Příspěvek: #1

Narazil jsem na návody k pěstování téhle (patrně invazivní) rostliny, kde se mluví o výrazné nektarodárnosti. Máte někdo praktickou zkušenost? Respektive s jakým druhem?

Příspěvek: #2

Nerad bych se spletl, ale podívej se myslím do Včelařství 6/2013, tam je na celou stránku článek i s fotkou velkého modrého stromu. J.

Příspěvek: #3

Vzhledem k náročnosti semen ke vzklíčení se nejedná o invazivní druh. Semeno potřebuje teplotu kolem 23 - 28°C, velmi vysokou vlhkost a světla, aby vzešlo. Je náchylná na mráz. Dosáhnout kvetoucího stromu je v našich podmínkách malý zázrak. V posledních letech jsou šlechtěny nové druhy, rychleji rostoucí i odolnější vůči mrazu.
Sám jsem letos zkoušel 100 semen, měl jsem snahu vytvořit ideální podmínky a mám jich 14 kusů cca 30 cm vysokých, zasel jsem je začátkem února. Růst postupně zrychluje, ale jak přežijou první zimu venku, netuším.

Příspěvek: #4

(23.04.2014 10:10)ZdenyH napsal(a):  Dosáhnout kvetoucího stromu je v našich podmínkách malý zázrak.

Není to tak strašné. Třeba v Praze vím o 4 místech kde pravidelně a krásně kvete. Například na Smíchově u stanice metra Anděl.

Příspěvek: #5

Paulownia je především kšeft těch co to prodávají. Pro naše podmínky není příliš vhodná. Vyžaduje chráněnou polohu. Myslet si, že to bude nějaký zázrak je hodně naivní. A víte co udělá když k nám dorazí "zima z východu" takových -25°C na několik dnů? No bude spousta dřeva na topení. Jinak ta barva květu na většině fotek je teda pěkně přibarvená
PS: jděte se podívat do botanických zahrad a arboret, kolik jich tam mají a jak jsou velké jak kvetou apod.

Příspěvek: #6

Minuly rok som zasadil po okolí 20 ks a zatiaľ to vyzerá,že som 40 éčok vyhodil zbytočne. Som sa nechal nahovoriť od dôverníka

Příspěvek: #7

Strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech Evropy jako ozdobný parkový strom - je to tenhle strom? http://cs.wikipedia.org/wiki/Paulovnie_plstnat%C3%A1

Příspěvek: #8

Paulovnie tomentosa opravdu moc velký mráz nevydrží,tak do cca -22st.C,ale dají se už i u nás sehnat mrazuvzdornější typy,např.paulovnie CFI,která vydrží až -30st.C,jedná se o vyšlechtěný kříženec p.tomentosa x p.fortunei pro cílenou produkci kvalitního dřeva.Vzhledem k vlastnostem dřeva bych si tipnul,že by se mohla hodit i na výrobu nástavků.

Loni jsem už jednu vzrostlejší normální(p.tomentosu,neboli česky p. plstnatou)vysadil,věřte nebo ne,teď zrovna kvete.To,že vám ještě třeba neraší,ještě nemusí znamenat,že namrzla,jen potřebuje k vegetaci větší teplotu(teplotu půdy tak 13-15st.C).Pokud namrzne,zpravidla obrazí,mladší z kořenů a starší z větví.Jen už ten rok nekvete.

O té invaznosti-není tak jisté,že se u nás nebude v nejteplejších polohách sama vysemeňovat,loni jsem sám viděl okolo Pražského hradu,jak v dlažbě rostly stovky mladých sazeniček-potřebné teplo jim dodala sama dlažba a vody bylo loni také dost....

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #9

Můžete mi Pavle poradit, kde se dá tato Paulovnie sehnat? Předem děkuji za radu.

Příspěvek: #10

http://paulownia-cfi.com/

Příspěvek: #11

kdo chce kam, pomozme mu tam. Kdyby jste raději vysadili lípu.....

Příspěvek: #12

http://www.paulownia3.webnode.sk mednatosť do 1000kg /ha..na Slovensku sa už začínajú zakladať plantáže,videl som aj 10ha na predaj .. zaujímavý zdroj nektáru popri agáte...určite lepšia monokultúra ako tie terajšie,prepchaté chémiou od koreňov po kvet..

Příspěvek: #13

(25.04.2014 20:59)Tom1 napsal(a):  kdo chce kam, pomozme mu tam. Kdyby jste raději vysadili lípu.....

Lip už jsem vysadil nepočítaně......

Stejně tak jív,vrb,javorů a dalších našich zaručeně"původních"dřevin.Akát ani jeden,ten se množí sám.

Pokud se jedná o paulownii,ano,taky už jsem nějakou vysadil,ale jen na soukromých pozemcích(jako zahradník to mám jaksi v popisu práce),pořád je to pro včely lepší,než přísně stříhaný green ošetřený travinem nebo jiným k trávě přátelským herbicidem,aby se nějaká ta sedmikráska nebo dokonce pampeliška ani náhodou neopovážila hyzdit svými květy anglicky zelenou plochu.

Mimochodem,v posledním čísle včelařství je obsažný článek o řepce,velmi poučné,hlavně závěr,v němž autor vyslovil názor,že řepka už není z ekonomického hlediska zajímavá pro včely,potažmo pro včelaře,a vývoj směřuje k tomu,aby se včela jako mezičlánek mezi květem a výnosem úplně vyloučila.Doslova napsal,aby včelaři přehodnotili svá stanoviště
Takže ať chceme nebo nechceme,taková plantáž paulownií,stromu,který kvete ve stejnou dobu jako řepka,by ji snad dokázala včelám nahradit.Ano,je to nepůvodní dřevina,stejně jako akát,pámelník,jerlín,evodie....
Anebo třeba obilniny,kukuřice,brambory,čili potraviny,které nás živí.

Podle mého názoru se nedá na všechno dívat jen z jedné stránky,věc,která někomu přináší obživu(pro někoho kšeft),je ve finále prospěšná velké skupině obyvatelstva,a pokud se hospodaří se zdravým selským rozumem,tak ani příliš nepoškozuje ostatní skupiny,nebo dokonce křehký ekosystém.Jako všude,i tady platí zlatá střední cesta.

Já rozhodně paulownii nezavrhuji,je jen další součástí vývoje naší potřeby energie z biomasy,zdroje kvalitního dřeva,dokonce jakýsi filtr odbourání ekologické zátěže,kterápak naše rostlina tohle umí?
Dokonce snad ani nepotřebuje prakticky žádnou chemickou ochranu,jako ostatní plodiny,není to také náhodou další plus ?

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #14

včera focený na Babě kousek od kostela U Matěje bez včel

Příspěvek: #15

naposledy zareaguji, určitě ji nezavrhuji, leč k masovému rozšíření jsem skeptický. A pokud jde o choroby? žádné? naivní neznalost. Počínaje listovou skvrnitostí, padlím konče fyziologickými chorobami způsobenými především přemokřením. Takže klidně saďte, tak jako jiné okrasné stromy, leč plantáže, kde bude v monokultuře.... je poněkud riskantní. A to že se teď vysazují plantáže.... viděl jste někdy 20letou výsadbu? viděl jste větší porost? Můj názor je jenom podložen 20letou zkušeností v oboru biologie a ekologie.
Jinak Vám dávám určitě za pravdu, že anglický trávník je něco nevkusného, ale to odvádíte pozornost od tématu. Nikde jsem nenapsal, že nechci aby se pěstovaly nepůvodní druhy! a ještě filtr odbourávání ekol. zátěže? Co odbourává? Jakými procesy? Jakou studií je to podložené? Samozřejmě zveřejněnou v odborném časopise s impakt faktorem. Věřím, že je to možné, tak jako u celé řady nejenom naším domácích či běžně u nás rozšířených neofytních nejenom dřevin. Takový typ argumentu spíše zavání nekalými obchodními praktikami.
PS: a víte, že možná i ja jednu vysadím? ale jenom proto, abych ji mohl ukazovat studentům

Příspěvek: #16

A k těm chorobám přičteme ještě mráz, na který je paulovnie ještě háklivější, než třeba akát.

Příspěvek: #17

Paulownii jsem zkoušel a zmrzne.Mladým rostlinám stačí opravdu málo a jsou v......prčicich. Dokáže znovu obrazit z kořenů,ale pokud ji neochráníte na zimu,tak nadzemní část prostě zmrzne. Jo to takový spíše unikát v našich krajích pro toho kdo se s ní chce "mazlit",na zimu balit do bublinkové folie,zakrývat listím apod..Nevím jaké odolné klony se prodávají či neprodávají,ale chci uvést to,že pokud má něco rychle narůst,musí tu hmotu z něčeho "vycucat".Jakmile ta Paulownie nemá světlo,vlhko,teplo,klidně zpomalí,že jí i obyčejná břízka předhání. Osobně nechápu oč se pořád tady ČR pokouší s touto rostlinou někdo něco vykouzlit.

Příspěvek: #18

To miko: Nemáte úplně, v Brně pozoruji paulownie již druhým rokem a sám jsem si zahrál na plantážníka a cca stovku jich mimo Brno vysadil (uvidím co se s nimi přez zimu stalo a jestli některé obraší z kořenů či ne). O co mi de: v Brně na Vídeňskké jsou dvě paulownie poměrně nedaleko od sebe a vím o jedné až dvou paulowniiích, nedaleko od nich vzdálených, které určitě nikdo nevysadil (potenciál šířit se a přežít zimu). Stejná situace se opakuje u Arboreta Mendelovy univerzity, kde jsou poblíž sebe tři kusy a opět nedaleko od nich se nacházejí paulownie, které určitě nikdo nevysadil. Z toho usuzuji, že Paulownie u nás jsou schopny sami vyklíčit a rozšířit se, ale jen ve velmi mírných podmínkách, jaké jim poskytuje třeba městská zástavba Brna.
Jinak paulownie opravdu nádherně kvete a voní a konkrétně na Vídeňské jsem u nich slyšel hučet i množství včel. (pravděpodobně od úlů z centrálky pozn.hřbitov)

Příspěvek: #19

(27.04.2014 7:46)Sidel napsal(a):  sám jsem si zahrál na plantážníka a cca stovku jich mimo Brno vysadil

V případě, že jsi je nesázel na svůj vlastní pozemek, pak se domnívám, že je to velká chyba. Ať je to jak chce, Paulovnie tu v podstatě nemá co dělat a pokud ano, tak její místo je v botanických zahradách či parcích.

Příspěvek: #20

(27.04.2014 7:46)Sidel napsal(a):  To miko: Nemáte úplně, v Brně pozoruji paulownie již druhým rokem a sám jsem si zahrál na plantážníka a cca stovku jich mimo Brno vysadil (uvidím co se s nimi přez zimu stalo a jestli některé obraší z kořenů či ne). O co mi de: v Brně na Vídeňskké jsou dvě paulownie poměrně nedaleko od sebe a vím o jedné až dvou paulowniiích, nedaleko od nich vzdálených, které určitě nikdo nevysadil (potenciál šířit se a přežít zimu). Stejná situace se opakuje u Arboreta Mendelovy univerzity, kde jsou poblíž sebe tři kusy a opět nedaleko od nich se nacházejí paulownie, které určitě nikdo nevysadil. Z toho usuzuji, že Paulownie u nás jsou schopny sami vyklíčit a rozšířit se, ale jen ve velmi mírných podmínkách, jaké jim poskytuje třeba městská zástavba Brna.
Jinak paulownie opravdu nádherně kvete a voní a konkrétně na Vídeňské jsem u nich slyšel hučet i množství včel. (pravděpodobně od úlů z centrálky pozn.hřbitov)

No možná v Brně. U nás v Podkrkonoší zmrzne. Letošní zimu mi ale přežila celá nadzemní část bez jakékoliv ochrany (vykašlal jsem se totiž v podzimu na ní ) .Setnul jí ale ten poslední mráz pak. Mám ale tu P.tomentosa. S jinými zkušenost nemám. Máme i menší plantáž tzv. japonského topolu. To samé jako u té Pavlovnie. Pokud má světlo teplo a hlavně vlhko,tak roste rychle. Pokud ne,roste pomalu. Pokud bych si měl vybrat něco pro dřevo na topení,nasazím plantáž jasanů,javorů raději a kašlu jak na topoly tak na Paulownii.