Příspěvek: #121

Palubka není špatná volba. Jen bych použil slabší. Já si vyrábím vlastní 10mm s pérem 8mm a drážkou 8,5mm a hrany nejsou zkosené. To zkosení se mě neosvědčilo. Dřevo si řežu vlastní a na frézování stačí horní frézka a stolek.

Příspěvek: #122

(01.01.2024 15:17)j-k napsal(a):  Palubka není špatná volba. Jen bych použil slabší. Já si vyrábím vlastní 10mm s pérem 8mm a drážkou 8,5mm a hrany nejsou zkosené. To zkosení se mě neosvědčilo. Dřevo si řežu vlastní a na frézování stačí horní frézka a stolek.

Díky, ještě se zeptám jaké používáte rohové spoje na ten vnitřní rám?

Příspěvek: #123

(01.01.2024 14:37)josesil napsal(a):  ...Zatím mám jasno v tom, že budu kombinovat 39x24 a 39x17.

Nechci zvrátit tvé rozhodnutí, ale 24 je ta nejblbější výška, jaká existuje. Jedinou výhodou je velká nabídka oddělků, tím ty výhody ale končí.
Záleží, jaké máš snůškové podmínky, ale zkus popřemýšlet o něčem nižším, než je 17.

Příspěvek: #124

Používám na rámečky u nástavku rozpor a čep. Spoj na tupo co se používá u velkého množství prodávaných nástavků je dle mého dost nevhodný. Veškeré spoje podlepuji D3 lepidlem.
To co ponechávám venku na falc nad palubkama ještě oběhnu frézkou a zmenším o 4mm rám aby byla vůle a snadno šlo vše sestavit.

Příspěvek: #125

Tenhle typ spoje mám v oku také, teď jen řeším jestli jsem schopný ho udělat doma svépomocí. Má velkou styčnou plochu a při podlepení a prošroubování to bude určitě držet perfektně. Na tupo to dělat nechci, v nejhorším alespoň přeplátováním.

Příspěvek: #126

Na tento typ spoje postačuje obyčejná cirkulárka s nastavitelnou výškou kotouče a šuplík na stole. Já na výrobu od kmenu stromu potřebuji pilu kmenovou, hoblovku s protahem, cirkulárku a horní frézku. Stloukám kombi sponkovačko-hřebíkovačkou. Jiné stroje nejsou potřeba. Spoj ani nešroubuji stačí jedna spona do každého rohu, ale chce to stloukat na šabloně, aby se zajistilo, že při nepřesnostech výroby bude vždy stejný vnitřek a bude vše pravoúhlé.

Příspěvek: #127

Nechci někomu něco rozmlouvat, neboť tu cestu k úlu co bude dotyčnému vyhovovat si musí najít každý sám, ale moje zkušenost s českou klasikou v podobě zateplených nástavků, obitých palubkami je taková, že první léto polystyren 30mm vykousali mravenci a od té doby je používám pouze jako stojany na rezevrní souše a včelařit s nimi už nikdy nehodlám. Nejsem zrovna v teplé nížině, ale tlouštka masivní dřevěné stěny 25-30mm, podle toho co mám zrovna po ruce, je podle mých zkušeností úplně v pohodě, na výrobu násobně jednodušší (stačí jen cirkulárka se stavitelnou hloubkou prořezu). V zimním komfortu nevidím problém (slabé pozdní oddělky zatepluji dvěma přepážkami po stranách) a co je asi podstatnější je letní přehřívání a to jde řešit pečlivě zvoleným stanovištěm s odpoledním polostínem. A od toho se odvíjí i rámková míra, začal jsem taky na 39x24, neboť ji měl můj děda a potom otec, děda ještě v budečácích a otec v masivních moravských univerzálech, dnes bych začal úplně jinak, přechod z této klasiky na vysoké plodiště je trochu komplikovaný a nějakou dobu jsem se to učil, ale má to význam...

Příspěvek: #128

Ahoj, josesil. Pridam moji zkusenost... Ja delam nezateplene, s falcem.
Vicemene tu uz vse padlo. Ze by ti padaly ramecky, to asi ne, ul 406, loucka 416 s ouskem 13... Maximalne se sesunou k jedne stene, pokud by zrovna nebyly prilepene propolisem a naklonis nastavek na bok. Takze mensi drazka (tenci vnitrni palubka) by byla vyhoda, ze ten ramecek vice zafixuje. Vnitrni palubka by byla lepsi 10mm. Ja mam opacnej problem, kdyz koupim horni loucky a jsou 419 misto 416 a zalepene propolisem mam problem je tam pak narvat.

Ohledne zatepleni, tak tos zhodnotil presne. Vubec nejde o zimu, vetry z hor a pod., ale o leto a stanoviste na slunci. Ackoliv jestli se budou opakovat ty velka vedra, tak nevim, jestli na celodennim slunci je i zatepleny ul dostatecna podpora v chlazeni.
Falc - souhlas, ze u takto tlustosteneho ulu bych ho uz nedelal. U tenkostenych ho ale delam. Hlavne proto, ze schova nepresnost pri vyrobe dokonaleho kvadru v mych podminkach. Musel bych nastavky jeste nejak brousit, aby perfektne sedely na sobe. To vyresi falc a pak mi tam ani nefouka ani nezateka voda ani ho neshodi vichrice ani kravy... A udelat falc na tenkostenym ule, je trivialni operace. A to ani nemam frezku.
Rohovy spoje, tak tech jsem uz vyzkousel spoustu, ale tobe jde o jinou konstrukci, tak to sem nebudu tahat.
Tak at slouzi.

Příspěvek: #129

Děkuji za reakce, jak píše Dast, vše tady padlo. Výběr úlu, rámkové míry a tak dále je tady řešen v mnoha příspěvcích a různých částech fóra, přečetl jsem si zde plno názorů, a vlastně se tady všichni shodnou jen na tom, že se neshodnou Což je nakonec asi v pořádku. Taky se mi líbila glosa o tom že každá liška chválí svůj ocas a když žádný nemá, tak tvrdí, že nejlepší to bez něj... Jestli jsem se rozhodl dobře nebo ne poznám za pár let

Upravil jsem si náčrtek, připomínky mi moc pomohly.

Příspěvek: #130

Ještě si k té lišce dovolím dodat, že jen málo kdo je ochoten přiznat vlastní chybu při volbě úlového systému. Já jsem 24 zdědil a velmi rychle jsem ji doplnil sednáctkami a přešel na kombinovaný systém, od kterého mě hodně včelařů zrazovalo. Mít dvě rámkové míry prý je na prd. Ti nejchytřejší to ale nikdy nevyzkoušeli, takže jejich rady jsem bral jako nerelevantní. A mrzí mě, že jsem na to nepřešel dříve. Dnes bych bral raději patnátky v kombinaci s třicítkama. A čtvercový půdorys je taky naprd - argument, že se dá kdykoliv volit mezi teplou a studenou stavbou je dosti chabý a naprosto irelevantní. Pak to končí tak, že se vymýšlí komorování a ostatní berličky, aby se ze čtverce udělal obdélník... Takže nejprve spotřebuješ více materiálu, abys měl čtverec a potom zase potřebuješ další materiál, aby z něho udělal obdélník... Tedy omezuješ zbytečně velký prostor, který musíš skladovat, převážet, manipulovat s ním... A to se vyplatí!

Příspěvek: #131

Za mě ideální kombinace je 39x30 plodiště a 39x15 mednik, mám to v ED, jenom nevím proč je na 13 ramků.
Teď si dodělávám patnacky k 39x24 na medniky.
Také mi pár včelařů tvrdí, že je blbost mít dvě ramkové míry. No já v tom vidím jenom výhody.

Příspěvek: #132

Ze začátku jsem včelařil na 39x24 a o tři roky později přibral 39x17 a byla to chyba měl jsem jít do patnástek
Kdybych to zakládal nyní tak udělám jednoznačně 39x30 plodiště a 39x15 mednik

Když máš pro medníky nižší míru méně se nadřeš máš oddělené rámky medníkové a plodištní.
Medníkové se ti nepotkají z chemií pokud nějakou budeš používat.
Už si to nedokážu představit jinak a při vytáčení se mi dva 39x17 lezou v medometu vedle sebe tedy nedám do medometu 4 rámky ale 8ks.
A ta úleva pro záda a tělo.
Ale na to každý musíme přijít sám každému z nás vyhovuje něco jiného a je to tak správně.

Příspěvek: #133

Já k 30 zvolil taky 15,a už bych neměnil.Každý se musi k tomu svému in propracovat.24 už mám jenom na dožití,buď jako medník nebo v kombinaci s 10 vysokým podmetem na zálohy.Buď budu 24 vyřazovat nebo zakracovat.
To jsem si prošel cestu od 39x17 k 39x24 až teď po 39x30+39x15.

Příspěvek: #134

Ale tak to právě je - musíš se k tomu propracovat. Protože už musís mit zkusenosti a pomerne jasnou metodiku ( na dve ramkove miry). Zacatecnik se v tom ruzne hrabe, navic ma malo ramecku a dila a ruzne to látá, jak to jde (to nemyslim pejorativne) a je pro nej jednodussi jedna mira.

Příspěvek: #135

Jako že až bude mít dost rámků (souší) na 24, tak to může začít předělávat na 15 a 30? Jak já bych byl vděčný, kdyby mi někdo v mých začátcích 24 rozmluvil...

Příspěvek: #136

Taky jsem začal na 24 ale hned po dvou letech jsem přešel na optimal. Nyní mám 42x35 + 42x17 a spokojenost.
Kdybych měl ranec prachů, tak bych všechno předělal na uteplené čechoslováky 37x30 na deset rámků + medníky 37x15.

Příspěvek: #137

Teď půjdem níže jak vysoké dno,přístup i ze zadu nebo ne zasiťované nebo ne, kde umistnit česno na zimu.Jak vysoké česno střed, vlevo nebo vpravo a k tomu teplá nebo studená stavba.

Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #138

(09.01.2024 19:54)MatesP napsal(a):  Taky jsem začal na 24 ale hned po dvou letech jsem přešel na optimal. Nyní mám 42x35 + 42x17 a spokojenost.
Kdybych měl ranec prachů, tak bych všechno předělal na uteplené čechoslováky 37x30 na deset rámků + medníky 37x15.

Zdravím MatesP. Z akého dôvodu by si to urobil? Ja rozmýšľam z utepleného CS 11 rámikov na neuteplený CS 8 rámikov (váha).

Příspěvek: #139

Taky jsem, jak už jsem někde uváděl začal včelařít na 39x24, což dnes vím je úplně zvláštní míra, možná tenkrát když ji zavedli, neboť to byla konverze z původní míry 24x11, což byla na tehdejší zadováky revoluce, ovšem včelaření je v našich končinách stále hodně konzervativní a tudíž se tato míra drží jako zákad. Podle mě je to to zvláštní hybrid vysokého a nízkého rámku, na plodiště nízký a na medník vysoký, takže u nás vznikla ta všeobecnná metodika, včelstvo stabilně na dvou bednách 39x24, na jaře jim ti progresivní ješté bedny prohodí a na to mřížka a medník stejné výšky. Pokud se počasí povede a je opravdu snůška jak má být, tak ti co to mají pod nosem třikrát týdně lezou do plodiště a hledají rojové matečníky, které tam většinou dřív nebo později najdou, a nastává boj co tím a různé přeletáče, pokud to dotyčný stihne, většinou podle mě ne. Přitom je jednotná mírá 39x24, ideální na začátek, i když ji nemám rád tak umožnuje to přesouvání nahoru pokud na něco přijdeš trochu pozdě. Nevidím až tak velký rozdíl, mezi kombinací 39x30 a 39x15 a nebo 39x35 a 39x17 co používám já, výhoda plodiště v jednom prostoru je stejná. Je tam ovšem jedno riziko, v plném rozvoji a snůšce a to včasné položení medníků, raději dřív než pozdě, jeden ze základních spouštěčů rojovky je věnec zásob nad plodem, i silné včelstvo přes něj nerado jde nahoru a raději se chystá do světa...

Příspěvek: #140

Jo, 24 je proste jednotna stredova mira s vyhodama a nevyhodama z toho plynoucima. A to zdokonalovani, zkouseni, ta cesta, to je na tom prece to zabavny. Kdyz se podvam a svuj prvni ul, kterje jsem vyrobil, tak me rozhodne nenapadne "kez bych to tehdy umel jako dnes". Az se nebude kam posouvat, tak me to prestne bavit. Snad na to nedojde