,5-0,7 m (všetky údaje len od oka), ich šírka sa zmenšuje na nulu a výšku letáča podlieta pod rovinu letáča možno 0,1-0,15 m (ak má pod letáčom miesto) a odtiaľ vzlieta a sa dá na hranu letáča, nie päťky a odtiaľ vchádza do úľa.Niekedy vlani som na tomto vlákne písal niečo o pristávaní včiel na letáči či potrebujú k tomu plochý letáč. Upravil som letáčové päťky na všetkých úľoch s uhlom od roviny75-85°. Nezaznamenal som padanie včiel do trávy (samozrejme že nie na 100%) a znovu som skúmal ako včela pristáva na letáč. Dokonca si myslím, že včela ho vôbec nepotrebuje. Čo je dôležité, včely musia mať po letáčom priestor bez trávy.

Nie vždy sa jej to podarí, ale väčšinou je to tak, ak tento pristávací manéver nezvládne sadne si na šikmú päťku. Je to len potvrdenie toho, že včela keď žila v prírode, prilietala týmto spôsobom ku svojmu kolmo umiestnenému otvoru, veď stromy vždy rástli kolmo alebo skoro kolmo. Od tých čias využíva svoj tretí pár nôh, ktorými sa vždy dotkne kvetu či letáča a až vtedy v koordinácii tela sa zachytí prvým a druhým párom nôh. Nie vždy sa jej to podarí, ale väčšinou je to tak, ak tento pristávací manéver nezvládne sadne si na šikmú päťku. Je to len potvrdenie toho, že včely keď žila v prírode, prilietala týmto spôsobom, veď stromy vždy rástli kolmo alebo skoro kolmo. Nakoniec má k tomu i dlhšie zadné nohy, ktorými sa vždy dotkne kvetu či letáča.

Z toho plynie, že nie je potrebné pod očkami a hlavnom letáči mať vodorovne umiestnené päťky a keď už, tak stačia aj šikmé. Zišlo by sa tu nejaké video so spomalením príletu včely na letáč. Pre človeka je to niečo osudové, že chce poznať koreň veci,ktoré ma pred sebou, chce poznať pravdu, ktorú máme pod rukami, len ju správne chytiť do rúk. Škoda, že som sa stále nenaučil vkladať obrázky k svojim komentárom, v zásuvke ich mám habadej. Nechcem sa opakovať, lebo oveľa múdrejších predo mnou to povedalo, život včiel je fascinujúci a ja sa ho snažím prežiť zapadnutý v ňom až po uši.

Anton

Příspěvek: #29

Ahoj Anton,

na starou "páskovku" jsem natočil takové mini-letáčky u oček. Řekl bych, že v době hustého provozu (před bouřkou, snůška) to včelky nejvíce ocení. Určitě to neni nic převratného, ale pomůže to v případě fronty, nebo za horších letových podmínek.
Na letošek mam připravenou novější kameru, tak snad se něco podaří zachytit i zpomaleně.

Příspěvek: #30

Jirka, keď sa postavíš pred úľ, tak aby Ti nesvietilo slnko do očí a pozrieš sa do výšky, vidíš proti oblohu včelu ako zmierni let, tak túto jednu včelu sleduj až do jej pristátia na leták. Mohlo byť byť spomalené (nemám o tom šajnu ako to spravíš), ale spomalený prílet by veľa mohol povedať.
Čo sa týka toho letáčika, tak ani taký nebol na strome, čoho dôkazom sú aj tvoje včely, preto im nemohol chýbať.
Prekvapili ma tvoje čierne včely na letáčiku, je to pôvodná česká včela? Pustil som si tvoj šot, a pozoroval prilietajúce včely, prevážna väčšina vletela priamo do letáčika, na predsunutý letá sadli len tie, čo sa naraz nepratali do očka, takže pätka tam vôbec nemusela byť a čo sa týka búrok, tie bývali na zemeguli od nepamäti, no ale čo s nami, keď im chceme pomáhať. Anton

Příspěvek: #31

Tady vidíme jaké plochy upřednostňují pro přistávání a vzlet.



JK

Příspěvek: #32

Zrovna u této konstrukce úlů je "leták" u každého očka, takže se to nedá srovnávat s dírou na svislé ploše.
Ale souhlasím s tím, že před milióny lety také letáky neměly a také uměly bezpečně přistát.

Příspěvek: #33

Přesně tak...ten malý přistávací prostor docela pomůže při náhlém příletu mnoha létavek. Jsou jako lidi ve frontě před krámem, který se náhle otevře. Všichni chtějí dovnitř a občas do sebe narazí. Ten mini-letáček pomůže před nedobrovolným pádem pod úl. (což v létě prakticky nevadí, ale na jaře když rychle zapadá slunce, to je nehezký pohled včel s nožičkama s pylem jak vyčerpané tvoří hloučky a navzájem se krmí, ale přes noc stejně padnou).
Takže takové malé + to určitě má. Ale jak jsem psal výše, není to nic světaborného.
Jinak včelky to jdou hodně singrovky s dolu. Ale nyní mam jedno včelstvo kde mají světlejší zadeček (resp. jednu proužku hned pod hrudníkem - tam budu měnit matku)

k tomu pozorováni:
Na jednom stanovišti u lesa bylo krásně vidět jak včely manévrují...doslova plachtily loukou dolů směrem k úlu (cca500 mírné stráně) a jen pár metrů (cca 5m) před úly udělaly velký brzdný mánévr směrem nahoru, zase dolu a pak nějak do očka. V prostisvětle tmavého lesa, velice krásná podívaná. To samé start....neuvěřitelné zrchylení z 0 na 100. U domu takové stanoviště nemám, ale kdo má stanoviště u místa kde se tvoří tmavé stíny, tak ten to moc dobře zná. Uvidíme v létě, co kamera a kameraman dokáže.

Příspěvek: #34

V protisvětle na pozadí tmavého lesa.Přesně toho jsem si také všiml. Musí se člověk dívat na ně jako proti slunci a jak se jim třpytí křídla tak jsou vidět.Je to zajímavé sledovat jak ve vzduchu manévrují.Ty rychlé zatáčky,stoupání a klesání....Je zajímavé třeba jak vyletí včelka směrem od úlů,tak chvilku letí určitým směrem a pak náhle uhne třeba o třicet stupňů a zmizí.Některé se při příletu mistrně trefují do oček a do česen. Nevím jestli se jim to zrovna povedlo a nebo to mají už nacvičené praxí.

Příspěvek: #35

Myslím,že letáče majú svoj význam,už len kvôli povrchu na ktorom by museli pristávať.Už ste videli v ohobľovaný strom? Viem,že má včela na nohách háčiky,ale aj horolezcovi sa lepšie šplhá keď nevisí len za prsty.Tak prečo včielkam ten ťažký život troška neuľahčiť

Příspěvek: #36

Ja sa nečudujem Vašim reakciám, zasiahnuť do niečoho, čo je na scéne už desiatky a možno i viac rokov, je zásah do tradícii a tá sa ťažko prekonáva. Mojich vše 70 úľov nemá tradičné letáče a vôbec im nechýbajú. príde jar, odskúšajte to na jednom úli, odoberte im letáčovú pätku a pozorujete. Včely aj tam kde je pred letáčom pätka, vletujú rovno na hranu letáča.

Citlivé duše každú padnutú včelu pre úľom starostlivo zodvihnú pofúkajú ako mama dieťaťu ranku na prste, viete dobre že včely má odmeraný život a hynie. Možno ju vložíte do úľa a tam vzápätí uhynie, nemôžme preto sledovať každú včelu či sa vráti do svojho úľa. V Amerike som nebol, ale na fotografiách nevidieť na tisíckach úľov nejaké letáče, prečo by si tým mal komplikovať život, úle s včely pohádže na zem a mi ich niektorí zodvihneme vysoko nad zem.
AJ kočovníci, tí "starostliví" pred včelstvá natiahnu sieť a pod. ale oveľa viac je tých, ktorí nemajú žiadne "barličky", včely im žijú a i med im prinesú.
Nakoniec, ja som vedel aké budú reakcie, ale aspoň si môžeme môžeme niektoré veci vysvetliť. Anton

Příspěvek: #37

Já si rýpnu. Když to bude nějaký starý suchý strom bez kůry tak je také hladký jako ohoblovaný. Ne já myslím,že se včely nebudou zlobit za nějaká udělátka u oček a česen. To je vlastně jedna z dalších nedořešených věcí v tom včelaření,což mne trochu překvapuje.Já mám třeba některé úly z výroby bez letáku i u hl. česen a není to ono,jak jsem pozoroval.Tam kde mám letáky tak na nich lze spatřit,mimo jiné, strážkyně,které je využívají k lustrování přilétajících včel.Hodně využívané byly např.teď na podzim k obraně před nájezdy vos.Tím nechci říci,že by si neporadily bez něho,ale bylo to si myslím lepší.Někde jsem tady na foru dával své video jak je ten leták obsazený včelami k obraně.Chtěl jsem dát odkaz,ale nemůžu ho ale najít.

Příspěvek: #38

No u kolegy jsme letos připíchli na česna zde již zmiňovanou perlinku a musím říct že je to perfektní přistávací plocha.
Je to lehké a i obtěžkaným včelkám se na tom dobře dosedá.Pokud je pod úlem vysoká tráva tak to včelce ještě k tomu s nákladem pěknou chvilku trvá než se z ní vymotá.
Za tu dobu už mohla být uvnitř úlu "odbavená" a připravovat se na další start.
Já mám v sezoně na spoustě úlech našroubované kousky plastové střešní krytiny (takové trojúhelníky) a také to vyhovuje,ale je tu problém pak při sekání trávy když nemohu jet sekačkou těsně kolem úlu.Zůstávají tak kohouty trávy které pak musím jít extra trhat ručně.Perlinka se poddá najíždějící sekačce a zase se vrátí do původního tvaru.Už mám na sezonu přichystaný pruh perlinky na česna.Stačí tři připínáčky a je to.

Příspěvek: #39

To, že sa tvoja včela obráti cez deň aspoň 20 krát, si myslíš len Ty. Jedna "výskumnicě" sa roky venovala práve tejto téme a zistila, že každá včely vylieta z úľu cez deň len 7 krát a potom oddychuje!? A sú v to započítané i tie zdržania. Zdroj OVP. Moje včely sa nezdržovali, pretože vletujú priamo do letáčového otvoru a strážkyne si na nájazdy vylupujúcich včiel počkali za hradbou vylietajúcich a prilietajúcich včiel. A keď im bolo horúco, tak si urobili pohodlie na šikmej pätke alebo nad letákom, včely si vždy poradí a nič ju zo strany citlivého a starostlivého včelára neprekvapí.
A navyše, na mojej včelnici pri plne otvorených letákoch neboli napádané, nie to ešte rabované. Ale včelárenie nie je len o tom, ja som v začiatkoch nebol o nič iný ako niektorý z vás teraz. Anton

Příspěvek: #40

Některá včela se trefí do česna či očka,ale některá ne. Alespoň jak já jsem pozoroval ty včely mé. Já mám taky "plne otvorený letáč" a ubrání ho jak ten s letákem tak bez něho. Pokud ale u česna leták je,tak ho využijí. Asi se z toho nic jiného nedá vyspekulovat,jak nad tím teď přemýšlím. Buď ten leták tam dám a nebo ne.
No ještě s tou pracovitostí včel,jak zmiňujete,Vám musím dát za pravdu.V knize "Fenomenální včely" je toto poměrně podrobně popisované.Ony ty včely zase tak zběsile nelétají. Najde se tu a tam včelka,která letí třeba těch 7krát za den ven,ale jsou i takové,které vyletí jednou za týden a jinak se moc neangažují. A když potřebují přinášet více nektaru či pylu,tak né,že začnou více makat,ale naverbují další pracovní síly.