Příspěvek: #381

no tak to je zlepšovák. koukal jsem, že se dá sehnat mlýnek na mák nerezový:
https://www.oriondomacipotreby.cz/mlynek...gIjmPD_BwE

to bude jak v tý pohádce...jahody v zimě...čerstvě napastovaný med v lednu

jde to pak umejt/prpláchnout horkou vodou? předpokládám, že ano, aby to nebylo na jedno použití a ten zbylej med to nezabetonoval

Příspěvek: #382

A pracněji už to nejde? Nedokážu si představit tu dřinu prohnat mlínkem 40kg. Letos mi stačilo to v 100l nerezovém tanku (původně na víno, ale nepoužívám) točit minutu míchadlem jednou za den a za 5 dnů to bylo hotové.

Příspěvek: #383

ale jasne ze takto pastovat sud medu je asi blbost, ja pastovany med nedelam ani sklenici, ale kdyz by pro nekoho byl zkrystalizovany med (tj. prirozene "zpastovany") neprekonatelny problem pri mazani na chleba a chtel by pastovany, tak bych mu tu jednu - dve sklenice namlel.......cary mary fuk, a mas med pastovany.
a kdyby tech sklenic chtel hoooodne moc, tak bych mu k nim ze dobrou cenu pridal i ten mlynek na mak, at ma med s "pribehem", kteryho je sam soucasti, bude mu vic chutnat, kdyz si ho sam napastuje

Příspěvek: #384

Ten pribeh je teraz v "startapoch" najdolezitejsi.

Příspěvek: #385

Pastovať mletím v mlynčeku (na mak, na šrot) vyžaduje, aby ten med ešte nebol stuhnutý, aby samospádom ako- tak tiekol, dodatočné prihrievanie je značná komplikácia. Pri bežnom pastovaní sa miešaním zabraňuje nárastu väčších kryštálov, spôsobujúcich tvrdosť skryštalizovaného medu (okrajové časti kryštálov sa strhávajú, obrusujú). Je to neprimerane zdĺhavé a pri ručnom pohone veľmi namáhavé. Mäkký med kvázi pastový je s veľkou pravdepodobnosťou daný pôvodom z ovocných stromov. V zmesi s repkovým medom môže vytvárať zreteľné mäkké, pastové zóny v tvrdšom repkovom. Ten kvázi pastový med je aj arómou príjemný, majiteľ má asi v blízkosti väčšie ovocné (jabloňové) sady. Pre menších včelárov odporúčam na pastovanie použiť nerezové štuchadlo, predávané aj vo včelárskych potrebách (viď tiež napr. príspevok 683 vo vlákne Kvalita medu). Je to v porovnaní s rôznymi elektrickými pohonmi lacné, nevyžaduje elektrinu, nie je problém so vzduchom. Preštuchaním 1-2x denne v bežných nádobách na med (nedvíhať štuchadlo nad hladinu) je repkový med za cca 3dni napastovaný do polotuhého stavu, vhodnom na plnenie do nádob. Treba pred pastovým stuhnutím bez odkladu ihneď plniť do menších nádob, alebo priamo fliaš, napr. nerezovou "záhradkárskou" lopatkou, dostupnou aj vo včelárskych potrebách. Po úplnom svojvoľnom "dopastovaní" to už predsa len ide ťažšie.

Příspěvek: #386

(08.08.2016 8:31)Rasťo 71 napsal(a):  Chcem sa Vás opýtať , robí niekto z Vás pastovaný slnečnicový med?

Při pročítání tohoto tématu jsem narazil na příspěvek, na který mohu doufám fundovaně odpovědět. V okolí takřka všech mých včelnic se pěstuje slunečnice ve velkém. Vždy je v doletu včelstev několik stovek ha této plodiny. Slunečnicový med je podle mě chuťově jeden z nejzajímavějších medů a je neprávem opomíjen. Je třeba na něj zákazníky naučit a vyzdvihnout jeho přednosti. Ale po pravdě i mně osobně velmi chutná a sahám pro něj takřka denně zejména při slazení ovocných čajů, kde výborně vynikne jeho nakyslá, jemně navinulá až citrusová chuť. Slunečnicový med (pokud je čistý) krystalizuje poměrně rychle (cca 4 týdny) do středně hrubé zlutooranžové krystalické hmoty. Barva je velmi atraktivní. Nabírat lžičkou při troše snahy jde, krystaly jsou cítit na jazyku jako hrubý písek. Já jej mám rád takto přirozeně, ale samozřejmě se nabízí pastování. Předřečníci zmínili, že slunečnicový med se jim pastuje obtížně. S tímto nemohu souhlasit. Pokud je čistý, probíhá pastování ukázkově a do týdne lze stáčet do sklenic. Po napastování je tento med krásně jemně krémový a barva je světle žlutá. Lepších výsledků (jemnější pasty) se dosáhne v automatickém pastovacím zařízení, ale pastoval jsem i hranolem přímo v konvích a s výsledkem jsem byl já i zákazníci spokojeni. Kdo jednou ochutná pastovaný slunečnicový med, ten už nikdy nebude chtít řepkové sádlo (9 z 10 zákazniků). Rozdíl v chuti je markantní, tento med je skutečná lahůdka. Zákazníci mají pastovaný med spojený s řepkou a instinktivně jej odmítají (tento med skutečně ani mně příliš nechutná vzhledem k jeho "brukvovité" chuti), protože jejich první setkání s pastovaným medem bylo právě vzhledem k řepce většinou negativní. Po seznámení se slunečnicovým medem, ale tento odpor mizí. Ročně napastuji velké množství slunečnicového medu (30 % celkového výnosu u mě tvoří slunečnicový med a většinu pastuji) a bez problémů jej prodám. Poptávka po něm stále stoupá.

Příspěvek: #387

Pre mna je nepochopitelne ako moze jeden druh rastliny zmenit tak vyrazne chut medu zmenou odrody..dnes tiez slnecnicu predavam ako druhovy med a ludom velmi chuti..ale odrody v 90tych rokoch prip.este nejake roky po mileniu davali med uplne iny chutovo,hovorili sme mu technický med,alebo acylpyrinovy,a zakaznikom ani mne nechutil..dnes sa este tieto starsie odrody vo velkom pestuju na ukrajine a v rusku prip moldavsku,davaju obrovske vynosy medu ako vtedy u nas a vo videach casto krat zachytavam aj od nich nazov techničeskyj mjod ..

Příspěvek: #388

Také jsem v minulosti slunečnici pastoval (jde krásně napastovat), ale upustil jsem od toho. Pastový med mi dělá pouze cca 15% prodejů. Za mě je nejlahodnější pastový med z ovocných stromů (řepku tu nemáme), kde je v chuti vysoká ovocitost a když je studené jaro, tak se může povést velmi výrazný jabloňový med (chuť zeleného jablka), ten je top. Med z ovocných stromů má i tu výhodu, že se sám zpastuje při krystalizaci. U slunečnicového medu mám v posledních letech problém s extrémně nárazovou intenzivní snůškou, kdy včely nestihnou odpařovat vodu a med má vyšší % vody.