Příspěvek: #1

Tuto knihu jsem dnes zakoupil v antikvariátu-zatím jsem přečetl cca 2 strany....

Příspěvek: #2

..tak asi by si nám mal napísať ty, keď si viac prečítaš..

ale obecne, matka by sa mala spáriť s 8-12 trúdmi a ak to nezabsolvuje pri prvom prelete, "včielky ju vyženú" na ďaľšie oplodňovacie lety 2-3...

Příspěvek: #3

..akurát dnes som tú knižku"obkúkal" na slovenskom bazoši

Příspěvek: #4

Teoretická záležitost bez praktického dopadu. Jako zajímavost , ano....jako statistika, ano....ale ve výsledku je to fuk. Nechápu, proč o tom napsat knihu....

Příspěvek: #5

Pro Milana - ono je více knih k nepochopení , ale to je jedno, proto jsem to sem nedával. Spíše z té pozice, kolik vlastně literatury (jakékoliv) bylo včelkám věnováno. Určitě jsou tu i sběratelé včelařských knih. Navíc, tohle jsou překlady -asi něco jako dnešní OVP. Až kousek přečtu, resp. narazím na něco zajímavého, tak to sem píchnu.

Příspěvek: #6

Opakované páření u Homo sapiens - doporučuji!

Příspěvek: #7

(27.04.2016 20:15)pelda5 napsal(a):  Tuto knihu jsem dnes zakoupil v antikvariátu-zatím jsem přečetl cca 2 strany....

Dnes už je to pre každého včelára "samozrejmosť". Ja to tak jednoducho nevidím.
Je tu aj vlákno o zhromaždišti trúdov. Tak by ma zaujímalo či matka letí na rovnaké zhromaždište ako jej bratia? Keby že áno, potom načo podnikajú také nebezpečné dobrodružstvo? Veď to by mohli vybaviť aj tesne pred úľom, prípadne v podmete. A o opakovačky by nebola núdza (ako navrhuje MilkyWay).

Nenašiel som k tejto téme (asi preto, že som nehľadal) nejaký výskum aj s testami DNA.

O tom že opakovanie nastáva bolo popísané aj dokumentované. Jedna matka počas svojho života plodí od rôznych otcov...

Otázka pre mňa je, či sa matka vyhýba inbreedingu – príbuzenskému páreniu?

Odpoveď si dám sám. Matka letí na iné zhromaždište ako jej bratia. Dôkazom je určitá naša menšina. Tam inbreeding funguje dobre, aj opakovanie, ale pracovitosť sa vytráca. (Admin promine)

Příspěvek: #8

Inbreeding je, kvůli jiným pravidlům určování pohlaví, u včel mnohem závažnější problém než u lidí či jiných podobných druhů. Ale jestli se včely inbreedingu záměrně vyhýbají, to netuším. Nebyl by problém to ověžřt, takže to už určitě někdo udělal. Stačí hledat .

Příspěvek: #9

Populace všech živočichů mají pojistky, jak se bránit inbrídingu. Nejinak tomu bude u včel. Různá trubčí shromaždiště podle příbuznosti považuji za nepravděpodobné. Spíš předpokládám nějakou pachovou barieru, kdy příbuzné matky jsou pro příbuzně trubce ze stejného včelstva méně atraktivní. Pokud to tak je, nabízí se otázka, co udělá s onou pachovou stopou umělý odchov matek(přelarvení do jiného včelstva). Jako hranice inbrídingu u včel je udávána hodnota 25%. Nad tuto hranici jsou prý včelstva slabší a méně vitální. V tomto případě má populace další pojistku, selekci(míněno přírodní).

Příspěvek: #10

Výše se píše ,že se Matka spáří s 8 -12 trubcema.zajímalo by mne jak je to s vlastnosmi jejích potomků.Zda všichni přeberou vlastnosti od všech 12 nebo je pak
v úle několik druhů včel podle jednotlivých otců?Znamenalo by to ,že část je mírná jiné zas budou bodavé apod.?

Příspěvek: #11

Je to tak. Právě ta heterogenita včelstva je předpokladem vyšší vitality, mezi tím i dovednosti bojové.

Příspěvek: #12

Má to být tak, že sperma je v takových klubíčkách a matka jej postupně spotřebovává. A tak se může stát, že v některou dobu mohou být včely agresivnější podle toho jaký byl táta.

Příspěvek: #13

Presne tak to mali odpozorované starší včelári od vtedy čo sa značia matky.
Ja som o tiež zažil že pri tej istej matke začalo byť včelstvo bodavé, ale hlavne útočné aj na 15 metrov od letáča aj do strany aj dozadu. (ako tie afrikanizované ) Za normálnych okolností ma včely za úľom nenapadajú.

Příspěvek: #14

jen jestli jsi dodržoval hygienu, nebyl zarostlí a neměl na sobě kožuch s medveda

Příspěvek: #15

(30.12.2017 17:34)Václav Tomeš napsal(a):  Výše se píše ,že se Matka spáří s 8 -12 trubcema.zajímalo by mne jak je to s vlastnosmi jejích potomků.Zda všichni přeberou vlastnosti od všech 12 nebo je pak
v úle několik druhů včel podle jednotlivých otců?Znamenalo by to ,že část je mírná jiné zas budou bodavé apod.?

Samotné včelstvo se skládá z podrodin a to právě v počtu trubců kteří oplodnili matku.Podrodiny se pak dají dělit na přímé příbuzné tedy sestry kdy matku oplodní trubec po matce matky a zjednodušeně ostatní.Tedy ve včelstvu jsou součastně dcery několika otců které si nesou jejich geny.Tedy čím lepší včelstva v oblasti tím větší pravděpodobnost že matky budou oplozeny tím co by bylo pro včelaře vhodné zda pro samotné včely už je otázka.Samozřejmě že se to netýká inseminace zde je matka oplozena od trubců po jedné matce.
Tak to zjednodušeně zhruba funguje.

Příspěvek: #16

Je to aj geneticky preverené? Potom by v priebehu života M včelstvo nemalo zmeniť charakteristiku. Bodavky po "bodavom" otcovi by sa mali objaviť skorej ... Mne sa populácia zmenila u ročnej M po roku jej života.

Příspěvek: #17

Já to neprověřoval spíše se o to zajímal tak jsem studoval z různých zdrojů.Tedy ve skutečnosti se píše že ve včelstvu je součastně těch podrodin zhruba šest.Studie se zaměřila především na příbuznost .Jak a kdy ve včelstvu začnou převažovat potomci po některém z otců tak dalece aby ovlivnili charakter celého včelstva sem se nikde nedočetl.Také je možné že jsou ještě jiné faktory které mohou zapříčinit změnu chováni.V praxi se běžně setkávám s odklonem charakteru včelstva ovšem málo kdy je ten odklon markantní pokud neprovedu nějaký zásadní zásah většinou je to pak výměna matky pak samozřejmě dojde k jakési změně.Ale jsou i včelstva kde jsou matky po několik generací původní lépe řečeno k výměně matky dochází pouze tichou výměnou a charakter samotného včelstva je dlouhodobě nemněnný.
Také to není zas až tak dávná historie kdy se myslelo že sperma se v matce prostě smíchá a dcery si nesou od každého otce kousek.