Příspěvek: #441

Však ano! Rozhodnu-li se jako začátečník pro ED (nebo jakýkoliv jiný systém, kde ji někdo vypracoval a ověřil), vezmu metodiku a začnu podle ní. Mám se čeho chytit, nejdu od nuly, neřeším "počty rámků". Improvizovat mohu až když něco umím - pak už nejspíš získám i trochu citu a mohu začít "ladit". Ale ty noty do začátku jsou pro začátečníka k nezaplacení. Cit se nezíská jinak než "včelstvoroky" - nikdo jej asi nemá od narození...

Příspěvek: #442

Dva poslední příspěvky mluví hodně pravdivě.
Zkouším 4 roky včelařit v dadantu 39x30 + 39x15, po 11-ti plástech v nástavku, a není to ono, proto na letošek připravuji pravé nefalšované 13-ti rámkové Eurodadanty.
V těch 11-ti rámkových u mě prostě nejde mít dva velké stavební rámky ve velkém plodišti a na jaře z něj vyřadit víc jak dva plásty.
I matky docela dost zaplodují do prvního NN nad vysokým plodištěm, ale to mi zas až tak nevadí.
Proto prostě letos na jaře přendám 11-ti rámkový nástavek do 13-ti rámkového a budu v nich včelařit podle metodiky pana ing. Řeháčka s úpravami jeho pokračovatele pana Cimaly a dalších kolegů z Dadantklubu.
Tam je spousta dobré inspirace, především od pana doktora Šumery.
Pavel

Příspěvek: #443

Rudo píšeš že sa ti rodiny v Dadante neroja, ale asi to nebude len tým Dadantom, trochu tomu napomáha aj "LBV",
Samozřejmě, vždyť je k tomu určená a funguje výborně. Dnes kdy už jsem najel se všemi včelstvy na značně "přírodnější a ohleduplnější vůči včelám " chov, tak samozřejmě bylo ji nutné hodně poupravit. Ale i bez ní s podstaveným polonástavkem pod plodištěm je rojení citelně méně než u jiných systémů. Naopak jako fabrika na roje mě vycházely ležany. 1x ulétlý roj znamená 4 500 Kč ztrátu na medu. Jsem tak bohatý, abych toto toleroval? Já ne. Zdraví R. S.

Příspěvek: #444

MartinH napsal(a):Zajímalo by mě, jestli někdo zkoušel jaký je rozdíl, když v té blinově (blinovově) přepážce je díra, nebo není díra.

To, co teď napíši, je pouze moje domněnka:
Blinov zkonstruoval svou přepážku v době, kdy se ještě zimovalo v jednom nástavku bez oddělitelného dna. Přepážka dosahovala až ke dnu a pokud byla dobře vyrobena, včely se přes ni nedostaly.
Proto byl v horní části umístěn otvor, který průchod tam a zpět dovoloval.
V současnosti se používají přepážky s výškou nástavku a ty dovolují včelám vlézt za přepážku spodem.
Nové přepážky už dělám bez otvoru, ty staré s otvorem jsem ale nevyhodil. Při použití ve včelstev nevidím zásadní rozdíl.
Možná, že bychom mohli opustit otvor i název Blinovova přepážka a mluvit pouze o přepážce.

Příspěvek: #445

(29.02.2016 13:23)vcelky.cz napsal(a):  Však ano! Rozhodnu-li se jako začátečník pro ED (nebo jakýkoliv jiný systém, kde ji někdo vypracoval a ověřil), vezmu metodiku a začnu podle ní. Mám se čeho chytit, nejdu od nuly, neřeším "počty rámků". Improvizovat mohu až když něco umím - pak už nejspíš získám i trochu citu a mohu začít "ladit". Ale ty noty do začátku jsou pro začátečníka k nezaplacení. Cit se nezíská jinak než "včelstvoroky" - nikdo jej asi nemá od narození...

O to se tu právě snažím, a dělám ze sebe pitomce proto, aby to všem těm nezasvěceným někdo vysvětlil, když to nejdůležitější v těch příručkách není. V těch se počítá s tím, že to včelař vše dávno ovládá. Začátečník v tomto systému stoprocentně vyrojí včelstvo. Přitom mu to nikdo polopatě nevysvětlí a právě tím by se mělo začít. Dále jasně vysvětlit, jak dostat včely do horních nástavků, když si nejde pomoci plodem a ony jedou dolů. Dostanu tady odpověď,že jsem "to" měl zařídit už na podzim. Je jarní bláznění, pochopte to a nezkušený začátečník má tu vaši "mednou komoru" plnou medu bez jediného místečka pro kladení. Matka pak stejně klade do nízkého, tak k čemu to. Co s tím medem na vysokých rámcích s pěti centimetry plodu na dolním trámku? 13 vysokých rámků s rezervou do nízkého není málo pro plod, je to ale málo, když mám včely trucovité. Takže i na včelách záleží, na podmínkách záleží, ... Dobrá příručka je jen ta, která řeší chybné scénáře!
Ano, popisuji chybné scénáře, které lze ve vysoké četnosti očekávat. Proto bych i já očekával o některých udatných více pochopení a méně arogance.

Příspěvek: #446

Záleží asi na izolaci úlu a teplotě. Já je dělám, je to jen zářez do V uporstřed pod loučkou - slyšel sjem od někoho že mu tam pak při ochlazení včely zůstaly - když šly okolo dostaly se do chladné zony.
Podle mě to má logiku, otvor vyrábím jednoduše zářezem a olepuji když je čas hliníkovou páskou proti okusování, i když tam moc zatím nekousaly.

Příspěvek: #447

Podľa tohoto článku to bolo naopak, Blinov mal prepážku bez otvoru to vymysleli až odborníci z výskumného včelárskeho ústavu v Prostejově
Ja mám zatiaľ bez otvoru.

http://www.malevcelarstvi.cz/wp-content/...5%BEka.pdf

Příspěvek: #448

P.Šumera,zatím co jsem viděl Blinovy přepážky ze starých úlů /1920 až 1950/ tak ani jedna nedošahovala až na dno.A že jich v muzeu
máme kolem deseti od různých včelařů.Pouze otvory se různí a jejich provedení a materiál. F.V.

Příspěvek: #449

(29.02.2016 19:22)Pavel Holub napsal(a):  Co s tím medem na vysokých rámcích s pěti centimetry plodu na dolním trámku?

Pavol rovnaký problém môže nastať aj pri NN rámikoch.Uvediem len príklad.Približne v polovici znášky z repky odoberám zo včelstiev matky ako protirojové opatrenie a vkladám do úľov 10 dňové materské bunky.Následne mi začne agátová záška,matka je už na svete,ale ešte nekladie.Keby si videl moje plodiská,tak by si videl len zbytok zaviečkovaného plodu a v podstate plodisko sa mi podobalo na veľký medník.
Ked som takto postupoval prvú sezónu,tak som nevedel čo s tým,či mám tie plné plodiská medu vytočiť,alebo to nechať na včely.Akonáhle sa mi matka oplodnila,tak mi oťaželi zrazu medníky a včely matke krásne pred položením prvého vajíčka pripravili na plástoch dostatok voľných buniek.Po rozkladení mladých matiek mi zostali plodiská takmer suché,len samí plod.Včely si poradia takto aj na vysokých rámikoch a ak predsa len majú plodisko zahádzané medom,tak je problém v kvalite matky ktorú automaticky vymieňam.Včelstvo z vitálnou matkou má v plodisku len obmedzené zásoby a ak mám v čas pridané medníky,tak k zamedovaniu plodiska príde len ak používam mriežku,poprípade ak má včelsvo rojovú náladu.Pri kvalitných matkách mávam plné medníky a plodiská sú plné plodu,v opačnom prípade to býva aj opačne,to je to,o čom zrejme píšeš.

Příspěvek: #450

Souhlasím, ale kdo tam nechá loňskou matku, tak už je v tomto čase odepsaná, poletí.

Příspěvek: #451

Pavle, to je ale dost velký nesmysl. Zřejmě se plácáš v nějakém zoufalém včelaření. Nastuduj znova LBV a zkus to znova. Není to tak složité! Zdraví R. S.

Příspěvek: #452

Moje včely vnímají Linhartovy poučky nekompromisně jinak.
Já nemám problém s rojením. Rozumím zkušeným dadantistům v tom, jak to dělají, jen si nejsem jist, že se na Dadantu dá zfleku začátečníkem začínat.

Příspěvek: #453

(01.03.2016 11:46)Pavel Holub napsal(a):  Moje včely vnímají Linhartovy poučky nekompromisně jinak.

Jen jestli není spíš přání otcem myšlenky

PetrM upravil 01.03.2016 13:28 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Citace opravena.

Příspěvek: #454

Linhart a jeho těžko srozumitelné a nejspíš i nepříliš šťastné vysvětlení fungování metody LBV je jedna věc a nechme vědátory ať si to vyříkají. Druhá ale je, jak to funguje. A zde mi její uživatelé jistě odsouhlasí, že až překvapivě spolehlivě. Chce to jen trochu vymazlit a napasovat na dané stanoviště a úl. Jelikož díky ní nemám roje, je mi úplně jedno jestli je to podle sobeckého genu nebo váhového poměru včelích kast nebo jen o spotřebě MK trubci. Já jsem vysvětlení LBV našel v dutině u divokých včel a tím se řídím. Roje mám jen velmi vzácně. Zdraví R. S.

Příspěvek: #455

(01.03.2016 11:46)Pavel Holub napsal(a):  Moje včely vnímají Linhartovy poučky nekompromisně jinak.
Já nemám problém s rojením. Rozumím zkušeným dadantistům v tom, jak to dělají, jen si nejsem jist, že se na Dadantu dá zfleku začátečníkem začínat.

Začínal jsem na (dadantu ) VN 44.8.x 32.6.x12 + NN a jiný systém z praxe neznám. Považuji právě výhodu začít na této sestavě a nezačínat z jinými odlišnými systémy a později přecházet na tento způsob. Za prvé stojí to peníze a chovatel nejprve získá zkušenosti , které jej svazují.
Otázka metody LBV. Jejích systém nepraktikuji , při 2 stavebních rámcích v plodišti volné stavbě v NN mají možnost stavět co potřebují.
Josef

Příspěvek: #456

Měl bych jednu otázku ke včelaření v dadantech, ale toto vlákno je přímo o Eurodadantu, a tak svůj dotaz směřuji do vhodnějšího tématu, i když je s Eurodadantem tak trochu spjatý.
Souvisí to totiž s tím, kolik je asi tak dostačujících plástů pro dostatečnou obnovu díla ve vysokém nástavku, v tzv. horizontálním směru.

Příspěvek: #457

Já se domnívám, že u jedenáctirámku postačuje v plodišti vyměnit 4, max 5 rámků za rok. Ve skutečnosti jsou to někde jen tři a jinde pět a výjimečně i víc. Nejsem přítelem nucení vč stavět po celých nástavcích a pak vytavovat světlé a nedostavěné souše. Nejhorší co já znám je nedostavěná, po prostředku jednou zakladená "mezistěna" s potmelenými okraji buněk a zkaženým pylem. Tyto potmelené "poklady" (samosebou bez toho zkaženého pylu) nechce většinou ani roj a cílem je roje nemít a nebo co nejméně.

Mám vysoké rámky pro plod a pro med převážně panenské a nebo velmi světlé (jednou zakladené) nízké rámky.

Příspěvek: #458

(12.09.2015 9:33)KaJi napsal(a):  Tu obměnu řeší Pavel Cimala tím, že na podzim dá dva NN dolů a do nich strčí starší krajní vysoké plásty
(na bocích má myslím prízdné místo kvůli plísni) a na jaře je vyhodí a dolní NN probere, a jeden NN dá nahoru.

(12.09.2015 12:22)Michal Schützmeister napsal(a):  Taky používám, funguje. Ale ne krajní starší. Na kraji je třeba mít funglovky, ve středu starý. Potom v srpnu vytáhnu několik / max 4 / zaplodovaných a nezamedovaných ze středu - tedy nejtmavších a dám je dolu mezi blinovky, do středu. Plus za ně, ke straně, je možný dát ještě nějaký trubčiny na vyblízání. Horní sesunu do středu a přidám pěkný plásty na kraje / nebo mezistěny před krmením.
Dole, když je to zaplodovaný, tak tam nic nenaneseou a na zimu se posunou hore.
Středem ale musí být taky plodové plásty, aby se na to posunuly.
Střední včely už dole v říjnu nejsou, sundám. Silnější do jara / únor /.
Takže můžu vyhodit cca 4 + 2 = 6 plástů každý rok, když nepočítám oddělek.
Posouvání a různý jednoplástový úpravy v plodišti nic neřeší. Ani se 13 plástama.
Přesouvat plodový na strany je ptákovina.

Tohle je zajímavé řešení, které bych chtěl vyzkoušet, jenom by mě ještě zajímalo pár detailů.
Kolik nízkých nástavků je v sestavě ihned po medobraní v době krmení?
A když se pak přidávají ty dva NN nástavky na to přesunutí starých plodových plástů dolů, tak jak se to dělá s tím NN, který se má dávat při krmení nad vysoký a je plný zásob?
To se dá hned pod ten vysoký plodištní, jak je to doporučováno?
A pak se ještě dávají dolů další dva nízké nástavky pro ty staré plásty, které jsou určené k vyřazení?
To je tedy pod vysokým nástavkem ten plný zásob a ještě dva nízké se starými plásty?
Takže sestava od spodu je dva nízké se starými plásty, jeden nízký se zásobami a pak vysoký plodištní nástavek?
Nebo se z toho se zásobami nějaké plásty ještě nějak rozdělují do těch dvou nízkých, aby sestava byla na zimu o jeden NN nižší?
Děkuju za upřesnění, Josef.

Příspěvek: #459

Neblbněte, přečtěte si metodiku. Neznám jí, ale domnívám se z padesáti článků Ing.Řeháčka že po medobraní je tam nn,vn,nn. V září se ten horní dá dolů a přemachruje plodiště a spodek, na jaře zase..

A je to klasické řešení problému které jsme si udělali - blbou konstrukcí..
EUD má malý rámek 39cm, je skoro nízký,30cm a je to moc široké - kondenzační zony na boku s mizerným větráním spodem.

Řešením je čtverec půdorysně 465*465 vnitřek, dostatečná výška rámku a je to taková nuda, že se do včel jen chodím koukat. Nevím co bych jim na podozim a na jaře dělal. Každý zásah v tu dobu včelám ubližuje.

Příspěvek: #460

Já myslel že tam na jaře komoruješ...