Příspěvek: #141

Přesně. Jakmile je vylupované včelstvo v takovém stavu, že už pustí lupičky na zavíčkované zásoby, tak je v podstatě po boji....

Příspěvek: #142

Já jsem včera přivřel všechny česna, i když možná pozdě, ale i přesto. Jinak na jednom stanovišti díky ovocným stromům, tak mám velký problém s vosama. Dokonce jsem našel hnízdo v boudě, tak jsem zavřel česno a zabil, tak 40 vos, ale i přesto to asi nepomůže.

Příspěvek: #143

Loupeže jdou opravdu docela dobře poznat. Občas se stane, že to je taková tichá loupež. Tam toho není moc vidět. Ale jinak je to vidět tak, že to praští do očí. Lupičky doslova obalují úl a hledají jak se dostat dovnitř pohodlněji, než česnem.
Já jsem ve čtvrtek rušil jednoho slabocha. Byl to původně malý poroj. Matce se moc nechtělo, taková malá prďka. Tak jsem jim dal Singer a pěkně se to rozjíždělo. Nicméně jsem si říkal, že je to jak slabý oddělek při zrodu. Že vezmu noviny a spojím je. No, bylo to vyřešeno za mě. V úle nic moc včel, plodu na dlaň, zásoby NULA - ani jedna buňka a matka nikde. Takže včelstvo přišlo o matku a bylo vyloupeno. Věděl jsem přesně, co najdu na podložce. Všude měl. Asi jeden centimetr.
Tak jsem je zrušil, a bylo to. Je to škoda, ale vím, že by ten slaboch stejně jara nedožil.
Jo, já jsem to sem dával, ale ještě jednou. Takhle vypadala loni loupež u mě. On je to opravdu cvrkot.

Příspěvek: #144

Když ono s náma začátečníkama je to těžké. Člověk si přiveze oddělky a ví prd, ja vypadá normální provoz. Navíc je tak natěšenej na včely, že je chodí pořád okukovat. Pak nastane prolet mladušek a už se řeší, jestli je to ok, nebo ne. Po čase je včel v nástavku víc a začnou vysedávat na přední stěně, no zase se řeší co se děje. Je jasné, že pro vás mazáky je to brnkačka.

Příspěvek: #145

Neboj, já začínal loni. Také ještě špekuluju a občas čučím. Loni jsem pobíhal kolem úlů a měl jsem chuť každou cizí včelu uškrtit.
Už je to lepší. Člověk už něco poznal, něco ví, hodně jsem přečetl a také jsem se hodně ptal. Hlavně jsem věděl, že musím co nejdříve dosáhnout na větší počet včelstev, abych pak právě nekoukal a byl "nad věcí".
Nedovedu si představit, že bych měl dva úly. Jeden bych měl teď vyloupený a druhý bych nepřezimoval...

Příspěvek: #146

Díky, já mám dva... Ale doufám, že vyzimuju oba.

Příspěvek: #147

Někdy k loupeži stačí málo, příklad z dneška, soused včera špatně zakrmil, celá krmná dávka mu protekla špatným těsněním skrz úl a varoadno ven, takový přísun cukerných zásob mimo úl samozřejmě hned vedl k loupeživému slídění, no ke mě je to jen pár metrů, takže bylo logické, že lupičky v náladě našly nejslabší včelsto v okolí, které vzniklo včera spojením dvou oddělků a ještě asi dostatečně nehlídalo očko. Aby toho nebylo málo, tak se při bojích pustili i do sousedního z léta usazeného roje... zahrada byla jedna válečná zóna. Snad uzavření česen pomohlo a zítra už bude klid.

Příspěvek: #148

No já mám taky dva úle, víc na zahradu nedám aby mně sousedi nevynesli v zubech. Dnes jsem uviděla pod strůpkovou fólií vosu, sice je po smrti a víc jich tam nebylo, ale prošupajdila celým úlem a to mi je divný.

Příspěvek: #149

Stane se,že se tam občas nějaká dostane. Hlavně když je chladné ráno,tak jsou vosy aktivnější při nižšší teplotě a než se včely "rozhýbou",tak snadněji pronikají do úlů. Mám zkušennost,že je pak včely "uvězní" u stropu a odhání je od obsednutých míst,takže vosa zůstává stále pod strůpkovou folií a včely jí nedají klidu.

Příspěvek: #150

(24.08.2013 7:58)patko79 napsal(a):  Letáč nezužujem, pretože to u mňa jednoducho netreba. Dokonca oddielky dávam do klasických úľov, hoci len na 5 až 6 rámikov (tri plodové dva krycie jedna medzistienka). Dopĺňam ich postupne medzistienkami na celý priestor nadstavku.

Tiež pri tvorbe odložencov očká nepoužívam,odložence od samého začiatku využívajú len letáč a môžem potvrdiť,že sa mi nestalo,že by bol niektorý vyrabovaný.Ak som robil odložence len na otvorené očko,tak v podmetoch zostávali nečistoty ktoré včely očkom nedokázali vyčistiť,čo mi vadilo.Jediné čo robím inak ako Ty je,že letáč vždy otváram len na šírku obsadených rámikov v nadstavku,zostávajúcu časť uzavieram molitanom.Ako odloženec silnie a rozťahuje počet obsadených rámikov,tak podľa toho vždy rozšírujem letáč až do konečnej šírky.Minulú sezónu koncom 8 mesiaca kedy už nebola žiadna znáška mi na jeden úl mi počas veterného počasia padol suchý strom a svojimi konármi zhodil zo včelstva medník.Plodisko zostalo otvorené takto otvorené vyše dňa a po príchode na včelnicu ma prekvapilo,že iné včely sa do otvoreného plodiska ani nepokúšali rabovať,včelstvo bezpečne uzavieralo husto uličky a žiadny náznak rabovky sa nekonal,na včelnici bol absolútny pokoj,čo mi len dokazuje,že normálne zdravé včelstvo skladúcou matkou vyrabované len tak nebude,a ak sa tak stane,tak len zásadnou chybou včelára.Naproti tomu z medníkových plných panenských plástov plástov ktoré boli mimo matky mi zostali len čisté rámiky bez vosku,na ktoré som mohol rovno taviť medzisteny.

Příspěvek: #151

Ja si myslím, že to, či je včelstvo vyrabované, súvisí s viacerými vecami, nie len s chybami včelára. Lebo ak bol medník dole, je to to isté, ako keby včelár nezavrel úľ. A včelstvo ti ostalo nenapadnuté... Ak majú včelstvá dostatok zásob, nebudú rabovať, nie je potreba. Ak rabovať chcú, budú vyhľadávať nejako "narušené" včelstvá. Ťažko povedať, ako to robia, ale myslím, že to bude chemickou cestou. Možno včelstvá, ktoré nie sú v poriadku inak cítiť. Zlá matka možno produkuje iné množstvo feromónu, alebo má iné zloženie. Možno stačí toho feromónu menej, čo evokuje že i slabé včelstvo môže byť vnímané ako "zlé". No a evolúcia to zariadila tak, že silný prežívajú na úkor slabých.

Příspěvek: #152

ono taky bude hodně záležet na tom :

• kdy oddělky vytvářím (rané v květnu nebo po medobraní)
• v jaké oblasti oddělky vytvářím (oblast s téměř celoroční snůškou nebo mám snůšku pouze 1 měsíc v roce)
• jak silné oddělky vytvářím ( 1 plodový plást + 1 krycí nebo dělám odlek z plné bedny včel)
• vkládám matečníky ANO/NE (vložím matečník nebo pouze plást s otevřeným plodem)
• jaké používám úly/plemenáče (PS plemenáče nebo jen tenkostěnné neuteplené nástavky)
• snůška je/není (udělám serii matek a pak se už příroda neptá - tam se na snůčku nelze moc ohlížet)
• + taky třeba - jaké mám zkušenosti s vytvářením oddělků (tohle u jkaždého bude fungovat jinak).

Připadá vám to na málo možných variant vzniku rizika při tvorbě oddělků?

Příspěvek: #153

Asi nejenom matka, ale celkový zdravotní stav včelstva - snad viry. Jsou včelstva, co prostě nemají tak nějak chuť k životu. Ani nijak moc neberou při krmení, o zásoby přicházejí, lezou do nich myši už teď atd.
Na VD bych to moc nesváděl, napadení včelstev kde jsem to pozoroval nebylo nijak nad normu.

Pozoruji to od 2008 - po úhynech.

Příspěvek: #154

Jaro, myslím že si trafil klinec po hlavičke,je všeobecne známe že matky šíria okolo seba feromón-čiže materskú látrku ako to starý včelári nazývajú, je síce pravda že každá matka "voní" trochu inak , ale má to logiku , že ak neni vo včelstve tak jednoducho "nevoní", a to možno sliedičky vystihnú a následne vzniká lúpež.

Příspěvek: #155

Zdravim vespolek. Vcelarit jsem zacal loni a nyni resim problem s velkym mnozstvim slidilek, ktere se snazi proniknout do ulu. Mam na vcelnici 4 uly. Letos byla u nas velmi slaba snuska a zda se, ze to vcely burcuje k velke loupezive aktivite. Co ted delat? Mam uly langstroth, takze jsem uzavrel cesna a ocka natocil pouze na vetraci mrizku. Dno mam otevrene zasitovane. Budou schopna vcelstva toto uzavreni bez problemu prezit? A na jak dlouhou dobu? Vevnitr mam jeden prazdny nastavek s kbelikem cukerneho roztoku na dokrmeni. Dekuji vsem za rady a podnety. Stefanos.

Příspěvek: #156

Stefan, tvoj problém je asi umelý, ktorý nejestvuje, nechápem prečo toľko prípadov na včelniciach sa vyskytuje. Už sme zaznamenali niekoľko prípadov, že išlo o planý poplach z neznalosti chovania sa včelstiev npr. vlastné prelety považovali za rabovanie a pod. Nejde i u teba o tento prípad. Prečo by sa do úľov, ktoré sú na včelnici od vlani s plodujúcimi matkami chceli dostať cudzie včely, neviem si predstaviť.

Ja aj teraz som kŕmil viac ako 6O včelstiev (podávanie zásob mám ukončené), letáče 38x2 cm sú stále otvorené a ešte som nezbadal nejaký útok či sliedenie cudzích včiel na moje včelstvá. Pritom cukrový roztok som podával viacf menej ráno, odber im trval celý deň, večer odber bo ukončený, tak nechápem, prečo je to u vás tak?

Příspěvek: #157

O loupeni (nebo pokus o nej) jde urcite, protoze pred ulem mezi sebou bojuji jednotlive vcely a vali se i pod ulem v trave. Prave proto jsem uly uzavrel, abych zamezil skodam. Moje vcelstva nejsou nejak extra silna, ale nejsou ani extremne slabe...Treba je to normalni v danem obdobi, nemam s cim porovnat. Treba je zbytecne uly uzavirat, fakt netusim, ale radsi jsem to udelal. Snuska zde byla opravdu mizerna, mozna ostatni vcelstva maji slabe zasoby a tak hledaji o to usilovneji zdroje potravy.

Příspěvek: #158

V podvečer potoč z větrací mřížky na štěrbinku a sleduj bzukot. Nepíšeš jak je to okolo zavčlené - odkud slídilky jsou.

Obecně - nejlépe je oddělkům daleko od včel. Večer na káru a odvézt někam daleko od včel.

Pokud i tam budou loupit - třeba vosy - je něco špatně ve včelách.

Krmení oddělků kbelíkem - i to nemusí být ono.

Příspěvek: #159

Ahoj. Nejedna se o oddelky, ale o standartni vcelstva, ktera jsem si loni privezl od jineho vcelare. Moznost prevezt jinam bohuzel nemam. Asi ve vzdalenosti 800 m je vetsi vcelnice - odhadem 20-30 vcelstev. Pak jsou dalsi 3-4 vcelari v okruhu 3-4 kilometru. Nevim co presne mas na mysli s tim bzukotem? Bzukot v ulu je rozhodne slyset.

Příspěvek: #160

(06.09.2013 20:40)stefanos689 napsal(a):  O loupeni (nebo pokus o nej) jde urcite, protoze pred ulem mezi sebou bojuji jednotlive vcely a vali se i pod ulem v trave. Prave proto jsem uly uzavrel, abych zamezil skodam. Moje vcelstva nejsou nejak extra silna, ale nejsou ani extremne slabe...Treba je to normalni v danem obdobi, nemam s cim porovnat. Treba je zbytecne uly uzavirat, fakt netusim, ale radsi jsem to udelal. Snuska zde byla opravdu mizerna, mozna ostatni vcelstva maji slabe zasoby a tak hledaji o to usilovneji zdroje potravy.

Počas zakrmovania je normálne že na včelnici býva trošku rušnejšie ako obyčajne, včely cítia vôňu podávaného roztoku a preto pri pohľade na letáč môžme zarieť,že cudzia včela sa snaží preniknúť do úľa, na čo strážkine okamžite reagujú a mi môžme zazrieť zakusnuté včely v tráve.Ale toto sú len také pokusy, ktoré zdravé včelstvo s kladúcou matkou nemôžu ohroziť,ono rabovanie vyzerá trochu inak a myslím si podľa popisu ktorý si dal,že sa o rabovku ani nemôže jednať,je to len reakcia na podávanie zásob najmä ak sa nám podarí roztokom mimo úľ trochu rozliať.
Počas zakrmovania môžme slabším včelstám pre istotu zúžiť letáče,treba si dávať pozor aby sme roztokom nekvapkali mimo úľ a tak zbytočne nevytvárali napätie,no zatvárať úľ, to je pre včelstvo podstatne väčší stres ako občasne pokusy sliediacich včiel na letáčoch.
Já zakrmujem tiež,letáče mám otvorené dokorán a nie je žiadny problém,to že sem tam je nejaká včela atakovaná na letáči či pod ním,to je úplne normálne a nič to neznamená.Ak by v tomto čase nastala skutočná rabovka,tak tú len tak nezastavíš,najistejšie by bolo len naložiť úle a previesť na vzdialenejšie stanovisko, ale to tvoj prípad podľa mňa nie je.Možno by ti pomohlo len oko skúseného včelára,nech posúdi a ty sa dozvieš viac,môj názor na diaľku je viacmenej jasný,netvrdím že 100%.