Příspěvek: #121

Toto téma je blbé ?

Ja plánujem zaradiť premetanie do svojej technológie.

Příspěvek: #122

Tini sme a omluva za to. Okurková sezóna nastala.

Příspěvek: #123

Ešte som nikdy nepremetal...
Rád by som vedel ako by to bolo vhodné najlepšie urobiť.
Predpokladám že po vytočení agátu by som ich "presypal, premietol" ... Lipa a ďalšie znášky sú u nás sporadické, takže tie by som oželel.

A čo urobiť so zakladeným plodom?

Příspěvek: #124

V roce 2017 vydal Dol:
Martin Kamler, Jan Tyl a Dalibor Titěra
Očista včelstev přemetením na mezistěny s aplikací podpůrných imunostimulačních látek.
Orientačně jsem se díval na příspěvky v tomto vlákně a myslím, že se o této práci zatím nikdo nezmiňuje.
Je to sice obsáhlé a suše podané jako metodika, ale pokud by měl někdo zájem, je to na

http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/...elstev.pdf

Příspěvek: #125

(16.11.2018 19:51)Rudolf Stonjek napsal(a):  Když jsem poprvé četl o severském zimování, hned jsem ho zavrhl jako nesmysl, navíc hodně pracný. Jenže nebyly úhynové roky. A jak to bývá, dnes je vše jinak. Je to jediná možnost jak zásadním způsobem snížit množství chemikálií vkládaných do včelstev a přitom včelařit se slušnými výnosy a z bezproblémovým zdr. stavem. Jenomže přemetení není jednoduché, vychycení staré matky už vůbec ne a instalace nové se 100% úspěšností také ne. Vše to stojí spoustu času přitom největší objem prací je po slunovratu a to již jsou včelky hodně protivné. Takže se musí zapomenout na zavedené postupy a musí se vše velmi přesně naladit do naších podmínek. Zatím co dříve u mě vychycení 50 matek v rozlehlém Dadantu byl neřešitelný problém a výměna všech dvouletých to samé, dnes při přemetení spojuji všechny 3 operace v jednu. U slabších včelstev to trvá cca 15 min, u silnějších tak 1/2 hod. Když započítám úklid přejezdy a vše ostatní je to tak hodina. To je asi 6 prac dní a za tuto dobu jsem nebyl schopen pochytat ani staré matky a že by nejstarší byly pouze dvou leté, to byly pouze mé tajné neuskutečnitelné sny. Těch 6 dní neberte doslova, ráno udělám tak 5 až 7, odpoledne podle horka ale tak 5. Na příští rok plánují přemetení 60 včelstev, tak mě držte palce! Zdraví R. S.

Přemetání na mezistěny jako prevenci úhynů považuji za slepou uličku. Nevidím žádnou souvislost mezi stářím díla a úhyny. Příčinu běžných hromadných úhynů je třeba hledat ve včelách a plodu, ne v plástech. Hlavní je ozdravit včely, při opravdu vážných problémech souhlasím s likvidací plodu, ale proč ničit kvalitní plásty a zásoby? Jako prevenci více věřím posilování imunity včelstva než sterilizaci a desinfekci úlového prostředí. Je dokonce možné, že pro správné fungování imunity včelstva je prospěšné tmavé dílo i s jeho přirozenou mikroflórou.

I u lidí je přehnaná hygiena jednou z uvažovaných příčin alergií:
http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi...gii-u-deti
Citace: "V současné době je třeba brát v úvahu několik hypotéz o příčinách nárůstu astmatu a alergií. Patří sem zvýšení expozice celoročně působících alergenů, vlivy výživy, změny životního stylu a změny v imunologické odpovídavosti. Tyto změny se vyvíjejí v důsledku nedostatečného kontaktu s nejrůznějšími mikroorganismy, zvýšené hygieny, zvýšeného používání antibiotik a rozvoje očkování"

Přemetání na mezistěny považuji za prospěšné při likvidaci a prevenci moru plodu a dalších bakterióz. Likvidace díla je vhodná při jakémkoliv pokálení. Jinak je spousta příjemnějších a užitečnějších způsobů jak trávit léto.

Příspěvek: #126

Pro milovníky černých plástů: Proč tedy "divoké včely" každý druhý až 4 rok seberou co nejvíc zásob a zdrhnou? Co je vede opustit jim tak milé a sympatické plásty? Mám jednu takovou dutinu kam chodím na čumendu. Rozmnožovací pud jistě ale také hodně dobrá zdravotní prevence navíc vypiplaná napříč geologickým časem. Takže se osvědčila. Přemetení na mezistěny se tomu hodně přibližuje a výsledky jsou!!! Je pravdou že v červenci ve vedrech je to hnus, ale dá se přežít! Je to určitě lepší než ve stejný čas "skleničkovat" včely a doma promýváním zjišťovat napadení VD a pak řešit věci již ve včelách rozhodnuté! Má li na to př. Gruna jiný názor, dobře mu tak! Zdraví R. S.

Příspěvek: #127

Rudo, to co jsi napsal je trožku divné.
Když vyletí roj, tak z 99 % zde zůstává nové pokolení.
Něco jiného je když je nedostatek zásob a včely umřou.
Tak že, chce to vždy uvést celé : Při moru v okolí - přemetat .........
Ale jinak je to vždy na přesvědčení včelaře ..........
Já zase za sebe: Raději udělám nejdříve smyv a potom se rozhodnu co a jak !!!!!!!
Mne totiž netrápí barva ,ani u plástů,ani u včel.
Pouze stav včelstev.
S přemetání celé včelnice je to jako s když léčíš a nevíš co a koho / Gabon,Varidol X krát a navrch ještě přidám nátěr./
A včely zašly na konec na hlad ,že........? F.V.

Příspěvek: #128

Víte já nemám tolik času, abych tu mohl vést doučovací kroužek pro méně chápavé. Doporučuji pro samostudium Včelařství č. 1, v kapitolách o zdr. stavu včelstev. Zde to MVDr. Klíma popsal naprosto skvěle a nadčasově a hlavně já to ani tak dobře ani neumím. Dá se to ale i poskládat v nějaké stručnější verzi z MV a kupodivu i v čas Včelařství je občas něco. Hezký večer! Zdraví R. S.

Příspěvek: #129

Rudo to je těžké vysvětlovat někomu, kdo to nezkusil a ani neviděl. Mě vždy fascinuje, jak se přemetená včelstva chovají fantasticky klidně, neslídí ani neutočí. Prostě je to na jich vidět, jako by ozdravěny přijeli (přiletěly) z lázní. Stejně tak řeči o tom, že je to pracné nesedí. Je to stejné jako při dalším medobraní po snůšce. Musí se zrána a navečer. Mezitím je plno času na vytočení zásob a zpracování souší. Otázku co s plodem ať si každý ověří, zda se to vyplatí ohrozit "posílená" včelstva nebo oddělky.
Za mě je přemetení ideálně alespoň 1/3 včelstev ročně schůdnou cestou jak zvládnout CCD ať je příčinou cokoliv.
Letos jsem s vnučkou pozoroval pochodující včely směrem od jednoho (krajního) včelstva. Napočítali jsme jich na několika metrech čtverečních stovky. Všechny mířily jako po přímce od česna pryč. Druhý den bylo vyloupeno a prázdné bez včel. Pořád mi nebylo jasné kam se podějí mladušky které nelítají. Teď už je mi to jasné, prostě odejdou.
Smyv je hezky vymyšlená technika, ale dává informaci pouze o jednom patogenu který není mým hlavním problémem..

Příspěvek: #130

Na to musí přijít každý sám, proč přemést.Když nenajdu starou matku při přemetání nechám jeden starý rámek,druhý den na něm je.Novou matku většinou pouštím druhý den z klícky přes dlaň.

Příspěvek: #131

Přemetení na mezistěny má k přirozenému rojení daleko. Je to z více důvodů - včelstvo se na rojení připravuje již od jara, některé studie o cyklech hmyzu dokonce tvrdí, že i sezónu předtím. Včelař nikdy nevybere přesně včelstvo, které se do tohoto módu nastavilo. Pokud bychom se měli nějak přiblížit, tak přemetení dělat v části sezóny, kdy se včelstva přirozeně rozmnožují (květen či půlka června). V červenci (a obecně po slunovratu) Vám to dají včely pěkně pocítit a osobně se v metodice snažím vyhýbat věcem, které se včelám nelíbí.
Další věc, že po přemetení se včelstvo zmírní a neloupí - to je logické, protože se ze včelstva stane v podstatě oddělek (a chová se tak), který má jediný cíl - vystavět a zanosit hnízdo na zimu.
Dále přemetené včelstvo se musí dopovat cukrem - to je na každém, já však preferuji velmi brzké silnější oddělky, které rostou sice pomaleji, ale na vlastním medu. Vychází časově lépe udělat o třetinu víc oddělků než třetinu včelstev přemést.
Pokud bychom připustili tezi o ozdravném efektu, je nasnadě otázka, zda takto včelstvu pomáhat chceme. Ilustroval bych to na případu chovatele matek, který vždy na zimu přemetá a chlubí se nulovou nosemou. Pak ale koupím jeho matku a zimu nepřežije. Jistě, pro včelaře, kteří mění každý druhý rok matky to možná jinak ani v budoucnu nepůjde.
Zdenek Klíma doporučuje přemetení v případě moru, v případě virů a varoózy odebrání plástů s plodem, což je rozdíl. Teď v Olomouci na dotaz, co se starými plásty po uhynulých včelstvech řekl, že ty pěkné dává oddělků právě aby měl selekční tlak.
Moje cesta je udržet co nejstabilnější prostředí každého včelstva s minimem změn a zásahů. A ta, co tlak neustojí, odejdou.

Příspěvek: #132

Samozřejmě je každého věc jak se o včelstva stará a zda stojí o odvracení onemocnění vzniklých v jeho včelách i když ne každý rok.Aby se včelstvo neúčastnilo loupeží na to se nemusí přemetat jsou jiné možnosti.

Příspěvek: #133

Nevím jestli to tady zaznělo, ale klasické přemetání na mezistěny se tady ve Švédsku a Norsku provádí až začátkem září, kdy končí vřesová snůška. Kromě ozdravného efektu je, že se včelám odebere veškerý vřesový med, který je považován za nevhodný k zimování. Včely jsou v září již bez plodu, mají vychovánu zimní generaci a v tuto chvíli jim vše sebereme. Drastické ale funguje to. Sám jsem to zkoušel jen jednou a včelstvo vystavělo dva nástavky, uložilo 20kg zásob a v dobré kondici dožilo jara. Stavěly jak divé i v době nočních mrazů v neizolovaněm úlu. Podmínkou je ale dobré počasí, aby si nanosily pyl a intenzivní krmení.
Technika je podobná včelaření s košnicema na vřesovištích.

Příspěvek: #134

(08.11.2018 23:53)Rudolf Stonjek napsal(a):  No jestli na farmách je černé dílo v plodišti obvyklé, v přírodě nikoliv, Tam včely každý 2 až 4 rok uletí a staví vše nové v nové dutině. A právě tohle jde docela dobře napodobit i v nástavkových úlech. No a když někdo nechce, dobře mu tak!

(21.11.2018 13:59)Rudolf Stonjek napsal(a):  Pro milovníky černých plástů: Proč tedy "divoké včely" každý druhý až 4 rok seberou co nejvíc zásob a zdrhnou? Co je vede opustit jim tak milé a sympatické plásty? Mám jednu takovou dutinu kam chodím na čumendu. Rozmnožovací pud jistě ale také hodně dobrá zdravotní prevence navíc vypiplaná napříč geologickým časem. Takže se osvědčila. Přemetení na mezistěny se tomu hodně přibližuje a výsledky jsou!!! Je pravdou že v červenci ve vedrech je to hnus, ale dá se přežít! Je to určitě lepší než ve stejný čas "skleničkovat" včely a doma promýváním zjišťovat napadení VD a pak řešit věci již ve včelách rozhodnuté! Má li na to př. Gruna jiný názor, dobře mu tak! Zdraví R. S.

Pokud vaše znalosti o životě divokých včelstev opíráte o "jednu takovou dutinu kam chodím na čumendu", tak připusťte, že o skutečném životě "divokých včel" mnoho nevíte. Vím, že nemáte rád teoretiky, ale někdy je lepší si něco přečíst, než vytvářet vlastní nepodložené teorie k obhájení svých způsobů včelaření.

Doporučuji přečíst třeba toto:
https://link.springer.com/article/10.100...017-0519-1
Je to sice taky z Ameriky, ale popisuje "divkých" evropských včel.
Podstatná zjištění jsou tato:
Pravděpodobnost přežití u včelstev dospělých, tedy těch, která již přežila nejméně jednu zimu, je kolem 80 %. Z toho vypočítaná průměrná délka života dospělých včelstev v přírodních podmínkách je kolem 6 let. Jinak je tomu u nových včelstev (rojů). Ty naopak z 80 % pravděpodobnosti nepřežijí první zimu (i když jsou často na novém díle). Z toho nepřímo vyplývá, že starší dílo včelám evidentně nevadí,. Musí být na ně adaptované přírodním výběrem. Pokud jste si vy vlastním výběrem vyselektoval včely, které vám hynou, pokud třetí rok nepřemetete na mezistěny, je to vaše věc. Netvrďte ale, že je to takto v souladu z životem "divokých" včel. Je to spíš naopak, možná vytváříte včelám další problém, který je vzdaluje od schopnosti samostatně přežít bez péče včelaře.

Já beru propagovanou intenzivní obměnu díla každé 2-3 roky jako zakořeněný předsudek, který prospívá zejména výrobcům mezistěn.
Částečně mě živí prodej oddělků. Snažím se nabízet normální vitální včely, které obstojí ve zhoršujících se podmínkách. Jednou z cest je, že plemenný materiál testuji na včelnicích s menší intenzitou obměny díla cca 3-5 let dle zásady "těžce na cvičišti, lehce na bojišti" Další materiál na oddělky (plásty, včely, zásoby) beru ze včelstev, kde se téměř veškeré dílo vymění každý rok, aby zákazníci dostali skutečně nové včelstvo.

Možná je to jen chovaným kmenem Vigor nebo i mojí metodou testování, ale nemám zatím žádnou osobní zkušenost s hromadným úhynem, kde bych neměl exaktně (smyvem) doloženo vysoké napadení kleštíkem. Proto se v létě zaměřuji na důsledné vyšetření smyvem a zatím necítím potřebu preventivního přemetání na mezistěny. Možná mám jen štěstí a jsem připraven toto přehodnotit.

Pro jistotu připomínám, že jednoznačně schvaluji intenzivní obměnu včetně přemetání v odůvodněných případech (mor plodu, pokálení, zamoření pesticidy apod.).

Každý máme jiné podmínky, takže respektuji váš způsob obměny díla. Pokuste se o totéž a vyvarujte se při hodnocení menší intenzity obměny díla expresivních výrazů jako "neskutečně až prasácky černé plásty", "žumpa" apod.

---

Ještě k výzkumu dr. Seeleyho bych doplnil, že podobné parametry zjistil jak u populace v 70. letech 20. století před příchodem kleštíka, tak u varroatolerantní populace zkoumané v letech 2010-2016. Dá se oprávněně předpokládat, že i u divoce žijících evropských včelstev to bylo podobné než začal život včel výrazně ovlivňovat člověk.

Dá se to i předpokládat, protože z hlediska životní strategie musí být dospělé včelstvo dlouhověké, protože ročně produkuje jen málo velkých potomků a při obecně vysoké úmrtnosti potomstva v přírodě musí toto kompenzovat dlouhověkostí, aby se populace udržela na stejné hustotě.

Příspěvek: #135

Je dobře, že tady panuje shoda alespoň v tom, že při zvýšeném riziku onemocnění morem je výměna díla potřebná. Patřilo to ovšem ke včelařské praxi ještě před Smirnovovým zjištěním, že dílo starší 3 let je výrazně více zatíženo sporami PL (pokud tedy s nimi včelstva předtím přišla do kontaktu). To, že Wolfová prokázala, že intenzivní výměna díla snižuje množství spor až pod hranici detekce, není ještě takový objev, jako to, že zároveň u včelstev bez obměny díla došlo v průběhu několika let k nárůstu takového množství spor, až se objevily klinické příznaky. Rovněž je realitou, že Dr. Linhart takto zachránil svá včelstva před pálením, kdy v okolí pálili všichni (nejblíže asi 300 m od něho), byť by se o jeho původní zootechnice dalo polemizovat. Nakonec to není nějaký jeho vynález, tato praxe je běžná mnohde po světě. Narazil jsem dokonce na nějakou německou diplomku, kde autor uvádí, že u nich v ochranných pásmech se radikální obměna doporučuje provést na jaře, přeložením plástu s matkou pod mřížku, do podstaveného nástavku vybaveného mezistěnami (nevím, jestli potom nejdou do rojení). Myslím, že to dělal pan Taurčáni a také to tu zmínil. Co se týče jiných patogenů, nevím. Ambice zvyšovat imunitu včel stupňováním zhoršených podmínek nemám, protože ani netuším, kde je hranice mezi odolným včelstvem a včelstvem, které to ještě přežilo. Pamatuji si na nějakou publikaci Ch. Dadanta, nebo jeho synů, že když se jim na některém včelstvu něco nezdálo, tak je prostě přemetli. A když jsou problémy na celém stanovišti....? Tady někde by mohla být ta hranice ověřená praxí na mnoha včelstvech.
Sám toho pravda moc nepřemetu, jen pravidelně Dadantovské oddělky, každopádně se však snažím o intenzivní výměnu díla. Vůbec se nedivím nízkonástavkařům, že přemetení odmítají. V NN úlech se provádí výměna díla poměrně snadno i ve velkém rozsahu. U NN je také v plodišti více glycidových zásob, než u Dadantů, tam jsou včely roztažené hodně do šířky. Ale mám stále docela dost Dadantů a tam se mi přemetení po přečtení předcházejících nástavků jeví jako schůdné. Dadantista na jaře složitě komoruje a stejně složitě rozšiřuje plodiště. Po prvním medobraní mění pracně matky. Nízkonástavkář na jaře rotuje, pak dělá oddělky jako vzteklý + péče o ně, aby později vyměnil matky (odebrání celého nástavku je v mých podmínkách sci-fi). Takže vlastně při přemetání děláte jen s mednými nástavky jako všichni a pak u 1/3 - 1/2 přemetete. Ta doba je nešťastná, ale rámky s plodem by šlo vyvařit při noční směně, zásobní uložit stejně jako ostatní souše, pergu možná do mrazáku. Přemetení přes mřížku, nebo s tím jedním vystavěným plástem. Asi by musel po odebrání matky ven, aby se na něj včely nefixovaly.
Poslední věc, která tu zazněla, je kontaminace vosku. Při intenzivní obměně díla dojde k výraznému poklesu vstupů na jednotku, chcete-li poředění.

Příspěvek: #136

Miroslave, díky za obsáhlý příspěvek, který míří k věci. To, že je nám neustále citováno nebo předkládáno něco ze zemí daleko za oceánem neznamená, že to platí v České kotlině. I pomaleji myslící již alespoň začínají tušit, že s tak rozdílnou hustotou zavčelení se jedná o nesrovnatelné podmínky a tudíž u nás nebudou tak přesvědčivě fungovat. Škoda, že se jako přednášející nezvou odborníci z Řecka, Turecka a pod. kteří mají podobné zavčelení jako my. Miroslave, máme štěstí, že máme Dadanty, nebo alespoň něco co se tomu vzdáleně podobá. A také nahrává to, že můžeme zkoušet OP, které vše hodně ulehčí. V plodišti není pyl, prakticky žádné zásoby a těch 6 - 7 velkých plástů se dá zlikvidovat i navečer a v pohodě. V ostatních úl. systémech by to bylo hodně komplikované a pracné. AŤse daří! R. S

Příspěvek: #137

Sú lokality kde este nedorazili vážnejsie problémy,a tam netreba zatial robit nejaké vážne opatrenia,ide to tak ako doteraz v pohode,a nevadia ani tmavé plásty..tiež mi dvadsat rokov nevadili.. A potom sú lokality kde sú problémy..a kde je čoraz ťažšie udržať väčší počet včelatiev pri živote..zo začiatku pomahali odložence,no netrvalo to dlho..som v lokalite kde sa dost chemizuje (poľno)..a kde vypadávajú peľové znášky z divých porastov..už 5 rokov to nieje včelárenie ale boj..vyskúšané všetko možné..tento rok padli aj odložence ktoré boli prakticky bez klieštika..stromy sadíme kde sa dá,v stovkách kusov,ale efekt z toho moze byť až o niekolko rokov..tento rok horčica na poliach z ktorej nosili do polovice novembra..znáška ale určite kontaminovaná pesticídmi,nakolko porasty boli na konvenčne obhospodarovanych parcelách..uvidím na jar aký bude výsledok..tam kde sú problémy,určite premetanie má význam,vidím to na zmetencoch..doležité je mat ale medzisteny z vlastného vosku,alebo využiť volnú stavbu..cena cukru je na historických minimách,tak sa to oplatí vyskúšať..

Příspěvek: #138

(23.11.2018 21:28)Rudolf Stonjek napsal(a):  . . . To, že je nám neustále citováno nebo předkládáno něco ze zemí daleko za oceánem neznamená, že to platí v České kotlině. I pomaleji myslící již alespoň začínají tušit, že s tak rozdílnou hustotou zavčelení se jedná o nesrovnatelné podmínky a tudíž u nás nebudou tak přesvědčivě fungovat. Škoda, že se jako přednášející nezvou odborníci z Řecka, Turecka a pod. kteří mají podobné zavčelení jako my. . . .

Zřejmě jsme ti pomaleji myslící a udělali tu chybu, že jsme pozvali přednášející z USA a Švédska.
Rudo, asi je řada na tobě.

Příspěvek: #139

na konferenco Coloss v Olomouci v listopadu při představování včelaření v Dánsku byla prezentována u nich široce rozšířená metoda, kdy se plodištní dílo vyměňuje každoročně celé. Výsledkem pak je lepší zdravotní stav včelstev, minimální množství reziduí ve vosku. Vše podloženo desítkami let statistiky a tudíž těžko polemizovatelné.

Je však nutno přiznat, že mají vybudovanou síť zpracoven vosku, kdy to včelař má nedaleko od včelnice a doveze do zpracovny celé souše i s rámky. Rámky po vytavení jsou pak včelaři vyčištěné vráceny zpět k dalšímu použití.

Hustota zavčelení je podle informací podobná jako u nás.

Příspěvek: #140

Potrefená husa zakejhala. Kolikrát už v ČR přednášeli odborníci se zemí se stejnou nebo podobnou hustotou? Ani jednou! Proč z těch končin není nic slyšet jak je to jednoduché a jaké slaví úspěchy? Kolik vyšlo v MV příspěvků na dané téma? Těším se na odpověď! R. S.