Příspěvek: #81

Uvedu tu výnosy od roku 2000 kdy kdy jsem zakoupil několik matek linie Singr od př. Skuhrovce z VUV Liběchov.Novou krev dokupuji tak po třech létech.
Výnosnost mého stanoviště je zatím velmi stabilní /v doletu vždy min. 100 ha řepky/
a tak je na výsledcích vidět jak to se Sing. dopadlo.Prvních pět let jsme se jen tak oťukávali ,ale pak už ukázaly co umějí.Je vidět,když vše vyjde jak má / r 2011/jsou nepřekonatelné. Maximální výnos dala Sing. v roce 2006 a to 198kg.

Medný výnos 2001-2011

rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

průměr 48 55 52 56 64 96 35 75 82 78 121

Příspěvek: #82

Mít včelky s takovým výkonem, tak mi stačí dvě včelstva linie Singr .

Příspěvek: #83

pro č. 82 - ano singr a těch 100 ha řepky.

Příspěvek: #84

Problém je to, že při hodnocení vlastností při šlechtění včelstev se u nás nezahrnuje odolnost proti roztočům VD a třeba virům.
Jak v některém z nedávných včelařství uváděl Ing. Titěra, např. v Německu jsou vlastnosti vedoucí k varroatoleranci nejdůleřitější z požadovaných vlastností.

k Singr napři viz.
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/varro...ont-cast-3
příspěvek č.8 Ing. Dvorského.
A to ing. Dvorský nechová převážně včelstva původem Vigor, ale u nás na přenášce říkal, že převážně původem Sklenar.

Co se týká mého stanoviště v Hustopečích, u mých včelstev v Hustopečích letošní nápor kleštíků vydržely všechna včeltva s původem vigorek (dcery do několika generací skřížené s trubci místní směsky). Obě včeltva, která uhynula byla jiného původu.

Bylo by možná docela zajímavé uvést zkušenosti jednotlivých včelřů, jak si matky různého původu poradily s letošním náporem kleštíků (pokud ovšem v tom místě kleštíci byli přemnožení).
Do budoucna to možná budou nejcennější informace o tom, jakou linii včel zvolit.

Příspěvek: #85

Korous napsal(a):...jsem zakoupil několik matek linie Singr od př. Skuhrovce z VUV Liběchov..

Výnosy jsou krásné. Jak to vypadá s bodavostí? Opakovaně jsem se doslechl, že liběchovské jsou poněkud ostřejší a já nejraději včelařím na sluníčku v plavkách.

Příspěvek: #86

S liběchovskými matkami od př. Skuhrovce mám velmi dobré zkušenosti. Konkrétně k bodavosti. Podle mých zkušeností vynikají mírností.
JK

Příspěvek: #87

Podľa mňa je dôležitým faktorom pri kúpe matiek od chovateľov nadmorská výška chovateľovej včelnice.Mala by mať približne rovnakú nadmorskú výšku ,ako včelnica ,do ktorej sa budú matky umiestňovať.Na Slovensku je dosť línií,ktoré sú vhodné do nižších,teplejších polôh (Hontianka,Devínčanka,Vojničanka,Košičanka),stredných polôh (Sitňanka,Vučko) i vyšších polôh(Tatranka,Vigor).Myslím,že je na škodu veci,že mnoho včelárov kupuje najmä matky Singer,Sklenár,Vigor a pôvodné ekotypy sú nimi vytláčané.
Mimochodom nevedel by sem niekto prilepiť zoznam chovateľov včelích matiek v Čechách ? Ja ho neviem nikde nájsť.Keby mal niekto záujem,tu je slovenský zoznam.
http://www.vcelari.sk/sites/default/file...k_2010.pdf

Příspěvek: #88

Podla jedneho videa o afrikanizovanych vcelach sa agresivita/miernost prenasa po trubcej linii.

Příspěvek: #89

(12.01.2012 14:23)MartinKo napsal(a):  Podľa mňa je dôležitým faktorom pri kúpe matiek od chovateľov nadmorská výška chovateľovej včelnice.Mala by mať približne rovnakú nadmorskú výšku ,ako včelnica ,do ktorej sa budú matky umiestňovať. ...

To je po dlouhá desetiletí tradovaná pověra! Ale setkáváme se s ní už méně často než dříve. Přibližná nadm. výška není vůbec rozhodující, rozdíl ale je např. 200 m a 700 m n.m. a to tak, že co se osvědčí v nížinách, nemusí si poradit s tvrdšími podmínkami v horách. Naopak, co je delší dobu selektováno v horách, má lepší předpoklady uplatnit se i v nižších polohách, ale neplatí to automaticky - pokud má původ včel (linie, kmene) z hor geneticky pevně zafixován pozdní a pomalejší nástup plodování, který si podržuje i v nížinách s běžně raným nástupem jara, nevyužije dobře jarní snůšky. Mám s tím dlouhodobé zkušenosti, a to i ze svého působení na Slovensku...
Často při podobné nadm. výšce jsou mezi blízkými stanovišti velké rozdíly pro jarní rozvoj (mikroklima, zdroje potravy) a ten je rozhodující pro dosažení snůškové a produkční kondice včelstev! Potom málo přizpůsobivý kmen včel může mít problémy na některém stanovišti.

Příspěvek: #90

máte někdo nějaké zkušenosti s linií Jabloňany? nikde jsem tu nenašel žádné konkrétní informace...

Příspěvek: #91

Pokud by někdo psal hodnocení, chtělo by to, aby měl s matkami z daného chovu víceleté zkušenosti, s větším množství matek. Proto mohu napsat jen moji celkem nic neříkající zkušenost. Zakoupeny dvě matky na zkoušku - přirozenně pářené (je dobré si občas srovnat to co člověk chová s něčím jiným - ale nemusí od toho hned zběsile chovat !). Včelstva na stanovišti v Brně velmi dobrý jarní rozvoj, medu ale donesla vzhledem k cíle včelstev poměrně málo (resp.stejně jako ostatní včelstva početně skromnější včesltva), dobré plodařky, spíše masné plemeno. Sezení na plástech ok, temperament mírný až velmi mírný. Bohužel absolutně nezvládly poměrně silnou populaci roztočů, která v Brně je dlouhodobě, ve srovnání byla velmi varrosensitivní - i když byla před sezonou na jaře ošetřena, koncem července byla téměř na kolaps a vyřadil jsem je. Ale jak říkám, je to nic neříkající zkušenost. Je nutno bud více takových pozorování z podobných varroózních podmínek, nebo hodně matek na zkoušku, zejména inseminek.

Příspěvek: #92

Má někdo zkušenosti z více liniemi na jednom stanovišti.Mám Singerky ale chtěl bych zkusit i Vigorky a pak si vybrat ty lepší.Včelařím na míře 39/24 v nadmořské výšce 380m.Poradte...

Příspěvek: #93

Pokud se mrknete např.také na článek výše od Květoslava Čermáka, bude Vám jasné, že údaj v čem a kde včelaříte není zrovna tím pravím vodítkem, co na svém stanovišti vyzkoušet. Nejsem ten pravý, kdo by tu měl o volbě plemenného materiálu psát, ale cítím to tak, že vynikající materiál si mohu vychovat i sám. Pokud mám alespo stovku včelstev, už je to základna, ze které se dá něco vybrat. Pokud né, je o to větší důvod se poohlédnout po okolí, jestli není někdo stejně aktivní okolo, abychom si mohli vyměňovat to, co se nám osvědčí a z toho po prověření vlastností chovat. Neříkám, že není špatné si čas od času koupit nějakou tu matku od chovatele a srovnat to s tím, co u mě lítá. A pak třeba krev osvěžit a pokud se to osvědčí rozchovat. Ale pokud budu chtít slušné výsledky i po volně pářených matkách, tak se mi práce s okolím sakra vyplatí. Jen je potřeba mít na to okolí štěstí nebo na něm pracovat - vychovat si ho, což může být dost dřina - ale taky o tom by měla být spolková činnost - dotace a léčení jsou až na tom posledním místě.

Ale dost filozofování. Pokud chováte Singer (myšleno kupujete si inseminky a chováte F1) a pokud ve vašem okolí převažuje stejná populace, pak bych se do Vigorek moc nehrnul a spíš zkoušel pracovat s tím co máte. Mám takovou zkušenost z oblasti na jihu Moravy, kde převažovala populace alpských ekotypů (Singer, Havlín, Troiseck) a kam jsem si jako první dovezl inseminky karpatského ekotypu (nejdříve Lesanu, poté Vigor). Včelstva, ve kterých byly inseminky, byla skvělá. Co do vlastností i výnosů. Jarní rozvoj trošku pomalejší ale koncem května nebyl rozdíl. Markantní rozdíl byl v pozdních snůškách, kdy oproti alpskému ekotypu, donesla včelstva mnohem více medu.
Co se však na tomto stanovišti spářilo, bylo zejména po stránce temperamentu, trošku nad rámec únosnosti. Snůškově byla včelstva s F1 výborná, ale rozbíhavá, velmi bodavá, kontrolující si okolí včelstva na mnoho metrů okolo.
Je to velmi častý důvod, proč mnozí včelaři pořád opakují že Vigor je bodavý a k ničemu. Je potřeba si uvědomit, že už je to oproti alpským ekotypům trošku jiný materiál - a při vzájemném křížení už může být heterózní efekt znát. Není na škodu, často mají včelstva vyšší vitalitu, ale je to i bohužel na úkor vyšší bodavosti.
Potvrzují to i oblasti, kde je více karpatský ekotyp - i volně pářené matky jsou výborné i co do temperamentu.
Samozřejmě, že to není žádná absolutní pravda, vše je lokální, jen je na to potřeba myslet. Popsaný jev lze vysledovat např. v mnohých oblastech Vysočiny, kde díky mnohým chovům byla v posledních cca 15 letech rozchován především alpský ekotyp - i když zase né všude, jak říkám je to lokální...
Takže moje doporučení...klidně vyzkoušejte, kupte alespon dvě, tři inseminky - posudte je a pak odchovejte F1. S tím, že v případě karpatského ekotypu v kombinaci s alpským může dojít k tomu, co jsem měl možnost pozorovat ve více sezonách a snažil se tu popsat. A myslet na to, že to není vada ani jednoho ekotypu, jen heterózní efekt při spojení dvou geneticky vzdálenějších populací...

Příspěvek: #94

Začal jsem včelařit v r 2010. Od mého stanoviště asi 2 km vzdušně je pokusný včelín Skřivánek na Vysočině. Včely pocházejí z rojů a podle toho rok 2011 vypadal. Ze 4 jich je 14, ale to bude hlavně chybou mojí, učím se lezením po stromech ), ale chci to změnit. Podotýkám jen ,že mám vcelku pohodové nebodavé včelky a mám je zatím na zahradě doma, v létě mohu sedět před česny a pozorovat dění. Mám dotaz, zda má význam měnit matky, nebo díky blízkosti genetického materiálu,získají oplozené matky vlastnosti této linie. 13x langstroth a medná kráva

Příspěvek: #95

Jestli jsou mimořádně mírné a dobře nosí, ještě to s nimi zkuste. Hlavně to chce hodně prostoru, hodně stavění a event metodu LBV . Téma lze najít na tomto foru a hodně je na http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/

Příspěvek: #96

Ďaľšia sezóna ukáže, čo je v nich.... Všetko ostatné sú špekulácie a dohady.

Příspěvek: #97

franta: Ze 4 jich je 14,

Jestliže jsi ze 4 včelstev udělal převážně rojením 14 včelstev, můžeš podobně letos očekávat rojení. Při stejné technologii a počasí pak můžeš mít (14:4=3,5 3,5 x 14=49) 49 včelstev nebo jen rojů.
Proto jim hlavně dej prostor pro stavbu a určitě vyměn matky ( z těch co se rojí nechovej) a matky vyměn co nejdříve v květnu.
J.B.

Příspěvek: #98

(12.02.2012 17:56)franta napsal(a):  Začal jsem včelařit v r 2010. Od mého stanoviště asi 2 km vzdušně je pokusný včelín Skřivánek na Vysočině. Včely pocházejí z rojů a podle toho rok 2011 vypadal. Ze 4 jich je 14, ale to bude hlavně chybou mojí, učím se lezením po stromech ), ale chci to změnit. Podotýkám jen ,že mám vcelku pohodové nebodavé včelky a mám je zatím na zahradě doma, v létě mohu sedět před česny a pozorovat dění. Mám dotaz, zda má význam měnit matky, nebo díky blízkosti genetického materiálu,získají oplozené matky vlastnosti této linie. 13x langstroth a medná kráva

Přibral bych při hodnocení jako zásadní kritérium také jejich "vztah" k V. d. ...
Jiří

Příspěvek: #99

Vztah k V.d. Souhlas, ale kde tento údaj k jednotlivým liniím (prodávaných u nás v ČR) zjistím?

Příspěvek: #100

Těžko, Zdeňku, bude to chtít trpělivost, zkušenost a znalost jednotlivých chovů, kmenů i linií. Ale hlavně: musíme se sami snažit tu situaci zlepšit a tohle kritérium nějak prosazovat, musíme se na to ptát a tyto informace od chovatelů žádat. A sami je i hledat. Zajímavé je, že hodně se člověk dozví na různých včelařských akcích, které jsou podobně zaměřeny, mám na mysli třeba setkání uživatelů VMS či říjnovou konferenci pořádanou MSVV a pod. To ale znamená tam prostě vyrazit ... A všímat si takových kritérií, která o tom vypovídají, např. brzké ukončení plodování na konci léta a tak ... Kolega píše, že není daleko od včelína na Skřivánku, tak nemá k informacím daleko ...
Jiří