Příspěvek: #1

Zdravím přátelé.

Rád bych založil vlákno o přípravě půdy před vysetím včelařsky významných rostlin. Chci letos prvně něco vysít. Mám nedaleko úlů pozemek, cca 10 arů. Je to dlouhodobě neobdělávaná půda (před asi 10 lety tu bývaly brambory), tedy zarostlá dlouhou, suchou ležící trávou (viz foto). Otázka zní, jak půdu připravit? Určitě nechci hubit nějakou chemií. Nějakou techniku máme k dispozici (traktor, brány, pluh...). Napadlo mě tu trávu co půjde vytrhat bránami a zbytek pak zaorat a pak zase zavláčet branami pro urovnání povrchu.
Letos chci vysít jen jednoleté rostliny, (svazenka vratičolistá/modrá, hořčice, pohanka, vičenec...) a po odkvětu zaorat jako hnojivo. Buď bych vysel rovnou nějakou směs, nebo jednotlivé rostliny v pásech.
Díky.

Příspěvek: #2

posekat co nejníž,stařinu vyhrabat,odvézt
zorat,ubránovat
je-li rotavátor,přejet a rozbít drn

ale to se mělo udělat na podzim,aspoň s tou orbou

Příspěvek: #3

Starinu bych zkompostoval,zoral,profrcel rotavatorem,osel,zavalel.Osivo neco co vytvori prostorove vyssi a husty tvar,tim se utlumi plevele.Nejspis svazenka.Vykvete,vysemeni,pobranovat,poroste a vykvete znova.Pak nechat premrznouy a provest podzimni orbu..Letos seju inkarnat,svazenku a poprve pohanku.

Příspěvek: #4

Toto je opravdu hodně vysoké. já mám vyzkoušeno na jednom půdním bloku, který je chráněný před orbou a jinými disciplínami z důvodu modráska bahenního a očkatého, že když se jdu projít, tak nohou jakoby kopnu do země a na vytvořenou hnědou plešku nasypu jetel bílý. ten jak se jednou chytí, tak už se zpravidla v krajině udrží. Ale to je spíše můj malý boj s byrokracií.
Pokud chceš přeprat původní vegetaci, musíš dát novému semínku šanci se prosadit. jinak ho udusí. Takže minimálně zdiskovat. Podzimní hluboká orba je nejlepší. Teď už to nedělej, ty drny by byly moc kompaktní a už by si to nesrovnal, nech to na podzim. Můj názor.

Příspěvek: #5

Odporúčam.
1. Lúku postriekať pred mulčovaním vermikompostovým výluhom VERMESFLUID motorovým rosičom (enzýmy z kalif. dážďoviek) nasledovne
2. samotné mulčovanie stariny.
3. Povápnenie -úprava pH mletým dolomitom, vápenný hydrát a
4. tažké disky zadiskovať.
5. Následne ručný alebo mechanizovaný výsev jete-trávni smes s krycou plodinou ( horčici,pohánkou). Po sejbe povalcovať cambridge valcami alebo bránenie na tupo.. Veľa zrážok počas leta...
Veľa vzdaru. Udržiavať pasením-ovce ak budú...

---

Příspěvek: #6

ja osobne by som nejak totálne vyhrabal tú trávu preč, ideálne by to bolo vypáliť (čo je zakázané samozrejme) a riadne zorať hneď ako sa bude dať (zdá sa mi v dolnej časti močiar tak pozor nato) a potom v máji rozbiť diskami a zasiať facéliu, možno trochu hustejšie ako odporúčajú ( myslím že je to 4 gramy na meter štvorcový) a po dozretí semien zaorať a následne druhú generáciu v jeseni zaorať a malo by to byť OK, len záleží od toho, čo je v tej pôde. Vápniť by som nevápnil takto naslepo ale skontroloval si najprv PH pôdy a až tak vápnil, skôr by som dal na jeseň poriadne vyzretý hnoj aby sa zjemnila štruktúra pôdy lebo teraz to bude ako betón po tej tráve.

Příspěvek: #7

V prvej faze urcite pomulcovat a zapracovat do pody, orbou alebo diskami, potom rozdrobit a siat, valce pomozu ak je moznost no nieje podmienka. Idealne to bolo na jesen poorat, ale to sa da aj teraz. Vala zdaru.

Příspěvek: #8

ještě existuje jedno řešení, stálo mě 7,-Kč na metr a spočívalo ve frézování náletů. Dělal jsem toho 1,3 Ha a s firmou jsem byl domluvený, že to vezme tím speciálem několik cm do hlíny. Výsledkem byl hnědý souvislý povrch. Uvedení pozemku do zemědělského stavu, na který se roky házel bobek vždycky stojí nemalé úsilí a peníze.

---

jinak abychom si rozuměli, 7,-Kč je cena za frézování dřevin, zbytek mi účtovali 2,-Kč/m

Příspěvek: #9

Zdravím přátelé.
Chci začít sázet rostlinky (svazenku, pohanku). Bude lepší zasázet dnes (je akorát po dešti, pršet už nemá), ale má pršet zítra téměř celý den. Nebo ve svátek ve středu - na další dny už déšť neukazují. Díky.

Příspěvek: #10

Urcite pred destem.Neni nad to osit a hned nechat naprset

Příspěvek: #11

Na louce nám dřív rost jelel více než nyní.
Pokud chci dosít, jak na to? Techniku nemám, má smysl někdy zjara rozhodit osivo a čekat, že se uchytí? Nebo spíše náhodně vybrat třeba 5-10 míst, tam s rýčem a hráběma upravit plochu metr čtvereční, zasít a očekávat, že se to během pár let rozroste?
Případně má smysl křoviňákem vyholit až na hlínu požadovaný pás/kus louky, ten hráběma rozrušit a zasít něco tam?
Co tu tak čtu, tak moc šancí jak obohatit louku o nějaké květiny vlastně bez techniky není. De facto si jen pohrát s dobou a stylem sečení, plus sušení trávy.

Příspěvek: #12

Kultivátorem jsme zryl plochu 50x50m a zasel na ní travní směs Vilík. Pěkně to vzrostlo, pak přišla sezóna a když skončila z půlku louky mi zadusil bodlák, ale druhá žije dodnes..

Příspěvek: #13

Hrk
Člověk bere vše jako samozřejmost a až s tvého příspěvku jsem si uvědomil,že v našem údolí jsou vlastně tři typy luk.
První typ je louka která dorůstá max.po kolena a to je louka plná,pro představu:
jetele,vlásečnice,rzi,heřmáneku,rmenu,pampelišky,fialky,sedmikrásky,jitrocel,
Druhý typ louky je vysoký do pasu a převládá v ní lipnice a mezi tím vlčí mák,kopretina,chrpa,zvonek.
Třetí typ je vlhký dole v údolí s vlásečnicí,hluchavkou,ocúnem,petrklíčem,podběl,sasanka.
Nikdo tam nic nesází jen se sečou.
1x seno a 1-2x takzvané otavy podle toho jaký je rok.
Květena se tam množí sama,ale je potřeba séct tak,aby se rostliny stačily vysemenit.
Nejdůležitější je pozdější doba prvního sečení.

Příspěvek: #14

Já mám první dvě varianty taky a je to jak píšeš.
Tu první plochu seču tak třikrát do roka, tu druhou jednou ročně nechám mulčovat. U té druhé se ale snažím vždy čtvrtinu/třetinu oséct sám a třetiny střídám. Bohužel je to na můj křoviňák velká plocha a proto holt jezdí mulčovač.
Ale všímám si, že u té druhé plochy ten jetel pomalinku mizí.

Pak mám ještě typově třetí plochu, která je celkem hodně zarostená bodlákama, vždycky mi je líto to nechat zmulčovat, ale holt není pro to využití, sušit to nebudu. Každý rok si říkám, že část nechám pro včely, ale je fakt, že po tom zmulčování je vidět, jak je tam vlhko a jak tomu to následné proschnutí pomůže.

Co se tak dívám, tak s těma loukama toho člověk fakt moc nevymyslí, aby tam nějaké květinky dodal. Na druhou stranu to zatím vypadá, že včelkám to vcelku vyhovuje, pořád tam něco ozobávají.

Příspěvek: #15

Ja mam starou klasickou louku na seno,tak jak byla bezna driv,naroste vic nez 150 cm,kvete v ni spousta lucnich kvetin,od chrpin,zvonku,kopretin,vikvi,chrastavcu,hojne je zastoupen kakost lucni,ktery pri otavach nesecu,nechavam ctverce,kde je ho nejvic k vysemeneni.A jelikoz na ni pravidelne susim seno,tak vypadavaji semena ktera prirozene znovu klici.V lete je na ni spousta vcel a nejvic jsem napocital 11 druhu motylu.Jedine co do ni dosivam,kdyz na jare rozhrabuju krtince je cerveny jetel.

Příspěvek: #16

Červený, tedy luční? Ten prý je spíš na pyl, než nektar.
Krtinců mám dost. Taky vlastně varianta, kam zasévat malé plochy požadovaných rostlin.

Příspěvek: #17

Lucni,lucni.Plazivy je na ni porad,hlavne po secich hojne kvete,nez ho preroste trava.
Jetel plazivy je hojny na hasicskem "hristi",ktere se mydli na jezka pred kazdou soutezi,je ho tam doslova koberec plny vcel,po seci brzy obrusta a znova kvete.Je to jedine,co tam vlastne kvete.

Příspěvek: #18

Hrk
To je tím mulčováním,tím louka mechovatí a jetel,ale i mnohé jiné luční rostliny to nemají rády.
Krtince můžeš rozhrábnout a osít to bude u většiny fungovat.

JosPr
Co závidím ( v dobrém ) jsou ti motýli,u nás i když jsme podhorská oblast tolik druhů už bohužel vidět není

Příspěvek: #19

Jo to kdybys videl ve vojenskem prostoru kolik tam je motylu,byl jsem jako Alenka v risi divu.Neveril jsem,ze otakarci fenyklovi a dalsi velci zastupci motylu jeste ziji.A pritom je to vlastne kousek od baraku,10-15 km..

Příspěvek: #20

(09.02.2020 20:24)Pavel-T64 napsal(a):  Hrk
To je tím mulčováním,tím louka mechovatí a jetel,ale i mnohé jiné luční rostliny to nemají rády.

Njn, asi to bude chtít co tři roky jen klasicky poséct a usušit.
Nebo zavolat traktor a zabránovat to od mechu.
Nebo nahnat rodinu s hráběma a zabránovat to s nima