Příspěvek: #1

Ahoj,
už jsem skoro na toto fórum přestal chodit, ale nakonec proč ne. Sdílení pozitivních i negativních zkušeností je v chovatelství důležité a stejně jako mnozí z Vás i já jsem postižen leností a mám problémy s důsledným vedením záznamů. Dovolím si tedy toto fórum zneužít i pro ukládání svých myšlenkových pochodů a poznatků ze včel. Nejsem žádný velký teoretik, byť jsem pročetl a shlédl mnohé, ale praxe a pozorování ostatních mi dalo asi nejvíce, proto se budu věnovat výhradně praktickým postupům a ukázkám práce.
Včelařím v malé vesničce u Čáslavi a do budoucna bych začal rád pořádat pravidelné setkávání včelařů na včelnici s možností umístění i Vašich včelstev. Včelstev mám nemnoho, problémy s úhyny nemám, vlastně se mi to i celkem daří. Hlavní výhodou mé malovčelařské praxe je, že se nesoustředím výhradně na produkci medu, ale nejdůležitější kritéria jsou radost ze včel, zdravé včely a příjemným benefitem je i možnost obdarovat okolí nějakým medem.
Má metodika je založena na třech hlavních pilířích. Prvním z nich je celozimní izolace matek v izolátorech Chmary. Druhým zásadním pilířem je čistota díla a třetí nedílnou součástí chovu je PREVENCE onemocnění. Ten poslední bod je zásadní a vnímám velký rozdíl mezi léčbou a prevencí.
Ona samotná prevence má právě ten negativní dopad, že nevytáčíte 60-50-40 kg medu, ale moje maximum je tak 30 u těch nejlepších včelstev, důvody vyplynou z metodiky. Mnozí z Vás mají samozřejmě včelstva daleko výkonnější, metodiky daleko propracovanější, nemám o tom pochybnost.
Budu se zde snažit popsat každou prohlídku a každý zásah do včel tak, aby byla má metodika srozumitelná, opakovatelná a ověřitelná. Své včely mám ve včelíně na 14 úlů, nějaké úly mám i venku na podstavcích, jedná se zpravidla o záložní včelstva, ale ani tento rok je neupotřebím. Pouze jedna matka byla v izolátoru opuštěna, ale to souvisí spíše se souběhem se stavbou domu, podcenil jsem prosincovou kontrolu.
Včelařím v úlech LG 326 jako plodiště, 2/3 jako medníky, s mřížkou, přepážkami a optimalizovaně. V oběhu je ještě i pár úlů s plodištěm výšky 285, ale tyto nechám postupně doběhnout a budu se věnovat pouze výšce 326. Na monitoring využívám pouze pokap, včelstva neléčím. Jestliže je nějaké již napadené, léčí se dle postižení výměnou matky, přemetením, nebo knotem, moc se to nestává, ale není to vyloučeno.

Příspěvek: #2

V očekávání mohutného proletu a vypouštění matek z izolátorů jsem vyrazil v neděli do včel, bohužel se teplota vyšplhala pouze na 7,5 a prolet se nekonal, budou si muset matky ještě počkat, nicméně na prolety už čekat nebudu. Minulý rok jsem čekal, ale byla to chyba. V okamžiku nakvetení řepky bylo z první generace pouze minimum létavek a snůška tím pádem slabší. V kombinaci s přemetením při vykvetení řepky toho bylo ještě méně.
Zimuji dle metody pana Sedláčka na šesti plástech s plodištěm nahoře, tedy 3+izolátor+3. V plném obsazení šesti rámků však zimu přečká jen minimum včelstev, ta nejsilnější končí zpravidla na 3+i+2, nejvíce včelstev obsedá 2+i+2 a slabší včelstva končí na 2+i+1, ty pak spojuji do jednoho nástavku do podoby 3+komorovačka+mezera+komorovačka+3, hravě pak taková včelstva doženou včelstva silná a při vykvetení řepky stačí odstranit komorovačky a mezeru (pokud již ke spojení nedošlo samo), včely si vyberou vhodnější matku, nebo vyberu já, velmi často je v tomto kroku ještě přemetám na 3 mezistěny + 2 stavební. Je tak odstraněno starší dílo, které by mohlo být právě příčinou onoho oslabení a slabší matka. Přemetení při rozkvětu řepky je spolehlivou protirojovou metodou, při spojení dvou včelstev nezbytnou, jelikož spojením by mělo plodiště najednou 6 plodových plástů, vylíhlo by se obrovské množství včel a zároveň by na jejich místo šel pyl a sladina, protože jedna matka již není schopna zaklást 6 plástů. Špičkové přebornice dokážou skoro 4, průměrné 3 plásty, kdo nemá během řepky zakladené tři plásty, jde na výměnu. Jestliže již byl naražený nějaký matečník, s jistotou skončí ve směsném oddělku a jako zdroj nové matky, pokud nebyl a včelstvo by se chtělo rojit během květu řepky, tímto zásahem ho chuť zcela jistě přejde. Takový zásah přispívá k prevenci chorob, ale stojí nějaký med, avšak stále máte z takového včelstva podstatně více medu než ze včelstva vyrojeného, nebo slabého.

Další šance k proletu by mohla být zítra, pokud k proletům dojde, budu vypouštět, pokud nedojde, vypustím jistě příští týden, dříny již nakvétají.

---

Směsný oddělek je taky takový pojem. V mém případě nechávám ve včelíně (snažím se nechávat) 2+2 krajní pozice volné. Do těchto pozic pak dávám záložní oddělky, které vznikají tak, že do nich vkládám zásobní plásty na vyjedení, staré dílo, plodové plásty z přemetených včelstev, prostě všechno co nechci jinde a ve skříni by to sežral zavíječ, někdy takový záložní oddělek může startovat i na devíti plodových plástech, takže to může být i dosti včel. Jakmile si vychovají novou matku a objeví se nový plod, jdou na přemetení na 6 mezistěn + polštář. Vznikne krásné nové včelstvo na novém díle a jak to tak u včelínů bývá, ty krajní jsou nejsilnější. Ve skutečnosti je mi to často líto, ve včelíně není místo a tyto oddělky končí na podstavci v zahradě, kde čekají na uvolnění místa. Tento rok už vím, že budu spojovat čtyři včelstva (po vypuštění a rozkladení), tedy budou ve včelíně volné pouze dvě pozice, takže opět ven, protože dělat oddělky z patnácti plodových je zbytečné a to přemetání není úplně komfortní zážitek.

Příspěvek: #3

Krátké zamyšlení nad použitím rámkových měr a proč je lepší 326 než 285. Z hlediska zootechniky je to jedno, vyšší plást je obecně lepší, ale rozdíl jsem nepozoroval. matka kladoucí 1800/den potřebuje v optimalizovaném plodišti 3,6 rámku o výšce 326 a 4 rámky o výšce 285 (odhaduji, nepočítal jsem na kalkulačce), tam asi ten důvod není.
Důvodem je jedna míra nástavků u výšky plodiště 326 mi stačí nástavky 169 pro medníky a uložením dvou na sebe mám nástavek pro míru 326. Lépe se shání hoblované prkno 30x170 než vysoká spárovka. Vyjde to i levněji.
Dalším důvodem je můj záměr mít všechno v jednom nástavku a nic neskladovat, nepřenášet a nepřevážet.
V nástavku 326 tak mohu mít 4 plodové plásty, 2 plásty na zimní zásoby navíc, komorovací přepážku a kapsové krmítko 2R. U něj je pak podstatná ta výška, má prostě větší objem.
Nu a podle potřeby posouváním přepážky, izolátoru a těch dvou mezistěn si přestavuji plodiště dle potřeby. V krmítku mohou mít krmení, nebo vodu, nebo jen prostor (hrozí divočina jistě, ale vosk na výměnu není k zahození).

Praktikuji již několikátým rokem a dá se to, je to jen trochu na těsno, bylo by lepší použití krmítka 1,5 rámkového, nebo o pár mm užší komorovací přepážku. Částečně jsem to vyřešil užší horní loučkou u izolátorů, ale i tak by se těch pár mm navíc hodilo, resp. při kontrole bych nemusel jako první vytáhnout komorovací přepážku a dala by se pouze odsunout. Krmítka zmenšovat nebudu, maximálně tu komorovací přepážku. Můžu udělat i širší nástavky, ale to bych měl zase problém mezi ně dostat ruce ve včelíně.

---

No abych to dokončil. Na obrázku jsou tmavě žluté plásty s plodem, nebo již někdy zaplodované, světle žluté panenské dílo na vysokých rámcích, světle žluté medníkové plásty nízké, červená komorovací přepážka, modrý izolátor, zelené krmítko. Aktuálně se nacházíme v obrázku 1, kdy jsou po krajích plodiště mezistěny vložené při zaizolování matky, tedy pouze se zásobama, tyto se během zimní optimalizace postupně přesouvají za přepážku, nejpozději při vypouštění matek.
Matka se rozklade a klade na 4 plásty. Před rozkvětem řepky (týden) vložím dvě mezistěny (něco musím vyndat), nebo až při samotném přemetení, a s rozkvětem řepky jdou všechny 4 plásty z plodiště ven a zůstávají tam ty dvě vložené mezistěny + mezistěny vložené při izolaci matek = čisté dílo. Zpravidla nechávám včely na jednom z plodových plástů, zbytek oklepnu. Létavky se vrátí a nosí řepku. Včely vylíhnuté z odebraných plodových plástů by se do řepky stejně nezapojily. S přemetením jde polštář do horní pozice. Samozřejmě tam je mřížka, jinak bych jí musel honit i v tom polštáři. Řepka vykvete a stačí přihodit další 2-3 nástavky na med. Po takto zásadním odebrání plodu a starých plástů mám čisté dílo, žádný roj, kleštíci z plodu jsou také pryč. Na akát a lípu již nastupuje generace z nového díla. Dále budu pokračovat příště.

Příspěvek: #4

Tak máme po pondělním řádném proletu, matky jsem pouštěl už v neděli. Situace je podstatně horší než jsem očekával. Úhyn nebyl až tak velký, ale ta síla je špatná. polovina půjde na spojení. Bohužel bude nutné trochu přitvrdit v přemetání a léčení bez plodu. Zásoby mají, matky OK, spad byl minimální, ale stejně neuvěřitelně slábnou leden-únor. Zimní generace prostě není tak dlouhověká.
Jinak v okolí je 50% úspěch, jsou tu lidi bez včel, nebo 80% dole, hrozný. Místo medu už se vyplatí dělat oddělky, které musíte ještě v té sezóně prodat, protože i z těch zbyde polovina.

Příspěvek: #5

Tak a máme za sebou první prohlídku po vypuštění matek z izolátorů. Všechny matky kladou. Včelstva jsem podle síly optimalizoval na 3-4 plásty v plodišti. Při příští prohlídce budu dávat mateří mřížky mezi plodiště a polštář pod polodištěm tak, aby nedocházelo ke kladení do medníkového nástavku užívaného jako medná komora/polštář. Ne že by to byl problém, ale občas se mi stávalo, že jsem prohodil nástavky a matka mi zůstala nad mřížkou právě v onom polštáři. Samozřejmě to trochu zpomalí následné zabydlení a přenášení medu, ale nijak zásadně.

Některá včelstva byla slabá, ta byla spojena do sestavy 3+přepážka+zásobní+přepážka+3. Buď se sama spojí, nebo budou násilně spojena při přemetání. Každopádně v takových úlech aktuálně kladou dvě matky a včelstva se dostanou rychle do kondice. Aktuální počet je 14 včelstev, ke kompenzaci úhynů a slabých včelstev mi stačily záložní oddělky. Nadbytečné zásobní plásty jsou před včelínem a slouží jako podnícení.

Nutně musím zmínit jedno ze včelstev, které vyzimovalo na 1++, silou naprosto převyšuje včelstva ostatní, to zůstalo na šesti a bude sloužit jako zdroj štěpů pro matky do oddělků. Stejně tak to bude jediné, kde nechám líhnout trubčinu. při troše štěstí je tato síla způsobena náhodnou kvalitou matky a tato náhoda by se mohla zopakovat.

Příspěvek: #6

Ahoj,
při přemetení mám jedinečnou příležitost ke změně rámkové míry. Měl bych tedy k dispozici nějakých 10 nástavků na výšku 285 + k tomu nástavky LG 2/3, ale ty jsou homenade z 18mm dřeva. Po řepce budou k dispozici za odvoz, případně beru klidně cukr atd..
definitivně přecházím pouze na nástavky 2/3 a plodiště na dvou 2/3 výšky 326.

Příspěvek: #7

Opět mohla proběhnout prohlídka našich včelstev. Všem se pomalu podařilo srovnat na stejnou startovní čáru. Jelikož se nám blíží řepka k rozkvětu, bude nutné o víkendu vložit na týden mezistěny a polštář a medníky do horní pozice. Týden po vložení mezistěn budou včelstva přemetena, z plodových plástů vytvořeny oddělky, které budou přemeteny po oplození nové matky. Zároveň proběhne pokap včelstev přemetených bez uzavřeného plodu. Oddělky pokapu samozřejmě taktéž až po přemetení. Dle zkušeností z minulých let takto vznikne velmi silné včelstvo, které se již zapojí do snůšky z lip.
Současná konstalace je takové, že mají v plodišti čtyři rámky plodové+stavební, většina má polštáře ještě dole, ta nejsilnější včelstva mají již polštáře nehoře, některá už i medníky. Zkrátka mám strach z rojovky, kterou potlačím až vložením mezistěn a samotným přemetením.

Příspěvek: #8

Přemetení bylo třeba trochu urychlit, takže jsem ve čtvrtek 17.4 vkládal mezistěny k vystavění, ale již 21.4 jsem včelstva přemetl a vytvořil oddělky. Bohužel zase ta řepka vykvetla rychlostí blesku a bylo třeba jednat, nebo chystat bednu na roje.
Vytvořené oddělky v extra síle z deseti plodových plástů budou rychle nabývat líhnutím mladušek. Ty teď nechám měsíc v klidu a budu čekat na nové matky. V klidu znamená pouze jednu kontrolu naražených matečníků. Po oplození a rozkladení nové matky budou tyto přemeteny a taktéž budou pokračovat na novém díle. Čímž bude ukončena 100% obnova díla a teď si pohrávám ještě s myšlenkou třetí plodové pauzy letní izolací, ale chtěl bych izolovat v ICH a nevím, zda se nebudou včelky pokoušet o výměnu matky, mela by být zavřená v červenci.

A tím jsem skončil i s RM 285, mám k dispozici za odvoz tak 10 nástavků.

Příspěvek: #9

ICH nebude pro letní izolaci potřeba(nebylo by to ani vhodné), povedlo se sehnat dvourámkové izolátory výšky 320, což je vyhovující a v červenci mám tedy v úmyslu izolovat matky. Co bych i rád vyzkoušel je těžba vosku a výstavba souší v plodišti. Počítám s umístěním izolátoru na okraj plodiště, kde bych následně mohl vkládat stavební rámky a těžit pomocí nich vosk, jelikož neustálá obměna díla také vyžaduje neustálý nákup mezistěn. Druhou možností je výstavba mezistěn ještě dlouho před vlastním přemetáním, tedy by se přemetalo na již vystavěné mezistěny částečně s pylem a sladinou. Je třeba to zkrátka vyzkoušet a zahrnout do metodiky tak, aby izolátor nemusel za celý rok opustit úl.