Příspěvek: #701

(24.02.2016 15:45)KaJi napsal(a):  Vyzkoušel je někdo?

S karpatkami pracoval pan Turek ze Skočic u Strakonic. Na přednášce říkal, že včela je velmi mírná, dobře obsedá. Ale....nevyužívá snůšku z medovice. Dovezl si je před lety, v době, kdy tady všude byl nasetý jetel a vojtěška. S tím si údajně hezky poradily. Krásně mluvil o jejich původní krajině. Pochopila jsem to tak, že to byly ohromné plochy vřesu. Pro podmínky Jižních Čech je nedoporučoval.

Příspěvek: #702

Už teraz je tu včelí Babylon a vytvorenie regionov s chovom jedného plemena je utopia. Na to dohoda jednej "generácie" dôchodcov nestačí a ich prvý učeň si zase dovezie, čo bude chcieť. Včelár na hranici týchto šľachtiteľských miništátikov by sa hybridov nezbavil a tých hraníc by bolo viac, ako čistých území. Naše možnosti biodiverzity sa teraz podstatne rozšírili a bude trvať veľmi dlho, pokiaľ sa vyselektuje hybrid, ktorý bude chcieť prijať väčšina včelárov. Je to priestor pre šikovných "šľachtiteľov" nových plemien napr: Kranfast nigra . Dovtedy si budeme vyberať to najlepšie zo svojej pouličnej zmesky a na oživenie krvi nám stačí matka z pouličnej zmesky od kamaráta z Valašského Meziříčí, alebo Bielsko-Bialej. Diskutovať v takomto multikultúrnom prostredí o vlastnostiach plemena je mexická telenovela.

Příspěvek: #703

Ja som sa vypytoval, koho iného, Poliakov, ktorí túto líniu vo väčšom chovajú. No a tí mi práve povedali opak, že línia karpatka bola priam ideálna na medovicovú znášku. Zaujímavé je, že spomínate, že nie je vhodná do južných Čiech a zároveň nie je vhodná na zber medovice. Južné Čechy sú také bohaté na medovicu? Mne skôr pripadajú ako oblasť prevažne kvetovej znášky. Mýlim sa, či je iný dôvod prečo tam nie je vhodná? Nejako sa mi tie dve veci v hlave bijú.

Příspěvek: #704

Jsem začátečník, jen jsem tlumočila co bylo řečeno na přednášce.

PetrM upravil 01.03.2016 2:40 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Přebytečná citace odstraněna.

Příspěvek: #705

Tady kde ziju ( severní Devon-UK) si je pochvalují .Vsude okolo je plno vřesovišt a luk.Jsou prý ideální na "teplou zimu"
.... Sorry,to mělo byt k Buckfastkam nejak jsem se ztratil v tématech

Příspěvek: #706

(28.02.2016 11:08)Zdeněk Barnat napsal(a):  Žádám chovatele Vigorek aby se podělili o skušenosti zda vigorka v rozumném čase a ještě v dobré kondici včelstva uskuteční tichou výmněnu.Víše jmenované to tak dělají i když se na to samozřejmně nedá uplně spoléhat. Na stáří by to pro byla pro mne velmi cenná vlastnost.

Mám vigorky a jsem za ně rád. Viděl jsem i ostatní kmeny na vlastní oči a nelíbí se mi ta jejich mírnost, která se mi zdá až jako flegmatičnost. Není to přirozené. Před týdnem, jak bylo hezky, mi včelky pěkné létaly, nosily vodu a pyl a samozřejmě se to neobešlo bez dvou žihadel. Což mě potěšilo, protože je to přirozené.

Co se týče tiché výměny, tam zatím nemám dobré zkušenosti. Známý včelař s vigorkama s tím problém nemívá, přijde na jaře do včel a najde tam neznačenou matku.

Mi se staly zatím dva případy, kdy se matka vykladla a včelstvo se pokoušelo o tichou výměnu. Matečník(y) tam už byly, ale matky už nekladly prakticky vůbec. Vyřešil jsem to za ně. Což mě nepotěšilo, zastávám přírodní zákony, nemám rád umělost a umělé udržování při životě, ale zatím nemůžu soudit. Spíše se mi ale opravdu zdá, že včelstvo začne měnit matku, až její kladení takřka úplně upadne.

Příspěvek: #707

Nebolo by pri matkách, ktoré už neuspokojivo kladú a včelár nechce umelo dodávať matku, pomôcť si spôsobom starých včelárov z hôr? Počas znášky matke zakrútiť krkom? Hore to zvykli robiť počas medovania maliny. Pozabíjali nevyhovujúce matky a kým bola znáška, včely si vychovali nové a znáška bola využitá.

Příspěvek: #708

To je sice pravda, ale dotyčný to myslel určitě tak, že když nechá včelstva vklidu - bez prohlídek, bude točit jen med a nebude se o nic dalšího starat, zda mu vydrží bez problémů v následujících letech. (Aby se nestávalo to, že včely na špatnou matku pozdě zareagují, včelstvo zeslábne, dojde k loupeži apod).

Příspěvek: #709

Nejen, že s příspěvkem Jaroslava Stoklasy souhlasím, ale dlouhodobě už ho praktikuji.
S jediným rozdílem - nenechávám ,,špatné" včelstvo vychovat vlastní novou matku, ale po odstranění staré matky vkládám matečník ze skutečně kvalitního včelstva.

Příspěvek: #710

Amerika je veľká.
https://translate.google.sk/translate?hl...sraces.htm
O pár desaťročí si aj my slobodne budeme môcť vybrať ľubovoľné plemeno. V takom malom okrsku, ako je Slovensko to vychádza na jedno plemeno: strakáč slovenský

Příspěvek: #711

Možno je Slovensko malé,ale je tak rôznorodé a teplotne tak rozdielne,že nejaký "strakoš" nebude mať všade šancu! A ja vravím,že chvála Bohu... Inak,každý rozumný včelár krúti krkom zlej matke a niekedy i obetovať problémové včelstvo nie je na škodu! Nič nové pod slnkom.

Příspěvek: #712

(16.06.2016 10:33)Havelka Jan napsal(a):  Nevím, jestli je ode mě zrovna fér hodnotit Vigorku. Mám licenci na chov matek Vigor, tak mi to snad odpustíte.
Od počátku mám Vigorky jako hlavní kmen, se kterým pracuji a dále rozchovávám.
Jako hlavní vlastnost, které jsem od včel požadoval je klidnost, mírnost a nízká rojivost (včelařím ve městě). Mohu potvrdit, jsou klidné a mírné, samozřejmě, když si čichnou pesticidů, jsou ostré jako všechny ostatní. To bohužel genetikou a šlechtěním neovlivníme. Zpočátku se mi rojily, ale problém byl v metodice ošetřování. Nyní je už ok, chtělo se to naučit s nimi pracovat.
Co se týká snůšky, po vyzimování, kdy se často tváří jako slabší včelstvo velmi rychle nastartují, je potřeba jim dát včas prostor. Velmi dobře využívají snůšku, já mám povětšinou květovou, medovice je u mě menšinová. Celkové výnosy se u mě pohybují mezi 50-80 kg/včelstvo. Letos, po prvním točení mám 38 kg/vč. Top včelstvo dalo 56 kg, "nejslabší" 33 kg. V době, kdy okolní včelaři už končí sezónu moje pořád slušně nosí. U K. Čermáka, na jeho hlavním stanovišti převažuje medovice, květová je v menšině. Medovici využijí excelentně. To mohu potvrdit, teče u něj proudem.
Další vlastnosti asi nemá cenu rozpitvávat, jen doplním, že nemám nejmenší důvod měnit Vigorky za jinou včelu. Mám také jiné matky, pro porovnání, ale z nich nerozchovávám. Některá vlastnost někdy trochu vyčnívá, ale z celkového pohledu a dlouhodobého hlediska vítězí Vogorka. Převažují u mě F1, zbytek inseminované. Rojové a Fxxx měním.

Zdravím.
Píšete, že máte i jiné matky. Smím se zeptat, zda jste zkoušel také Skenárky z Rakouska a jaké s nima máte zkušenosti? Osobně jsem měl dost let Vigorky. Dva roky jsem porovnával asi 90ks F1 Vigorek s 10ks F1 Sklenárkama. Letos již dělám jenom Sklenárky.

Příspěvek: #713

Bohužel, v tomto směru nemohu sloužit. Ono to není jen o výnosech, ale o spoustě doprovodných vlastností.

Příspěvek: #714

joseff - jaký závěr jste z pozorování udělal?
Vigor mám, Sklenar matky jsou snadno dostupné, uvažuji , že budu zkoušet.

Příspěvek: #715

Já už jsem ti vlastně odpověděl, závěr byl tento:

(16.06.2016 23:05)joseff napsal(a):  Letos již dělám jenom Sklenárky.

Není nad vlastní zkušenost, doporučuji vyzkoušet .
Mluvil jsem o chovných matkách oplodněných v Rakousku a jejich dcerách.

---

(17.06.2016 6:44)Havelka Jan napsal(a):  Bohužel, v tomto směru nemohu sloužit. Ono to není jen o výnosech, ale o spoustě doprovodných vlastností.

Hmm...., já v mé reakci na linie včel o výnosech nenapsal nic. Zato vy jste tady výnosy velice rozebíral a doprovodné vlastnosti nějak rychle přešel. Věřte, že o doprovodných vlastnostech také vím.

(16.06.2016 10:33)Havelka Jan napsal(a):  Velmi dobře využívají snůšku, já mám povětšinou květovou, medovice je u mě menšinová. Celkové výnosy se u mě pohybují mezi 50-80 kg/včelstvo. Letos, po prvním točení mám 38 kg/vč. Top včelstvo dalo 56 kg, "nejslabší" 33 kg. V době, kdy okolní včelaři už končí sezónu moje pořád slušně nosí. U K. Čermáka, na jeho hlavním stanovišti převažuje medovice, květová je v menšině. Medovici využijí excelentně. To mohu potvrdit, teče u něj proudem.
Další vlastnosti asi nemá cenu rozpitvávat, jen doplním, že nemám nejmenší důvod měnit Vigorky za jinou včelu. Mám také jiné matky, pro porovnání, ale z nich nerozchovávám. Některá vlastnost někdy trochu vyčnívá, ale z celkového pohledu a dlouhodobého hlediska vítězí Vogorka. Převažují u mě F1, zbytek inseminované. Rojové a Fxxx měním.

Smím se zeptat, kolik těch vašich včelstev vlastně máte, rád bych si udělal obrázek o vašem stupni porovnávání Vigorek s jinýma liniemi. Také by mne zajímalo, jak zajištujete kvalitní oplodnění vašich prodávaných matek "Vigor F1"?
Děkuji předem za odpovědi. Joseff

Příspěvek: #716

Dobrý den, máte někdo zkušenosti s buckfastkama od Martina Kavky?

Příspěvek: #717

(17.06.2016 20:31)joseff napsal(a):  

(17.06.2016 6:44)Havelka Jan napsal(a):  Bohužel, v tomto směru nemohu sloužit. Ono to není jen o výnosech, ale o spoustě doprovodných vlastností.

Hmm...., já v mé reakci na linie včel o výnosech nenapsal nic. Zato vy jste tady výnosy velice rozebíral a doprovodné vlastnosti nějak rychle přešel. Věřte, že o doprovodných vlastnostech také vím.

Můj příspěvek byl původně ve vlákně, ve které se o výnosech debatovalo, porovnání využití květové a medovice snůšky, využití snůšek, proto ta odpověď. Nezaznamenal jsem, že jste citaci vložil do jiného vlákna.

Krom výnosů se snažím evidovat a sledovat sklony k rojivosti, provádím testy hygienického instinktu (když čas dovolí). Dále sezení na plástech (rozbíhavost), způsob vyzimování (spotřebu zásob), množství zimních mrtvolek. Dříve jsem si dělal testy na Nosemu, ale upustil jsem od toho. Je to dost práce a laboratoř nyní udělá testy za pár korun. Nyní se podílím na projektu MSVV - vyhledávání varroatolerantních včelstev v populaci včely medonosné na území ČR, jejich chov a selekci.

(17.06.2016 20:31)joseff napsal(a):  

(16.06.2016 10:33)Havelka Jan napsal(a):  Velmi dobře využívají snůšku, já mám povětšinou květovou, medovice je u mě menšinová. Celkové výnosy se u mě pohybují mezi 50-80 kg/včelstvo. Letos, po prvním točení mám 38 kg/vč. Top včelstvo dalo 56 kg, "nejslabší" 33 kg. V době, kdy okolní včelaři už končí sezónu moje pořád slušně nosí. U K. Čermáka, na jeho hlavním stanovišti převažuje medovice, květová je v menšině. Medovici využijí excelentně. To mohu potvrdit, teče u něj proudem.
Další vlastnosti asi nemá cenu rozpitvávat, jen doplním, že nemám nejmenší důvod měnit Vigorky za jinou včelu. Mám také jiné matky, pro porovnání, ale z nich nerozchovávám. Některá vlastnost někdy trochu vyčnívá, ale z celkového pohledu a dlouhodobého hlediska vítězí Vogorka. Převažují u mě F1, zbytek inseminované. Rojové a Fxxx měním.

Smím se zeptat, kolik těch vašich včelstev vlastně máte, rád bych si udělal obrázek o vašem stupni porovnávání Vigorek s jinýma liniemi. Také by mne zajímalo, jak zajištujete kvalitní oplodnění vašich prodávaných matek "Vigor F1"?
Děkuji předem za odpovědi. Joseff

Moje včelnice je poměrně malá, do 15 včelstev. Současné prostorové podmínky více nedovolují (mám ji u domu na zahradě, v městské zástavbě). Absolutní většina mých včestev jsou Vigor F1 + Vigor inseminované. Nyní mám několik matek jiných linií, ty mám pro snazší přechod na malé buňky (5,1 mm).
Matky F1 jsou samozřejmě Vigor původem po plemenné matce (inseminovaná, od K. Čermáka). Včelnici mám relativně izolovanou, nejbližší včelnice jsou kolem 2,5 km, takže bezprostřední okolí je pokryto mými trubci. Samozřejmě si nedělám iluze, že tu jsou pouze tito. Je to otázka nabídky a poptávky, říjných matek a trubců. Pravidelně pozoruji páření přímo nad včelnicí, z toho usuzuji, že většina matek se neobtěžuje létat na prolety příliš daleko. Na druhou stranu jejich nabídka bude lákat trubce ze širšího okolí. Větší kvalitu oplodnění nejsem schopen zajistit, u F1 to v našich běžných podmínkách ani nejde.

Příspěvek: #718

(18.06.2016 11:13)Havelka Jan napsal(a):  Nyní mám několik matek jiných linií, ty mám pro snazší přechod na malé buňky (5,1 mm).

Prosím Tě Honzo, k čemu je to dobré?
Ten přechod na menší buňky?
Děkuju za vysvětlení.

Příspěvek: #719

Něco málo je tady http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Bunky-4-9-mm
Včely, které se líhnou v menších (původní velikosti) buňkách mají vývoj zkrácen o několik hodin až jeden den. Tím se naruší vývoj VD.

Příspěvek: #720

V průběhu léta vyjde další publikace MSVV, která bude výstupem z naší poslední konference (2014). Suučástí publikace bude mimo jiné článek od Erika Österlunda (Redaktor švédského včelařského časopisu „Bitidningen“ vydávaného švédskou včelařskou asociací) O velikosti včelích buněk - fakta, úvahy a zkušenosti s malými buňkami a buňkami různých rozměrů. Je to skvělý text, hodně se tomuto tématu věnuje a mnohé vysvětluje.