Příspěvek: #41

Pánové,
se závěrem Rudy Stonjeka naprosto souhlasím: o úlu to není.
Se začátkem si dovolím nesouhlasit: je mi k ničemu, že v Německu mají míru 420, když jejich příslušenství na Optimal nepasuje (alespoň jsem to zatím nikde neviděl). Naopak má velký půvab, že fungují dovozy příslušenství z katalogu Mann Lake a langstrothistům to pasuje, pokud ty věci potřebují.
Ivan Černý

Příspěvek: #42

(18.10.2010 10:03)PetrM napsal(a):  Ne že bych měl nějaké zkušenosti, za těch pár měsíců jsem je ani nemohl získat, ale myslím, že hlavní je směr k nízkým nástavkům a je jedno zda Optimal nebo Langstroth.
I když si chvílemi pohrávám s myšlenkou VN v plodišti, hned ji zaháním s tím, že čím více různých rozměrů, tím více problémů. Stačí, když děda má 39x24.

To je, Petře, asi pravda, ale i je řada včelařů, kteří mají více typů úlů a více RM a nestěžují si ... Varianty s vyskokým plodištěm a polonástavky na med jsou také zajímavé! O tom ví hodně právě kolega Stonjek ... Já sám jsem letos začal zkoušet kombinaci Adamcovy míry jako plodiště a polonástavků jako medníky (bylo to rozhodnutí praktické, kvůli kompatibilitě s okolím a navíc mám plemenáče na Adamcovu míru), ale zatím byly výsledky nulové, protože jsem vyzimoval na dvou VN a pak si musely vystavět další VN na med, což zvládly, ale další polonástavky už pak moc nestavěly. Uvídíme příští rok. Došel jsem přes námitky zkušenějších k pokusné kombinaci: 2x 39x24 jako plodiště, 1x 39x24 jako mednou komoru a nad do polonástavky na med 39x17, přičemž v mednících je o jeden plást méně a větší mezery a tlustější stavba, což by mělo zabránit matce v kladení. Zdálo se mi, že to v létě fungovalo, ačkoli, jak jsem byl uvedl, se v těch mednících zatím moc nepředvedly. V téhle konstelaci, myslím, nebude ani problém obměňovat dílo v plodišti. Uvídím, učím se ... Ale tohle asi už také patří do jiné škatulky ...

Příspěvek: #43

Omlouvám se, že jsem v tématech nadělal trochu binec, jsem na tomto zdařilém Webu nový a tak se rozkoukávám. O včelaření na kombinované míře nechci nic psát, protože je o tom dost literatury a jen bych se opakoval, takže zkuste Dadant club na Pandoře, napište si o metodiku včelaření v Eurodadantech Ing Řeháčkovi do Nasavrk, v Dole teď také něco vydávají, navíc mají i o tom CD. Takže na základní orientaci v problematice je materiálu víc než dost. To není z mé strany žádná nafoukanost, ale už jsem o tom napindal hodně a už mě to nebaví a zabere to dost času. Ivanovi Černému dávám zapravdu, že asi amer. obchodní dravost je o něčem jiném, než naše evropské zahnívání, ale já si téměř všechno vyrábím sám a tak podobné problémy neřeším. Jinak se vůbec úlové otázce vyhýbám, protože se řeší už přes 100 let a nic se nevyřešilo. Takže každý začínající musí řešit dva základní problémy: 1/ jestli zateplený nebo nezateplený úl, 2/ pro jaký typ nástavkového úlu se rozhodnout. Jsem přesvědčen, že ve všem se dá včelařit dobře a nejhorší co může včelař udělat je neustále někam přebíhat. Podstatně produktivnější je se to v daném typu dobře naučit a to chce čas. Dnes je vše jednodušší, že na základní typy úlů existují dobré metodiky jsou na Internetu a to čas koumání hodně zkrátí. Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #44

(18.10.2010 10:54)Ivan Černý napsal(a):  ... Se začátkem si dovolím nesouhlasit: je mi k ničemu, že v Německu mají míru 420, když jejich příslušenství na Optimal nepasuje (alespoň jsem to zatím nikde neviděl). Naopak má velký půvab, že fungují dovozy příslušenství z katalogu Mann Lake a langstrothistům to pasuje, pokud ty věci potřebují.

Já naopak s p. Stonjekem souhlasím a jeho názor lze považovat za méně zatížený než můj nebo Ivanův, jelikož já jsem zastáncem Optimalu jako jeho spoluautor z r. 1980 a Ivan propagátor Langů jako místopředs. PSNV...
Nevidím jako výraznou výhodu, že k nám lze dovézt Lang. a příslušenství ze zahraničí. Úly si naši včelaři stejně kupují od našich výrobců a tak je zahraniční katalogy nemusí moc zajímat. Hlavní výhodou L. je jejich momentálně nižší cena při koupi z výroby, ovšem to se může brzy změnit.
Kompletní Optimal se u nás vyrábí. Volba rámku 42 cm byla záměrem, protože do budoucna usnadní přechod z několika typů úlů s rámky délky 42. Zároveň si troufám tvrdit, že pokud budeme porovnávat reformy úlových typů u nás, tak ta s Optimalem byla nejpovedenější (více o tom napíšu do tématu o Optimalu), protože přinesla moderní typ úlu obsahující v konstrukci nové prvky podle nových poznatků o biologii včelstva, přičemž to nebyl úplně nový rámek - jeho délka 42 cm se v Evropě používá.
Naproti tomu Lang. je zde další nová míra, resp. délka rámků. Ani pro unifikaci to není nejlepší volba, protože existují varianty L. 9, 10, 11 rámkové, dokonce 12 rámková česká verze - úl Slezan.
Volba typu úlu je věc včelaře, když se jednou rozhodne pro určitý typ a rozměry, nemá cenu zkoušet více variant. Hlavně jde o rozměry rámku a snad ještě víc o půdorys úlu, aby pasovaly další díly (dna, střechy, mřížky, přepážky, aj.). Lepší je vypracovat si svoji metodiku chovu a podle ní pracovat, jak dobře napsal ostřílený praktik p. Stonjek.

Příspěvek: #45

Se zájmem sleduji besedu o rámkových mírách, nebo spíše o různých typech úlů. Myslím, že za dobu několika desetiletí po kterou s tímto problémem zápasím jsem přišel k názoru, že není tak úplně jedno, jakou rámkovou míru nebo typ nástavkového úlu používám. Úmyslně se vyhýbám názoru na "klasické úly", jako jsou Moravský univerzál a podobných. Od těchto úlů jsem ještě v dobách mého mládí nevybouřeného zběhl k úlům nástavkovým a k délce rámků 420 mm. Zde chci poděkovat především Dr. Ptáčkovi a ing. Čermákovi, kteří mne v průkopnických dobách silně inspirovali. Je však docela možné, že pokud bych měl v té době více zkušeností a dostatek informací, přešel bych na půlmetrový Langstroth. V průběhu let jsem totiš došel k "významnému objevu )", že délka rámku je jednou z podmínek které ovlivňují sílu zazimovaného včelstva a je v přímé korelaci se silou vyzimovaného včelstva. (Vím, že nejsem sám, kdo tuto hypotézu tvrdí. Proto ty úvozovky a smailík). A silné, včelami kypící zdravé včelstvo zjara je přece naším cílem. Co mne ale nenadchlo, to je nejenom různá rámková míra na včelnici a nebo, i úlové systémy sice se stejnou délkou rámku, ale různou výškou rámku. Od těch jsem po několika letech ustoupil. Nabyl jsem přesvědčení, že kočkopes je i na včelnici určitá komplikace. Naším snažením je přece zjednodušení chovu, který se má co nejvíce přiblížit přirozenému vývoji včelstva v přírodě a přesto vyhovět včelaři. Každý má však právo nastoupit vlastní cestu chovu včel a také právo na své vlastní chyby a na svůj přirozený vývoj. Pro zamyšlení uvádím následující: VÚ Vč. v Dole prováděl v letech 2006 - 2009 srovnávací pokusy mezi úlovým systémem Dadant a systémem K-39 ze kterých plyne, že rojivost byla v roce 2006 vyšší v K-39 a v následujících letech byla uváděna rojivost u obou úlových systémů nulová. Ve výnosech medu vyzněla užitkovost ve prospěch úlů Dadant mezi 120 - 150% oproti K-39 v jednotlivých letech. Škoda, že nebylo provedeno srovnání s nízkonástavkovým úlovým systémem. Že by zde neplatilo pořekadlo našich předků že "úl medu nepotí a pokud je v přírodě nabídka, přinesou to včely i do bedýnky od sádla"? Rozhodně by nebylo od věci, provést srovnávací pokusy různých úlových systémů za stených podmínek, v oblasti racionalizace kde by se hodnotil nejen medný výnos, rojivost, pracnost při ošetřování, pohodlnost obsluhy...

Příspěvek: #46

Jako člen PSNV-CZ jsem hlavně zastáncem jednoduchých technologií chovu i jednoduchého hardware. Sem 100% patří jak Lang, tak Optimal. (A aby se to vyrovnalo, tak zároveň propaguji i medné krávy apod., což je v technologii chovu naprostý opak nástavkových úlů

Možná by byla zajímavá anketa: kdo z fóristů si koupil k úlu někdy něco vyrobeného v zahraničí a na jakou délku rámku?
Ivan Černý

Příspěvek: #47

(18.10.2010 19:32)Josef Křapka napsal(a):  Je však docela možné, že pokud bych měl v té době více zkušeností a dostatek informací, přešel bych na půlmetrový Langstroth. V průběhu let jsem totiž došel k "významnému objevu )", že délka rámku je jednou z podmínek které ovlivňují sílu zazimovaného včelstva a je v přímé korelaci se silou vyzimovaného včelstva. (Vím, že nejsem sám, kdo tuto hypotézu tvrdí. Proto ty uvozovky a smailík). ...

Podle mě máte pravdu. Jak léta sbírám a vyhodnocuji zkušenosti svoje i jiných, vychází skutečně, že delší rámek (s tím širší úlová dutina) je pro včely výhodnější. Zřejmě hlavně proto, že u bočních louček často vedle plodu zůstávají zásoby medu a ty napomáhají stabilizovat teplotu v hnízdě. Dopodrobna jsme tuto otázku před léty probírali v Brně při návrhu Optimalu.
Zároveň ale s delším rámkem narůstá váha nástavku, proto je třeba ubrat nějaký ten rámek nebo snížit jeho výšku, abychom nástavek plný medu bez potíží unesli (jak jsem zde na fóru nedávno psal v jiném příspěvku). Takže je třeba zvolit rozumný kompromis, zvolili jsme pro Optimal 42 cm, únosných by bylo i 45 cm u Langů.

---

(18.10.2010 19:32)Josef Křapka napsal(a):  Že by zde neplatilo pořekadlo našich předků že "úl medu nepotí a pokud je v přírodě nabídka, přinesou to včely i do bedýnky od sádla"? Rozhodně by nebylo od věci, provést srovnávací pokusy různých úlových systémů za stejných podmínek...

Jsou dva extrémní názory na tzv. úlovou otázku, nemusím je jistě vypisovat. Proč jinak by naši koumaví včelaři tomu věnovali tolik úsilí, že? Ovšem už jsme vyrostli z takových malicherností, jaké lze najít ve včelařských časopisech z doby před asi 60-70 lety, kdy včelaři např. porovnávali dvojí úly lišící se jen ve výšce rámku o 2 cm! Pravděpodobně hlavní příčinou různých výsledků v rozdílných úlech je velikost úlového prostoru, vedle jeho tvaru a možností ventilace (česno). Mj. o tom svědčí moje nedávné zkušenosti se 2 úly Gerstung po tři roky a se zimováním malých včelstvech v plemenáčích s 5 plásty 42×17 cm. Ukazují na ohromnou plasticitu - přizpůsobivost včelstev. V Gerst. ač rozvoj probíhá dobře a prostor včelstvo také dobře obsedne, medu tam bývá asi 50 - 60 % průměru Optimalů. V plemenáčích malá včelstva o zimní síle odhadem 0,5 - 0,8 kg krásně přezimují (pokud jim vystačí zásoby) a normálně se na jaře rozvíjejí; problém je jen s rojivostí. Přitom geneticky jde o stejný materiál (Vigor) v malých úlech (plemenáče, ev. Gerst.) i ve velkých (Optimaly). Chci tím říci, že poskytnutému prostoru se včelstva skutečně dovedou velmi dobře přizpůsobit...